MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

Pády batolat a prevence

Drsné vědomí

Každý náraz do hlavy se počítá

Mozek a schopnost inovace a všeho dalšího

Traumatic brain injury sypmtoms

Long-term Effects of Brain Injury

The Effects of Brain Injury on Memory

Mild Traumatic Brain Injury

Short and Long Term Effects of a Concussion - Head Injury Lawyers Bisnar Chase

Long-Term Effects of TBI

The Devastating Effects of Brain Injuries | Boxing & Brain Damage

Short and Long Term Effects of TBI

How often Head Injuries affect memory? - Dr. Suresh H S

Prevence dětských úrazů

Projekty prevence úrazů dětí

Úraz není náhoda - pády

Prevence úrazů

Tipy k první pomoci

Balkóny a okna musí být zabezpečeny

Úraz není náhoda - pády doma



Údery do hlavy

Všichni jsme "praštění" a nebo "padlí na hlavu"

Je známo, že jakmile děti začnou lézt a potom dokonce i chodit padají jako hrušky a co čert nechce, nejčastěji rovnou na hlavu z celé své výšky. Rovnováha a svalstvo jsou ještě relativně nevyvinuté, obratnost a obranné reakce při pádu nenacvičené a hlavička je vůči zbytku tělíčka stále ještě větší a těžší. Každý rodič ví, že stačí chvilka nepozornosti a pád s pořádnou ránou do hlavy o podlahu či cokoliv v cestě je tu.

Z dob, kdy se mnoho věcí nevědělo: "To nic není..."

Batolátka mají sice ještě relativně pružnou lebku, která se hnedtak nezlomí, ale... Ikdyž po lékařské stránce dítě pád s ránou do hlavy přestojí bez ztráty vědomí, bez zvracení, bez několikahodinového řevu po pádu a ani po 24h na něm nejsou patrné rozvíjející se neurologické výpadky v důsledku krvácení do mozku a lékař s úlevou jen konstatuje, že "nedošlo k otřesu mozku" nebo že jen k "lehkému otřesu", neznamená to, že je tedy vše "úplně ok".

Dnes už se ví docela dost: "Na všem záleží..."

Nedošlo sice k hmatatelným jasně pozorovatelným škodám mozku, které by si vyžádaly akutní chirurgický zákrok či jinou terapii, avšak k jistému otřesu došlo a některé neurony tím mohly - a pravděpodobně byly - nevratně poškozeny a s každým dalším pádem na hlavu se škody kumulují. Ano, dětský mozek má úžasnou schopnost nahradit funkce poškozených neuronů jinými, ale... i tato má své limity.

To nemluvím o tom, že takto "pomlácený vyvíjející se mozek" mnohdy ještě schytá dávku RTG záření na jeden snímek zpředu a jeden z boku, aby se zkonstatovalo, že na lebce není viditelná prasklina lebky, která by křížila průběh nějaké tepny... (Ale případné krvácení RTG stejně nezachytí...podezření na krvácení by znamenalo další dávku z CT).

Vedoucí nebo vedený ?

Ví se, že následky "otřesů mozku" v dětství se nemusí nijak projevit hned, ale až třeba po dostudování univerzity v časné dospělosti se ukáže, že jedinec má mírně narušeny složitější mentální pochody jako je například organizace vlastního volného času, složitější typy plánování, předvídání a rozhodování atd.

Tyto informace mne jako rodiče samozřejmě velmi zaujaly, protože z nich nepřímo vyplývá i to, že dobrou prevencí pádů a úrazů hlavy v dětství tak mohu nepřímo ovlivnit i pravděpodobnost, zda mé draze a pracně vzdělané dítě bude jednou spíše šikovně plánující a organizující šéf, či jen dobře kvalifikovaný zaměstnanec plnící něčí pokyny... a to nemluvím a spoustě dalších možných mikroporuch, které mohou v důsledku opakovaných nárazů do hlavy trvale mírně zhoršovat mentální výkon jedince a být mu tak i trvalým neviditelným handicapem (např.: zhoršené udržení pozornosti, obtížnější zapamatovávání si, horší vybavování si, prostorová orientace a paměť, labilnější nálady, potíže s rozhodováním ve složitějších situacích, zhoršené jemné motorické funkce či pohybová koordinace, chronické potíže s krční páteří aj...).


Všeho s mírou

Ne panika

Když už tedy dítě spadne a udeří se, není na místě panika a urgentní - mnohdy zcela zbytečné RTG hlavy - za všech okolností. Ideální je si tuto problematiku nastudovat a pak jednat hodně racionálně - dle konkrétní situace.

Ne lhostejnost

Není však správné nad tím mávnout rukou s tím, že vše dobře dopadlo. Je potřeba udělat do budoucna vše pro to, aby se podobný pád - a ideálně ani ždáný jiný - už neopakoval !!!

Adekvátní prevence

Rozhodně neznamená, že dítě úzkostně při každé příležitosti znehybníme přivazováním do sedaček, nenecháme nikde lézt a cvičit obratnost a trvale ho budeme všude držet za ruku nebo zavírat do přenosných klecí jako králíka a vše zakazovat.

Bezpečně si dítě může zkusit i náročné věci, včetně ztráty rovnováhy a síly. Čím dříve tomu bude rozumět, tím dříve se samo bude chovat bezepečněji a opatrněji a ještě bude obratnější...

.d.jpg .1.jpg






























Klíčové otázky:

  • Jak ponechat batoleti (a sobě) dostatek tělesné svobody a zároveň být schopen uhlídat, aby dítě nespadlo (na hlavu) ?
  • Jaká vzdálenost od dítěte je v různých situacích ještě bezepečná a kdy už ne ?

Ponaučení z tréninků bojového umění

Bezpečná vzdálenost - osobní zóna - situace "natělo"

Vzdálenost, ze které když na nás útočník nečekaně zaútočí, tak nás udeří dříve než se vzmůžeme na jakoukoliv obranu.

  • Většinou vzdálenost na "jeden pohyb"
    • Jeden úder / kop / skok - natažená ruka / noha - jeden moment - jediná fáze pohybu
  • Pokud člověk není extrémně natrénovaný bystrý superborec, většinou minimálně onen 1. jeden moment spotřebuje na to, aby vůbec zaregistroval, co se děje a jeho tělo zaktivovalo nějakou reakci
  • Takže ve chvíli, kdy je útočník už v naší osobní zóně a my ještě nemáme pod kontrolou jeho pohyby / rovnováhu / nekryjeme se, jsme o "pohyb - moment pozadu" a ve velkém riziku... Co kdyby útočník byl opravdu agresivní (do hlavy mu nevidíme).
  • Pokud tedy nevhodná osoba ve vypjaté situaci začíná narušovat naší osobní zónu, je to již důvod k aktivní obraně / oddálení se - prevence toho, abychom schytali první ránu - což je často zcela rozhodující

Situace, kdy dítě spadne dříve než se rodič vzmůže ho chytit i když stojí vedle - stejný princip - časování

  • Platí stejná osobní hranice
    • Jediný pohyb těžištěm dítěte ( krok / náklon / převalení se ) vede k přepadnutí těžiště dítěte přes okraj stolu / židle / postele a zmizí nám z dosahu - v jediném momentu
  • Dříve než stihneme jakkoliv efektivně zareagovat (chytit) - dítě je v pádu o moment napřed
  • Jediná prevence pádu v takové situaci je tedy být o krok napřed = dítě už držet / dotýkat se vhodném místě / s nastavenýma rukama ve směru pádu již chytat padající hruštičku. Stát jenom vedle nebo se dítěte jen nějak nefunkčně dotýkat opravdu nestačí.
.2.jpg
  • Dítě nemusí zrovna balancovat na madle, ale stačí, aby i jen klidně stálo na stabilní židli a pokud ho nebudete během toho držet, klidně nepozorovaně zhučí dolů, i když budete stát těsně u něho.
    • Jak moc je dítě opatrné, obratné a co ho zrovna napadne nevíme (do hlavy mu také nevidíme).
    • Máme však jistou výhodu, že ho známe a průběžně můžeme vidět, jak se jeho schopnosti vyvíjejí.
    • Na základě opakovaně obratně a opatrně zvládnutých výkonů si můžeme dovolit stát kousek dál (a třeba fotit nebo o pár měsíců později pak i klidně dál pít kávu).
      • 1,5 leté dítě s velkou pravděpodobností při stání na stabilní židli dříve nebo později spadne
      • 2 leté je opatrnější, ale když se zabaví, klidně šlápne do prázdna
      • 2,5 leté dítě už je celkem opatrné, dává si více pozor. Spadne jen když hodně nedává pozor, neurvale dovádí, neodhadne kam až bezpečně smí židli naklonit ap.
          • Individuální rozdíly však mohou být veliké...

Fázování pohybů

  • Pohyb těžištěm
    • 1 krok, skok, převalení se, pád, úder, chňpanutí
  • 1. moment překvapení a přípravy reakce

.r.jpg

Vždy o krok napřed

  • Záruka bezpečnosti
  • Analogie s hrou GO
    • Střety vyhrává ten, kdo umí být o tah napřed

Příklady situací

.b.jpg

K pádu na zem (přepadnutí těžiště přes okraj) jsou potřeba cca 2 pohyby dítěte = cca vzdálenost dospělého na jeden krok od dítěte je ještě bezepčná = nutno ale začít reagovat okamžitě, pokud dítě udělá 1. pohyb směrem ke kraji

Více v klidu můžeme zůstat, až když opakovaně vidíme, že dítě respektuje okraj křesla - chová se opatrněji a po přiblížení se ke kraji se bezpečně otočí a sleze nožičkama dolu napřed.








.e.jpg

Dítě má k přepadnuití těžištěm přes okraj cca 2 - 3 pohyby. Rodič by tedy měl být max. 1 - 2 kroky daleko a být schopen přiskočit nadosah k dítěti po jeho 1. pohybu směrem ke kraji.














.i.jpg Dítě na stole. V případě svalení se do boku stačí k pádu dolů cca 1 - 2 velmi rychlé pohyby. Rodič se sice nemusí dítěte bezprostředně dotýkat, ale měl by stát v dosahu = být připraven v případě svalení se dítěte na bok ho okamžitě přidržet.



















.j.jpg Dítě není drženo "železnou rukou" jen díky tomu, že voda pod ním byla opravdu mělká a v případě, že by se naklonilo více než cca 20-30 cm dopředu, hrozil by mu pouze pád do cca 40 cm průhledné vody, odkud by bylo okamžitě vyloveno rodičem, který pozorně stojí v dosahu ruky. V případě hluboké / neklidné kalné / více znečištěné vody by nekonstantní či nepevné držení dítěte bylo samozřejmě příliš riskantní.

















Chytáky

Cachtání se v mělké vodě

.a.jpg

Nehrozí sice pád na hlavu, ale jediným zakopnutím dojde k potopení hlavy, polekání se dítěte, neschopnosti postavit se honem zpět na nožičky a topení se. Pokud nebude včas rychle vytaženo z vody, může vodu i vdechnout a posléze onemocnět i zápalem plic. Pokud nebude pozorně hlídáno, může se i utopit.

Tahle vzdálenost s polohou na lehátku nezabrání případnému pořádnému nalokání se či dokonce vdechnutí většího množství vody v případě zakopnutí dítěte a chvilky topení se, ale k prevenci utopení se to stačí.

  • Ač se pohybuje sebejistě ve vodě po pás a po ramena, během cca celodenního koupání v cca 2 letech škobrtla asi 4x, neuměla se postavit na nohy, topila se a bez rychlého vytažení z vody rodičem by se opravdu klidně i utopila.
Hlídat očima - nesedět zády nebo někde zarohem !!! Když už se dítě topí, topí se většinou uplně uplně potichu !!! Když u toho nemůže dýchat, tak u toho pochopitelně nemůže vydávat ani žádné zvuky...
  • Není to tak dlouho, co proběhla tiskem zpráva o utopení se podobně starého dítěte v nafukovacícm dětském bazénku na zahradě.


Dopravní prostředky

.c.jpg .f.jpg






















Ač může situace na první pohled vypadat bezepečně, není bezpečná ani trochu. Zásada je, pokud jste v dopravním prostředku, tak je nutné vždy počítat s prudkým zabržděním a drsným letem plnou vahou a rychlostí vpřed - většinou tou nejtěžší částí tělíčka napřed - tedy opět hlavou. I nejlepší kšíry a provazy i materiál kočárku se v takové situaci natáhne a deformuje - dítě tedy v tu chvíli doletí dál než normálně dosáhne = klidně i o půl metru dál než by my poutací materiály jinak dovolily. Pokud tedy stojíte zrovna u dřevěné desky / skleněné zástěny / tyče, pořádně to schytá. To znamená, že dítě by ideálně bezpečně mělo vždy sedět zádíčkama ve směru jízdy (správně zaparkovat kočárek) a mít za hlavičkou pouze měkké opěradlo kočárku / sedadla... a to mimo jiné znamená ještě dbát i na to, aby se v takovém případě prudkého zabrždění zabržděný kočárek nemohl nepřeklopit - mnohé k tomu mají tendenci = takže ještě i správně kočárek zapřít nebo ho celou cestu nějak preventivně držet.


Ve spánku

.k.jpg .g.jpg

Kdyby se ve spánku dítě chtělo přetočit na levý bok a dále (a že se děti ve spánku hýbají), asi by spadlo a nikdo by nebyl schopen tomu zabránit. Stála jsem dále než 2 kroky a spoléhala jen na to, že mělo zrovna hlubokou fázi spánku, kdy spí velmi tvrdě a relaxovaně.














O úroveň výše

Poslední aktualizace: 16. 8. 2013 11:15:03
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail