MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

nemoci-sympt/GYNEKOLOGIE/panev

Pánev

Úhel mezi spina iliaka posterior superior - ramus pubicus a horizontálou je 30°

Spina iliaka posterior superior nad anterior superior = ok

  • Anteverze pánve - hyperlordoza bederní
  • Retroverze pánve - anterior výše než posterior

Literatura:

[1] Vyšetření pohynového aparátu, Jeffrey M. et al, Triton, 2005

Skelet kyčelního kloubu

Acetabulum

  • Poloměru zhruba 2,5 cm
  • Stýkají těla tří pánevních kostí
    • Os ilium
    • Os ischii
    • Os pubis
  • Incisura acetabuli-ventrokaudálně je okraj jamky přerušen hlubokým zářezem
  • Kloubní plocha, facies lunata, pokryta kloubní chrupavkou, tvar podkovy
    • Nejširší v kraniální části asi 2,5 cm
    • Ve středu je acetabulum prohloubeno o 3 až 5 mm - fossa acetabuli
  • Orientováno zevně dolů a dopředu
  • Rovina acetabula svírá u dospělých:
    • S transverzální rovinou úhel 40-45°(inklinace acetabula)
    • S rovinou frontální zhruba 35° (anteverze acetabula)

Femur

  • Proximální konec femuru
    • Trochanterický masiv
      • Velkým trochanter
        • Vybíhá kraniálně a jeho apex se stáčí mediálně a dorzálně
        • Mediální plocha -fossa trochanterica
      • Malým trochanter
        • Směřuje mediálně a nepatrně dorzálně
        • Upíná se zde jediný sval, m. iliopsoas
      • Linea intertrochanterica
      • Dorzálně výrazná crista intertrochanterica
    • Krček
    • Hlavici
  • Krček
    • U dospělých délky kolem 5 cm, nejširší je při své bázi, nejužší ve svém středu
  • Hlavice
    • Podélná osa krčku prochází středem hlavice
    • Kloubní plocha zabírá asi 2/3 povrchu koule.
    • Poloměr hlavice bývá různý, kolem 2,5 cm.
    • Mediální plocha - malá, trojhranná fovea capitis femoris, pro úpon lig. capitis femoris.
    • Tloušťka kloubní chrupavky 1 - 3 mm
    • Největší tloušťky chrupavka obvykle dosahuje v anterolaterální části

Prostorová orientace kyčelního kloubu

kolodiafyzární úhel
  • Dlouhá osa krčku s dlouhou osou diafýzy
  • Úhel se mění s věkem.
    • Při narození dosahuje téměř 160°
    • Snižuje se až na 125 -- 135° v dospělosti.
  • Variabilita
úhel anteverze, popř. retroverze krčku
  • Dlouhá osa krčku s frontální rovinou proloženou kondyly femuru
  • Pokud krček leží před touto rovinou - anteverze
  • Dorzálně -retroverze
  • Mění se věkem
    • Při narození cca 40°
    • Dospělý cca 7 - 15°
  • Variabilní

Kloubní pouzdro a vazy

  • Vpředu od okrajů acetabula na linea intertrochanterica
  • Vzadu na collum femoris
  • Pouzdro zpevněno vazy
  • Nejsilnějším vazem v těle ligamentum iliofemorale
    • Od spina iliaca anterior inferior k linea intertrochanterica
  • Od sedací kosti sbíhá ligamentum ischiofemorale
  • Od stydké kosti ligamentum pubofemorale
  • Zona orbicularis je prstencovité pokračování obou předchozích vazů na spodní ploše pouzdra
  • Ligamentum transverzum acetabuli je pokračováním labrum acetabulare a přemosťuje incisura acetabuli.
  • Ligamentum capitis femoris vybíhá z fovea capitis femoris do incisura acetabuli
  • S kloubní dutinou může souviset bursa iliopectinea

Pohyby v kyčelním kloubu

  • Flexe
  • Extenze
  • Abdukce
  • Addukce
  • Zevní rotace
  • Vnitřní rotace
  • Kombinací cirkumdukce
  • Střední postavení kloubu je mírná flexe, abdukce a zevní rotace.
  • Normální hodnoty rozsahu pohybu v kyčelním kloubu dle metody SFTR:
    • S: 15 -- 0 -- 120
    • F: 45 -- 0 -- 25
    • T: 50 -- 0 -- 10
    • R: 45 -- 0 -- 45
  • Rozsah pohybu je závislý na:
    • Anatomickém tvaru kloubu
    • Poměru dotyku mezi hlavicí a jamkou kloubu
    • Napětí vazů v okolí kloubu
    • Vůli kloubního pouzdra
    • Svalovém napětí
    • Velikosti svalové hmoty v okolí kloubu
  • Kloubní vzorec dle Cyriaxe : vnitřní rotace -- extenze -- flexe -- zevní rotace
  • Dobeš aj. (1997) uvádí, že podle kloubního vzorce ("capsular pattern") se pohyby odehrávají a podle něj dochází také k omezování pohybů v kloubu, jedná-li se o intraartikulární příčinu.

