nemoci-sympt/PSYCHOLOGIE/zavislost-ve-vztahu/omluva
Význam omluvy
- Jako děti jsme se pod nátlakem naučili používat ona kouzelná slůvka prosím a děkuji. [1]
- Třetí magickou formulkou je slovo promiň. [1]
- Nedořešené spory a nedorozumění odčerpávají energii lidem, kteří mají spolupracovat [6]
- Ještě horší než sama chyba je, když ten, kdo za to může, předstírá, že se nic nestalo, nebo dokonce svaluje vinu na druhého, případně zapírá [6]
- Jestliže partnerská hádka skončí omluvou a případným vyříkáním, partneři se k sobě opět přiblíží a začínají s čistým štítem. [6]
- V případě, kdy partneři mlčí a nechávají problém vyšumět, nedojde tak k pročištění situace. [6]
- Ve vztahovém klimatu tak zůstávají po každém nevyřešeném konfliktu drobné kapičky, které se střádají. [6]
- Zákonitě pak musí sklenice jednou přetéci [6]
- Omluvou vyjadřujete lítost nad něčím, co jste udělali špatně [2]
- Slouží jako způsob následné nápravy vztahu. [2]
- K odpuštění dojde, když je osoba, která byla zraněna, podnícena napravit vztah s osobou, která ji zranila. [2]
- Dobrá omluva bude sestávat ze tří součástí:
- Lítosti
- Odpovědnosti
- Snahy o nápravu [2]
Proč je pro některé lidi omluva tak těžká
- S omluvou jsou spojeny silnější emoce.
- Připouštíme chybu, přiznáváme slabost [1]
- Omluvu někteří lidé vnímají jako nepřípustné emocionální odhalení. [1]
- Pocity, které si spojují s přiznáním viny, jsou pro ně příliš intimní nebo jako nepřípustné selhání. [1]
Neschopnost omluvy
- Někteří lidé se téměř nikdy neomlouvají, nejsou toho schopni.
- Omluva v nich vyvolává vyhrocené emoce [1]
- Pocit ponížení či trapnosti [1]
- Jde o sebeobranný mechanismus, který prozrazuje extrémně nízké sebevědomí [1]
- Emotional First Aid Guy - co tito lidé prožívají: [1]
- Nejsou schopni oddělit své sebehodnocení od svých činů. [1]
- Omluva pro ně neznamená, že udělali něco špatného, ale že jsou špatní. [1]
- To v nich vyvolává nesnesitelný pocit studu. [1]
- Neomlouvači se bojí, že když se omluví, jen tím otevřou prostor pro další výčitky a obviňování, popřípadě vydírání či donucování k něčemu. [1]
- Nevěří, že druhý omluvu přijme. [1]
- Sami totiž neumí odpouštět. [1]
- Odmítají převzít plnou zodpovědnost, protože by tím smazali vinu druhého, který má přeci na situaci taky svůj podíl. [1]
- Omluvu vnímají jako nepřípustné emocionální odhalení před druhou osobou. [1]
- Představa, že by se před někým takto odhalili, je pro ně stejně nepřípustná, jako by se měli na veřejnosti svléknout do naha. [1]
Neúplná omluva - Sorry
- Omlouváme se doopravdy, když utrousíme sory nebo soráč?
- Ano i ne [1]
- Dáváme sice najevo, že jsme cosi udělali neúmyslně, nedbale nebo špatně
- Zároveň tím za druhého vyhodnocujeme váhu našeho provinění: zas tak moc se nestalo. [1]
- Především je důležité přestat se stydět. [3]
- To jsou takové ty omluvy „na půl pusy“, bez konkrétního adresáta, pronesené s očima zapíchnutýma do země a tak podobně.
- Pokud to myslíte vážně, řekněte to pěkně bez kliček, konkrétnímu člověku (oslovení zmůže hrozně moc!) [3]
- A dejte jasně najevo, že se za situaci cítíte zodpovědní. [3]
Jakoby nic
- Někdo situaci, kdy má říct promiň, řeší tak, že prostě dělá jakoby nic. [5]
- Nic se nestalo, zapomeneme na to. [5]
- Někdo zase místo, aby uznal chybu, tak se snaží si toho druhého koupit dárky. [5]
- Ono ale jen beze slova donést kytku mnohdy nestačí. [5]
- Oba dva způsoby jsou špatné, protože ten daný problém jste neuzavřeli, nevyřešili. [5]
- Bude tu stále. [5]
- Uděláte to několikrát a dusno bude ještě "dusnější" a druhé straně to začne vadit. [5]
- Je třeba se naučit říct Promiň. [5]
Kořeny v dětství
- Matka sama se neumí omlouvat a dítě to neučí
- Matka učí dítě omluvit se, ale ani poté, co dítě omluvu vysloví, není omluva přijata
- A dítě nemá klid a je tím jen dále a více usvědčeno z něčeho co není tolerováno, z nepřijatelného selhání, nesmazatelné viny ap.
- Nebo ponižováno či nepřijímáno
- Nebo na základě toho třeba i vydíráno a omezováno
- Zkrátka dále trestáno
- Dítěti je tak přišita nějaká pomyslná nesmazatelná vina, která ho činí po nějaké stránce méněcenným či méně láskyhodným
- Vinu potřebují jenom manipulátoři k tomu, aby někoho donutili udělat něco, co by jinak nechtěl dělat
- Situace, které pak v dospělosti od jedinců vyžadují omluvu jsou:
- Odmítány, neuznávány, do poslední chvíle popírány ap.
- Popřípadě vyvolávají až agresi nejrůznějšího stupně
- Jedinec zkrátka udělá a zkusí téměř cokoliv, jen aby se omluvit nemusel
- A to všechno - aniž by si to nějak konkrétně uvědomoval - jenom ze strachu z toho, co by následovalo potom
- Ať už jenom pocitově u nich v hlavě nebo skutečně od druhé osoby
- Je to ze strachu z bolesti, kterou si v důsledku toho zažil jako dítě
- Pocity méněcennosti, špatnosti, nemožnosti, nepřijetí, odmítnutí, donucování,... atd.
- Je to jenom agresivní obrana ze strachu z bolestivých emocí
- Takže se nikdy neomluví a nebo to jenom hraje a spíše než omluvu podají vysvětlení proč co udělali nebo dokonce následuje agresivní odsouzení toho, že se někdo vůbec cítí dotčen jejich chováním ap.
- Smaozřejmě, že následně nejsou jejich rádoby omluvy přijímány obdobně jako kdysi v dětství - mizerné pocity zraněného malého dítěte v jejich mysli mají svoji bolestiovu rezonanci a úhlavního nepřítele
- A dokud se jim to zásadně opakovaně neděje v partnerských vztazích, není nic, co by je donutilo nad tím více přemýšlet
Schopnost omluvy
- Právě odhalení, sdílení nepříjemných pocitů je principem omluvy [1]
- Je to jediná cesta, jak vyjádřit lítost, umožnit druhému, aby nám odpustil, a nezatěžovat dál náš osobní nebo pracovní vztah břemenem křivdy. [1]
- Sebevědomí lidé berou omluvu jako cestu ke shodě a usmíření [1]
- Jak tedy komunikovat, pokud chci omluvou napravit svoji chybu, ukončit spor, vyjasnit nedorozumění? [1]
Aby omluva byla vůbec omluvou
- Především se do toho vůbec nepouštějte, pokud omluvu nemyslíte upřímně. [1]
- Pokud to myslíte vážně - psycholog Steven Scher:
- "Nezáleží na tom, jak omluvu formulujete, ale na tom, aby druhý vašim slovům mohl věřit." [1]
- Neupřímnost se pozná a nic nevyřeší
- Takže zapomeňte na slovo ale.
- Když tohle pravidlo porušíte a nechcete se omlouvat bez vysvětlování, radši to vůbec nedělejte. [3]
- 1) Jednoduše vyslovte omluvu: „Omlouvám se.“ „Promiň.“ „Je mi to líto.“
- 2) Řekněte, za co konkrétně se omlouváte: „Včera jsem tě před kolegy na poradě shodil, přitom jsem vařil z vody.“
- 3) Vyjádřete jasně, že se za situaci cítíte zodpovědný: „Bylo to ode mě hnusné.“
- 4) Slibte, že se to nebude opakovat: „Tohle už ti nikdy neudělám, samotnému je mi z toho od včerejška mizerně.“
- 5) Nabídněte ev. nápravu: „Myslíš, že bude lepší nechat to plavat, nebo se k tomu mám příště vrátit a vyjasnit to?“ [1]
Zapomeňte úplně na:
Slůvko "ale"
- Omlouváte se, tečka.
- Když toto pravidlo porušíte, snažíte se část zodpovědnosti přenést na druhého, případně na někoho třetího nebo na okolnosti.
- Celé kouzlo upřímné omluvy tím zboříte.
- Pokud jste situaci nezavinili, neomlouváte se, ale vysvětlujete. [1]
- Omluva, ve které je slovo “ale” skoro nikdy nebude pochopena jako omluva. [2]
- “ale” je něco jako “slovní zmizík” [2]
- Přenáší důraz z toho, co by mělo být ve středobodu omluvy -- přijmutí zodpovědnosti a projevení lítosti -- na ospravedlňování sebe sama. [2]
- Když lidé slyší slovo “ale,” často přestávají poslouchat. [2]
- Pak už uslyší jenom ale ve skutečnosti to byla tvoje chyba.” [2]
- Dva různé významy pro vztah - co by Vám samotným znělo příjemněji:
- “Promiň, byl jsem prostě unavený.”
- U takové omluvy je zdůrazněna vaše výmluva pro daný čin, místo toho, abyste se zaměřili na to, že jste danou osobu zranili. [2]
- “Promiň, že jsem na tebe křičel. Vím, že jsem ti ublížil. Byl jsem unavený a řekl jsem něco, čeho lituji.” [2]
To, že jste měli “pravdu.”
- Dohadovat se o podrobnostech čehokoliv, do čeho je zapojena víc než jedna osoba, bývá obvykle frustrující, protože se jedná o velice subjektivní věc.
- Jak vnímáme a interpretujeme situace je každé osobě vlastní, takže může být stejná situace pro dva lidi naprosto rozdílná.
- Omluvou musíte uznat pravdu pocitů zraněné osoby, ať už si myslíte, že má daná osoba “pravdu” nebo ne. [2]
Věty se slovem “Ty”
- Nejčastější chybou při omlouvání je používání ve větách zájmena “ty” místo “já”.
- Až se budete omlouvat, musíte přijmout zodpovědnost za své činy.
- Nesnažte se přenést zodpovědnost za daný čin na osobu, které se omlouváte.
- Zaměřte se na to, co jste udělali, a snažte se neznít, jako že viníte člověka, kterému se omlouváte. [2]
- Velmi častým a neúčinným způsobem, jak se omluvit, je například něco jako
- “Je mi líto, že se tě to dotklo” nebo “je mi líto, že tě to tak moc rozhodilo.” nebo dokonce ještě "ale ty jsi takový citlivý ap....."
- Omluva nemusí omlouvat city zraněného člověka.
- Musí přiznat vaši zodpovědnost. Tyto věty to nedělají [4]
Ospravedlňování se
- Vyhněte se ospravedlňování svých činů.
- Ospravedlňování ale často zruší význam omluvy, protože pak může vypadat neupřímně.
- Mezi ospravedlňování činů mohou patřit tvrzení
- že to daná osoba nepochopila
- “špatně sis to přebral ap.” [2]
- Zamítání ublížení
- “ve skutečnosti to tak hrozné nebylo” [2]
- Ohrané písničky
- “byl jsem na tom špatně, takže jsem se nemohl udržet” [2]
Výmluva není omluva
- Omluva může projevit, že váš přešlap nebyl úmyslný, nebo že jste dané osobě nechtěli ublížit.
- To může pomoci s ujištěním dané osoby, že ji máte rádi a nechtěli jste jí ublížit.
- Musíte si ale dát pozor, aby vaše důvody k danému chování nesklouzli k ospravedlňování napáchané škody.
- Mezi výmluvy může patřit
- Odmítání vašeho záměru jako “neměl jsem v úmyslu ti ublížit”
- “byla to nehoda”
- Odmítání schopnosti rozhodovat se
- “byl jsem opilý a nevěděl jsem, co říkám”
- Vždy nejdříve uznejte škodu, kterou jste napáchali, před tím, než budete zmiňovat důvody vašeho chování [2]
- Zraněná osoba vám spíše odpustí, když budete své chování omlouvat, ale ne ospravedlňovat
- Ještě spíše vám odpustí, když jí řeknete:
- Důvody spolu s přijmutím zodpovědnosti
- Uznáním napáchané škody
- Poznáním správného chování
- Příslibem, že se příště zachováte správně [2]
- Omluva je podle definice vyjádření lítosti nebo smutku za to, že jsme udělali něco, co neměli, nebo neudělali, co jsme měli. [3]
- „promiň, vím, že jsem vyletěla úplně nesmyslně, měla jsem dnes opravdu mizerný den a nechala jsem se unést emocemi“ (omluva)
- „promiň, za to může ten mizerný den v práci, jsem opravdu naštvaná a víš, jak se pak chovám“ (výmluva)
- Místo abychom se omluvili, snažíme se udržet si pozitivní obraz tvrzením, že jsme sice něco provedli, ale vlastně to není naše vina. [3]
- „Promiň, ale myslela jsem, že …“
- Z takové omluvy je bohužel hned cítit, že se vlastně omluvit ani nechcete.
- Pouze máte pocit morální povinnosti, že by něco takového mělo zaznít a to není to samé. [3]
Výhrůžky
- Stylu: „No dobrá, já se ti tedy omlouvám, ale zároveň tě varuji, že jestli mě s tímhle budeš nadále štvát...“
- Omlouváte se. Tečka.
- Nic dalšího by následovat nemělo.
- A výhrůžky už vůbec ne. [3]
Další důležité aspekty omluvy
Osobnost a potřeby dané osoby
- “osobní schopnost interpretace” ovlivňuje jak daná osoba přijme vaši omluvu [2]
- To, jak se daná osoba vidí ve vztahu s vámi a ostatními ovlivní, jaký způsob omluvy bude nejefektivnější [2]
- Velice nezávislí lidé, kteří si váží věcí, jako jsou nároky a oprávnění [2]
- Spíše přijmou omluvu, která jim nabízí něco na oplátku za jejich trápení [2]
- Lidé, kterým hodně záleží na vztazích s druhými [2]
- Budou lépe reagovat na omluvu, která vyjadřuje soucit a lítost [2]
- Pro některé lidi jsou důležitá sociální pravidla a normy a vidí se jako součást větší společenské skupiny [2]
- Pravděpodobně zareagují nejlépe na omluvu, která připouští, že byla překročena pravidla nebo porušeny hodnoty [2]
- Pokud danou osobu moc dobře neznáte [2]
- Snažte se částečně zaměřit na všechno [2]
Správýný moment na omluvu
- I když něčeho litujete ihned, nemusí být omluva efektivní během velmi napjaté situace
- Například pokud se stále ještě hádáte [2]
- Je těžké druhým řádně naslouchat, když jste přemoženi negativními pocity.
- Pokud se budete omlouvat v okamžiku, kdy vámi cloumají emoce, nemuselo by to vypadat upřímně
- Když počkáte, než se zase uklidníte, pomůže vám to
- Vyjádřit to, co chcete
- Ujistit se, že má vaše omluva význam a je ucelená [2]
- Nečekejte ale příliš dlouho.
- Čekání trvající dny nebo týdny může také napáchat škody.
- V profesním životě je nejlepší vyjádřit omluvu nejdříve jak je to jen možné.
- Pomůže vám to vyhnout se zbytečnému narušení pracovních aktivit na pracovišti. [2]
Způsob
- Udělejte to osobně
- Velká část komunikace je nonverbální: mezi to patří řeč těla, výraz obličeje a gestikulace.
- Pokud není možné omluvit se osobně, použijte telefon.
- Díky tónu vašeho hlasu bude zjevnější, že to myslíte vážně. [2]
Prostředí
- Na omluvu si vyberte tiché nebo soukromé místo.
- Omluva je často něco velice osobního.
- Když najdete tiché, soukromé místo, pomůže vám to zaměřit se na danou osobu a předejít věcem, které by vás vyrušovaly.
- Vyberte si uklidňující místo a ujistěte se, že máte dostatek času, abyste si nemuseli připadat pod tlakem.
- Pokud jste ale danou osobu urazili na veřejnosti a veřejně ji ztrapnili, mohla by omluva zapůsobit mnohem lépe, pokud jí provedete mezi lidmi.[2]
Čas
- Ujistěte se, že budete mít dostatek času, abyste rozhovor mohli dokončit.
- Příliš rychlé omluvy nebývají účinné. [2]
Nastavení
- Buďte otevření a nepůsobte výhružně.
- Otevřené probírání problémů bez vyhrožování, s cílem dojít vzájemnému porozumění, neboli “integraci.”
- Pokusí-li se osoba, které jste ublížili vykreslit vzorec vašeho chování, o kterém si myslí, že má co dělat s vaší chybou, nechte ho/jí to doříct.
- Před svou odpovědí udělejte pauzu.
- Zvažte výroky dané osoby a snažte se nahlédnout na situaci jejíma očima, i pokud nesouhlasíte.
- Na daného člověka nekřičte, nekritizujte ho a neurážejte ho. [2]
Otevřená, pokorná řeč těla
- Nonverbální komunikace je během omluvy stejně důležitá jako to, co říkáte, ne-li víc.
- Nehrbte se, protože by to mohlo projevovat, že nejste připraveni k rozhovoru.
- Udržujte oční kontakt
- Alespoň v 50% doby, kdy mluvíte a 70% doby, kdy posloucháte
- Nepřekřižujte ruce
- Je to znamení, toho, že se bráníte a jste vůči druhému člověku uzavření.
- Snažte se mít uvolněný výraz.
- Nemusíte se nutit k úsměvu, ale pokud máte pocit, že se tváříte kysele, tak věnujte chvíli tomu, abyste uvolnili své obličejové svalstvo.
- Pokud budete používat gesta, tak mějte ruce dlaněmi nahoru a ne naopak.
- Pokud je vám daná osoba blízká a hodí se to, vyjádřete pocity dotykem.
- Objetí nebo jemné polaskání paže nebo ruky mohou projevit, jak moc pro vás daná osoba znamená. [2]
Uznání pocitů
- Dejte najevo lítost.
- Projevte svůj soucit vůči osobě, které se omlouváte.
- Uznejte, že jsou její pocity opravdové, a že si jich vážíte. [2]
Přijměte zodpovědnost
- Buďte co nejkonkrétnější
- Příliš nezobecňovat
- Neříkejte něco jako “jsem hrozný člověk”
- Protože to není pravda
- Protože tak nevěnuje pozornost tomu, jak jste se zachovali, nebo situaci, která vedla k trápení
- “Velice lituji toho, že jsem včera zranil tvé city. Cítím se hrozně kvůli tomu, že jsem ti způsobil trápení.
- Nikdy jsem na tebe neměl vyjet kvůli tomu, že jsi mě vyzvedl/a pozdě.“ [2]
- Řekněte, jak situaci napravíte
- Jak budete věci dělat v budoucnu jinak aby se v budoucnosti neopakoval [2]
Naslouchejte
- Je možné, že bude stále vyvedený/á z rovnováhy.
- Snažte se, jak nejlépe můžete zůstat v klidu a přístupní debatě.
- Pokud je na vás daná osoba stále naštvaná, je možné, že zareaguje nepřívětivě.
- Pokud chcete udělat pauzu, projevte soucit s danou osobou a dejte jí na výběr. Snažte se, aby to nevypadalo, jako že ji viníte.
- Pokuste se zjistit, co přesně si daná osoba přeje, abyste bývali udělali, místo toho, co jste skutečně udělali
- “Prostě mě nikdy nerespektuješ!”
- “Co můžu udělat, abys v budoucnu měl/a pocit, že tě respektuji?” [2]
- “Co bych podle tebe měl příště udělat jinak?” [2]
Zakončete omluvu vyjádřením vděku
- Za to, co pro vás v životě znamená
- Zdůrazněte, že nechcete váš vztah ohrozit nebo pokazit
- Řekněte jim, co by vám v životě bez jejich důvěry a společnosti chybělo [2]
Buďte trpěliví
- Pokud omluva nebude přijata
- Poděkujte dané osobě za to, že vás vyslechla
- Dejte jí najevo, že si o tom můžete později promluvit znovu
- Například, "Rozumím, že jsi kvůli tomu stále naštvaný/á, ale děkuji, že jsi mě nechal/a se omluvit.
- Pokud změníš názor, prosím zavolej mi."
- Občas vám lidé chtějí odpustit, ale potřebují ještě trochu času na to, aby se uklidnili. [2]
- Nezapomeňte, že to, že někdo vaši omluvu přijme, ještě neznamená, že vám také naprosto odpustil. [2]
- Než vám daná osoba bude moci znovu naplno věřit, může to nějakou dobu trvat, někdy i velmi dlouho. [2]
- Není moc věcí, kterými to můžete urychlit, a naopak existuje spousta způsobů, kterými to můžete prodloužit. [2]
- Pokud je pro vás daná osoba důležitá, je dobré dát jí čas a prostor potřebný k zacelení ran. [2]
- Nečekejte, že se hned zase začne chovat stejně jako předtím. [2]
Držte své slovo
- Součástí opravdové omluvy je řešení, nebo projev toho, že problém chcete napravit
- V opačném případě omluva ztratí na významu a důvěra by se mohla navždy vytratit.
- Čas od času se daného člověka přeptejte. [2]
- Pamatujte, že součástí omluvy je přislib toho, že se stanete lepším člověkem. [2]
- Díky tomu, že si to promyslíte, budete příště, až nastane podobná situace, schopni se s ní vypořádat aniž byste někomu ublížili. [2]
Duchovní aspekt
- "Umění omluvy a schopnost odpuštění jsou přítomné pouze tam, kde je zachována úcta k sobě samému, k našemu jádru, k duši." [4]
Literatura:
[1] Umění správné omluvy, Jan Majer, www.mindlab.cz/umeni-spravne-omluvy/
[2] se-omluvit">cs.wikihow.com/Jak-se-omluvit
[3] se-spravne-omluvit-vubec-to-neni-jednoduche-umite-to-vy-26814">www.dama.cz/zabava/jak-se-spravne-omluvit-vubec-to-neni-jednoduche-umite-to-vy-26814
[4] ocempremyslim.blogspot.cz/2012/10/umeni-omluvy.html
[5] doboje.blogspot.cz/2015/01/umeni-rict-promin.html
[6 ] www.prozeny.cz/magazin/sex-a-vztahy/laska-a-vztahy/40183-tohle-musite-ovladat-aby-vam-vztah-vydrzel-oba
Neusmíření a neutišení - disharmonie - emoční disonance
- Aneb taková trvalá pachuť nesouladu, podhodnocení, nedorozumění a křivdy
- Po konfliktu, nedorozumění, nesprávné kritice, nařčení, obvinění vaší osoby nebo ublížení
- By mělo ve zdravém vztahu dojít k omluvě ev. nápravě škod a k usmíření se - aby vztah mohl dál pokračovat
- Narcistické osobnosti toto však tak nejak nepovažují za důležité - jim, centru světa se nic zlého nestalo, tak co by jako měli řešit...
Je několik typických situací, které nastávají
Ubližování druhým je pro něho norma, že není schopen to vůbec vnímat
- To, čím Vás urazili hned pustí z hlavy a je jim to jedno - nevnímají že by se stalo něco špatného
Gaslighting - Na co si to hraješ, omluva to jsou jen formální kecy
- Dozvíte se, že některé kultury vůbec nemají pojem "omluva" a tak co po nich jako chcete
- řeknou vám, že slovo promiň je to nejfalešnější slovo, co lidé říkají a že máte sledovat činy
- A budou se snažit z vás zase udělat pitomce, bohužel v tomto případě mají pravdu, ale vůbec si neuvědomují, co vlastně říkají
- Právě vám upřímně říkají, jak to mají oni ve své hlavě a že jejich omluva je jen faleš a že to neznají jinak
- Takže opravdu sledujte jejich činy a nezapomeňte si je zapsat, aby vám neuniklo, co se skutečně děje
Gaslighting - na nic si nepamatuju
- Mnohem pravděpodobněji však je, že moc dobře vědí, co udělali a udělali to schválně, aby si dokázali, že jsou silnější a mocnější než vy
- Mají vás výborně přečtené
- A to, že si to už nepamatují, to se vám budou snažit jenom s nevinnou tváří podsunout, aby z vás udělali ještě většího pitomce než prve
- Moc rádi lžou a podobnou příležitost obratně využijí k tomu, aby Vám zkusili podstrčit že jste vztahovační, že si hned vše berete osobně a že z každého zanedbatelného prdu děláte problém a že se v podobných pocitech a trapnostech aj. vyžíváte
- Nebo řeknou, že si to celé vymýšlíte
- Ev. vám mezi řádky vlastně sdělí, že když oni si to již nepamatují, tak jak by si něco takového mohl pamatovat takový blbec jako jste vy...
- Místo omluvy vám znovu zopakuje svoje ohavná zraňující stanoviska, které vás znovu urazí, zraní ap. a jakkoliv laskavě bude třeba mluvit, vysvětlí vám, že má pravdu a za nic se vám omlouvat nebude
- Považují to za správné a platné a nikdy nedali najevo, že by jim jejich vlasntí chování vůči vám bylo líto
- Jediné, čeho jim je líto je, že vy jste takoví blbí nebo vztahovační nebo že jste jim nedali jinou možnost
- Prostě vše udělali správně a vy jste si to zasloužili a už o tom nebudeme mluvit nebo se znovu rozzlobím či znechutím aj.
Gaslighting - vždyť sem vlastně nic tak hrozného neprovedl, zato ty jsi mnohem horší
- Bude smlouvat, za co se omluví a za co ne, jako kdyby šlo o buhví jaký obchod
Ignorace, ukončení komunikace či vztahu bez dalšího vysvětlení aj.
- Pokud výhoda není, za omluvu mu stát nebudete - možná už ani za jakékoliv pitomé slovo či další kontakt, protože už se mu to třeba energeticky nevyplatí, jeho čas má přeci hodnotu a nemůže ho ztrácet s nulama, které mu ještě odporují nebo na něho chtějí svalit nějakou vinu, že
No tak sory, no
- Omluví se sám, ale až ve chvíli, kdy uvidí, že jste se doopravdy naštvali a rozhodli se s ním skoncovat
- Ale pouze ve chvíli, kdy je pro něj na vás ještě nějaká výhoda pro něj
- Pokud takový člověk přecijen přijde s omluvou, je potřeba být velmi ostražitý, zda to není jenom za účelem znovuzískání nějakých výhod, které měl ve vztahu s Vámi
- Obzvláště, pokud se Vás snaží ohromit nadměrnou přátelskostí nebo nějakým dárkem !
- Narcisové nědělají věci z lásky či soucitu nebo empatie s vámi, ale jenom podle toho, co se jim zdá výhodné a na efekt
- Pozor - např. ani jejich touha po sexu nemusí být vůbec láska vůči vám, za kterou to vydávají, ale jen prostě to, že si uvědomili, že zrovna honem v tuhle chvíli nemají nikoho lepšího než vás
Absence usmíření jako způsob emoční manipulace
- Vaše touha po harmonii ve vztahu a po usmíření s tím úasným charismatickým člověkem, kterého milujete nebo obdivujete a uctíváte je váš hnací motor, který ve výsledku může být právě vaše nejslabší místo, červený čudlík, přes který Vás pak tito lidé mnohdy i sprostě ovládají a vy pak kolem nich skáčete ve snaze se ospravedlnit, usmířit, vysvětlit, dohodnout a čert ví co ještě
- Zcela záměrně Vás mohou nechávat ve stavu nejistoty ve vztahu k nim, aby jste byli ještě více ochotní jim nakonec vše odpustit
- Aby oslabili vaší sebejistotu strachem z toho, že je ztratíte uplně
- Neusmíření se tak může být zcela záměrně součástí manipulace, která vám mám sebrat vaší sebedůvěru, jistotu, sebevědomí
Gaslighting - já sem nic neudělal, to ty se mi koukej omluvit - přesun veškeré viny za vše na vás
- Překrucování celé situace - obzvláště, když trvá dlouho a do sporu a disharmonie se nabalují další a další věci
- Ideál všech manipulátorů je tak vás do vaší bolesti a touhy po smíření zamotat, že nebudete vědět čí jste a ze strachu ze ztráty kontkatku / vztahu / přátelství po něm přestanete vyžadovat jeho omluvu a nakonec dáte za pravdu jeho manipulativním argumentům a nakonec se mu ještě omluvíte i za to, co jste neudělali
- Situace se může dostat až do takového extrémního stavu emočního vydírání, že místo aby se omluvil on vám, tak vám dá vědět, že pokud vy ho k své nuzné omluvě neohromíte něčím pořádným, tak jí nepřijme a vy si táhněte.
- To je manipulátorský šach mat
- V zamotaných situacích, kdy svědci neviděli, jak vás napdl proč a čím a co se stalo a vidí jenom již Vaší reakci a rozhořčení, se samozřejmě velice snadno stane, že budou stát na straně narcise, protože on je ten klidný, kdo se tím vším baví a nepodléhá takové zoufalosti a bolestným emocím jako vy - v celé situaci je ten silnější a to se publiku líbí mnohem víc a k tomu to jeho charisma - nemáte šanci - zcela jistě v takovém kolektivu ztratíte i všechny vaše pseudopřátelé - jestli v takovém stavu ještě vůbec nějaké máte
- Citově závislý člověk, pro kterého ztráta milované bytosti přestavuje totální životní pohromu a ztrátu smyslu života, tohle všechno může rozumem chápat, ale ve výsledku se často stává, že jen aby zachoval i takto mizerný vztah se svým milovaným, nakonec na tuhle hru přistoupí a omlouvá se i za věci, za které nemůže, jen aby zachránil vztah a udělal pro to všechno, co může.....i za cenu toho, že se takto sebeponíží.
- Je to v tu chvíli dvojí bolest a naše srdce si vybere variantu, která nás bolí méně
- To však nikdo kolem nás neumí změřit, takže jim naše chování připadá jako totálně ujeté
- Uplně ujeté to z téhle emoční srovnávací rovnice v našem srdci není, ale ke šťastnému vztahu to rozhodně nevede
- Pro nás je důležité vědět, že jsme pro záchranu vztahu šli i za vlastní hranice a udělali pro to, co jsme mohli - a stejně to nepomoholo - důležitý je závěr - jistota, že chyba není u nás
- že si nemusíme v budoucnu nic vyčítat - ztráta tolik milované osoby není naší vinou
- Není to tak, jak by nám to narcistická osobnost ráda podsunula, aby nás zničila uplně kompletně
- Jediná naše chyba je, že jsme to nepoznali dřív nebo hned
Co to znamená "nenechat si to dál líbit"
- Narazit na "VAŠÍ HRANICI" - a dost - to už si nenechám líbit
- Uvědomit si, že jsme pro vztah udělali maximum
- Především uvědomit si, že chyba není na naší straně
- Oplakat neexistenci toho úžasnéh člověka, za kterého jste ho měli na začátku vztahu - byla to je iluze, kterou on ve vás aktivně podporoval
- Jen naučené divadelní kosmetické kousky jako součást zevní fasády- charismatu
- Dát si zásadu, že bez upřímné pravdové omluvy není dalšího vztahu jako dřív (pokud byla opakovaně porušena, tak už nikdy)
- Na vztah jsou potřeba dva snažící se lidé, ne jeden
- Omluva je jako výraz zájmu o další pokračování vyváženého vztahu, kde se dva lidé respektují jako rovnocenní
- časem zjistíte, že pokud tyto podmínky nejsou splněny, vztah je těžce nezdravý a vás to dřív nebo později těžce vytrestá
- Na lidi, kteří si vás neváží se nelze v ničem spolehnout - neberou na vás ždáné ohledy
- Nejste pro ně nic jen bílý kůň pro všechno špatné, co na někoho potřebují shodit
- Trávit čas s lidmi, kteří vás nerespektují a neváží si vás, je těžká ztráta vašeho času a všeho, co pro ně děláte
- Toto vám může způsobit těžké ztráty uplně ve všech oblastech vašeho života
- Utnout veškeré sexuální, emoční, finanční, existenční aj. vazby
- Pokdu to jde, tak ukončit i kontkat a stát se nedostupný - pokud se vás takto nezbavil jako nepohodlných již on sám
- Některé techniky je potřeba se od narcisů naučit, protože jim činí život snadný
- A není od věci aplikovat je právě na je samotné
- Pokud někomu nestojíte za omluvu - neměl by vám on stát za další vztah
Omluva a ohromení
- Rada od narcistické osobnosti po konfliktu s jeho oblíbenkyní, která mě fyzicky napadla při cvičení, jen proto, že jí to nešlo
- Dožadovala jsem se omluvy, která samozřejmě nepřišla - prý jsem jí chtěla vydírat pocity viny
- Doteď nechápu, co jsem podle ní jako měla chtít dalšího než omluvu a ujištění, že už to víckrát neudělá
- Učitel, kterého sem milovala a doposud měla za výborného a nestranného pozorovatele, však byl na její straně
- A ještě s dalšími lidmi se bavil tím, jak mi to ta "slečna" natřela
- Pod zástěrkou toho, jak to se mnou myslí dobře, se mi snažil psychicky dozničit moji zbylou sebedůvěru řečmi jako že:
- Zavšecho si můžu sama, šla ze mě špatná energie a tak jsem si to přivolala
- Nic hrozného se nestalo - sem jenom vztahovačná
- Blokovala jsem jí v pohybu a ona se zachovala správně
- Najednou o mne po 4 letech cvičení prohlásil, že cvičím špatně a všem ostatním taky všechno blokuju aniž by mi do té doby kdy řekl něco podobného
- ... zaručeně ospravedlnění pro to, aby mi někdo chtěl ublížit a začal do mě vztekle se vším pohrdáním během cvičení bouchat a kopat, když mu něco nejde
- Když to shrnu spousta totálně nespravedlivejch "SR-Áček" podaných s beránčí tváří s maskou rádoby nestranného pozorovatele a dobrého učitele
- X týdnů jsem nemohla najít klid z toho, jak takovej úžasnej člověk může jenom vypustit tolik zlých, jednostranných a neférových věcí a nevidět co se stalo, když jindy vidí všechno s ohromným citem
- Běhalo mi hlavou, že buď byl slepej, blbej a nebo to udělal schválně.
- Logicky z toho bohužel vycházela jenom ta třetí varianta, která byla ze všech ta uplně nejbolestnější
- Dlouho sem tomu nechtěla věřit - bylo to mimo moje chápání
- Když mi to docházelo, upadala jsem z toho do jakéhosi emočního šoku
- Vždycky jsem pro něj hledala nějakou omluvu, proč se chová jak se chová, ale tady to bylo tak evidentní, brr...
- Přesto sem si musela prožít ještě x dalších zatraceně bolestných ponižujících situací, abych konečně pochopila, že on je prostě takovej maskovanej zákeřnej halzlík a já žiju jen v jedné velké bublině o tom, jak užansý člověk to byl, zatímco takový člověk nikdy neexistoval a že tohle všechno dělá schválně a výborne se při tom baví s celou skupinkou dalších lidí kolem něho
- Jako perlička mi od něho tehdy přišla rádoby přátelská rada, abych se té "slečně", co si na mě takhle vylila při cvičení zlost, za své chování omluvila (nikoliv ona mě !!!)
- Radil mi, že ji mám něčím "ohromit", aby moji omluvu přijala a pozvat jí třeba k sobě domů na čaj nebo někam, kde je to krásné
- Hlavně to slovo ohromit mi tehdy připadalo uplně nepochopitelné - jaké ohromit - proč ohromit ?
- Měla sem se tedy dát cestou totálního ponížení sama sebe a sypání si popela na hlavu za to, že sem si dovolila nenechat si líbit její ohavné chování vůči mému tělu, které ještě x týdnů po tom prožívalo posttraumatické stresové projevy
- šlo o prvotřídní gaslighting
- V tomhle případě o snahu z někoho, kdo byl v té situaci oběť udělat viníka a ještě o tom přesvědčit jeho samotného
- Odmítla sem to a urputně jsem toužila po uznání pravdy, omluvě a usmíření nebo aslespoň aby to uznal můj učitel, když to viděl a pořád jsem doufala, že to přeci musí být jasné
- Pořád jsem doufala, že je to jen nějaké nedorozumění, vždyť ten učitel mě znal celou tu dobu, vždyť musel vidět, co všechno dělám, musel mě znát, vědět jak cvičím, že se vždy chovám k lidem uctivě, že mám také cit pro pohyb, že mne cvičení baví, že ho mám ráda... že mám hodnotu...vždyť tu situaci sám viděl... musel to přeci všechno vidět....
- Jenže bohužel o to víc však bylo jasnější, že to tím pádem všechno dělá schválně
- Nechtěla sem tomu pořád věřit, ale ať sem dělala, co sem dělala, byla to realita
- Nakonec jakákoliv komunikace nebo snad omluva pro ejich povýšená ega nebyla už vůbec možná, až se mi dostalo se vším pohrdnáním vyexkomunikování a vyignorování se vší snahou, aby to vypadalo, jako že jsem odešla z vlastní vůle pro vlastní psychické potíže
- Asi nemusím říkat, že když lidé vidí někde brečícího člověka, snadno rádi uvěří, že je duševně nevyrovnaný nebo nemocný, obzvláště pokud jim to řekne jejich obdivovaný učitel, který je činí sovjí pozorností spokojenými nebo dokonce šťastnými
- Ne, ne nejde zde o rýpání se v pocitech ukřivděnosti, které mne tehdy doháněly k šílenství, nenávisti a touze po pomstě
- Jde o analýzu toho, proč se takoví lidé takhle chovají a co všechno mají v hlavě jinak
- Zpočátku mi přišlo totálně divné, proč mi říkal, že jí mám něčím ohromit. Uplně se mi to "kousnulo" do uší.
- Ohromit, aby jako někdo přijal moji omluvu ????
- Proč ohromit ??? Co je tohle za zmrzačenou logiku myšlení ???
- Kdybych já někomu ublížila, šla bych mu říct promiň a říct mu, že už to příště neudělám a že mi je to líto, ev. bych pomohla něco napravit - abych ho ujistila, že mi na našem vztahu záleží a že mu to příště neudělám a že mi je fakt líto, že jsem mu ublížila.
- Kam ale do tohohle proboha patří slovo "ohromit" ???
- Mě osobně by uplně stačilo kdyby mi ta osoba přišla říct uplně blbé promiň, už ti to příště neudělám a ne mě zahrnout spoustou ponižujících a znehodnocujích "SR-ček" o tom, co všechno dělám špatně a jaká sem.
Strategie ohromování
- Až po shlédnutí mnoha lekcí o manipulátorech a narcistických osobnostech a o tom, jak to mají v hlavě totálně jinak, jsem konečně pochopila, že ono "ohromit" přímo teče z jejich jiného pošramceného způsobu myšlení a zacházení s lidmi
- Vnímají hodnotu lidí jenom podle toho, zda jsou pro ně nějak potencionálně využitelní či ne - jako věci
- Když na vás nevidí nic nebezpečného - mocného a silného nebo hodnotného a dokonalého pro vlastní užitek a další jejich použití a nenabízíte jim to na tácku se spoustou slizkých lichotek a omluv k tomu (tedy zjevně to něco ohromujícího), tak pak pro ně nemáte hodnotu a nemají důvod vaši omluvu přijmout a přestat vás degradovat jako otravný podřadný hmyz
- Například Vaše moc-postavení a pravomoce skýtající výhody, bohatství, superschopnosti, cenné zdroje, přístupy, kontakty, možnosti atd... -jste pro ně bezcenní a pokud z vás neplyne užitek, a neškodní pokud nehrozí žádná hrozba, tak vámi mohou dál otevřeně pohrdat a posilovat své ego a pocity nadřazenosti
- A nemají nejmenší důvod se s vámi ještě vůbec kdy bavit, natož hrát nějaké pro ně ponižující divadlo na omluvu či kamarádství - to vás raději zašlapou do země
- Nic jim nebrání v tom vás pro svoji vlastní zábavu ponižovat nebo vám dál na milion způsobů ubližovat, když se jim připletete do cesty, jen kdybyste je něčím ohromili...
- Nemáte pro ně hodnotu jako člověk tak, jak vás vidí nyní a je pro ně zábava, když vám můžou ublížit ať slovně nebo fyzicky - dodá jim to pocit síly
- Potvrzují si tím v tu chvíli, že v hierarchii lepších lidí stojí nad vámi a dělá jim to radost a mají pocit, že vám mohou ještě dál a víc diktovat nebo působit emoční či fyzickou bolest a hlavně, když se tím zalíbí někomu vedle nich nebo výš v hierarchii lepších lidí
- Pokud tedy chcete, aby se k vám chovali mile, musíte jim zamávat před nosem něčím cenným, o co mají zájem a v co by mohli doufat, že by z vás mohli aspoň trochu nějak vysávat (nebo vás o to připravit úplně)
- A pokdu z vás nejde stach a hrozba, tak jim u toho ještě musíte dost lízat anus a dávat jim najevo ochotu, že pro ně můžete být zajímavý zdroj něčeho cenného na jejich písknutí, aby si řekli, že jste tedy ještě chvíli dobří
- Pak oni vznešení jako velkoryse přijmou Vaši omluvu ev. ještě s výhradami a chvíli vám nebudou ubližovat tolik
- Z vaší velkorysosti však záhy udělají povinnost, funkci, slib,... který máte vždy dodržet a budou vám všelijak diktovat a vydírat vás, když se budete zdráhat dát jim místo prstu celou ruku a budou netrpěliví, kdy už to dostanou
- Pak Vám ani nepoděkují, abyste si snad nemysleli, že jste pro ně udělali něco hodnotného a že má te na něco taky právo
- Když se vzepřete, budete ten nejhorší člověk hoden toho největšího opovržení - zrádce, slibotechna, lakomec, ...
- Sem spadají ony ty typické historky lidí, co někomu půjčí pěníze a když poprosí o jejic vrácení, jsou v šoku, jak se k nim jejich přítel najednou zachoval otřesně hnusně i jen za to, že si dovolil je chtít zpět nebo se na ně zeptat
- Zjistíte, že si vás stejně neváží, že vás stejně neměli nikdy rádi - jenom vás využívali a všechno jenom předstírali
- I kdyby jste se jim šli podbízet a omluvili se i za to, co jste neudělali podle jejich přání, konečné pohrdání bude ještě větší než na začátku - proč ?
- Protože oni sami by nikomu nikdy nedovolili, aby s nimi takhle zametal jako to dělají oni s vámi
- Oni se s vámi budou srovnávat - ne v tom, kdo je laskavější a šlechetnější, ale v tom, kdo je hrdější, mocnější a důležitější, vychytralejší, šikovnější...
- Pokud vy dovolíte aby se k vám oni takto chovali, jste jen pohrdání hodný slaboch, co nemá sebeúctu
- Vaše laskavost a touha po usmíření a ochota přistoupit na kompromis bude hodnocena jako slabost a nedostatek sebeúcty a hrdosti a jako důvod proč si zasloužíte pohrdání
- Všechno, co vám provedou si vlastně zasloužíte, když jste tak blbí a hloupí ! Je to vaše vina...
Omluva a sliby
- Opakované rozchody a žádosti o "další šanci" od prolhané slibotechny...
Červené kontrolky - varování z ponaučení
- Někdo se vám omlouvá a snaží se vás při tom ohromit ?
- Tak moc mu záleží na vztahu s vámi ??? Proč ??? Je to víc než normální ?
- Tak moc se bojí, že udělal tak velkou chybu ??? Tak moc má černé svědomí ???
- Není to tak trochu nucení - manipulace ? Máte ještě nějaký prostor ?
- Snaží se Vás koupit zpět ?
- Jak moc se pak budete muset omlouvat vy jemu, když uděláte nějakou chybku ? bude vás vydírat odmítáním ???
- Snaha ohromit se projevuje i ve fázi "love bombing" (ohromení - lovení kořisti na lep) - to jde narcistickým osobnostem dokonale
- Takže i omluvu budou umět sehrát až přehnaně dobře, tedy jenom pokud jim o něco půjde - jinak jim nebudete stát ani za posrané slovo...
- Rozchod a ukončení vztahu s narcistickou osobou je nakonec ta nejlepší variatna ze všech
- Schopnost upřímné omluvy je u narcistů dost problém
- Ne nadarmo se říká, že nejlepší zkouška osobnosti je konflikt
- Jen je potřeba vidět skutečnost a vědět, co to znamená
- 3x lež / podpásovka třeba i jen malá, leč bolestivá a konec - definitivní !!
- To je vaše ochrana před životní tragédií se zlým člověkem
Příklad
Rodiče na písku
Jdi pryč
- Dítě na písku druhé dítě shodí na zem a namlátí mu lopatkou, matka malého násilníka přiskočí, chytí ho, řekne, že se chová zle a aby šlo za strom
- Dítě nakonec odejde za strom a tam si hraje
- Matka dál setrvává v prostoru, kde napadené dítě pláče a jeho matka ho utěšuje - neřekne jí ani jejímu dítěti nic, možná jen trochu zamumlá, že to její je ještě hloupé a neví, co dělá
- Když se matce plačícího děcka podaří ho utišit a ono si zase začne hrát, po chvíli druhá matka houkne na svého lupíka, že už může zase přijít a hrát si, že už je to dobrý a dál se o tom nemluví a matka i dítě se tváří, jako že se nic nestalo
- Sedíte tam a říkáte si, že takhle to není dobře. Napadené dítě vidí jak se to druhé vrací a blbě na něj kouká, ale matka toho agresivního dítěte mu řekne, že už je to dobrý, ať si spolu hrají dál.
- Zase si říkáte, že takhle to přeci nefunguje...
- Co se tim asi to dítě učí o konfliktech - že když někomu ublíží, stačí zmizet a pak zase přijít a chovat se jako že nic ???
- Ta matka to má takhle v hlavě ??? Jak by se asi chovala ona? Necítí vůbec žádnou ptřebu omluvy ???
- Ano, realita je drsná, dokud sami s takovou ženou nemáte konflikt, nikdy jí nepoznáte doopravdy - vůbec nevadí, že už se s vámi 2 roky kamarádí
- Prostě jste ještě neměli možnost poznat ji v takové situaci - ještě mezi vámi o nic důležitého nešlo, tak nevíte nic
- Nejspíše by takto reagovala, když to učí své dítě a měli byste si to zatraceně dobře vrejt do paměti jako velké varování
- Podobné pozorování vám řekne o lidech víc než byste chtěli ve skutečnosti vědět...
- Jen musíte mít dost odvahy vidět a vědět, co to znamená
