MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

Fluor - F

Pohled na fluoridy trochu jinak !!!

Než se dáte do čtení dříve níže poctivě dohledaných oficiálních doporučení, seznamte se prosím ještě s uplně opačným pohledem na fluor

  • Včetně kritického pohledu na zubní pasty, které přinejmenším není dobré polykat
  • A zvažme, zda je vůbec dobré nějaký fluor kvůli pevnější zubní sklovině polykat:
    • Souhrnné webové stránky na téma fluoridy
      • O zdravotních dopadech fluoridů
        • Mimo jiné se uvádí i pokles IQ

Literatura:

[1] Doba jedová. Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. a prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. Triton. Praha/Kroměříš. 2011. ISBN 978-80-7387-469-8 Mnohokrát děkuji za tuto publikaci a všem ji vřele doporučuji k četbě.

Co nás učili ve škole a co se pořád hustí do lidí už od miminek aneb FLUOR v prevenci kazu a ke zvýšení odolnosti skloviny proti kyselinám

Význam podávání fluoru

  • Během vývoje skloviny
    • Nahrazuje hydroxylovou skupinu hydroxyapatitu
    • Vzniká fluoridovaný hydroxyapatit, tzv. fluorohydroxyapatit
      • Fluorohydroxyapatit způsobuje
        • Sklovinné krystaly pravidelnější a odolnější vůči budoucímu působení organických kyselin
  • Podstatou kariostatického účinku
    • Vliv fluoridu na prořezaný zub
    • Je potřebná stálá prezence fluoridu ve
      • Slinách
      • Tekuté složce dentálního plaku
    • Ionty se podílejí na
      • Inhibici demineralizačních procesů
      • Zkvalitňují remineralizaci počínajících kariézních lézí
        • Vznikají sklovinné krystaly až dvojnásobného průměru
        • Odolnější k rozpouštění při další možné demineralizaci
      • Bakteriostázi - inhibují růst a metabolismus mikroorganismů [1]
  • Lokální aplikace fluoridů do erozí
    • Zmírňuje citlivost zubů
    • Zamezuje dalším ztrátám skloviny a později i dentinu
    • Snižuje rozpustnost tvrdých zubních tkání a podporuje remineralizaci
    • Nepřevyšuje zcela vliv jednoduchých potravinových sacharidů [3]

Absorpce Fluoru

  • Primárně v žaludku a střevech
  • Závisí na relativní rozpustnosti formy přijatého fluoridu.
  • Nejvyšších hladin v plazmě
    • 30 až 60 minut. po požití
  • Absorpce fluoridů
    • Z vody až 97 %
    • Z potravy 80 %
  • Absorpce se v GIT významně snižena přítomností:
    • hliníku
    • Fosforu
    • hořčíku
    • vápníku
  • Rozpustný fluorid požit současně s jinou stravou
    • Značné omezení jeho biologické dostupnosti
    • Příjem fluoru s mlékem snižuje biologické využití na 60 - 70 %

Distruibuce fluoru v těle

  • Do většiny orgánů několik minut po absorpci
  • Obsah fluoridů v měkkých tkáních shodný s obsahem v krvi kromě:
    • Thymu
    • Aorty
    • Ledvin
  • Plazmatické hladiny 7,6 - 28,5 µg/l
  • V mateřském mléce 2 - 97 ng/g
    • V přímém vztahu k hladinám v pitné vodě
  • Fluor prochází i placentou
  • Plod má asi 75 % koncentrace fluoru v krvi ve srovnání s matkou
    • Přispívá mineralizaci tvrdých zubních tkání dočasné dentice
    • Protektivní účinky na zuby již in utero
  • Bylo vyvráceno podezření z karcinogenního a teratogenního působení fluoru [1]
  • Alergie na fluor je extrémně vzácná. [1]
  • Srovnávací pokusy na velkých skupinách obyvatelstva prokázaly, že fluor nezvyšuje sklon ke kardiovaskulárním chorobám.
  • V kostech se fluor hromadí po celý život.
    • V kosti 1000 - 4000 ppm(µg/g) fluoridových iontů
      • Rozdíly dle věku, pohlaví, typu kosti
      • Odráží celoživotní expozici
  • Koncentrace v tvrdých zubních tkáních
    • Stoupá s věkem a s obsahem ve vodě
    • Exponenciálně klesá se vzdáleností od povrchu
    • Koncentrace fluoridů ve sklovině
      • 2,0 – 3,0 g/kg
    • V dentinu
      • Je 2-3x vyšší než ve sklovině
  • Obsah fluoru v dentinu a sklovině je nižší než v kostech.
    • Na rozdíl od kosti je fluor v zubu vázán trvale.
  • V kostech, dentinu a sklovině
    • Deponováno až 99 % celkových fluoridů v organismu
    • Zbytek se ukládá ve vysoce vaskularizovaných měkkých tkáních a krvi.
  • Krátkodobou regulaci metabolismu fluoridů
    • Ledviny
  • Dlouhodobou regulaci
    • Kostra
  • Vylučují se:
    • 40 – 60 % močí
    • 5 – 10 % faeces
    • Mateřským mlékem
    • Potem

Fluor v přírodě

Fluor ve vzduchu

  • Plyn
  • V přírodě pouze ve formě sloučenin, pocházejí z:
    • Prachu půdy
    • Průmyslových zdrojů
    • Požárů uhlí
    • Vulkanických plynů
  • V oblastech, které nejsou v sousedství emisních zdrojů
    • fluoridů ve vzduchu do 0,1 µg/m3
  • V sousedství zdroje
    • Ne více než několik µg/m3
    • Hladiny mohou být nepatrně vyšší v městských oblastech ve srovnání s oblastmi venkovskými.
  • Většina z inhalovaných fluoridů je exhalována
    • Jen v případech těžkého znečištění vznik fluorózy zubní / skeletální [1]

Fluor v půdě

  • Fluoridy jsou součástí zemské kůry
    • Asi 0,32%
    • Součást většiny typů půd
  • Výpary se z moře dostává do ovzduší - srážkami opět do půdy
  • V půdě
    • Od 20 - 1000 µg/g v oblastech bez fosfátových a fluoridových ložisek
    • Až několika 1000 µg/g v půdách s minerály obsahujícími fluoridy [1]

Fluor ve vodě

  • Malá množství obsažena ve všech zdrojích pitné vody
  • V nefluoridovaných pitných vodách
    • Dle geologického prostředí
    • Cca do 2,0 mg/l
    • V oblastech se zaznamenanou fluorózou až do 20 mg/l
  • Ve fluoridovaných pitných vodách
    • 0,7 – 1,2 mg/l [1]
  • Mořská voda na fluor bohatá
    • Od 1,4 - 1,5 mg/l fluoridů
    • Vlivem eroze fluor odplaven z vysokých hor do nižších poloh a do moře
    • Minerály a sůl mořského původu až 2500 µg/g fluoru [1]
  • Řeky jen velmi nízký obsah fluoru
    • V povrchových vodách dle lokality
      • V blízkosti ke zdrojům emisí od 0,01 - 0,3 mg/l
  • Oblasti s geotermální nebo vulkanickou aktivitou a antropogenním uvolňováním fluoridů
    • Zvýšené hladiny fluoridů [1]

Minerální vody

  • V letních měsících
    • Vhodné větší dávky minerálek s nižším obsahem F-
  • V zimě naopak
  • Některé z našich pitných vod nelze podávat kojencům do 4 měsíců věku
    • Pro vysoký obsah dusičnanů (nitrátů) - nad 15 mg NO3/litr vody
    • Nesmějí být proto doporučovány vody s vysokým obsahem fluoru:
      • Mattoniho kyselka 3,53 mg fluoridů/l
      • Praga
      • Hanácká
      • Slatina 0,86 mg/l fluoridů
  • Vhodné jsou:
    • Korunní (1,26 mg F-/1 lt)
    • Salvátor (1,03)
    • Baldovská (1,01)
    • Slatina (0,86)
    • Ida (0,29)
    • Excelsior (0,1)
    • Ondrášovka (0,03) [1]

Fluoridace pitné vody

  • Dentální fluorózy
    • Skvrnitá sklovina
    • Snížená kazivost postižených zubů
    • Souvislost s obsahem fluoridů v pitné vodě
      • Uveřejněno ve 30. letech 20. století
  • 50. léta 20. století stanovení koncentrace:
    • Nejefektivněji redukující kazivost zubů
    • Zároveň nevyvolávající fluorózu
      • 1 mg fluoridů /L pitné vody
  • 1. pokus zjistit prospěšnost fluoridace pitné vody
    • Ve městech Grand Rapids a Muskegon (kontrolní) v USA
      • Po 6,5 letech poklesl index kazivosti z hodnoty 4,7 na 2,3 - o více než 1/2.
  • Poté se metoda fluoridace vody rozšířila po celém světě. [1]
  • Děti 12 - 13-let
    • Od narození pod vlivem fluorizované vody
    • Méně anomálií postraních řezáků
    • Příznivý vliv fluorizované vody na postranní řady zubů. (Brázda, 1989)
  • Rozbory různých výzkumů kazivosti u 12-14-letých systematicky pijících fluorizovanou vodu:
    • Dřívější pití fluorizované vody, větší byl pokles intenzity kazu.
    • Po 10ti letech o 45 – 50%
    • Po 15-ti letech klesla intenzita kazu asi o 60%
    • Počet intaktních chrupů je 6x vyšší
    • Ztráta prvého stálého moláru (stoliček) se zmenšila o 75%
    • Po 10tiletém fluorizování klesla mortalita zubů z 0,93 na 0,23 na osobu
    • Počet aproximálních ploch frontálních zubů napadených kazem se snížil o 95% [2]
    • Ochranný vliv fluoru se více projevil na aproximálních plochá než v jamkách a rýhách
    • Nejvíce se ochranný vliv projevuje u stálého chrupu. [2]
  • Fluoridizace vody
    • Byla a je základem preventivních programů v řadě zemí.
    • Snižuje kazivost v průměru cca o 40 - 50 % (WHO 1987)
  • K-lasická metoda hromadné prevence kazu
    • Ovlivňuje zejména dětskou populaci bez ohledu na sociální zařazení.
    • Nejvhodnější koncentrace iontů F k prevenci zubního kazu
      • 1 mg na 1 litr vody = 1 ppm (pars per million)
        • Protikazivý účinek
        • Nevyvolává toxické projevy [2]
  • fluoridizace pitné vody v ČR
    • V roce 1958 v Táboře a Brně, kontrolním městem byl Písek.
    • 6 let experiment
    • Děti, které pily fluoridovanou vodu od narození - redukce zubního kazu o 74%.
    • Fluoridace neovlivnila stav výživy a osifikaci kostry
    • Neprokázal se ani strumigenní vliv fluoridů
    • Československo fluoridizovalo vodu asi pro 1/3 obyvatelstva. [2]
    • V r. 1971 cca pro 10% obyvatel z vodní sítě cca ve 30 lokalitách.
    • Fluorovou prevenci řídila Fluorová komise ministerstva zdravotnictví. (Hošková, 1971) [2]
    • Ze všech preventivních opatření nejlacinější
      • 1993 fluoridace vody/ 1 obyvatele USA 0,42 US dolaru
      • Cena tzv. jednoploškové amalgamové výplně 70,0 US dolaru [2]
  • V České republice bylo toto preventivní opatření zastavováno z ekonomických a organizačních důvodů od 80. let až do roku 1993.
  • Přestože je fluoridace vody stále doporučována WHO jako efektivní a bezpečná metoda prevence zubního kazu, není její obnovení v České republice v nejbližších letech reálné. [2]

Flour v potravinách

  • Všechny potraviny obsahují alespoň stopy fluoridů.
  • V mléčných produktech, obilovinách, ovoce a zelenině, v mase, vejcích, ořechách a luštěninách, v tucích a produktech s cukrem
    • Koncentrace fluoridů od 0,01 do 1,02 µg/g
  • Vysoké hladiny se nalézají v rybách.
    • Konzervované ryby (losos, sardinky), které se jedí i s kůží až 40 µg/g fluoridů.
    • Maso ryb obsahuje 2 až 5 µg/g
    • Rybí koncentráty až 370 µg/g fluoridů.
  • V distribuované umělé kojenecké výživě ze sóji a mléka
    • Kolem 1 mg/l, pokud se připravují z vody o stejné koncentraci
    • Lidské mateřské mléko méně fluoridů - koreluje s obsahem těchto solí v pitné vodě. [1]
  • Koncentrace fluoridů ve spařeném čaji
    • Závislá na obsahu rozpustných fluoridů v čajových listech
    • Ve vodě, ze které je čaj připravován
    • Na délce jeho přípravy
    • V různých čajích s kofeinem od 1,5 - 4,2 mg/l
    • V bylinkových čajích pouze 0,05 - 0,1 mg/l
    • Množství fluoridů v připravených pravých čajích je vždy vyšší o 0,5 až 2,5 mg/l než v použité vodě, která obsahovala 0,2 až 0,3 mg/l fluoridů.
      • To neplatí u čajů ovocných a bylinkových - zůstává množství fluoridů stejné jako ve vodě použité pro jejich přípravu
      • Koncentrace fluoridů v čajích stoupá v závislosti na délce vyluhování
        • Vzestup po jedné minutě
        • Po 5-ti minutách se již koncentrace téměř nemění. [1]
  • Koncentrace F - [mg/l]: [1]
  • Druh čaje - 1 min - 3 min - 5 min - 10 min
    • ORIENT – 1,05 - 1,17 - 1,20 - 1,26
    • ZLATÝ ČAJ - 1,10 - 1,32 - 1,55 - 1,48
    • JEMNIC.ČAJ- 1,15 - 1,41 - 1,55 - 1,58
    • RUBÍN - 1,45 - 1,70 - 1,86 - 1,82
    • PICKWICK – 2,63 - 2,82 - 3,31 - 3,46
  • Fluoridace některých potravin se širokou spotřebou by se mohlo zdát jako přirozené a velmi výhodné řešení prevence zubního kazu.
    • Spotřeba každé potraviny však individuálně velmi kolísá, což znesnadňuje využití jako vehikula fluoru např. mouku, chléb nebo cukr. [3]

Prostředky pro ústní hygienu

  • fluoridy v koncentracích 1000 - 1500 µg/g.
    • Výplachy ústní dutiny 250 - 500 mg/l fluoridů
    • ústní vody pro použití 1x nebo 2x týdně obsahují 1000 mg/l
  • Děti ve věku 2 až 5 let mohou takto požít až 0,39 g ústního přípravku na jedno čištění zubů. [1]
  • Hlavní zdroj fluoridů pro dospělé
    • Pitná voda
    • čaj
    • Ryby
    • Minerální vody
  • Pro děti
    • Prostředky na čištění zubů
      • Polykají je [1]

Dávka

Není známa bezpečná denní dávka fluoridů.
  • Za optimum se považuje
    • 0,05 - 0,07 mg fluoridu na 1 kg váhy a den.
  • U dětí ve věku 2 - 6 měsíců
    • Denní příjem asi 0,01 - 0,127 mg/kg.
  • Celkový příjem u dospělých
    • Kolem 0,2 - 3,4 mg/den (1,5 až 4 mg) [1][3]
  • Celkové množství fluoru v lidském organismu
    • Se odhaduje na 7 gramů. [1]
  • Příjem z potravin
    • Do 1 mg/den
  • Fluoridovanou vodou
    • Do 2 mg/den.
  • Již 2 - 3x vyšší než doporučená spotřeba fluoru vede k
    • Vyšší křehkosti
    • Zvýšené lomivosti zubů u dětí [3]
  • Toxické dávky
    • 20 - 80 mg denně
    • Hypermineralizace kostí. [1]
  • Akutní smrtelná dávka závislá na
    • Druhu fluoridové sloučeniny
    • Rozpustnosti
    • Rychlosti vstřebání v GIT
    • Stavu acidobazické rovnováhy organismu
    • PH použitého fluoridu
  • Děti v žádném případě nesmí užívat fluoridové preparáty bez dozoru dospělých. [2]

Předávkování

  • Trvalé změny - zubní fluoroza
  • V zevní vrstvě skloviny až 2000 - 3000 ppm fluoru. [1]
  • Akutní perorální expozice fluoridům
    • Nausea
    • Zvracení
    • Bolest v břiše
    • Průjem
    • Malátnost
    • Ospalost
    • Kóma
    • Křeče
    • Zástavu srdce a smrt
  • Letální dávka fluoridu sodného
    • Pro dospělého jedince
      • 5 – 10 g
  • Při dlouhodobém příjmu nadměrného množství fluoridů nedochází k
    • žádnému poškození krvetvorby
    • Jater
    • Ledvin
    • Endokrinních žláz
  • Za optimálních koncentrací nemají vliv na
    • Růst
    • Zdraví
    • Vývoj plodu a dětské populace
  • Fluoróza kostí
    • Může vzniknout po dlouhodobé expozici zvýšeným koncentracím fluoridů.
    • Inkorporace fluoridu do kosti zvyšuje stabilitu krystalické struktury a nerozpustnost kosti
    • Mineralizace kosti je opožděna nebo inhibována
      • Kosti stávají křehkými
      • Pružnost se snižuje
  • Ohrožení života dítěte nehrozí ani po
    • Požití celého balení tablet NaF
      • Obsahuje celkem 62,5 mg fluoru v 250 tabletách
        • Letální je až dávka 70 – 140 mg NaF / 1 kg váhy
  • Pokud by k požití skutečně došlo
    • Vyvolat zvracení
    • Dát dítěti větší množství mléka
    • Vhodný je i výplach žaludku 10 % calcium chloratum
      • Výrazně se omezí absorpce fluoru. [3]

Dentální fluoróza

  • Poruchy vývoje skloviny
  • Odlišné transparence až po změnu barvy
  • Popřípadě změna v konfigurace zubu
  • Místní příčiny
    • Např. úraz zubu
  • Generalizované
    • Postihují skupiny zubů, nebo celou dentici
    • Příčin těchto poruch je řada
      • Endokrinní
      • Nutriční
      • Renální
      • Gastrointestinální
      • Vrozené vady
      • Působení tetracyklinů
      • fluoridy [1]
  • Poprvé zaznamenána v roce 1901 v Colorado Sprinte v USA
    • McKay popsal do té doby neznámou poruchu zubní skloviny
    • Hnědé skvrny lokalizované nejčastěji na labiálních plochách horních řezáků
      • Nazval ji „skvrnitá sklovina“ (mottled enamel)
  • Sníženou kazivost takto postižených zubů
  • 1931 publikovány práce, které objasnily vztah mezi výskytem této poruchy a obsahem fluoridů v pitné vodě
    • Díky tomuto poznatku se často fluoridy uvádějí jako příčina nejrůznějších vývojových poruch skloviny, i když jejich vznik s nadměrných přívodem fluoridů nesouvisí. [1]
  • Mírný průběh
    • Malé bílé skvrny na sklovině
  • Závažný průběh
    • Zuby zabarvené a skvrnité
    • Inkorporace nadměrného množství fluoridu interferuje s normálním vývojem skloviny
      • Změny v rheologické struktuře matrix skloviny
      • Ovlivnění metabolismu buněk, které s jejím vývojem souvisejí
  • Riziko
    • 2 x optimální dávky
    • Nad 2 mg/l ve vodě = zvýšené nebezpečí dentální fluorózy. [1]
  • Trvalá
  • Vzniká jen v období tvorby a mineralizace skloviny
  • Nemůže se tvořit po ukončeném vývoji zubu
  • Pro každý jednotlivý zub stálé dentice existuje období 4 měsíců, kdy je sklovinný orgán pro působení cizorodého činitele nejvnímavější.
  • Korunky jednotlivých zubů se vyvíjejí postupně
    • Vnímavým obdobím pro celou dentici od půl roku života až do 12 – 14 let [1]
  • Častější výskyt této poruchy je přisuzován hlavně:
    • Polykání fluoridových past dětmi
    • pití vody pitné, balené i minerální
    • Konzumaci stravy bohaté na fluoridy
    • Příjmu instantní mléčné výživy
    • Nutričních suplementů fluoridů
    • Fluoridových tablet
    • Profesionální aplikaci dentálních přípravků [1]

Fluoridové tablety

  • Po fluoridované vodě nejvhodnějším náhradním prostředkem systémové fluoridace.
  • V ČR od 1966 jako "Natrium fluoratum"
  • 1 bal. 250 tbl. á 0,55 mg fluoridu sodného - odpovídá 0,25 mg fluoru

Doporučené dávkování:

    • Od 6 měsíců do 2 let věku dítěte: 1 tbl./d
    • Od 2 do 3 let 2 x 1 tbl./d
    • Od 3 do 4 let 3 x 1 tbl./d
    • Od 4 do 14 let 2 x 2 (nebo 4 x 1) tbl./d [1]

Způsob podávání

  • Denní dávku v několika dílčích dávkách.
  • Nepřípustné nárazové podávání několika denních dávek 1 - 2 x týdně.
  • Na lékařský předpis.
  • Až po zjištění množství fluoridů v pitné vodě
    • Kde je fluoridována pitná voda, se tablety nepodávají.
  • Kojencům
    • Tabletu rozpuštěnou např. ve lžičce čaje.
  • U větších dětí
    • Vhodné nechat rozplynout alesp. 1 tabl. v ústech
    • Nejlépe navečer po vyčištění zubů
      • Dosáhneme tím silně zvýšené místní koncentrace fluoru (až 1000 ppm) ve slině.
  • Aby účinek tablet byl rovnocenný účinku fluoridované pitné vody, je třeba tablety podávat aspoň 300 dní v roce.
  • K dosažení maximální účinnosti
    • Již těhotným ženám
      • Od 2. poloviny těhotenství
    • Kojencům
    • Do 14 let věku [1]

Doporučení

  • Podávání fluoridových tablet dětem se v současné době v České republice pokládá za nejvhodnější metodu endogenní aplikace fluoridů.
  • Vzhledem ke zvyšující se kazivosti chrupu dětské populace ji doporučují odborné pediatrické společnosti i odborná pedostomatologická společnost.
  • Fluoridové tablety se indikují zejména u dětí:
    • Se zvýšeným rizikem vzniku zubního kazu
    • Se závažným systémovým onemocněním
      • Epilepsie
      • Diabetes mellitus
      • Kardiovaskulární onemocnění
    • U dětí psychicky nebo fyzicky hendikepovaných
    • S fixními ortodontickými aparátky
    • U dětí ze sociálně-ekonomicky slabších vrstev [3]
  • Výsledky mnoha studií ukazují, že při podávání tablet NaF dochází k více než 50 % redukci kazivosti chrupu.
  • Pro optimální účinnost je potřeba zajistit důslednost podávání, rodičovský a lékařský dohled. [3]

Ukončení / přerušení podávání tablet NaF

  • Dočasně přerušuje při horečnatých onemocněních
  • Při podávání antibiotik
  • Nesteroidních a steroidních antiflogistik
  • Při jódovém deficitu
  • V pooperačním období po celkové anestézii
  • Snížená funkce ledvin
  • Dítě přechází na stravu bohatou na fluoridy
    • Přisolovanou fluoridovanou kuchyňskou solí [3]

Fluoridovaná kuchyňská sůl

  • Poprvé navržena 1950 ve Švýcarsku Dr. Wespim
    • Na základě úspěšné jodizace soli, užívané již od roku 1920
  • První zavedlo fluoridaci soli město Curych 1955, poté ostatní kantony. [1]
  • V České republice bylo v roce 1994 schváleno užívání fluoridované soli pro použití v domácnosti
    • Sůl k průmyslové výrobě potravin musí být z fluoridace vyňata
  • Kuchyňská sůl se obohacuje v dávce 250 mg fluoru na 1 kg (250 ppm F)
    • Má se však užívat jen v oblastech, kde je koncentrace fluoru v pitné vodě nižší než 0,6 mg/l (0,6 ppm). [3]
  • Fluorid (NaF nebo KF) se při výrobě takto upravené soli přidává ve formě roztoku, což usnadňuje jeho konstantní a homogenní distribuci.
  • Fluoridovaná sůl může být snadno distribuována
  • Dávkování F- není přesně kontrolovatelné
  • Malé děti konzumují jen velmi málo soli
  • Při používání soli s obsahem fluoru 250 mg/kg se uvádí
    • Ve Švýcarsku a Maďarsku poklesl zubníh kaz až o 60 %
    • V kombinaci s fluoridovanými zubními pastami u švýcarských dětí pozorováno snížení kazivosti až o 93 %
    • Považováno za srovnatelné s obohacenou pitnou vodou [3]

Fluoridizace mléka

  • Další alternativní metodu
  • Chybí však důkazy o tom, zda vápník z mléka nevytváří s fluoridem nerozpustné sloučeniny. [3]
  • Poprvé ve Švýcarsku v roce 1962
  • Dnes v řadě zemí, např. ve Švýcarsku, Anglii, Spojených státech amerických a ve Španělsku, v České republice ne
  • Přidávání 100 ml roztoku 2,2 % fluoridu sodného na 1000 l mléka. [3]
  • 1958 Ericsson prokázal, že k albuminoglobulinové frakci mléka se váže jen stopové množství fluoridu.
  • Množství fluoridu, které zubní tkáň přijímá z fluoridovaného mléka, se podobá množství absorbované z fluoridované vody.
  • Po konzumaci fluoridovaného mléka je dosaženo nejvyšších hladin fluoridů ve slinách během prvních 15 minut.
  • Významně zvýšené koncentrace fluoridů v zubním plaku přetrvávají následující 2 hodiny
    • Vysvětlen protektivní účinek tohoto
    • 5 až 6 leté děti ve Švýcarsku po 6 letech konzumace fluoridovaného mléka 30 % redukci výskytu zubního kazu u dočasné i stálé dentice.
    • Kolísání spotřeby mléka u dětské populace

Místní aplikace fluoridů na zuby

  • V povrchových vrstvách skloviny ochrannou koncentraci fluoridů v hodnotách kolem 1000 ppm a zvýšit tím odolnost skloviny vůči kyselinám.
  • Místní aplikace fluoridů je vhodná zejména v oblastech, kde pitná voda obsahuje méně než 0,7 mg F-/1 litr vody.
  • Vhodné aplikovat všem dětem nejpozději od věku 3 let do konce povinné školní docházky.
  • Dosažená redukce kazu se pohybuje od 20 do 50% [1]

Při osobní ústní hygieně

    • Zubních past
    • Gelů
    • ústních vod aj.,
Při hromadném použití fluoridů v dětských kolektivech
    • Zubních past
    • Výplachových metod
    • Gelů apod.
V ordinaci lékařem nebo školeným zdravotnickým personálem
    • Roztoky a gely o vyšší koncentraci
    • Laky -po aplikaci laku je zakázáno na 12 hodin jíst
    • Obkladové metody
      • Vhodné aplikovat u všech dětí a mladistvých 2 x ročně [1]

Zubní pasty s fluoridy

Snižují při pravidelném používání kazivost chrupu o 20 - 30 %. Podle obsahu anorganických nebo organických sloučenin fluoru rozdělujeme zubní pasty na:
  • 1. zubní pasty vhodné pro malé děti, tj. pasty s obsahem 250 - 400 ppm F-+
  • 2. zubní pasty kosmetické s obsahem fluoridu 1000 - 1500 ppm F-
  • 3. zubní pasty terapeutické s obsahem 1800 - 2500 ppm F-
    • U těchto past se předpokládá léčebný účinek, jsou vhodné pro osoby se zvýšeným rizikem zubního kazu
      • Fluocaril
Účinnými složkami fluoridovaných past bývají:
  • Fluorid sodný (NaF)
  • Monofluorfosforečnany
  • Aminfluoridy
  • Fluorid cínatý [1]

Výplachové metody

Účinnou složkou:
  • Zejména fluorid sodný
  • Aminfluorid
  • Kyselé fluorofosforečnany
  • Fluorid cínatý
Pro domácí aplikaci se doporučují:
  • Roztoky NaF v koncentraci 0,05 %, aplikované po dobu 1-2 minut nejlépe večer po vyčištění zubů
Pro skupinové použití
  • Roztoky v koncentraci 0,2 - 0,5 %, kterými si děti vyplachují ústa pod dozorem zaškoleného pracovníka [1]

Aplikace roztoků a gelů

Z roztoků se v současné době doporučují:
  • Aminfluoridy
    • ELMEX-fluid 1 %
  • Kyselé fluorofosforečnany (APF = acidulated phosphate fluoride 1,8 %)
  • Monofluorfosforečnany
    • ELMEX - gelée (1,25 % fluoridů)
      • V ordinaci pomocí vatových tamponků na povrch všech zubů
      • Doma asi 0,5 g zubním kartáčkem na 3 min. na celý chrup, min. 1 x za 3 měs.[1] Nedoporučují se u dětí mladších než 4 roky [1]

Žvýkačky s fluoridy

pro děti školního a dorostového věku.“ (Merglová, 2000) [2]


Zdroje textů:

[1] ING. PERLÍN CSC., Ctibor . Organizace: Nadace NutriVIT [online]. 4. května 2007 [cit. 2011-04-20]. Minerální látky a stopové prvky. Dostupné z WWW: < www.ordinace.cz/clanek/mineralni-latky-a-stopove-prvky >.
[2] BC. KUCHYŇKOVÁ, Šárka . Změny obsahových látek v brukvovité zelenině při různé kulinární úpravě. Brno, 2007. ? s. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Ústav preventivního lékařství. Dostupné z WWW: < is.muni.cz/th/63796/lf_m/DIPLOMOVA_PRACE_18.5.2007.txt >.
[3] GRGURIČOVÁ, Linda . Ucelená rehabilitace v Dětském centru ARPIDA. Brno, 2006. ? s. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky. Dostupné z WWW: < is.muni.cz/th/53937/pedf_m/DP_bez_prilohy.doc >.
[4] Lukáčová Irena, Nutriční aspekty zubního zdraví, Bakalářská práce, v oboru výživa člověka, Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Brno, květen 2007
[5] ČUČKOVÁ, Zuzana. Vliv výživy na kazivost zubů u dětí na 2.stupni ZŠ, bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, Brno 2008. Dostupné na WWW: is.muni.cz/th/173944/pedf_b/Vliv_vyzivy_na_kazivost_zubu_u_deti_na_2.stupni_ZS.txt

O úroveň výše

Poslední aktualizace: 7. 9. 2013 17:11:13
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail