Hladovění

Literatura

[1] Krátkodobé hladovění a jeho vliv na organismus, Bakalářská práce, Marie Pavlicová, Nutriční terapeut, Brno, květen 2016, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Ústav ochrany a podpory zdraví

Hladovění a benefit pro různá onemocnění

Revmatická onemocnění kloubů

• účinek úplného hladovění na primární chronickou polyartritidu
• Příznivý účinek hladovění byl potvrzen jak laboratorně, tak klinicky
• Vysvětlen na základě chybění kyseliny arachidonové v potravě
• Změnou metabolismu eikosanoidů
• Snížená syntéza mediátorů zánětu [1]
• Změny metabolismu kyseliny arachidonové [1]

Chronické zánětlivé proliferující kožní onemocnění - psoriáza

• Množství polynenasycené MK (k. arachidonové) je v kůži mnohanásobně zvýšeno [1]
• Svým dalším metabolismem podporuje zánět [1]
• Ke konci 2. světové války - delší období hladovění [1]
• Výskyt psoriázy se snižoval [1]
• Lékaři Buchinger a Schroth cíleným léčebným hladověním dosahovali téhož [1]

Infekce

• Infekce jsou často provázeny anorektickou odpovědí

Fáze stytosti a hladovění

Resorpční fáze - absorpční fáze

• Dobu během přijímání potravy a asi 2–4 hodiny po ní
• Trávicí trakt zaměstnán zpracováváním potravy
• Převažuje anabolismus
• Hlavním palivem této fáze je glukosa:
• Inzulín podporuje:
• Tvorbu glykogenu
• Glykogen - zásobní makromolekulární podoba sacharidů v živočišných buňkách
• Polysacharid složený z jednotlivých monomerů D-glukosy
• Glykolýzu ve tkáních a:
• Synt. ATP
• Synt. AMK (ve svalu aj.)
• Synt. Acetyl-CoA a MK (ve svalu a adipocytech +++)
• V játrech - synt. MK do TAG, VLDL do krve
• Do adipocytů - v TAG zásoby

Postresorpční fáze

• Pokles glukozy v krvi
• Pokles sekrece inzulinu
• Zvyšuje se sekrece glukagonu
• Udržet hladinu glukosy v krvi v referenčním rozmezí, aby nedošlo k hypoglykemii nervové tkáně a erytrocytů
• Šetření glukosy zvýšenou utilizací mastných kyselin a stimulací glykogenolýzy v játrech

Krátkodobé hladovění nekomplikované / prosté

• Úplné hladovění první 2–3 dny = do 72h
• Každý během nočního lačnění

• Prosté hladovění
• Pokud organismus není během hladovění vystaven žádnému dalšímu vážnému stavu
• Infekci
• Těžkému poranění apod.
• řadou adaptačních mechanismů
• Výrazné snižení negativních dopadů hladovění

• Energetické rezervy organismu
• Muž s hmotností 70 kg
• Z TAG využije až 550 MJ energie
• Z jaterního glykogenu cca 1,4 MJ
• Z AMK využijeme jen 35 MJ
• Jen cca 1/3 celkových proteinů můžeme využít k produkci E
• Pak vitální ohrožení

• Celková spotřeba glukosy u hladovějícího organismu
• 186 g/den
• Mozek spotřebuje cca 150g

3–4 h po jídle

• Hlavním producentem glukosy jsou játra
• Ztráta glykogenu a vody
• Nemá prakticky vliv na funkci jednotlivých orgánů
• Hmotnost poklesne o cca 2 kg (2–3 % celkové tělesné hmotnosti)
• Prohloubení hlavních rysů z postresorpční fáze
• Pokles glykémie, AK a TAG
• Snížení sekrece inzulinu
• Klesá vstup glukosy do inzulin-senzitivních tkání a tedy i její celková potřeba
• Zvýšení sekrece glukagonu
• 2-3x více ve srovnání s bazální produkcí
• Zvýšení sekrece katecholaminů
• Hlavně adrenalinu

6–8 h od posledního jídla

• Teprven nyní vyčerpán glykogen a začíná lipolýza tuku z tukové tkáně
• ZAčíná glukoneogeneze - především v játrech
• 8 až 10 g glukosy/hod

• Glykogenolýza je stimulována
• Zvýšenou hladinou glukagonu
• Zvýšeným tonem sympatiku
• Produkcí katecholaminů
• Aktivována osa ACTH (adrenokortikotropní hormon)/glukokortikoidy
• Akt. STH (somatotropní nebo růstový hormon)
• Proteokatabolismu
• Mírné inzulinorezistenci

• Svalový glykogen - Coriho cyklus
• Anaerobní glykolýzou a pyruvát laktátdehydrogenázou přeměněn na laktát
• Laktát je poté transportován do jater
• Jaterní laktátdehydrogenázou oxiduje na pyruvát
• Novotvorba glukosy
• část do krve a do svalu
• Část na glykogen v játrech
• Až 40% normálního plazmatického obratu glukosy

• Svalový alanin - glukosa-alaninový cyklus

cca po 18–24 h po posl. jídle

• Použitelná zásoba jaterního glykogenu vyčerpána
• Celkové zásoby glykogenu nejsou nikdy úplně vyčerpány
• Ani během dlouhodobého hladovění
• Jako primer pro resyntézu glykogenu [1]
• Jediným zdrojem glukosy je glukoneogeneze - hlavně z AMK
• Zvýšený poměr glukagon/inzulin
• Inhibována tvorba fruktosa-1,6-bisfosfátu v játrech
• Zajištěna inhibice klíčových enzymů glykolýzy
• Glukoneogeneze je naopak podpořena
• Antagonistické působení somatotropinu (STH) proti inzulinu
• Substráty pro glukoneogenezi
• Pyruvát
• Laktát
• Glycerol
• Glukogenní AK
• Zpočátku využito asi
• 75g svalové bílkoviny
• Tj. 300 g svalové tkáně
• Prvotní velkou ztrátu svalové tkáně na začátku hladovění způsobuje
• Snížení syntézy proteinů
• Absence exogenních AK
• Snížení hladiny cirkulujícího inzulinu
• Jaterní glukoneogeneze
• 80-90%
• Ledvinná glukoneogeneze
• 10–20 % glukoneogeneze

AMK

• Ketogenní
• Přímo poskytnou
• Acetoacetát nebo
• Acetyl-CoA
• Čistě ketogenní
• leucin
• Pravděpodobně i lysin
• Glukogenní
• Se degradují na
• Pyruvát
• Meziprodukty citrátového cyklu kromě acetyl-CoA
• Glukogenní i ketogenní - smíšené
• Ile
• Tyr
• Trp
• Phe

Katabolismus AMK ze svalu

• alanin a glutamin - do krevního oběhu
• Produkovány katabolismem BCAA
• BCAA po deaminaci nejvýznamnějším E substrátem pro sval
• Aminoskupiny se přenáší na další intermediární molekuly
• Hladina BCAA v krvi při prvních 3–5 dnech hladovění zdvojnásobí
• Ochrnaa plic - synt. plicního surfaktantu
• Dlouhodobém hladovění zase klesá
• Cca 1/3 alaninu
• Přímo ze svalových proteinů
• 2/3 z pyruvátu
• Metabolismem svalového glykogenu
• Transaminací ostatních AK ze svalových proteinů
• Přenesen do jater
• Rychlé vychytávání a přeměna na glukosu
• Glukoso-alaninový cyklus
• Glycin, threonin a glutamát
• Glutamin ve svalu z
• Glutamátu
• 2-oxoglutarové kyseliny
• Transportován do střev
• Jako zdroj energie
• Transaminace a jeho aminoskupina se přenese na pyruvát
• Vzniklý alanin portálním řečištěm do jater k produkci glukosy
• Transportován do ledvin
• S glutaminázou a glutamát dehydrogenázou vzniká ?-ketoglutarát
• Substrát pro glukoneogenezi
• Vzniklý amoniak vystupuje jako donor NH4+ iontů do moči
• Pomáhá regulovat acidobazické prostředí
• Glukoneogeneze z glukogenních AK
• Velmi důležitou adaptací na hladovění
• Přispívá ke vzniku pouze 45g glukosy denně
• Nepostačuje k pokrytí energetických potřeb mozku
• Nutná kooperace s metabolismem mastných kyselin
• Ledviny kompenzují vznikající metabolickou acidóz
• Ketolátek a laktátu
• Protony vzniklé disociací ketolátek
• Vychytávány amoniakem (NH3) za vzniku amonných iontů - z těla vyloučeny močí
• K tvorbně NH3 dochází při přeměně glutaminu získaného z katabolismu BCAA ve svalu na 2-oxoglutarát
• Meziproduktem je glutamát
• Reakce se účastní glutamináza a glutamátdehydrogenáza

Hormony

• Katabolické hormony zvýšeny
• Adrenalin
• Thyroxin
• Glukagon
• Glukokortikoidy
• Stimulují uvolňování svalových bílkovin a další dostupné substráty pro tvorbu glukosy
• Inzulin
• Stimuluje syntézu proteinů a inhibuje jejich rozpad v játrech a ve svalech
• Při hladovění významně redukován
• Proteolýza převládá nad proteosyntézou
• IGF-I
• IGF-I stimuluje syntézu proteinů v izolované svalové tkáni podobně jako inzulin
• IGF - 1 - také nízký i přes zvýšenou hladinu STH, který normálně stimuluje vylučování IGF-I
• STH - růstový hormon se zvyšuje
• Urychluje transport aminokyselin do svalů a podporuje proteosyntézu

Lipidy

• Mobilizace TAG ze zásob

• 24 h hladovění pokles inzulinu o 35 %
• Nárůst lipolýzy o 50 – 80 %
• Pokles vstupu glukosy do adipocytů
• Lipolýza je dále stimulovaná:
• Glukagonem
• Adrenalinem
• Kortizolem
• STH
• Adrenokortikotropním hormonem (ACTH)
• Aktivují hormon senzitivní lipázu (HSL)
• lipoproteinová lipáza (LPL) za nepřítomnosti inzulinu indukovaná není
• HSL je hlavním lipolytickým enzymem tukové tkáně a myokardu
• štěpí zásoby TAG v adipocytech na MK a glycerol
• MK budou beta-oxidací využity jako zdroj energie
• Glycerol se stane výchozí látkou pro glukoneogenezi

• Glukagon při hladovění
• Snižuje glykolýzu
• Redukuje dostupnost pyruvátu, acetyl-CoA a tudíž i citrátu pro syntézu MK
• Snižuje i aktivitu acetyl-CoA karboxylázy (ACC)
• Enzymu potřebného pro tvorbu MK
• Upřednostněno odbourávání MK nad jejich syntézou

• Uvolňování glycerolu a palmitátu lačněním
• Ve srovnání se stavem po jídle stoupne 2–3x
• Absence glycerolkinázy v bílé tukové tkáni
• Glycerol transportován do jater a ledvin, kde fosforylován

Adaptace na hladovění

• Většina tkání snižuje spotřebu glukosy
• Začíná využívat MK jako zdroj energie
• Játra
• Již v postabsorpční fázi MK nejdůležitějším zdrojem E
• Kosterní svaly a myokard
• Po několikahodinovém hladovění stále více E ß-oxidací MK
• MK nakonec hlavním palivem
• Intenzivní cvičení
• Svaly využívají glykogenových zásob
• Až jsou tyto zásoby vyčerpány, začíná mobilizace TAG z tukové tkáně

• Cca 75 % MK vyplavených lipolýzou se reesterifikuje (nebo recykluje) zpět do TAG
• Redukuje koncentrace MK v plazmě
• V bílé tukové tkáni - tzv. intracelulární recyklace- „local intracellular cycling“
• Asi 20–30 %
• V játrech - extracelulární nebo systémová recyklace - „extracellular or systemic recycling“
• Cca 50 % z celkové reesterifikace po nočním lačnění
• Cyklus triacylglycerolu a mastných kyselin
• Reguluje tok volných MK mezi tkáněmi
• MK vylučované z adipocytů jsou reesterifikovány zpět do TAG
• Buď v přímo uvnitř tukové tkáně
• Do jater
• S glycerol-3-P a poskytnou TAG
• Vytvořené putují krví zpět jako součást lipoproteinů (VLDL)
• Ukládají se znovu do adipocytů
• Udržovat dostatečnou hladinu MK v krvi

• Koncentrace volných MK v séru
• Stoupne během několika prvních dnů hladovění z 0,5–0,8 na 1,2–1,6 mmol/l

Reesterifikace MK zpět do TAG - v tukové tkáni

• Podmínkou dodat základní „kostru“ glycerolu
• Glycerol-3-P
• Po jídle je to z glukozy glykolýzou
• Při hladovění
• Syntéza glycerol-3-P z glukosy glykolýzou je značně redukována
• Glycerol uvolňovaný z adipocytů, nemůže být fosforylován glycerolkinázou
• Aktivita tohoto enzymu je v bílé tukové tkáni minimální
• Fosforylace glycerolu glycerolkinázou mimo adipocyty
• Použití glukoneogenetických prekurzorů v krvi
• Pyruvát - na oxalacetát - fosfoenolpyruvát - dihydroxyacetonfosfátu - glycerol-3-fosfát
• Laktát
• Zbylých asi 25% MK vyplavovaných do krve během lipolýzy
• Odbouráno jen za účelem získání energie
• Za účasti HSL z adipocytů uvolňovány TAG - štěpeny na glycerol a MK
• Neesterifikované volné MK (NEMK) navázány v séru na albumin !!!
• Putují do hepatocytů
• MK do 12 C
• Aktivace (připojením acetyl-CoA)
• Via karnitin-palmitoyltransferázy - acylkarnitin - do matrich mitochondrií
• Acylová skupina + řetězec koenzymu A z mitochondriálních zásob
• mitochondriální acyl-CoA do beta-oxidace
• Produkováno množství acetyl-CoA
• Nestačí být spotřebováno v citrátovém cyklu - chybí oxalacetát (spotř. na glukoneogenezi)
• Citrátový cyklus je při nadbytku Acetyl-CoA inhibován citrátsyntázou
• Syntéza ketolátek
• K. acetooctová, ß-hydroxymáselná a aceton
• Alternativní zdroj E pro mozek
• šetří glukózu
• Hladověním ketolátky v krvi stoupají až 30x i více

2.-3. den hladovění - 24-72h od posl. jídla

• Ketóza na rozmezí poslední fáze krátkodobého hladovění
• Acetoacetát v krvi dosáhne hodnoty 1,0 mmol/l
• ß-hydroxybutyrát 2–3 mmol/l
• Ketogeneze dosáhne svého maxima již během třetího dne hladovění
• Hladina ketolátek v krvi se neustále zvyšuje
• Oxidace svaly klesá a naopak tubulární resorpce se zvyšuje [1]
• Po 3–4 dnech v ketoacidóze lze ucítit v dechu nasládlý zápach těkavého acetonu [1]

Dlouhodobé hladovění nekomplikované / prosté (starvation)

Od 3. dne hladovění

Ketolátky

• Zvýšena syntéza hormon senzitivní lipázy (HSL) kortizolem
• Ketoacidóza s nepříjemnými subjektivními pocity
• Výraznou nevolností a zvracením:
• U zdravého člověka při hladovění nebo přemíra tuků ve stravě se současným nedostatkem sacharidů
• Po intenzivní a namáhavé práci v postabsorpčním stavu
• Po velké konzumaci alkoholu bez dostatečného PP
• Výjimečně v těhotenství
• Nekompenzovaný diabetes mellitus I. typu zejména u osob s nízkou hmotností
• Utilizace ketolátek
• Játra nejsou schopna ketolátky utilizovat
• Po několikadenním hladovění indukována v mozku
• Acetoacetyl-CoA je intermediátem ß-oxidace, proto je rozštěpen thiolýzou na dvě molekuly acetyl-CoA
• Klíčový enzym thioláza nebo methylacetoacetyl-CoA thioláza
• Acetyl-CoA následně vstupuje do citrátového cyklu a poskytne volnou energii
• K tomu ale zase potřebuje glukozu???
• Již během prvních 4–7 dnů hladovění poskytují 30–40 % celkové energie
• Energii z ketolátek tak získává především mozek (při dlouhodobém hladovění z 60 – 70 %)
• Svalovina kosterní a myokardu a v menší míře ledviny
• Ledviny vyšší exprese enzymů glukoneogeneze, včetně glukosa-6-fosfatázy [1]

Hormonální změny

• Snižuje se aktivita specifické dejodázy přeměňující thyroxin (T4) na metabolicky aktivní trijodthyronin (T3)
• Pokles sekrece katecholaminů
• Pokles
• Teploty tzv. tělesného jádra
• Tepové frekvence
• Krevního tlaku
• Výrazné snížení hladiny inzulinu v krvi
• Klesá spotřeba glukózy
• Převažujícím substrátem pro glukoneogenezi je glutamin

• Sekundární hyperaldosteronismus
• Retence sodíku
• Zvýšené vylučování draslíku
• Důsledek uvolňování z intracelulárních zásob při snížení transportu Na+/K+ (energeticky náročný)
• Vyvíjí se metabolická acidóza
• Ketolátek a laktátu
• Zvyšuje ztráty vápníku vylučovaného ledvinami
• K dysbalanci kostního metabolismu
• Zvýšeným vylučováním H+ iontů v ledvinách cestou acetátu a ketolátek
• Acidotické dýchání vylučuje nadbytečný CO2 plícemi
• Pokles proteosyntézy s negativní dusíkovou bilanci
• Pokles albuminu, transferinu, prealbuminu apod.
• Pokles svalových proteinů (i myokardu a bránice)
• Pokles kolagenních bílkovin pojiva
• Dopad na rychle proliferující tkáně
• Reprodukčního
• Snižuje se počet a funkce T a B-lymfocytů
• Pokles dalších složek imunitního systému [1]

4–7. den hladovění

• Ketolátky podílí cca na 30–40 % energetického metabolismu
• Svaly nemají receptory pro glukagon - svalová proteolýza je iniciována:
• Poklesem hladiny inzulinu
• Podporována působením glukokortikoidů
• Svalové bílkoviny mohou být významně šetřeny
• Při příjmu alespoň 100 – 150 g glukosy denně
• Nejdůležitější glukogenní AK uvolňované ze svalu jsou
• Ala
• Gln [1]

7–10 dnů

• Ztráty dusíku v moči až 10–12 g/den
• Tzn. 1–2 kg svalové tkáně denně
• Stav je udržitelný jen asi 3 týdny [1]
• Během 2. týdne se hladina ketolátek mírně snižuje
• Svaly a myokard začínají utilizovat místo ketolátek MK [1]
• 1. dva týdny hladovění využívá sval MK z tukové tkáně a ketolátky z jater
• 2. týden hladovění proteolýza snížena
• Současně se sníženými nároky mozku na glukosu [1]

Po 2. týdnu

• Klesají odpady dusíku na polovinu
• „přeorientování“ svalů na utilizaci MK
• Koncentrace ketolátek v krvi je zvýšená
• Stávají se hlavním zdrojem energie pro centrální nervovou soustava (CNS)
• Během prvních 2–3 týdnů glukosu pro mozek téměř úplně nahradí ketolátky
• Ketolátky mozek využívá až ze 70 %
• Nejvíce pak ß-hydroxybutyrát
• Méně acetoacetát
• Delší nadbytek ketolátek vyvolá v mozku expresy genů pro enzymy zapojené v jejich utilizaci
• Využitím ketolátek šetří mozek glukosu, potažmo snižuje potřebu svalových bílkovin pro glukoneogenezi
• Enterocyty utilizují glutamin
• Když stoupne koncentrace ketolátek, začnou jich využívat
• Zvýší dostupnost glutaminu pro ledviny [1]
• Udržování acidobazické rovnováhy
• Zvýšené vylučování H+ cestou acetonu
• Inhibice tvorby močoviny v játrech (uvolňují se dva H+)
• Pokles její exkrece močí
• Převládá syntéza glutaminu nad syntézou močoviny

Po 3 týdnech hladovění

• Organismus schopen až dvojnásobně snížit odpad dusíku
• Z 10 g/den na 4-5 g/den [1]
• Po 3. týdnu hladovění v mozku měřitelný pokles metabolismu glukosy
• Jen 60 % glukosy mozek zpracuje až na oxid uhličitý a vodu [1]
• 40 % je metabolizováno na pyruvát a laktát, které se vrací zpět do jater [1]
• Prekurzory glukoneogeneze [1]
• Sval sníží spotřebu ketolátek, aby je šetřil pro mozek [1]
• Energetické nároky pokrývá oxidací MK [1]

Po 5. týdnu

• Spotřeba glukosy mozkem více než poloviční, proti původní hodnotě [1]

Důsledky dlouhodobého hladovění

Marasmus

• Chybí / nedostatek energie a bílkovin = marasmus
• U starších osob
• Onemocněním dutiny ústní
• X hltanu, jícnu
• X gastrointestinálního traktu
• X jater
• X psychiatrických chorob
• Mentální anorexie
• Bulimie
• Depresivních poruch
• Demence různé etiologie aj.
• Rozvíjí se delší dobu v řádech měsíců až let

Proteinová malnutrice

• Dostatečný přísun energie, ale snížený příjem kvalitních bílkovin
• U osob nadměrně konzumujících alkohol
• Starších lidí
• Pacientů s těžkou depresí
• Alternativní způsoby stravování
• Makrobiotici a vegani
• Pomalý, plíživý rozvoj v řádu týdnů až měsíců

Kwashiorkor

• Kombinace podvýživy a chorobného stavu [1]
• často se oba syndromy kombinují a překrývají

Protein-energetická malnutrice (PEM)

• V praxi velmi často
• PEM lehkou, středně těžkou a těžkou
• Dlouhodobě vždy rizikovým faktorem
• Snížení funkce imunitního systému
• Poruchy hojení ran
• Plicní komplikace
• Atrofii střevní sliznice
• Poruchy termoregulace atd.
• Prodlužuje celkově dobu léčení, hospitalizace
• Vede ke zvýšené mortalitě

Maxima

• Bez potravy člověk schopen přežít až 60 dní
• Kieran Doherty (1955–1981), odsouzený příslušník Irské republikánské armády (IRA), se v roce 1981 protrápí až k 73 dnům protestní hladovky. Zemře ve 25 letech a jde o nejdelší zdokumentovaný půst v Evropě

Fyzilogie hladovění

Definice a popis hladu a souvisejících pojmů

• Josef Stavěl: hlad jako charakteristický akutní psychosomatický stav, jehož zážitková stránka bývá obyčejně označována jako „pocit hladu“ [1]
• Fyziologický stav při déletrvajícím nepřijímání potravy

Půst

• Fast - „půst“
• Fasting - „postění se“
• Dobrovolné hladovění
• Totální nedostatek příjmu živin

Starvation - extrémní hladovění

• Trpět až zemřít v důsledku nedostatečného příjmu živin
• Stav organismu, způsobený neadekvátním příjmem, absorpcí nebo retencí bílkovin, sacharidů a tuků
• Dlouhé trvání vede k proteino-energetické malnutrici (malnutrici typu marasmu)

Malnutrice - výživa nedostatečná / špatná

• Nedostatkem (podvýživa)
• Nadbytkem (nadvýživa, nadváha, obezita)
• Nedostatečná výživa obecně vzniká při:
• Sníženém příjmu a neměnících se potřebách organismu
• Mentální anorexie
• Zvýšených potřebách a neměnícím se příjmu
• Akutních a chronických onemocněních

Symptomy hladovění

• Počáteční signály hladu vycházejí z žaludku vnímány jako
• Pocit prázdného žaludku
• Bolest
• „škroukání“ [1]
• Někteří jedinci pociťují
• Nauzeu
• únavu
• Bolest hlavy [1]
• Psychologický hlad
• Touhou po specifickém jídle např. pizze nebo zmrzlině
• Silná touha po určitém jídle - „bažení“ (craving)
• Psychologická potřeba nemusí být uspokojena, přestože žaludek je již naplněn [1]

Adaptace na hladovění

GIT

• Žaludeční sekrece během hladovění klesá
• Gastrointestinální pohyby se objevují každé 2 hodiny
• Žlučník se vyprazdňuje každé 4 hodiny asi 1–3x
• Méně často, než pokud normálně přijímáme potravu
• Komplikace
• V přítomnosti vředové choroby
• Léčbu inhibitory protonové pumpy u duodenálních vředů hladovění ale zásadně neovlivňuje
• Z hladovění mohou profitovat
• Pacienti se spastickou kolitidou
• Při dalších poruchách střevní motility

Historie

• Hladomory provázely neuvěřitelné výjevy proměn lidí ve zvířata, kdy postavy vyhublé na kost se živily trávou, masem krys i lidí. [1]

Kontraindikace hladovění

Oficiálně uváděné kontraindikace hladovění

• Poruchy příjmu potravy
• BMI pod 20 a nad 40 kg/m2 [1]
• Nemoci ledvin a jater
• žaludeční vředy
• Vážná poranění
• Onkologická onemocnění
• Imunosupresivní medikace [1]
• alkoholismus
• Psychózy
• Těhotenství
• Kojení
• Nechtěné a nevysvětlitelné váhové úbytky
• Léčba diuretiky [1]

Léčebné hladovění

Hippokrates

• Od dob Hippokratových byla zaváděna tzv. terapie hladem, která byla využívána hojněji, než je tomu v současnosti [1]
• Kolem roku 450 př. n. l.

Otto Buchinger

• 1–3 týdny modifikovaného hladovění
• S omezeným množstvím ovocných šťáv
• Neomezenou konzumací minerálních vod
• S mírným cvičením a technikami meditování
• Založil kliniku fungující v Německu doposud

Velmi přísné nízkoenergetické diety (very low energy diets – VLED)

• Energie 1600–3500 kJ
• Indikovány k:
• Léčbě obezity 2. a 3. stupně (BMI > 35 kg/m2)
• Pokud selhaly ostatní redukční režimy
• U pacientů indikovaných k ortopedickým či kardiochirurgickým výkonům
• Vždy pod lékařským dohledem
• Tekutá dieta navozující tzv. modifikované hladovění
• Hladovění šetřící bílkoviny
• „protein-sparing modified fast“
• Snaha předejít proteinovému katabolismu podáváním 30 g biologicky hodnotných proteinů [1]

Modifikované hladovění

• Změny v hladině leptinu
• Silný signál pro biologickou adaptaci organismu k hladovění
• 2–7. den modifikovaného hladovění je patrné zvýšení v moči i plazmě
• Noradrenalinu
• Adrenalinu
• Dopaminu
• Kortizolu
• Vztah hladovění ke zvyšování dostupnosti serotoninu v mozku
• 55 pac. s chronickou bolestí
• Po 5-ti dnech modifikovaného hladovění
• Signifik. zlepšení nálady
• Další studie ukázaly po 8 dnech hladovění zlepšení subjektivní
• Kvality spánku
• Nálady
• Schopnosti se soustředit [1]

Protein šetřící minimum

• 30 g biologicky hodnotných proteinů/d [1]
• Nebo 100–150 g glukosy/d - například v infuzi [1]

Formy intermitentního hladovění - Intermittent fasting (IF)

• široký pojem programů s různým rozložením stravy během dne
• Omezení v PP na dobu delší, než je běžné noční lačnění

Hladovění obden (alternate day fasting)

• 1 den libovolně, 2. den jedno jídlo s 25 % denní E potřeby
• Jedná se o formu IF, která je nejvíce zkoumaná, co se týče účinků na organismus
• Hladovění lze označit jako modifikované
• Může trvat 30 až 40 hodin
• Je povoleno jedno malé jídlo
• Od pondělí 00:00 do středa 6:00 = hladovění 30 h
• Od pondělí 17:00 do středa 21:00 = hladovění 40 h
• Jí každý druhý den
• Do celkové doby hladovění se počítá i doba spánku

Celodenní hladovění (whole-day fasting)

• 1–2 dny kompletního hladovění týdně nebo jen 1 jídlo s 25 % denní energetické potřeby

Eat stop eat (ESE) - Jezte! Nejezte! Jezte!

• Autor Brad Pilon
• Zhubnout a vybudovat si svalovou hmotu
• Své zkušenosti podává pouze jako poučný materiál určen pouze pro zdravou dospělou populaci
• Pracoval ve společnosti zabývající se výrobou doplňků stravy
• Za týden jsou doporučené 1–2 dny, při kterých se vůbec nepřijímá potrava
• Rozdělení je dobrovolné
• Nezáleží jestli se hladoví od rána 1. dne do rána 2. dne, nebo od oběda 1. dne do večera 2. dne
• Není ani jeden den, kdy by jedinec dodržující program ESE, nejedl

Time-restricted feeding

• časově vymezena doba hladovění a doba PP ad libitum
• Každý den tedy probíhá stejně

Warrior diet

• Umělec a bývalý voják ve službě Izraelských speciálních jednotek, Ori Hofmekler
• Ze svých zkušeností z armády
• Pokud v době, kdy vykonával práci, nejedl, byl mnohem rychlejší, bystřejší a soustředěnější
• Denní jídlo si nechával až na čas odpočinku
• Minimalizoval PP na 1 jídlo denně jak tomu bylo při výcviku římských legionářů
• Kombinace cvičení, výživy a dovednosti efektivně žít a pracovat
• Myšlenka střídání dvou extrémů, hladu a přejídání se
• Během fáze 10-18 hodin denně - undereating (kdy se hladoví)
• Malé svačinky, čerstvé ovoce a zeleninu, nebo lehký proteinový pokrm (např. jogurt)
• Součástí této fáze je také cvičení
• Po této fázi nastává čas pro konzumaci jídla asi 4 hodiny po skončení pracovního dne ad libitum
• Vyvarovat se zpracovaných potravin
• Dávat přednost biopotravinám
• Pít pouze filtrovanou vodu
• Nekonzumovat potraviny uchovávané v plastových obalech
• Minimalizovat spotřebu alkoholu

Terapie hladem (fasting therapy)

• 84 pacientů se syndromem dráždivého tračníku a nereagovali na farmakologickou léčbu
• 10 dnech úplného hladovění
• 5 dnů „rozjídání“
• Může mít příznivé účinky u tohoto onemocnění v porovnání s farmakologickou a psychoterapeutickou léčbou
• Snížení bolesti
• Zlepšení břišního diskomfortu, nevolnosti
• Příznaků úzkosti [1]

• 52 pacientů s chronickými bolestmi
• Přes 80 % jedinců udává rapidní snížení deprese a úzkostí.
• Migrény
• Informace mnohdy diametrálně odlišné

Náboženské půsty

• Půsty již po tisíce let v mnoha náboženstvích
• Mojžíš, Ježíš i Buddha se sami postili a doporučovali půst i svým následovníkům
• Jeden ze způsobů modlitby

Křesťané

• Pouze dva dny v roce, kdy by se měl každý pokřtěný postit
• Velký pátek
• Popeleční středa
• Odříkají maso
• Přísnější posty jsou dobrovolné

Muslimové

Ramadán

• Každý dospělý muslim povinen se postit od východu do západu Slunce
• V tuto dobu nesmí ani jíst, ani pít
• často je při této příležitosti na muslimech zkoumán efekt krátkodobého hladovění na organismus
• Prokázaný dobrý vliv na redukci hmostnosti, pokles cholesterolu LDL a TAG u mužů i u žen [1]
• Výrazně přibylo „nočních sov“ se zvýšenou aktivitou ve večerních hodinách [1]
• Ubylo „ranních ptáčat“ - jedinců s nejvyšší aktivitou dopoledne [1]
• častou ospalost přes den dne někt. studií [1]
• Snížila se tělní teplota měřena orálně [1]
• Subjektivně pokles bdělosti [1]
• Pozorovaný byl pokles nálady [1]
• Signif. pokleslo po dobu ramadánu případů demonstrativních sebevražd (sebevražd nevedoucích ke smrti) [1]
• Kohortová studie z roku 2010 na 42 postících se pacientech v měsíci ramadánu
• Trpěli migrénou v 9,4 ± 4,3 dnech
• V kontrolním měsíci jen v 3,7 ± 2,1 dnech [1]
• Pacientům s chronickými onemocněními ledvin (CKD) a hemodialyzovaným
• Není doporučeno přerušovaně hladovět v období ramadánu
• Pokud se přesto rozhodnou hladovět, musí být pravidelně sledováni ve specializovaném zdravotnickém zařízení
• Mnohem větší riziko dehydratace ( není dovoleno ani pít)
• Rizikové je i náhlé přijímání tekutin ve velkém množství po západu slunce
• 39 pacientů s CKD v 2. a 3. stádiu
• Měření různých biochemických parametrů před půstem, v době půstu a po něm
• Kreatininu, albuminu, močoviny a hemoglobinu v krvi, 24hodinové parametry v moči (objem, proteiny), jako i další laboratorní testy
• Neprokázaly žádné signifikantní změny, ani zvýšená progrese onemocnění [1]
• U pacientů na hemodialýze se váha, krevní tlak atp. výrazně nezměnily [1]

Stresové hladovění - kwashiorkor-like malnutrice

• Kombinace malnutrice a současně přítomného dalšího zatěžujícího stavu
• Infekční onemocnění
• Sepse
• Popáleniny
• Víceorgánové selhání atp.
• Typickým znakem stresového hladovění
• Nedochází k rozvoji adaptačních mechanismů
• Převažují katabolické děje
• Především odbourávání svalových bílkovin a rychlému úbytku kosterního svalstva
• Sekrece tzv. kontraregulačních hormonů
• Glukagon
• Kortizol
• Katecholaminy
• Podstatou stresové odpovědi
• Mobilizace endogenních zdrojů
• Využití pro obranné mechanismy s cílem přežití
• Metabolické substráty se shromažďují v místech, kde jsou vitálně důležité.
• Známky malnutrice nemusí být u nemocného na první pohled patrné
• Pro retenci tekutin a otoky nemusíme úbytek aktivních tkání (svaly, pojiva) pozorovat.
• tuková tkáň může být objemově zachována - dál stěžuje poznání stresové i třeba závažné malnutrice
• V laboratorním obraze dominuje
• Těžká hypalbuminemie i hypoproteinemie
• Zvláště nebezpečné, pokud pacient již před vznikem onemocnění či úrazu trpěl určitou mírou podvýživy [1]