Svaly kyčelního kloubu

  • Flexory : m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius
  • Extenzory: m. gluteus maximus, m. semimembranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris
  • Zevní rotátory: m. piriformis, m. obturatorius internus, m. obturatorius externus, m. gemellus superior, m. gemellus inferior, m. quadratus femoris
  • Adduktory: m. gracilis, m. adductor longus, m. adductor brevis, m. adductor magnus, m. pectineus
  • Abduktory: m. gluteus medius, m. gluteus minimus, m. tensor fasciae latae

Kinesiologie

Svaly, které mají tendenci k oslabení: m. gluteus maximus, medius, minimus.Svaly, které mají tendenci ke zkrácení: m. iliopsoas, m. piriformis, m. obturatorius internus, mm. gemelli, m. quadratus femoris, m. obturatorius externus, m. pectineus, m. adductor longus, brevis, magnus, m. gracilis, m. tensor fasciae latae, m. rectus femoris, m. sartorius, m. biceps femoris, m.semitendinosus, m. semimembranosus.

Chůze po rovině
  • Hlavně hamstringy
  • Podporovány jsou adduktory
Intenzivnější extenzi kyčle- značnou posturální instabilitu,
  • Korigují vzpřimovače zad.
Chůze dozadu, v předklonu, v podřepu, do schodů, při zvedání ze sedu se
  • Především m. gluteus maximus
  • Adduktory jsou kromě stabilizace stoje a chůze důležité také u lyžování a ježdění na koni.
    • Retrakce adduktorové skupiny je známkou větší poruchy v oblasti kyčle.
Laterální stabilizátory pánve
  • M. gluteus medius, m. tensor fasciae latae, m. gluteus minimus a zadní snopce m. gluteus maximus
  • Při oslabení:
    • Chůze se zvýšeným stranovými výkyvy pánve "kachní chůze"
    • Při stoji na jedné noze snížení druhé strany pánve (Trendelenburg)
  • Asymetrické postižení m. gluteus medius
    • Pokles pánve na opačné straně poruchy-kompenzován vychýlením trupu,
Dolní zkřížený syndrom
  • Zkrácení m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, m. iliopsoas a vzpřimovačů trupu v lumbosakrálních segmentech páteře
  • Zároveň oslabení gluteálních a břišních svalů
  • Vzniká anteverse pánve se zvýšenou lordosou v LS přechodu a přetěžování LS

Funkce svalů kolem kyčelního kloubu

Nejmohutnějším flexorem kyčle - m. iliopsoas inervovaný z plexus lumbalis
  • Skládá se z m. psoas a m. iliacus.
  • Typickým svalem při chůzi a běhu,
  • Ve stoje brání pádu trupu nazad
  • Oboustrannou činností zvyšuje bederní lordózu
  • Homolaterálně se podílí na lateroflexi trupu
  • Addukci a zevní rotaci femuru
  • Tendenci k retrakcím, stejně jako m. rectus femoris
Antagonistou pro m. iliopsoas je m. gluteus maximus
  • Hlavní funkcí je extenze kyčle,
  • Podporuje addukci i abdukci femuru
  • Zevní rotaci v kyčli
  • Vzpřímení trupu ze dřepu nebo ze sedu
  • Nejmohutnější sval na těle
  • Bez jeho funkce není možná chůze do schodů, po šikmém terénu, ani výskok.
  • Ve stoji zabraňuje pádu trupu dopředu.
  • Má tendenci k hypotonii.
Dále se na extenzi kyčle podílejí:
  • M. semimembranosus,
  • Semitendinosus
  • M. biceps femoris (tzv. hamstringy)
    • Současně významnými flexory a rotátory kolenního kloubu
    • Napomáhají při zevní rotaci kyčle
    • Mají tendenci k retrakci
Zevní rotátory - krátké pelvitrochanterické svaly
  • Tendenci k retrakci.
  • M. piriformis
    • Blízký vztah k nervovému a cévnímu zásobení dolní končetiny
    • Jeho zduření/retrakce:
      • Snížení rozsahu zevní rotace
      • Stisknout prostor pro nervově-cévní svazky
Adduktory
  • Statickou stabilizaci stoje
  • Ovlivňují dynamickou stabilizaci při chůzi
  • Téměř trvale aktivní
  • Proto tendenci k retrakci
Abduktory
  • M. glutaeus medius
    • Abdukce v kyčli
    • Velký význam pro stabilizaci pánve při chůzi
    • Tendenci k oslabení
  • M. tensor fasciae latae
    • Tendenci k retrakci

Kořenová inervace svalů kyčelního kloubu

Kyčelní kloub a okolní svaly - plexus lumbosacralis
Kořen S1
  • M. gluteus maximus, medius a minimus, m. tensor fasciae latae, mm. gemelli, m. obturatorius internus, m. piriformis, m. semimembranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris.
Kořenový syndrom S1
  • Bolesti promítají po zadní ploše DK
Kořen L5
  • M. gluteus medius, mimimus, maximus, m. tensor fasciae latae, mm. gemelli, m. obturatorius internus, m. piriformis, m. semimembranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris.
Kořenový syndrom L5
  • Bolesti po zevní ploše DK
Kořen L4
  • Adduktory stehna, m. obturatotius externus, m. quadriceps femoris, m gluteus medius a minimus, m. tensor fasciae latae, m. semimembranosus.
Kořenový syndrom L4
  • Bolest vyzařuje po přední ploše stehna.

Literatura:
[1] BC. ŽATKOVÁ, Eva . Léčebně-rehabilitační plán a postup po TEP kyčelního kloubu [online]. Brno : MUNI, 2006. 26 s. Diplomová práce. LF B-SZ REHA. Dostupné z WWW: < is.muni.cz/th/106938/lf_b/Obecna_cast.txt >.




O úroveň výše

Poslední aktualizace: 1. 8. 2022 0:25:14
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail