MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

Hladovění

Literatura
[1] Krátkodobé hladovění a jeho vliv na organismus, Bakalářská práce, Marie Pavlicová, Nutriční terapeut, Brno, květen 2016, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně, Ústav ochrany a podpory zdraví

Hladovění a benefit pro různá onemocnění

Revmatická onemocnění kloubů

  • účinek úplného hladovění na primární chronickou polyartritidu
  • Příznivý účinek hladovění byl potvrzen jak laboratorně, tak klinicky
  • Vysvětlen na základě chybění kyseliny arachidonové v potravě
    • Změnou metabolismu eikosanoidů
      • Snížená syntéza mediátorů zánětu [1]
      • Změny metabolismu kyseliny arachidonové [1]

Chronické zánětlivé proliferující kožní onemocnění - psoriáza

  • Množství polynenasycené MK (k. arachidonové) je v kůži mnohanásobně zvýšeno [1]
  • Svým dalším metabolismem podporuje zánět [1]
  • Ke konci 2. světové války - delší období hladovění [1]
    • Výskyt psoriázy se snižoval [1]
  • Lékaři Buchinger a Schroth cíleným léčebným hladověním dosahovali téhož [1]

Infekce

  • Infekce jsou často provázeny anorektickou odpovědí

Fáze stytosti a hladovění

Resorpční fáze - absorpční fáze

  • Dobu během přijímání potravy a asi 2–4 hodiny po ní
  • Trávicí trakt zaměstnán zpracováváním potravy
  • Převažuje anabolismus
  • Hlavním palivem této fáze je glukosa:
  • Inzulín podporuje:
    • Tvorbu glykogenu
      • Glykogen - zásobní makromolekulární podoba sacharidů v živočišných buňkách
      • Polysacharid složený z jednotlivých monomerů D-glukosy
    • Glykolýzu ve tkáních a:
      • Synt. ATP
      • Synt. AMK (ve svalu aj.)
      • Synt. Acetyl-CoA a MK (ve svalu a adipocytech +++)
        • V játrech - synt. MK do TAG, VLDL do krve
          • Do adipocytů - v TAG zásoby

Postresorpční fáze

  • Pokles glukozy v krvi
  • Pokles sekrece inzulinu
  • Zvyšuje se sekrece glukagonu
    • Udržet hladinu glukosy v krvi v referenčním rozmezí, aby nedošlo k hypoglykemii nervové tkáně a erytrocytů
    • Šetření glukosy zvýšenou utilizací mastných kyselin a stimulací glykogenolýzy v játrech



Krátkodobé hladovění nekomplikované / prosté

  • Úplné hladovění první 2–3 dny = do 72h
  • Každý během nočního lačnění
  • Prosté hladovění
    • Pokud organismus není během hladovění vystaven žádnému dalšímu vážnému stavu
      • Infekci
      • Těžkému poranění apod.
    • řadou adaptačních mechanismů
      • Výrazné snižení negativních dopadů hladovění
  • Energetické rezervy organismu
    • Muž s hmotností 70 kg
      • Z TAG využije až 550 MJ energie
      • Z jaterního glykogenu cca 1,4 MJ
        • Z AMK využijeme jen 35 MJ
          • Jen cca 1/3 celkových proteinů můžeme využít k produkci E
            • Pak vitální ohrožení
  • Celková spotřeba glukosy u hladovějícího organismu
    • 186 g/den
      • Mozek spotřebuje cca 150g
.e.jpg

3–4 h po jídle

  • Hlavním producentem glukosy jsou játra
    • Ztráta glykogenu a vody
  • Nemá prakticky vliv na funkci jednotlivých orgánů
  • Hmotnost poklesne o cca 2 kg (2–3 % celkové tělesné hmotnosti)
  • Prohloubení hlavních rysů z postresorpční fáze
  • Pokles glykémie, AK a TAG
  • Snížení sekrece inzulinu
    • Klesá vstup glukosy do inzulin-senzitivních tkání a tedy i její celková potřeba
    • Zvýšení sekrece glukagonu
      • 2-3x více ve srovnání s bazální produkcí
  • Zvýšení sekrece katecholaminů
    • Hlavně adrenalinu

6–8 h od posledního jídla

  • Teprven nyní vyčerpán glykogen a začíná lipolýza tuku z tukové tkáně
  • ZAčíná glukoneogeneze - především v játrech
    • 8 až 10 g glukosy/hod
  • Glykogenolýza je stimulována
    • Zvýšenou hladinou glukagonu
    • Zvýšeným tonem sympatiku
      • Produkcí katecholaminů
    • Aktivována osa ACTH (adrenokortikotropní hormon)/glukokortikoidy
    • Akt. STH (somatotropní nebo růstový hormon)
      • Proteokatabolismu
      • Mírné inzulinorezistenci
  • Svalový glykogen - Coriho cyklus
    • Anaerobní glykolýzou a pyruvát laktátdehydrogenázou přeměněn na laktát
    • Laktát je poté transportován do jater
    • Jaterní laktátdehydrogenázou oxiduje na pyruvát
    • Novotvorba glukosy
      • část do krve a do svalu
      • Část na glykogen v játrech
    • Až 40% normálního plazmatického obratu glukosy
  • Svalový alanin - glukosa-alaninový cyklus

cca po 18–24 h po posl. jídle

  • Použitelná zásoba jaterního glykogenu vyčerpána
    • Celkové zásoby glykogenu nejsou nikdy úplně vyčerpány
      • Ani během dlouhodobého hladovění
        • Jako primer pro resyntézu glykogenu [1]
  • Jediným zdrojem glukosy je glukoneogeneze - hlavně z AMK
  • Zvýšený poměr glukagon/inzulin
    • Inhibována tvorba fruktosa-1,6-bisfosfátu v játrech
      • Zajištěna inhibice klíčových enzymů glykolýzy
  • Glukoneogeneze je naopak podpořena
  • Antagonistické působení somatotropinu (STH) proti inzulinu
  • Substráty pro glukoneogenezi
    • Pyruvát
    • Laktát
    • Glycerol
    • Glukogenní AK
  • Zpočátku využito asi
    • 75g svalové bílkoviny
      • Tj. 300 g svalové tkáně
  • Prvotní velkou ztrátu svalové tkáně na začátku hladovění způsobuje
    • Snížení syntézy proteinů
    • Absence exogenních AK
    • Snížení hladiny cirkulujícího inzulinu
  • Jaterní glukoneogeneze
    • 80-90%
  • Ledvinná glukoneogeneze
    • 10–20 % glukoneogeneze

AMK

  • Ketogenní
    • Přímo poskytnou
      • Acetoacetát nebo
      • Acetyl-CoA
    • Čistě ketogenní
      • leucin
      • Pravděpodobně i lysin
  • Glukogenní
    • Se degradují na
      • Pyruvát
      • Meziprodukty citrátového cyklu kromě acetyl-CoA
  • Glukogenní i ketogenní - smíšené
    • Ile
    • Tyr
    • Trp
    • Phe

Katabolismus AMK ze svalu

  • alanin a glutamin - do krevního oběhu
    • Produkovány katabolismem BCAA
  • BCAA po deaminaci nejvýznamnějším E substrátem pro sval
    • Aminoskupiny se přenáší na další intermediární molekuly
      • Hladina BCAA v krvi při prvních 3–5 dnech hladovění zdvojnásobí
        • Ochrnaa plic - synt. plicního surfaktantu
      • Dlouhodobém hladovění zase klesá
  • Cca 1/3 alaninu
    • Přímo ze svalových proteinů
    • 2/3 z pyruvátu
      • Metabolismem svalového glykogenu
      • Transaminací ostatních AK ze svalových proteinů
    • Přenesen do jater
      • Rychlé vychytávání a přeměna na glukosu
      • Glukoso-alaninový cyklus
  • Glycin, threonin a glutamát
  • Glutamin ve svalu z
      • Glutamátu
      • 2-oxoglutarové kyseliny
    • Transportován do střev
      • Jako zdroj energie
      • Transaminace a jeho aminoskupina se přenese na pyruvát
        • Vzniklý alanin portálním řečištěm do jater k produkci glukosy
    • Transportován do ledvin
      • S glutaminázou a glutamát dehydrogenázou vzniká ?-ketoglutarát
        • Substrát pro glukoneogenezi
        • Vzniklý amoniak vystupuje jako donor NH4+ iontů do moči
          • Pomáhá regulovat acidobazické prostředí
  • Glukoneogeneze z glukogenních AK
    • Velmi důležitou adaptací na hladovění
    • Přispívá ke vzniku pouze 45g glukosy denně
      • Nepostačuje k pokrytí energetických potřeb mozku
        • Nutná kooperace s metabolismem mastných kyselin
  • Ledviny kompenzují vznikající metabolickou acidóz
    • Ketolátek a laktátu
    • Protony vzniklé disociací ketolátek
      • Vychytávány amoniakem (NH3) za vzniku amonných iontů - z těla vyloučeny močí
      • K tvorbně NH3 dochází při přeměně glutaminu získaného z katabolismu BCAA ve svalu na 2-oxoglutarát
        • Meziproduktem je glutamát
        • Reakce se účastní glutamináza a glutamátdehydrogenáza

Hormony

  • Katabolické hormony zvýšeny
    • Adrenalin
    • Thyroxin
    • Glukagon
    • Glukokortikoidy
    • Stimulují uvolňování svalových bílkovin a další dostupné substráty pro tvorbu glukosy
  • Inzulin
    • Stimuluje syntézu proteinů a inhibuje jejich rozpad v játrech a ve svalech
    • Při hladovění významně redukován
      • Proteolýza převládá nad proteosyntézou
  • IGF-I
    • IGF-I stimuluje syntézu proteinů v izolované svalové tkáni podobně jako inzulin
    • IGF - 1 - také nízký i přes zvýšenou hladinu STH, který normálně stimuluje vylučování IGF-I
  • STH - růstový hormon se zvyšuje
    • Urychluje transport aminokyselin do svalů a podporuje proteosyntézu

Lipidy

  • Mobilizace TAG ze zásob
  • 24 h hladovění pokles inzulinu o 35 %
    • Nárůst lipolýzy o 50 – 80 %
    • Pokles vstupu glukosy do adipocytů
    • Lipolýza je dále stimulovaná:
      • Glukagonem
      • Adrenalinem
      • Kortizolem
      • STH
      • Adrenokortikotropním hormonem (ACTH)
        • Aktivují hormon senzitivní lipázu (HSL)
          • lipoproteinová lipáza (LPL) za nepřítomnosti inzulinu indukovaná není
  • HSL je hlavním lipolytickým enzymem tukové tkáně a myokardu
    • štěpí zásoby TAG v adipocytech na MK a glycerol
  • MK budou beta-oxidací využity jako zdroj energie
  • Glycerol se stane výchozí látkou pro glukoneogenezi

  • Glukagon při hladovění
    • Snižuje glykolýzu
      • Redukuje dostupnost pyruvátu, acetyl-CoA a tudíž i citrátu pro syntézu MK
    • Snižuje i aktivitu acetyl-CoA karboxylázy (ACC)
      • Enzymu potřebného pro tvorbu MK
    • Upřednostněno odbourávání MK nad jejich syntézou
  • Uvolňování glycerolu a palmitátu lačněním
    • Ve srovnání se stavem po jídle stoupne 2–3x
    • Absence glycerolkinázy v bílé tukové tkáni
      • Glycerol transportován do jater a ledvin, kde fosforylován

Adaptace na hladovění

  • Většina tkání snižuje spotřebu glukosy
  • Začíná využívat MK jako zdroj energie
  • Játra
    • Již v postabsorpční fázi MK nejdůležitějším zdrojem E
  • Kosterní svaly a myokard
    • Po několikahodinovém hladovění stále více E ß-oxidací MK
    • MK nakonec hlavním palivem
    • Intenzivní cvičení
      • Svaly využívají glykogenových zásob
      • Až jsou tyto zásoby vyčerpány, začíná mobilizace TAG z tukové tkáně
  • Cca 75 % MK vyplavených lipolýzou se reesterifikuje (nebo recykluje) zpět do TAG
    • Redukuje koncentrace MK v plazmě
    • V bílé tukové tkáni - tzv. intracelulární recyklace- „local intracellular cycling“
      • Asi 20–30 %
    • V játrech - extracelulární nebo systémová recyklace - „extracellular or systemic recycling“
      • Cca 50 % z celkové reesterifikace po nočním lačnění
  • Cyklus triacylglycerolu a mastných kyselin
    • Reguluje tok volných MK mezi tkáněmi
    • MK vylučované z adipocytů jsou reesterifikovány zpět do TAG
      • Buď v přímo uvnitř tukové tkáně
      • Do jater
        • S glycerol-3-P a poskytnou TAG
            • Vytvořené putují krví zpět jako součást lipoproteinů (VLDL)
              • Ukládají se znovu do adipocytů
    • Udržovat dostatečnou hladinu MK v krvi
  • Koncentrace volných MK v séru
    • Stoupne během několika prvních dnů hladovění z 0,5–0,8 na 1,2–1,6 mmol/l

Reesterifikace MK zpět do TAG - v tukové tkáni

  • Podmínkou dodat základní „kostru“ glycerolu
    • Glycerol-3-P
      • Po jídle je to z glukozy glykolýzou
      • Při hladovění
        • Syntéza glycerol-3-P z glukosy glykolýzou je značně redukována
        • Glycerol uvolňovaný z adipocytů, nemůže být fosforylován glycerolkinázou
          • Aktivita tohoto enzymu je v bílé tukové tkáni minimální
          • Fosforylace glycerolu glycerolkinázou mimo adipocyty
          • Použití glukoneogenetických prekurzorů v krvi
            • Pyruvát - na oxalacetát - fosfoenolpyruvát - dihydroxyacetonfosfátu - glycerol-3-fosfát
            • Laktát
  • Zbylých asi 25% MK vyplavovaných do krve během lipolýzy
    • Odbouráno jen za účelem získání energie
      • Za účasti HSL z adipocytů uvolňovány TAG - štěpeny na glycerol a MK
      • Neesterifikované volné MK (NEMK) navázány v séru na albumin !!!
        • Putují do hepatocytů
          • MK do 12 C
            • Aktivace (připojením acetyl-CoA)
            • Via karnitin-palmitoyltransferázy - acylkarnitin - do matrich mitochondrií
            • Acylová skupina + řetězec koenzymu A z mitochondriálních zásob
            • mitochondriální acyl-CoA do beta-oxidace
            • Produkováno množství acetyl-CoA
            • Nestačí být spotřebováno v citrátovém cyklu - chybí oxalacetát (spotř. na glukoneogenezi)
    • Citrátový cyklus je při nadbytku Acetyl-CoA inhibován citrátsyntázou
      • Syntéza ketolátek
          • K. acetooctová, ß-hydroxymáselná a aceton
        • Alternativní zdroj E pro mozek
        • šetří glukózu
  • Hladověním ketolátky v krvi stoupají až 30x i více

2.-3. den hladovění - 24-72h od posl. jídla

  • Ketóza na rozmezí poslední fáze krátkodobého hladovění
    • Acetoacetát v krvi dosáhne hodnoty 1,0 mmol/l
    • ß-hydroxybutyrát 2–3 mmol/l
  • Ketogeneze dosáhne svého maxima již během třetího dne hladovění
    • Hladina ketolátek v krvi se neustále zvyšuje
      • Oxidace svaly klesá a naopak tubulární resorpce se zvyšuje [1]
  • Po 3–4 dnech v ketoacidóze lze ucítit v dechu nasládlý zápach těkavého acetonu [1]

Dlouhodobé hladovění nekomplikované / prosté (starvation)

Od 3. dne hladovění

Ketolátky
  • Zvýšena syntéza hormon senzitivní lipázy (HSL) kortizolem
  • Ketoacidóza s nepříjemnými subjektivními pocity
    • Výraznou nevolností a zvracením:
      • U zdravého člověka při hladovění nebo přemíra tuků ve stravě se současným nedostatkem sacharidů
      • Po intenzivní a namáhavé práci v postabsorpčním stavu
      • Po velké konzumaci alkoholu bez dostatečného PP
      • Výjimečně v těhotenství
      • Nekompenzovaný diabetes mellitus I. typu zejména u osob s nízkou hmotností
  • Utilizace ketolátek
    • Játra nejsou schopna ketolátky utilizovat
    • Po několikadenním hladovění indukována v mozku
      • Acetoacetyl-CoA je intermediátem ß-oxidace, proto je rozštěpen thiolýzou na dvě molekuly acetyl-CoA
        • Klíčový enzym thioláza nebo methylacetoacetyl-CoA thioláza
        • Acetyl-CoA následně vstupuje do citrátového cyklu a poskytne volnou energii
          • K tomu ale zase potřebuje glukozu???
  • Již během prvních 4–7 dnů hladovění poskytují 30–40 % celkové energie
    • Energii z ketolátek tak získává především mozek (při dlouhodobém hladovění z 60 – 70 %)
    • Svalovina kosterní a myokardu a v menší míře ledviny
  • Ledviny vyšší exprese enzymů glukoneogeneze, včetně glukosa-6-fosfatázy [1]

Hormonální změny

  • Snižuje se aktivita specifické dejodázy přeměňující thyroxin (T4) na metabolicky aktivní trijodthyronin (T3)
  • Pokles sekrece katecholaminů
  • Pokles
    • Teploty tzv. tělesného jádra
    • Tepové frekvence
    • Krevního tlaku
  • Výrazné snížení hladiny inzulinu v krvi
    • Klesá spotřeba glukózy
    • Převažujícím substrátem pro glukoneogenezi je glutamin
  • Sekundární hyperaldosteronismus
    • Retence sodíku
    • Zvýšené vylučování draslíku
      • Důsledek uvolňování z intracelulárních zásob při snížení transportu Na+/K+ (energeticky náročný)
  • Vyvíjí se metabolická acidóza
    • Ketolátek a laktátu
    • Zvyšuje ztráty vápníku vylučovaného ledvinami
      • K dysbalanci kostního metabolismu
    • Zvýšeným vylučováním H+ iontů v ledvinách cestou acetátu a ketolátek
    • Acidotické dýchání vylučuje nadbytečný CO2 plícemi
  • Pokles proteosyntézy s negativní dusíkovou bilanci
    • Pokles albuminu, transferinu, prealbuminu apod.
    • Pokles svalových proteinů (i myokardu a bránice)
    • Pokles kolagenních bílkovin pojiva
    • Dopad na rychle proliferující tkáně
      • Reprodukčního
      • Snižuje se počet a funkce T a B-lymfocytů
      • Pokles dalších složek imunitního systému [1]

4–7. den hladovění

  • Ketolátky podílí cca na 30–40 % energetického metabolismu
  • Svaly nemají receptory pro glukagon - svalová proteolýza je iniciována:
    • Poklesem hladiny inzulinu
    • Podporována působením glukokortikoidů
  • Svalové bílkoviny mohou být významně šetřeny
    • Při příjmu alespoň 100 – 150 g glukosy denně
  • Nejdůležitější glukogenní AK uvolňované ze svalu jsou
    • Ala
    • Gln [1]

7–10 dnů

  • Ztráty dusíku v moči až 10–12 g/den
    • Tzn. 1–2 kg svalové tkáně denně
      • Stav je udržitelný jen asi 3 týdny [1]
  • Během 2. týdne se hladina ketolátek mírně snižuje
    • Svaly a myokard začínají utilizovat místo ketolátek MK [1]
  • 1. dva týdny hladovění využívá sval MK z tukové tkáně a ketolátky z jater
  • 2. týden hladovění proteolýza snížena
    • Současně se sníženými nároky mozku na glukosu [1]

Po 2. týdnu

  • Klesají odpady dusíku na polovinu
    • „přeorientování“ svalů na utilizaci MK
  • Koncentrace ketolátek v krvi je zvýšená
    • Stávají se hlavním zdrojem energie pro centrální nervovou soustava (CNS)
  • Během prvních 2–3 týdnů glukosu pro mozek téměř úplně nahradí ketolátky
    • Ketolátky mozek využívá až ze 70 %
      • Nejvíce pak ß-hydroxybutyrát
      • Méně acetoacetát
  • Delší nadbytek ketolátek vyvolá v mozku expresy genů pro enzymy zapojené v jejich utilizaci
  • Využitím ketolátek šetří mozek glukosu, potažmo snižuje potřebu svalových bílkovin pro glukoneogenezi
  • Enterocyty utilizují glutamin
    • Když stoupne koncentrace ketolátek, začnou jich využívat
      • Zvýší dostupnost glutaminu pro ledviny [1]
  • Udržování acidobazické rovnováhy
    • Zvýšené vylučování H+ cestou acetonu
    • Inhibice tvorby močoviny v játrech (uvolňují se dva H+)
      • Pokles její exkrece močí
      • Převládá syntéza glutaminu nad syntézou močoviny

Po 3 týdnech hladovění

  • Organismus schopen až dvojnásobně snížit odpad dusíku
    • Z 10 g/den na 4-5 g/den [1]
  • Po 3. týdnu hladovění v mozku měřitelný pokles metabolismu glukosy
    • Jen 60 % glukosy mozek zpracuje až na oxid uhličitý a vodu [1]
    • 40 % je metabolizováno na pyruvát a laktát, které se vrací zpět do jater [1]
      • Prekurzory glukoneogeneze [1]
  • Sval sníží spotřebu ketolátek, aby je šetřil pro mozek [1]
    • Energetické nároky pokrývá oxidací MK [1]

Po 5. týdnu

  • Spotřeba glukosy mozkem více než poloviční, proti původní hodnotě [1]

Důsledky dlouhodobého hladovění

Marasmus

  • Chybí / nedostatek energie a bílkovin = marasmus
    • U starších osob
    • Onemocněním dutiny ústní
    • X hltanu, jícnu
    • X gastrointestinálního traktu
    • X jater
    • X psychiatrických chorob
      • Mentální anorexie
      • Bulimie
      • Depresivních poruch
      • Demence různé etiologie aj.
  • Rozvíjí se delší dobu v řádech měsíců až let

Proteinová malnutrice

  • Dostatečný přísun energie, ale snížený příjem kvalitních bílkovin
    • U osob nadměrně konzumujících alkohol
    • Starších lidí
    • Pacientů s těžkou depresí
    • Alternativní způsoby stravování
      • Makrobiotici a vegani
  • Pomalý, plíživý rozvoj v řádu týdnů až měsíců

Kwashiorkor

  • Kombinace podvýživy a chorobného stavu [1]
  • často se oba syndromy kombinují a překrývají

Protein-energetická malnutrice (PEM)

  • V praxi velmi často
  • PEM lehkou, středně těžkou a těžkou
  • Dlouhodobě vždy rizikovým faktorem
    • Snížení funkce imunitního systému
    • Poruchy hojení ran
    • Plicní komplikace
    • Atrofii střevní sliznice
    • Poruchy termoregulace atd.
    • Prodlužuje celkově dobu léčení, hospitalizace
    • Vede ke zvýšené mortalitě

Maxima

  • Bez potravy člověk schopen přežít až 60 dní
  • Kieran Doherty (1955–1981), odsouzený příslušník Irské republikánské armády (IRA), se v roce 1981 protrápí až k 73 dnům protestní hladovky. Zemře ve 25 letech a jde o nejdelší zdokumentovaný půst v Evropě

Fyzilogie hladovění

Definice a popis hladu a souvisejících pojmů

  • Josef Stavěl: hlad jako charakteristický akutní psychosomatický stav, jehož zážitková stránka bývá obyčejně označována jako „pocit hladu“ [1]
  • Fyziologický stav při déletrvajícím nepřijímání potravy

Půst

  • Fast - „půst“
  • Fasting - „postění se“
  • Dobrovolné hladovění
  • Totální nedostatek příjmu živin

Starvation - extrémní hladovění

  • Trpět až zemřít v důsledku nedostatečného příjmu živin
  • Stav organismu, způsobený neadekvátním příjmem, absorpcí nebo retencí bílkovin, sacharidů a tuků
  • Dlouhé trvání vede k proteino-energetické malnutrici (malnutrici typu marasmu)

Malnutrice - výživa nedostatečná / špatná

  • Nedostatkem (podvýživa)
  • Nadbytkem (nadvýživa, nadváha, obezita)
  • Nedostatečná výživa obecně vzniká při:
    • Sníženém příjmu a neměnících se potřebách organismu
      • Mentální anorexie
    • Zvýšených potřebách a neměnícím se příjmu
      • Akutních a chronických onemocněních

Symptomy hladovění

  • Počáteční signály hladu vycházejí z žaludku vnímány jako
    • Pocit prázdného žaludku
    • Bolest
    • „škroukání“ [1]
  • Někteří jedinci pociťují
    • Nauzeu
    • únavu
    • Bolest hlavy [1]
  • Psychologický hlad
    • Touhou po specifickém jídle např. pizze nebo zmrzlině
    • Silná touha po určitém jídle - „bažení“ (craving)
    • Psychologická potřeba nemusí být uspokojena, přestože žaludek je již naplněn [1]

Adaptace na hladovění

GIT

  • Žaludeční sekrece během hladovění klesá
  • Gastrointestinální pohyby se objevují každé 2 hodiny
  • Žlučník se vyprazdňuje každé 4 hodiny asi 1–3x
    • Méně často, než pokud normálně přijímáme potravu
  • Komplikace
    • V přítomnosti vředové choroby
    • Léčbu inhibitory protonové pumpy u duodenálních vředů hladovění ale zásadně neovlivňuje
  • Z hladovění mohou profitovat
    • Pacienti se spastickou kolitidou
    • Při dalších poruchách střevní motility

Historie

  • Hladomory provázely neuvěřitelné výjevy proměn lidí ve zvířata, kdy postavy vyhublé na kost se živily trávou, masem krys i lidí. [1]

Kontraindikace hladovění

Oficiálně uváděné kontraindikace hladovění

  • Poruchy příjmu potravy
  • BMI pod 20 a nad 40 kg/m2 [1]
  • Nemoci ledvin a jater
  • žaludeční vředy
  • Vážná poranění
  • Onkologická onemocnění
  • Imunosupresivní medikace [1]
  • alkoholismus
  • Psychózy
  • Těhotenství
  • Kojení
  • Nechtěné a nevysvětlitelné váhové úbytky
  • Léčba diuretiky [1]

Léčebné hladovění

Hippokrates

  • Od dob Hippokratových byla zaváděna tzv. terapie hladem, která byla využívána hojněji, než je tomu v současnosti [1]
    • Kolem roku 450 př. n. l.

Otto Buchinger

  • 1–3 týdny modifikovaného hladovění
    • S omezeným množstvím ovocných šťáv
    • Neomezenou konzumací minerálních vod
  • S mírným cvičením a technikami meditování
  • Založil kliniku fungující v Německu doposud

Velmi přísné nízkoenergetické diety (very low energy diets – VLED)

  • Energie 1600–3500 kJ
  • Indikovány k:
    • Léčbě obezity 2. a 3. stupně (BMI > 35 kg/m2)
      • Pokud selhaly ostatní redukční režimy
    • U pacientů indikovaných k ortopedickým či kardiochirurgickým výkonům
  • Vždy pod lékařským dohledem
  • Tekutá dieta navozující tzv. modifikované hladovění
    • Hladovění šetřící bílkoviny
    • „protein-sparing modified fast“
      • Snaha předejít proteinovému katabolismu podáváním 30 g biologicky hodnotných proteinů [1]

Modifikované hladovění

  • Změny v hladině leptinu
    • Silný signál pro biologickou adaptaci organismu k hladovění
  • 2–7. den modifikovaného hladovění je patrné zvýšení v moči i plazmě
    • Noradrenalinu
    • Adrenalinu
    • Dopaminu
    • Kortizolu
  • Vztah hladovění ke zvyšování dostupnosti serotoninu v mozku
  • 55 pac. s chronickou bolestí
    • Po 5-ti dnech modifikovaného hladovění
      • Signifik. zlepšení nálady
  • Další studie ukázaly po 8 dnech hladovění zlepšení subjektivní
    • Kvality spánku
    • Nálady
    • Schopnosti se soustředit [1]

Protein šetřící minimum

  • 30 g biologicky hodnotných proteinů/d [1]
  • Nebo 100–150 g glukosy/d - například v infuzi [1]

Formy intermitentního hladovění - Intermittent fasting (IF)

  • široký pojem programů s různým rozložením stravy během dne
  • Omezení v PP na dobu delší, než je běžné noční lačnění

Hladovění obden (alternate day fasting)

  • 1 den libovolně, 2. den jedno jídlo s 25 % denní E potřeby
  • Jedná se o formu IF, která je nejvíce zkoumaná, co se týče účinků na organismus
  • Hladovění lze označit jako modifikované
  • Může trvat 30 až 40 hodin
  • Je povoleno jedno malé jídlo
  • Od pondělí 00:00 do středa 6:00 = hladovění 30 h
  • Od pondělí 17:00 do středa 21:00 = hladovění 40 h
    • Jí každý druhý den
    • Do celkové doby hladovění se počítá i doba spánku

Celodenní hladovění (whole-day fasting)

  • 1–2 dny kompletního hladovění týdně nebo jen 1 jídlo s 25 % denní energetické potřeby

Eat stop eat (ESE) - Jezte! Nejezte! Jezte!

  • Autor Brad Pilon
  • Zhubnout a vybudovat si svalovou hmotu
  • Své zkušenosti podává pouze jako poučný materiál určen pouze pro zdravou dospělou populaci
  • Pracoval ve společnosti zabývající se výrobou doplňků stravy
  • Za týden jsou doporučené 1–2 dny, při kterých se vůbec nepřijímá potrava
    • Rozdělení je dobrovolné
  • Nezáleží jestli se hladoví od rána 1. dne do rána 2. dne, nebo od oběda 1. dne do večera 2. dne
    • Není ani jeden den, kdy by jedinec dodržující program ESE, nejedl

Time-restricted feeding

  • časově vymezena doba hladovění a doba PP ad libitum
  • Každý den tedy probíhá stejně

Warrior diet

  • Umělec a bývalý voják ve službě Izraelských speciálních jednotek, Ori Hofmekler
  • Ze svých zkušeností z armády
  • Pokud v době, kdy vykonával práci, nejedl, byl mnohem rychlejší, bystřejší a soustředěnější
  • Denní jídlo si nechával až na čas odpočinku
  • Minimalizoval PP na 1 jídlo denně jak tomu bylo při výcviku římských legionářů
  • Kombinace cvičení, výživy a dovednosti efektivně žít a pracovat
  • Myšlenka střídání dvou extrémů, hladu a přejídání se
  • Během fáze 10-18 hodin denně - undereating (kdy se hladoví)
    • Malé svačinky, čerstvé ovoce a zeleninu, nebo lehký proteinový pokrm (např. jogurt)
    • Součástí této fáze je také cvičení
  • Po této fázi nastává čas pro konzumaci jídla asi 4 hodiny po skončení pracovního dne ad libitum
    • Vyvarovat se zpracovaných potravin
    • Dávat přednost biopotravinám
    • Pít pouze filtrovanou vodu
    • Nekonzumovat potraviny uchovávané v plastových obalech
    • Minimalizovat spotřebu alkoholu

Terapie hladem (fasting therapy)

  • 84 pacientů se syndromem dráždivého tračníku a nereagovali na farmakologickou léčbu
    • 10 dnech úplného hladovění
    • 5 dnů „rozjídání“
    • Může mít příznivé účinky u tohoto onemocnění v porovnání s farmakologickou a psychoterapeutickou léčbou
      • Snížení bolesti
      • Zlepšení břišního diskomfortu, nevolnosti
      • Příznaků úzkosti [1]
  • 52 pacientů s chronickými bolestmi
    • Přes 80 % jedinců udává rapidní snížení deprese a úzkostí.
  • Migrény
    • Informace mnohdy diametrálně odlišné

Náboženské půsty

  • Půsty již po tisíce let v mnoha náboženstvích
  • Mojžíš, Ježíš i Buddha se sami postili a doporučovali půst i svým následovníkům
    • Jeden ze způsobů modlitby

Křesťané

  • Pouze dva dny v roce, kdy by se měl každý pokřtěný postit
    • Velký pátek
    • Popeleční středa
  • Odříkají maso
  • Přísnější posty jsou dobrovolné

Muslimové

Ramadán

  • Každý dospělý muslim povinen se postit od východu do západu Slunce
  • V tuto dobu nesmí ani jíst, ani pít
  • často je při této příležitosti na muslimech zkoumán efekt krátkodobého hladovění na organismus
  • Prokázaný dobrý vliv na redukci hmostnosti, pokles cholesterolu LDL a TAG u mužů i u žen [1]
  • Výrazně přibylo „nočních sov“ se zvýšenou aktivitou ve večerních hodinách [1]
  • Ubylo „ranních ptáčat“ - jedinců s nejvyšší aktivitou dopoledne [1]
  • častou ospalost přes den dne někt. studií [1]
  • Snížila se tělní teplota měřena orálně [1]
  • Subjektivně pokles bdělosti [1]
  • Pozorovaný byl pokles nálady [1]
  • Signif. pokleslo po dobu ramadánu případů demonstrativních sebevražd (sebevražd nevedoucích ke smrti) [1]
  • Kohortová studie z roku 2010 na 42 postících se pacientech v měsíci ramadánu
    • Trpěli migrénou v 9,4 ± 4,3 dnech
    • V kontrolním měsíci jen v 3,7 ± 2,1 dnech [1]
  • Pacientům s chronickými onemocněními ledvin (CKD) a hemodialyzovaným
    • Není doporučeno přerušovaně hladovět v období ramadánu
    • Pokud se přesto rozhodnou hladovět, musí být pravidelně sledováni ve specializovaném zdravotnickém zařízení
      • Mnohem větší riziko dehydratace ( není dovoleno ani pít)
      • Rizikové je i náhlé přijímání tekutin ve velkém množství po západu slunce
    • 39 pacientů s CKD v 2. a 3. stádiu
      • Měření různých biochemických parametrů před půstem, v době půstu a po něm
        • Kreatininu, albuminu, močoviny a hemoglobinu v krvi, 24hodinové parametry v moči (objem, proteiny), jako i další laboratorní testy
          • Neprokázaly žádné signifikantní změny, ani zvýšená progrese onemocnění [1]
    • U pacientů na hemodialýze se váha, krevní tlak atp. výrazně nezměnily [1]

Stresové hladovění - kwashiorkor-like malnutrice

  • Kombinace malnutrice a současně přítomného dalšího zatěžujícího stavu
    • Infekční onemocnění
    • Sepse
    • Popáleniny
    • Víceorgánové selhání atp.
  • Typickým znakem stresového hladovění
    • Nedochází k rozvoji adaptačních mechanismů
    • Převažují katabolické děje
      • Především odbourávání svalových bílkovin a rychlému úbytku kosterního svalstva
  • Sekrece tzv. kontraregulačních hormonů
    • Glukagon
    • Kortizol
    • Katecholaminy
  • Podstatou stresové odpovědi
    • Mobilizace endogenních zdrojů
      • Využití pro obranné mechanismy s cílem přežití
  • Metabolické substráty se shromažďují v místech, kde jsou vitálně důležité.
  • Známky malnutrice nemusí být u nemocného na první pohled patrné
    • Pro retenci tekutin a otoky nemusíme úbytek aktivních tkání (svaly, pojiva) pozorovat.
      • tuková tkáň může být objemově zachována - dál stěžuje poznání stresové i třeba závažné malnutrice
  • V laboratorním obraze dominuje
    • Těžká hypalbuminemie i hypoproteinemie
  • Zvláště nebezpečné, pokud pacient již před vznikem onemocnění či úrazu trpěl určitou mírou podvýživy [1]

O úroveň výše

Poslední aktualizace: 5. 11. 2019 23:08:21
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail