MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

Strava historie a geografie

Území ČR ve středověku

  • Velmi odolná pšenice, ječmen, žito [3]
  • Vzácněji pohanka, proso
    • Sladké i slané kaše
    • Placky [3]
    • Nejběžnější jídla krčem
  • Neznali brambory
  • Hojně se jedla zelenina [3]
    • Pastynák, mrkve, petržel
    • Dnes druhy téměř neznámé – rapontika, sevlák (potočnice) [3]
  • Důležitou potravou byly jedlé řepy – tuřín a vodnice.
  • Nejrozšířenějšími ovocnými stromy u nás byly už v polovině 10. století
    • Jabloně
    • Hrušně
    • Broskvoně [3]
  • Jedlo se
    • Syrové
    • Sušené
    • Vařila se povidla [3]
  • Chudší návštěvníci hostinců jedli luštěniny
    • Nejvíce hrách se slaninou nebo s rozinkami, medem a mandlemi anebo naklíčený a opražený [3]
    • Méně se u nás dařilo čočce [3]
  • Slazení - nejčastěji ovoce nebo med
  • Bohatší pocestní si v hostincích mohli dopřát i maso.
  • Nejvíce se jedla drůbež – slepice a husy.
  • Mnohem častěji než dnes se jedlo maso jehněčí, různé druhy divokého ptactva, a drobná zvířata: raci, žáby, sysli, veverky či ježci. [3]
  • Často ryby
  • Mořské ryby se k nám také hojně dovážely ve formě slanečků
    • Byly dostupné i chudším vrstvám [3]
  • Hodně se při vaření využíval morek a zvířecí krev, koření z domácích bylinek.
    • Zejména chmel, šalvěj, petržel, máta, mateřídouška, kmín, šafrán, anýz, tymián, majoránka, saturejka, libeček a kopr. [3]
  • Důležitou složkou bylo mléko a výrobky z něj
    • Kravské, ovčí, kozí, ale i koňské [3]
  • Nejčastějším nápojem ve středověkých krčmách bylo pivo [3]
    • Nahrazovalo pitnou vodu téměř až do konce 19. století
    • Běžně ve středověku i děti [3]
    • Tehdejší piva mnohem hutnější a i na vzduchu (ve džbánku) vydržela dlouho čerstvá (nevětrala) [3]
  • Víno v hospodách většinou jen šlechta - záleželo na regionu
    • Když ztratilo kvalitu, bylo upravováno medem a kořením [3]
  • Nekvašené šťávy z mízy stromů (javor, bříza)
  • Různé mošty [3]
  • Medovina - světlá, tmavá, nahořklá
  • Hypokras, neboli medové víno
  • Destilaci a výrobu alkoholu objevují Arabové v 9. století [3]
    • Do Evropy až ve 13. a 14. století [3]
  • Jídlo se jedlo rukou, bez ohledu na sociální postavení a příležitost.
  • Polévky a kaše se jedly lžící [3]

Literatura:

[1] Houser Pavel. Z historie stravování: Co se jedlo na Blízkém východě? [online]. 19.04.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-co-se-jedlo-na-blizkem-vychode-3788 >.
[2] Houser Pavel. Z historie stravování: Předkolumbovská Amerika [online]. 28.01.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-predkolumbovska-amerika-3986 >.
[3] KODEDA, Marek . Stravování ve středověkém hostinci. Pivovary info [online]. 16. 12. 2010, , [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: < www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010060024 >.


Území ČR

  • První knedlíky (dříve buchty)
    • Konec 18. st.
    • Podávaly se jako samostatné jídlo
      • Posypané škvarky
      • Osmaženou cibulkou
      • Polité omastkem
  • Buchty (dnešní)
    • Konec 18. st.
  • Různé bábovky, lívance, zemlbába
  • Dorty (piškotové)
    • 18./19. st.
  • Vepřo-knedlo-zelo
    • Vymyšlené jídlo jedním restauratérem
      • Začal prosazovat jako české jídlo
  • Ještě Rettigová vepřo-knedlo-zelo neznala
  • Vepřové
    • Vařilo se
    • Do něj se zavařily noky
    • žádné knedlíky ale zelí k tomu
  • Zelí
    • Samostatně
    • S masem
      • Martinská husa se zelím - bez knedlíků
    • S chlebem
    • S hrachem
    • S kroupami
  • Brambory
  • Cukrová třtina
    • Ve středověku se začala dovážet i když to bylo dost drahé
    • Za napoleonských válek se dovážet nemohla
    • Dřív sladká kaše jen jako slavnostní jídlo
    • Poč. 16. st. sladkou kaši dostával jen bohatí
    • Začátek 19. st. velké pěstování cukrové řepy
    • Stavění cukrovarů
    • Rozšíření poměrně levného cukru a sladkého jídla
    • Obyčejní lidé
      • Hrách, kroupy a maso, kaši s ovocem ne

Posty

  • V pátek
    • V hlubokém středověku se v pátek nesmělo ani mléko, máslo, tvaroh, sýry.
    • Jedly se ryby a vodní kachny – domácí byly zakázané, bobrů, vodních ptáků.
  • V sobotu a ve středu
    • Se nesmělo maso
    • Mohlo se mléko a mléčné výrobky
  • Hlemýždi
    • Byli postním jídlem středověkých mnichů (v Polsku, ale zřejmě i v Čechách)
    • Recepty, jak se mají hlemýždi vykrmit, aby nebyli schopni zalézt zpátky do ulity. Krmili je mlékem a různými obilovinami, kašemi.
  • Chleba máčený ve víně
    • Svatá Anežka měla o postních dnech jenom chleba a víno

Slovanská hradiště

  • Našly se jenom kýty
    • Vesničané měli zřejmě povinnost dodávat kýty pánům
  • Ptáky, ryby
  • Pšenice dvouzrnka, pšenice obecná, proso, žito, ječmen

Považováno za běžné nutné potraviny:

    • Polévku
    • Kus masa
    • Nějaký hrách a čočku
    • Patrně nějaké zelí
    • Kus chleba
      • Bylo
  • Maštění
    • V pravěku
      • Spíš různými rostlinnými oleji
    • Ve středověku
      • Spíše rostlin. oleji jen v postních dnech
      • Více používali sádlo a máslo
      • Máslo bylo dražší, sádla se jedlo hodně
  • Chléb
    • V pravěkém chlebu příměsi z mlecích kamenů
    • Obilí bylo hrubě nadrcené
  • Vejce
    • Dřív jich bylo málo, slepice tolik nenesly
    • Vejce vzácnější
  • Mléko
    • Krávy dojily jenom dočasně, ne celoročně.
    • Na zimu se zejména ve starším pravěku vybíjela mláďata, aby je nemuseli krmit.
    • Dobytek na jaře někdy hlady nemohl stát

Kuchařské knihy

  • Zachovaly se už od 15. st.
    • Samozřejmě jen pro šlechtu nebo bohatší měšťany
  • Zachovalo se také, co se podávalo v hostincích, co na kterém panství šlechtě, co komorníkům, kuchařům a pod.
  • často jediné knihy, které dívky a ženy četly či psaly
    • V jistém smyslu feministická literatura

Literatura:

[1] Dolanová, Lenka. Naše pravěké jídlo všem chutnalo: A2 [online]. č. 8/10 – jídlo. 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: < www.advojka.cz/archiv/2010/8/nase-praveke-jidlo-vsem-chutnalo >. ISSN 1803-6635.


Území ČR - Horácko - Žďárské vrchy

  • Strava byla chudá
  • Nejvíce se dařilo bramborám a kamení
  • Len, obilí, hrách a zelí
  • Základem stravy byla polívka - i ráno na snídani
    • Trdlenka zvaná též česnečka
    • Bramboračka
    • Zalitka – z hub
    • Kopru a mléka
    • Kyselo z chlebového kvásku
    • Hrachovka
    • Polévka chlebová a kmínová
    • Mlíčná
      • Přikusovaly se nemaštěné brambory
  • Jen málokdo si mohl dovolit ke snídani chléb, kávu nebo dokonce bílé pečivo.
  • K obědu
  • Většinou pokrmy z brambor
  • Pak také z mouky, hrachu, řepy a zelí
    • Bramborové pekáče
    • Trpalky, neboli škubánky sypané mákem
    • Bramborové peciválky s tvarohem
    • Brambory smíchané se zelím - kočičí tanec / svatba
    • Bramborák na plechu v troubě
  • Kaše
    • Krupková
    • Jáhlová
    • Krupičná
    • Rýžová
  • Večeře
    • Mnohde spojeny s obědem
    • Jedlo se až kolem třetí hodiny odpolední a lidé pak chodili brzy spát, aby „zaspali hlad“
    • Chléb namočený v mléce nebo polévka a brambory. Večeře se zapíjela mlékem nebo podmáslím.
  • Žito a pšenice se mlela ve mlýně na mouku
  • Z ječmene se dělaly kroupy
  • Žitná mouka - vejražka
    • Základem pro „dolky“ pečené na suchém plechu
    • Koláče (babky), které se plnily tvarohem, mrkví nebo mákem
    • Mrkváky a řepáky z chlebového těsta
  • Koláče z bílé mouky se pekly pouze výjimečně
    • Do těsta se přidávalo máslo a smetana a nadívaly se mákem, tvarohem nebo povidlím.

  • Krávy nebo kozy pro mléko a maso
  • I nádeník (chalupník) si choval alespoň kozu
  • Stloukalo se máslo, vyráběl se tvaroh a sýry.
  • Chleba se pekl doma a na celý týden
    • Každý dostal odměřený svůj díl.
  • Strava nádeníků byla pouze z
    • Brambor, mléka a vajec
    • Chleba pro ně býval vzácností.
  • Maso se jedlo zřídka, jenom o svátcích a nedělích a to většinou vařené
  • Chudší rodiny vůbec.
  • Vepřové, hovězí, psí
  • V chudších rodinách kočka, veverka, kavka nebo vrána
  • Lesní plody
  • šťovík

Literatura:

[1] Zelená Křížová, Helena. Co se na Horácku jedlo: Žďárské vrchy [online]. 23.12.2007, [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: < www.zdarskevrchy.cz/historie-a-tradice/2373 >


Zakavkazsko

  • Ovoce: vlašský ořech, kdoule, mandle a hruška [1]

Literatura:

[1] Houser Pavel. Z historie stravování: Co se jedlo na Blízkém východě? [online]. 19.04.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-co-se-jedlo-na-blizkem-vychode-3788 >.
[2] Houser Pavel. Z historie stravování: Předkolumbovská Amerika [online]. 28.01.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-predkolumbovska-amerika-3986 >.
[3] KODEDA, Marek . Stravování ve středověkém hostinci. Pivovary info [online]. 16. 12. 2010, , [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: < www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010060024 >.


Blízký východ - Úrodný půlměsíc - mezi Egyptem a Mezopotámií (vč. syrskopalestinské a Malé Asie)

Cca před 5-ti tisíci lety

  • Základem ječmen (ječmen snáší zasolení lépe) [1]
  • Pšenice se tolik nepěstovalo [1]
  • Známé bylo proso [1]
  • Ve starověku se ještě neobjevilo žito ani oves [1]
  • Před přelomem letopočtu se do Babylónie dostala rýže z Indie [1]
    • Pěstování se zde nikdy příliš nerozšířilo [1]
  • Olej zejména sezamový
  • Pěstování oliv až v době po výbojích Alexandra Makedonského
    • území Blízkého východu načas zaplavil řecký vliv [1]
  • Byla známá řeřicha, červená řepa, okurka, několik druhů koření a ovocné stromy.
  • Nejvýznamnější byla datlová palma
  • Důležitý byl i fíkovník, pistácie, jablko, granátové jablko, třešeň a švestka
  • Konzumace masa byla spíše výsadou vyšších vrstev
    • Ani tam nebylo denně [1]
  • Chovali ovce, kozy, skot, vepře (s výjimkou Židů), koně, osly a velbloudy [1]
  • Téměř žádná drůbež [1]
  • mléko se příliš nepilo [1]
  • Spíše se uplatnil tvaroh a sýr [1]
  • Nejstarší pivo
    • Bez přídavku chmele
    • Hořká chuť přidáním v popelu pražených ječných placek
    • Ochucovalo se
      • V Mezopotámii řeřichou a sezamem
      • V Egyptě plody mandragory [1]
  • Po tažení Alexandra Makedonského rovněž citrusy
  • V nížinách
    • Sladký nápoj podobný vínu připravoval z plodů datové palmy [1]
  • Význam měl rybolov [1]
  • Větší význam měl dobytek u kočovných národů, například izraelských kmenů [1]

Mezopotámie

  • Z ječné i pšeničné mouky především placky
    • V nejstarších se pekli ve žhavém popelu [1]
  • Hrách a čočka
  • Vládci lovili lvy [1]

Egypt

  • I chléb z kvašeného těsta [1]
  • Dělníci, kteří budovali pyramidy, jedli kromě chleba především ředkev, cibuli, česnek a chřest [1]
  • Vládci lovili slony a krokodýly [1]

Libanon

  • Zmizí obilná pole
  • Místo toho vinice a olivovníky [1]
  • Zemědělství v mnohém připomíná starověké Řeky [1]
  • Rybolov [1]

Literatura:

[1] Houser Pavel. Z historie stravování: Co se jedlo na Blízkém východě? [online]. 19.04.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-co-se-jedlo-na-blizkem-vychode-3788 >.
[2] Houser Pavel. Z historie stravování: Předkolumbovská Amerika [online]. 28.01.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-predkolumbovska-amerika-3986 >.
[3] KODEDA, Marek . Stravování ve středověkém hostinci. Pivovary info [online]. 16. 12. 2010, , [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: < www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010060024 >.


Pozdní antika - řecko-římská kultura stravování

  • Nejvyšší ideál střídmost

"Stará Evropa"

  • „Barbaři tě považují za muže, jen když dokážeš spořádat celou horu (Montanari 2003: 28)“

Barbaři, Keltové, Germáni

  • „Caesar o Germánech píše: “Nepracují na polích, jejich strava většinou sestává z mléka, sýra a masa“
  • Tacitus: také kupují víno.
  • Správa lesů, obdělávaní půdy - barbarská Evropa dokonale ovládala
  • Demografický růst
    • Zvýšená poptávka po potravinách
      • Rozšiřování obdělávaných území
      • Vytěsnění divokého (přírodního) na okraj
    • Hladomory a epidemie
      • Nutnost vytvořit a ukotvit zemědělskou kulturu
  • Lesní zdroje, dříve patřící všem, postupně připadly silnějším společenským třídám.
  • Nižší vrstvy - konzumaci zeleniny a méně kvalitních obilnin
  • Vyšší vrstvy začaly konzumovat maso (zvěřinu) a bílý chléb
    • Symbol společenského postavení

12. a 13. století

  • Rozdíl mezi městem a venkovem v obdobích hladomoru
    • Ve městě období „vysokých“ cen
    • Na venkově ohrožení života

16.-17. století

  • Měšťanská krutost
    • Chudí začali být exkomunikováni, uvrhováni do vězení spolu se šílenci a zločinci
    • Vstup do města jim byl znemožňován
  • Káva se stala symbolem a spojencem vznikajícího kapitalismu
  • Zemědělství změnilo ekonomický status z výrobce jídla na „pouhého“ dodavatele surovin pro potravinářský průmysl
  • Aby mohl průmysl fungovat, potřeboval spotřebitele - tedy i chudé vrstvy
  • Došlo k rozšíření trhu s poživatinami
  • Zdokonalení sítě obchodní distribuce na globální úrovni přineslo užitek především obyvatelům euroatlantického prostoru
Literatura:

[1] HENIG , David . Antropo web [online]. 21.2.2009 18:44 [cit. 2011-04-06]. Massimo Montanari: Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-8793.
[2]

Řecko

  • Knedlíčky z pavího masa
  • Vařená vejce mořských ptáků
  • Kořeněné sýry
  • Medové koláčky
  • Aromatické koření:
    • Oregana, máty, bobkového listu i kopru.
  • Víno
    • Ke konzervování vína se používaly vysmolované amfory
    • Nejvíce amfor se našlo na ostrově Kréta, Rhodos a Thasos.
  • Mastnotu z prstů
    • Stírali střídkou chleba nebo kuličkami ze zvlášť připravené těstoviny, které pak házeli psům.
  • Za nejstarší kuchařky s řeckými recepty
    • Kniha Athenea, egyptského Řeka z Naukratisu
      • Deipnosofistes (Večeře učených)
        • Ryby - prokládají vrstvami bylinek a koření
        • Masové kuličky z mletého masa zvané keftedes

Za Alexandra Velikého - Makedonského(3. makedonský král) 356-323 př. n. l.

  • řecká kultura po celém Středozemí až do Asie
  • První kuchařské školy
  • Vynalezli suchary - „paximadi“ – 2x pečený chleba
    • Dříve ho jedli námořníci, vojáci a cestovatelé. Dnes i u šálku kávy.
  • Bešamel
  • Vydatné hnědé omáčky
  • Mořského úhoře
  • Filetováním ryb
  • čistě zeleninová jídla
  • Rozšířila se přes Středozemí z Lýdie na Sicílii až do Říma
    • Přijímali řecké vychovatele pro své děti a řecké kuchaře do svých domů

Literatura:

[1] Jak se jedlo ve starém Řecku. Greece tours [online]. 2007, ?, [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: < www.greece-tours.cz/recka-kuchyne/jak-se-jedlo-ve-starem-recku >.


Antický Řím

  • Nero si nechával dodávat prostřednictvím štafet složených z rychlých otroků sníh z alpských ledovců, který se ochucoval ovocem a medem - předchůdce zmrzliny.
  • Vepřové bylo oblíbené
  • Ryby
  • Zvěřina
  • Drobné exotické ptactvo, husí játra
  • Zelenina
    • Artyčoky dovážené z Kartága a Hispánie
    • Okurky
    • Mrkev, hlávkový salát, ředkvičky, mangold, pastiňák a hlavně zelí, které bylo zároveň považováno za lék na trávicí obtíže, melancholii a rovněž jako vynikající prostředek proti kocovině.
  • Omáčky
    • Garum (Pompeje)
      • Jednalo se o šťávu z ryb, hlavně makrel, která se nechávala 2 až 3 měsíce kvasit na slunci
  • Koření
    • česnekem, kmínem, pažitkou, pórkem, koprem, kmínem, fenyklem, koriandrem, petrželí, šafránem, zázvorem, jalovcem, mátu, hořčici, mateřídoušku, tymián a černý bez.
  • Pepř byl natolik vzácný, že měl dlouhá staletí hodnotu platidla.
  • V oblibě luštěniny
    • Hlavně čočku, hrách a boby
  • Olivového oleje daleko častěji než máslo (spíše jako lék proti kašli)
  • Sýry byly vyráběny z kozího mléka
    • Bylo také mnohem častější než mléko kravské.
  • Plži s medem a mákem
  • Sluka obalená pepřeným žloutkem
  • Zajíc s křídly uprostřed těla servírovaný na míse, v jejichž rozích byly sošky, z nichž tryskala pepřová omáčka
  • Husí vejce s paštikovým věncem
  • Kvíčaly z pšeničné mouky s nádivkou z hrozinek a ořechů
  • ústřice, škeble, hlemýždi na rožních
  • Víno mnoha druhů ochucené třeba mátou, myrtou nebo dokonce pryskyřicí z borovic.
  • Běžní Římané:
    • Kašemi, plackami, zeleninou a luštěninami
    • Kozím sýrem
    • Vařeným masem
      • Nejvíce skopovým

Literatura:

[1] Historie Lukulské hody aneb Co se jedlo v antickém Římě. Proč proto [online]. 28 Březen 2011, ?, [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: < procproto.cz/historie/lukulske-hody-aneb-co-se-jedlo-v-antickem-rime >.


Střední Asie

  • Meruňky a broskve [1]
  • Citrusy - pokládány za typicky středomořské
    • Ve starověku nebyly známy
    • Jejich pěstování je mnohdy až moderní záležitostí [1]

Literatura:

[1] Houser Pavel. Z historie stravování: Co se jedlo na Blízkém východě? [online]. 19.04.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-co-se-jedlo-na-blizkem-vychode-3788 >.
[2] Houser Pavel. Z historie stravování: Předkolumbovská Amerika [online]. 28.01.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-predkolumbovska-amerika-3986 >.
[3] KODEDA, Marek . Stravování ve středověkém hostinci. Pivovary info [online]. 16. 12. 2010, , [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: < www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010060024 >.


Předkolumbovská Amerika - Nový svět

  • Strava předkolumbovských Indiánů se samozřejmě lišila oblast od oblasti
  • Pes přišel do Ameriky už s prvními obyvateli, kteří asi před 30 000 lety překročili suchou nohou Beringovu úžinu [2]

Indiáni obývající území dnešního Mexika a Peru

  • Kukuřice - Mouka z ní byla základem placek - tortilly
  • Nebyly vůbec konzumovány mléčné výrobky ani chléb z kvašeného těsta
  • Pokrmy byly hodně kořeněné a ostré, jinak ale poměrně prosté a v zásadě vyhovující požadavkům racionální výživy
  • Staří Mayové
    • Znali i cyklus obilnina - luštěnina, který relativně málo vyčerpává půdu [2]

Andy

  • Brambory
    • Na našem území více až na přelomu 18-19. století
    • Na horských svazích And
    • Aymarové zvaní též Collové (od rostliny koka)
      • Odrůdy schopné růst v nadmořské výšce 4500 metrů
      • Bramborovou "moučku" (obdoba dnešní instatní bramborová kaše)
  • Ve vysokohorských podmínkách specifická kultura -srovnatelná třeba s Tibetem [2]

Severní Amerika

  • kouření listů kaktusovité rostliny zvané peyotl [2]

Indiáni Brazilských pralesů

  • Maniok - zbavují je kyanidů [2]

Mírný pás Ameriky

  • Maniok se neujal
  • Ochočení krocana [2]

Peru

  • Juka, okurka, dýně
  • Tykev a fazole mnohde hned po kukuřici nejdůležitější plodinou
  • Ochočení lamy
  • Aztékové kromě ryb a masa divoce žijících zvířat konzumovali téměř výhradně stravu rostlinného původu.
  • Nepohrdli ani hmyzem - připravovali i pastu z muších vajíček
  • Lidské oběti na vrcholcích stupňovitých pyramid byly mnohdy doprovázeny kanibalismem
  • Papriky a rajská jablička
  • Začali je pěstovat Aztékové na tzv. plovoucích zahradách
    • Proutěné rohože položené na hladinu bahnitého a mělkého jezera Texcoko
  • Kakao, z něhož Aztékové připravovali čokoládu
    • Nápoj pili horký
    • Okořeněný vanilkou/ slazený medem [2]

Eskymáci - na úplném severu amerického kontinetnu

  • Konzumace téměř výhradně živočišného původu
  • Pochoutkou jahody
  • Směs sušeného masa, tuku a plodů, tzv. pemikan
    • Výborné služby polárníkům při výpravách [2]

Střední Amerika

  • Ananas
  • Chili
  • Avokado [2]

Literatura:

[1] Houser Pavel. Z historie stravování: Co se jedlo na Blízkém východě? [online]. 19.04.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-co-se-jedlo-na-blizkem-vychode-3788 >.
[2] Houser Pavel. Z historie stravování: Předkolumbovská Amerika [online]. 28.01.02 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < scienceworld.cz/biologie/z-historie-stravovani-predkolumbovska-amerika-3986 >.
[3] KODEDA, Marek . Stravování ve středověkém hostinci. Pivovary info [online]. 16. 12. 2010, , [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: < www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010060024 >.


Mongolské vojsko

  • Pouze s sebou hnalo rezervní koně
  • Vojáci je cestou dojili, pili jim krev a zabíjeli je
  • živili se i tím, co ulovili nebo uloupili
  • Nezdržovali se rozděláváním ohně
  • Jedli mléčnou pastu rozmíchanou s vodou
  • Sušené i syrové maso změklé tím, že se dalo pod sedlo
  • Mongolská válečná taktika vycházela z lovu - všichni jej dobře ovládali
    • Na rozdíl od rolníků, kteří byli do války odvedeni od svých polí
  • Mongolská strava byla založená téměř výlučně na mléku a masu
  • Vydatnější strava umožňovala vydržet déle bez jídla
  • www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/56A1A652907F449CC12571EA0052FCF0

Literatura:

[1] Jack Weatherford: Čingischán a utváření moderního světa, Bbart, Praha 2006 [cit. 2011-04-06]. Pavel Houser na Science world. Dostupné z: < scienceworld.cz/historie/vojenska-taktika-mongolu-kde-se-brala-jejich-vyhoda-1203 >.


Další informace

  • Mezinárodní bádání v oblasti dějin výživy: International Commission for the Research into European Food History (ICREFH)
O úroveň výše

Poslední aktualizace: 6. 4. 2011 20:45:16
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail