Plačící kojenec

• V 1. týdnu života děti skoro nepláčou
• S větší intenzitou se začíná objevovat od 10. dne po narození [3]
• Do 6-ti týdnů věku dítěte může mít přibývající frekvenci [3]
• Od 6. týdne do 3. měsíce jeho frekvence většinou postupně klesá [3]
• Po 3. měsíci většinou pláč ustává [3]
• Průměrné mimino pláče denně každou hodinu až 3 hodiny
• Není divu, že dětský pláč rodiče a okolí tolik stresuje. Jeho intenzita totiž může dosahovat až 85 decibelů. Stejně „řve“ rádio puštěné na maximum. [3]
• Rodiče by se měli snažit přijít na důvod pláče v klidu, jinak se situace může změnit v začarovaný kruh, ve kterém na sebe rodiče a dítě navzájem přenášejí svoji nervozitu [2]
• Kojenec nikdy nepláče bezdůvodně. Nezná ještě vypočítavost, neumí manipulovat. [2]

Příčiny pláče

• Nepohodlí
• Hlad
• Energetický a v dožadujícím se tónu. Zpočátku ne příliš intenzivní, ale postupně sílí a stává se rytmičtější. [2]
• Dítě třese hlavou a mává rukama, jemně kope, zatíná pěsti; přiblížíme-li ruku k jeho obličeji, snaží se ji cumlat; cucá si pěsti, tělíčko není strnulé. [2]
• Nejčastější příčinou pláče dítěte do měsíce věku je hlad. Kdykoliv novorozenec pláče, přiložte jej k prsu a začněte kojit.“ MUDr. Růžková [4]
• Žízeň
• Horko
• Zima
• Mokrá plínka
• Opruzeniny
• Plný nos
• Neumí dýchat ústy !!!
• Únava
• Jemné naříkání či fňukání, jež může zesílit, když se snažíme dítě podněcovat [2]
• Obvykle netřese hlavou, pouze jemně mává rukama, také lehce kope, pěsti nezatíná, ale může si mnout oči [2]
• Přiblíží-li rodič ruku k obličeji dítěte, nesnaží se ji cumlat ani se necucá pěsti, tělíčko není strnulé [2]
• Nuda
• Často začíná kňouráním, které může přejít v křik, pokud dítěti není věnována pozornost [2]
• Dítě jemně třese hlavou a pohybuje pažemi, zlehka kope, nezatíná pěsti, a když k jeho obličeji přiblížíme ruku, nesnaží se ji cucat ani si necumlá pěsti; tělíčko není strnulé [2]
• Nespokojenost
• Táhlé kňourání následované pauzou bez dechu, dítě v krátkých návalech lapá po dechu, pak začne znovu kňučet. [2]
• Dítě třese hlavou a mává rukama, kope a zatíná pěsti; přiblížíme-li ruku k jeho obličeji, snaží se ji cumlat; cucá si pěsti, tělíčko je strnulé, dítě se nadýmá, je slyšet střevní zvuky.
• Pocit osamění
• Fyzická bolest
• Například bolest uší, je křik ostrý a pronikavý
• Při chronické bolesti / bolesti doprovázené vysokou horečkou se pláč podobá spíše nepravidelnému, slabému, ale opakovanému sténání. Cítíme, že dítěti skutečně není dobře
• Bolest v uchu - zánět středního ucha
• Bolest v podbřišku - zánět močových cest
• Zánětem slepého střeva
• Uskřinutou kýlou
• Zlomeninou - charakter naštípnutého proutku u dětí
• Zánětem mozkových blan
• Střevní koliky
• Ataky křiku spojenými se zarudnutím, propnutím těla a končetin a ztvrdnutím břicha [3]
• častý pláč často přisuzován nadýmání a větrům [2]
• Donedávna podáván anýz nebo odvary proti nadýmání zmírňující bolest břicha [2]
• Gastrointestinální (trávicí) obtíže jsou příčinou jen u 8% dětí [3]
• Nejčastějšími příčinami excesivního křiku je
• Nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí) [3]
• Lehká neuromotorická nezralost (u 51 %) [3]
• Hyperaktivita, zvýšená dráždivost či snížená adaptabilita [3]
• "Tříměsíční koliky" (úporné záchvaty pláče chvíli po jídle) - teorie příčin:
• Dosud nezralý trávicí trakt
• Nedostatek peristaltických a análních pohybů
• Znemožnění vytlačení stolice nebo větrů
• Alergie
• Některé bílkoviny
• Nesnášenlivost některých složek stravy
• Kravského mléka přidávaného k mléku mateřskému či instantnímu
• Dietní chyba ve stravě matky
• Moc rychlé kojení či příliš malý otvor v dudlíku na láhvi.
• Spolykání hodně vzduchu při kojení
• Nedostatečné dříhnutí si po kojení
• Uvolnění tenze nahromaděné v dítěti během celodenního přijímání podnětů - záchvaty pláče objevují pozdě večer
• Reflux - nedostatečně vyvinutý svěrač jícnu - jen u mála dětí [3]
• Růst zubů
• Psychický důvod
• Zbavuje se prenatálního stresu nebo traumatu po těžkém porodu
• Trpívají předčasně narozené děti
• Děti po operativních porodech
• Potřebují "požalovat" na stres všedního dne
• Náročná lékařská prohlídka
• Hlučná návštěva apod.
• Nervozita
• Pláč začíná jako intenzivní, krátký křik, jenž ubývá a opět roste [2]
• Vyskytuje se večer před spaním, dítě se zdá být neutišitelné [2]
• Dítě třese hlavou a gestikuluje, hodně otvírá pusu, mračí se a mává rukama, také kope, zatíná pěsti, přiblíží-li rodič ruku k obličeji dítěte, snaží se ji cumlat, cucá si pěsti, tělíčko je poněkud strnulé, je možno slyšet zažívací zvuky a nadýmání [2]
• Dítě plačící u prsu
• Saje malou chvilku a po té začne křičet, odtahovat se od prsu, kroutit se a přitom maminka vidí, jak by dítě rádo pilo. [9]
• Jako kdyby se „topí“ v silném proudu mléka – nestačí ho polykat
• K tomu se může přidat pálení žáhy a vzniká docela úporný problém [9]
• Dítě u prsu pláče a odtahuje se ve dne, v noci saje klidně – jasná známka silného proudu mléka. [9]
• Poté, co miminko začne u kojení plakat jej od prsu odtáhněte a dejte mu sát čistý prst [9]
• Jakmile z prsu mléko přestane samovolně téct, dítě opět přiložte
• Zvolte takovou polohu kojení, aby dítě mělo hlavu vždy výše než tělíčko
• Hodně pomáhá poloha, kdy dítě sedí obkročmo na maminčině stehně – je tedy v úplně svislé poloze, může lépe polykat [9]
• Také pomáhá, když maminka dítě nechá sát vždy výhradně z jednoho prsu a při druhém kojení z druhého prsu [9]
• Ustálí se tak a sníží tvorba mléka a problém většinou ustoupí. [9]
• Aby se maminka a miminko zbytečně nestresovaly, je dobré, aby maminka kojila dítě rozespalé a nečekala, až se dítě rozkřičí hladem. [9]
• Tento problém často vzniká kolem 2 měsíců věku dítěte a přetrvává asi 14 dní.
• Sama maminka by se neměla zatěžovat zbytečnou starostí o domácnost, více odpočívat, případně si ubrat aktivity. [9]
• Proti pálení žáhy miminka se také podává po dohodě s dětským lékařem přípravek Nutriton, který mléko zahušťuje a spolykaná potrava se již nevrací dítěti zpět do jícnu. [9]
• Přípravek lze volně koupit v lékárně, připravuje se dle návodu a podává se dítěti před kojením. [9]

Schopnosti matky poznat příčinu pláče

• Prolaktin
• Zvyšuje produkci mléka
• Podporuje spontánnost pečovatelského chování včetně umenšené potřeby osobních nároků a spánku
• Oxytocin - tzv. hormon lásky
• V 1. hodině po porodu k prudkému vyplavování obou zmíněných hormonů
• Matka a dítě ponechány ve vzájemné blízkosti, dochází k "zamilování"
• Nejméně v prvním půlroce života dítěte napomáhá synchronizaci vzájemných potřeb a také srozumitelnosti signálů, které vůči sobě ohledně svých potřeb vysílají
• Uklidňovat dítě po chvilce
• Zkušená matka chvíli vyčká, protože pláč se někdy uklidní sám od sebe [3]
• Okamžitá reakce někdy zabrání v správném rozpoznání druhu pláče [3]

Pláč bez odezvy

• U dítěte dochází k vyplavování stresových hormonů
• Ke zvyšování srdeční činnosti i tělesné teploty
• Fyzická reakce je poté transformována v emocionální
• Dítě rezignuje
• Zjištění, že jeho potřeby nejsou hodny pozornosti okolí
• Základní důvěra v okolní svět je narušena
• V pozdějším věku vést k pocitům méněcennosti, úzkostem nebo depresím
• Kojenci s naplněnou potřebou lidského kontaktu pláčí daleko méně než ti, kterým rodiče příliš času a pozornosti nevěnují
• Zejména pro první týdny po narození
• Přístup rodiče k pláči dítěte pravděpodobně ovlivňuje i psychickou pohodu dítěte v dospělosti
• Doktor Lester věří, že inteligence dítěte, o které je pečováno a kterému je nasloucháno, bude o 25 % vyšší v porovnání s dítětem, o nějž pečováno není, a také IQ opečovávaného dítěte bude o deset bodů vyšší, než kdyby vyrůstalo v normálních podmínkách. [7]

Možnosti tišení a co dělat

• Něžně pochovat v náručí
• Nošení v baby-vaku
• Položte je do postýlky a asi minutu ponechte klidu
• Ukonejšit tichým, vlídným hlasem
• Zaujmout dětskou pozornost písničkou nebo zajímavým monotónním zvukem
• Např. ťukáním lžičkou o ústřední topení
• Do náruče a změňte prostředí
• Vyjděte třeba na zahradu nebo na balkón
• Pohupujte miminko v náručí
• Pohupujte se na nafukovacím míči
• Umístěte bříškem dolů na předloktí tak, že mu hlavu podložíte dlaní
• Jemnou masáž nebo koupel v kyblíčku
• Nabídněte dudlík (pokud jej dítěti dáváte)
• Dítě do tiché místnosti s tlumeným osvětlením, držte je v pozici plodu a houpejte, tlumeně na ně mluvte
• Zabalte dítě do zahřáté deky, vzbudí to v něm pocit bezpečí a pohodlí.
• Držte dítě v pohodlné pozici přitisknuté k sobě, aby slyšelo váš klidný dech.
• V tichosti dítě vykoupejte v teplé vodě; koupel ho uklidní a správná teplota vody zajistí pohodlí dítěte.
• Potichu dítěti masírujte tělíčko, ruce a nohy a láskyplně ho hlaďte po obličeji
• Je vhodné vyloučit z dětské výživy mléčné cukry (mléčné proteiny)
• Pokud matka dítě kojí, měla by si upravit jídelníček, protože dítě nemusí různé potraviny dobře snášet
• Vezměte dítě v kočárku na procházku anebo v autosedačce na projížďku
• Položte dítě do příhodného houpacího křesla
• Pusťte hudbu
• Zapněte myčku
• Nechte na pár minut téct vodu do vany, děti uklidňují rytmické zvuky
• Čtěte dítěti nebo na něj potichu mluvte
• Zkontrolujte, zda není potřeba vyměnit plenku
• Zkontrolujte, zda se dítě necítí nepohodlně kvůli příliš těsnému oblečení
• Ujistěte se, že mu oblečení neohýbá či nemačká prsty na nohou
• Pokud se domníváte, že nepohodu způsobuje plynatost
• Dítě posadit a nechat odříhnout
• Jemně masírovat bříško
• Může trpět zácpou
• Vhodné třít konečník vlhkou žínkou
• Položte si dítě bříškem na paži, tou mu bříško masírujte a druhou rukou ho hlaďte po zádech
• Zkontrolujte průvodní známky nemocí
• Zvýšenou tělesnou teplotu
• Nateklé dásně
• Zvýšený lesk očí
• Barva kůže a rtů
• Tancujte s ním
• Nabídněte dítěti hračku, co vydává zvuk, přiměřenou jeho věku.
• Kojením nebo nakrmením z lahve; pokud je dítě starší než čtyři měsíce, zkontrolujte, nemá-li žízeň, a nabídněte mu vodu. [2]
• U novorozenců působí uklidňujícím dojmem zavinutí dítěte do pleny nebo speciální zavinovačky.
• Novorozenci jsou totiž zvyklí na stísněné prostředí matčina lůna, kde neměli prostor k pohybu. Plenou oviňte miminko tak, aby nemohlo pohybovat svými končetinami. Sevření by však nemělo být příliš těsné. [5]

Varování

• Žádný ze zmíněných způsobů utěšování dětského pláče nesmí být rutinní
• Plačícím kojencem se nesmí prudce třást
• Důsledkem jsou případy těžkých poškození i úmrtí - shaken baby syndrom
• Třesení může poškodit mozkové cévy, vést až ke krvácení do mozku a v nejzávažnějších případech způsobit smrt. [3]
• Umírá až čtvrtina novorozenců se syndromem třeseného dítěte. [3]
• V lepším případě hrozí chronické nebo trvalé poškození. [3]
• Vložením prsu do úst miminka
• Můžete založit na jeho pozdější potřebu každý stres nebo smutek zajíst či zapít nebo nadměrně konzumovat sladkosti (nebezpečí obezity)
• Dudlíkem nebo lahvičkou může založit na jeho pozdější potřebu orálního uspokojování stresu (nebezpečí kouření)
• Přehnaným pohybovým rozptylováním (houpání, chování, potřásání) nebo zahrnováním hračkami může založit na jeho závislost na vnějším rozptylování (přehnaná potřeba vnějších podnětů, hyperaktivita)
• Podáním sedativ může založit na jeho závislost na omamných látkách (nebezpečí drogové závislosti) a utlumit jeho psychomotorický rozvoj
• Neučte dítě, aby neplakalo!
• Potlačování pláče, kterým dítě signalizuje neuspokojení některé ze svých potřeb nebo kterým ventiluje vztek, může vést k emočním problémům, frustracím, psychickým obtížím, jež se mohou projevit třeba až v dospělosti. Opakovat dítěti „neplač“ znamená tvrdit mu „tvoje pocity nejsou důležité“. [4]
• Nikdy nenechávejte dítě se „vybrečet“, aniž byste se pokusili zjistit příčinu pláče! Odpověď na svůj pláč potřebuje, je nezbytně nutná pro jeho pocit bezpečí. [4]
• Neodpoutávejte pozornost od jeho pláče.
• Není pravda, že čím více pozornosti budeme pláči věnovat, tím bude trvat déle.
• Není správné dělat vše pro to, abychom dítě co nejrychleji utišili, ale vše pro to, abychom ho ujistili, že jsme tu pro něj a že jsme příčinu jeho pláče pochopili.
• Rázným utnutím „neplač“ se pochopené rozhodně cítit nebude! [4]

• Pláč v pozdějším věku
• Může dítě plakat, protože se naopak nudí (vzkaz tedy je, že mu věnujete málo pozornosti), nebo proto, že je frustrováno ve svém úsilí – batolata a následně předškoláci např. zjistí, že svět kolem má své limity a oni nesvedou zdaleka všechno, o co usilují.
• I tady je ale vzkaz pro vás, který říká, že potřebuje podporu, pomoc a pochopení.
• Stalo se bohužel jakýmsi trendem naší kultury, že slzy a s nimi související emoce (tedy pokud se nejedná o smích) se skrývají, jsou považovány za nežádoucí, nepatřičné nebo dokonce trapné.
• Kořeny takových postojů tkví právě v dětství.
• K nejčastějším chybám patří, když se rodiče snaží od pláče odpoutat pozornost, např. dítě začne plakat a matka říká:
• „Ale podívej, tam letí ptáček, kuk!“ Dítěti tím mj. říká, že jeho pocity nejsou důležité a plakat se prostě nemá, protože to stejně nikoho nezajímá.
• Vůbec nejhorším rodičovským přikázáním je potom oblíbená věta „Kluci (nebo chlapi) nepláčou.“
• Partnerky takových mužů se v dospělosti mj. diví, proč ten jejich chlap o sobě nemluví a nikdy nedá najevo, že ho něco trápí.
• Obecně platí, že důležité je věnovat pláči pozornost a snažit se zjistit jeho příčinu a význam.
• Trpělivost v nízkém věku dítěte se vám tisíckrát vrátí, až bude starší a dospělé. [4]

Kdy raději k lékaři?

• Miminko má ve vlnách záchvaty ostrého pláče a nemůžete jej uklidnit.
• Miminko vytrvale naříká, „kňourá“ a „kňučí“ i celé hodiny.
• Miminko je neklidné, při pláči se kroutí, prohýbá, vyhledává neobvyklé polohy.
• Miminko je delší dobu „v útlumu“ (nemusí ani plakat), trpí nechutenstvím a působí malátně. [4]

Definice nadměrného křiku

• Nejčastěji podle Wessela:
• „Jinak zdravé a prospívající dítě (nad 6 týdnů věku) se záchvaty podrážděnosti, neklidu a pláče, které se objevují častěji než 3 hodiny denně, vícekrát nežli 3 dny v týdnu a déle nežli 3 týdny po sobě.“ [4]

Pomoc s nadměrně plačícím kojencem

Speciální poradna pro nadměrně plačící kojence

• FN v Motol
• V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
• Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje
• MUDr. Martina Kašparová
• Rodinám se zde věnuje psycholožka s výcvikem v dané problematice
• Tel.: 224 433 790 / 791
• Asi ve 1/3 případů stačí konzultace přes telefon

Filmové drama

• Plačící dítě (TV film)
• Film plačící dítě

Literatura: