MUDr. Dana Maňasková

  • medicinman.cz
  • Zájmy a činnosti
  • Nemoci a symptomy
  • Léky, látky a laboratorní testy
  • Postupy, metody a terapie
  • Dietologie a potravinářství
  • P-o-traviny, rostliny aj.
  • Papírování
  • Zajímaví lidé a činnosti
  • Odborná pracoviště
  • Odborné odkazy
  • Obecné odkazy a tipy
  • Kalendář akcí
  • CV a kredity
  • Fantazie, nápady a snění
  • GDPR

Vyhledávání na medicinman.cz
 

nemoci-sympt/VIROLOGIE/ebv

Zdroj nákazy

  • Nemocný člověk
  • Zdravý nosič viru
    • EBV v organizmu po celý život v latentním stavu
    • Např. při stresu, těhotenství či závažných onemocněních, může dojít k reaktivaci
      • Obvykle asymptomatická, ale virus je vylučován slinami [2]
        • = Každý, kdo prodělal EBV, může být občas pro své okolí infekční !!!/
  • Seropozivní zdraví dospělí
    • Vylučují virus ve 12–25 %
  • Imunosuprimovaní śerop. dospělí
    • Vylučšují virus ve více než 50 % [2]
  • Manifestně nemocní
    • Vylučují virus slinami v 50–100 % [2]

Promořenost populace

  • Děti do 2 let prakticky inaparentní
  • V rozvojových zemích
    • Kontakt s infekcí cca 100% do 3 let
    • Infekční mononukleóza se tam prakticky nevyskytuje [2]
  • V rozvinutých zemích
    • Protilátky asi 50 % dětí kolem 5 let
    • 60–80 % adolescentů
    • 90–95 % dospělých kolem 40 let
    • Nejvyšší výskyt EBV infekc mezi 15–24 lety
    • Nad 40 let se infekční mononukleóza prakticky nevyskytuje

Infekčnost

  • Není příliš vysoká
  • Kapénková nákaza
    • Nejčastěji prostřednictvím slin
      • Líbáním, společným jídlem a pitím [2]
      • Rukama a předměty čerstvě potřísněnými slinami
        • Hračky, ručníky
  • Možný je i přenos pohlavním stykem [1]
  • Možný i přenos transfuzí krve [2]
  • Cca 5 ze 100 kontaktů nemocného onemocní

Inkubační doba

  • 4-6 týdnů [1]
  • 30–50 dní ev. ale i kratší [2]
  • K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby [2]
    • Tedy ještě před plným propuknutím typických symptomů

Incidence

  • V ČR cca 2 500/rok [2]
    • 2004 v ČR bylo 2 684 (EPIDAT SZÚ) [2]

Patogeneze

  • Nejprve epiteliální buňky faryngu
  • Pak B-lymfocyty - do většiny orgánů
    • Proliferace až do cytotoxického efektu T-lymfocytů
    • Pokud ne, může pokračovat nekontrolovaná lymfoproliferace se závažným až smrtelným průběhem [2]


Propuknutí onemocnění

  • Infekční dávka
  • Snížená obranyschopnost organismu
  • Stres
    • Totální nervové vyčerpání

  • Nejčastější inaparentní infekce
  • Přes typickou infekční mononukleózu
  • Až po vzácné, život ohrožující onemocnění [2]

Dominantní projevy typické pro EBV

  • horečka
  • Povlaková angína - pseudomembranozní [2]
  • Lymfadenopatie
  • Hepatosplenomegalie

Zasažené tkáně

  • Slezina
  • Játra
  • Uzliny -Zduření může být symetrické či asymetrické, mnohdy výrazné a dobře viditelné a uzliny nemají tendenci kolikvovat
    • Submandibulární
    • Kolem kývačů
    • Nuchální
    • Někdy i axilární či inguinální
    • Bříšní
      • Ev. až sy. appendicitidy

Průběh onemocnění

  • Počáteční celková únava, trvající až několik týdnů
    • Typická, téměř vždy [1]
  • Někdy předcházejí prodromy s bolestmi hlavy, bolestmi v krku, myalgiemi, nevolností, nechutenstvím, bolesti očních svalů, kloubů, břicha (i jako projev mezenteriální lymfadenitidy), bradykardie, únavou a pocením 1–2 týdny [2]
  • Zvýšená teplota až horečky přes 38°C (až i 40 °C) - u 90% dětí
    • I 10-14 dní
  • zánět nosohltanu a zvětšení uzlin (podčelistních a krčních)
  • Ev. zvětšená slezina a játra (a jejich zánět)
  • Otoky víček a obličeje
  • Nechutenství
  • Zpočátku vypadá jako angína
  • Dg. často až poté, co neúčinkují antibiotika
    • Tonzily hypertrofické, prosáklé, obvykle s oboustrannými povlaky, někdy však angína může chybět [2]
      • Mohou se i dotýkat a spolu se zvětšenými uzlinami způsobí obstrukci dýchacích cest [2]
  • Hepatomegalie
    • Asi u 1/3 případů
  • Hepatopatie
    • 80–90 % zvýšení transamináz [2]
    • Ikterus
      • Jen asi v 5 % [2]
  • Splenomegalie
    • Asi u 1/2 [2]
    • Max. 2. týden
      • Bolestmi v levém podžebří
      • Ev. příznaky hemoragického šoku [2]
      • 25–60 % petechie na patře (Holzelovo znamení) [2]
  • Rhinolalie [2]
  • Foetor ex ore [2]
  • Rash (vyrážka)
    • U 3–15 % [2]
    • Scarlatiniformní, morbiliformní, urtikariální [2]
    • Různorodé od drobných milimetrových flíčků až po větší skvrnky
  • Bassův příznak
    • Oboustranné prosáknutí kolem očí v první fázi nemoci
    • Asi u jedné pětiny [2]
  • Ev. subklinické formy

Monokukleóza CMV na rozdíl od EBV:

  • Absence povlakové angíny
  • Déletrvající horečka a hepatosplenomegalie
  • Méně výrazná je lymfadenopatie [2]

Rekonvalescence

  • Onemocnění ustupuje do 2–4 týdnů
  • Do konce 5. týdne obvykle odezní většina příznaků a normalizují se jaterní testy
  • únava, slabost a nechutenství i několik měsíců
  • V rekonvalscenci je zvýšená náchylnost k infekcím
  • Některé B-lymfocyty infikovány celý život
  • Periodické reaktivace latentní infekce s asymptomatickým vylučování EBV slinami
    • častější při imunodeficienci

Komplikace

Hlavně u těžkého průběhu a u dospělých, při nedodržení klidu a prevence dalších nákaz:

  • Obtížné polykání
  • Obstrukce horních cest dýchacích - nejčastější příčina hospitalizace [2]
  • Oslabení imunity a sec. infekce
    • Streptokoková angína
    • Zápal plic
  • Ikterus, hepatitida
  • Rekurence infekční mononukleózy s těžším průběhem
  • Ruptura sleziny (ev. mechanické poškození jater)
    • Vzácná ale vážná komplikace (úrazy při sportu !!!) [1]
    • Nejčastěji ve 2.–3. týdnu onemocnění [2]
      • Bolest břicha v levém horním kvadrantu vyzařující do oblasti levé lopatky
        • Někdy bolest chybí a rovnou hemoragický šok [4]
  • Hematologické komplikace
    • Nejčastěji mírná trombocytopenie bez petechií [2]
      • Petechie popř. krvácení vzácně [2]
    • Aplastická anémie - vzácně [2]
    • Autoimunitní hemolytická anémie - vzácně [2]
    • Neutropenie [4]
    • Hemofagocytární syndrom - vzácně [4]
  • Neurologické komplikace
    • Zánět mozkových blan - serózní meningitida [2]
    • Meningoencefalitida [2]
    • Cerebelitida [2]
    • Myelitida [2]
    • Syndrom Guillain-Barré [2]
    • Neuroinfekce EBV může
      • Někdy náhlý začátek s bezvědomím a křečemi [2]
    • Encefalomyelitida [4]
    • Bellova paréza [4]
    • Neuritida optiku [4]
  • Myokarditida, perikarditida - vzácně [2]
  • Odchylky ST úseku na EKG - vzácně [4]
  • Nefrologické komplikace
    • Intersticiální nefritida [2]
    • Hematurie [2]
    • Proteinurie [2]
  • Intersticiální pneumonie [2]
  • Rhabdomyolýza (rozpad svaloviny) [2]
  • Duncanův syndrom
    • Na X-chromozom vázaná geneticky nedostatečná imunitní odpověď lymfatického systému u chlapců
    • Primoinfekce EBV fatálně jako těžké lymfoproliferativní onemocnění
      • Mnohdy fatální průběh v důsledku:
        • Fulminantní hepatitidy
        • Hemofagocytárního syndromu
    • Pokud děti přežijí, potom časté:
      • Lymfomy
      • Hypogamaglobulinemie
      • Aplastická anemie [2]
  • špatná prognóza u jedinců s HIV

EBV a těhotenství

  • "Dosud nebylo prokázáno, že by onemocnění infekční mononukleózou v těhotenství poškozovalo vývoj plodu." [5]
  • "Bylo zjištěno, že ženy u kterých dojde k obnovení infekce mononukleózou v těhotenství, mají vyšší riziko předčasného porodu." [6]

Diagnostika

Podporující testy

Krevní obraz

  • Změny působením viru na B-lymfocyty
  • Obvykle až ve 2. a 3. týdnu onemocnění [2]
  • 1. normální KO nevylučuje infekční mononukleózu [2]
  • Leukocytóza (lymfocytóza)
    • V 90 % případů [2]
    • Mezi 10–20 000 i více [2]
    • Atypicky tvarované
    • Nález přopomíná až leukémii

Diferenciální počet

  • Převažují lymfocyty a monocyty nad neutrofily
  • lymfocyty až i 60–70 % a více [2]
  • Velké atypické lymfocyty
    • 20–40 % [2]
    • Reaktivní T-lymfocyty působící cytotoxicky na infikované B-lymfocyty
  • S lymfocytózou souvisí neutropenie
    • 60–90 % [2]
    • Někdy s lehkým posunem doleva [2]
  • Thrombocytopenie
    • Lehká, častá [2]

Jaterní testy

  • Hepatopatie (zvýšené jaterní testy) [2]
  • Abnormální u 80–90 % [2]
  • Transaminázy bývají mírně zvýšené
    • Obvykle 2–3× [2]
    • Někdy i 10× a více [2]
  • hyperbilirubinemie
    • Cca u 5 % pacientů [2]

Diagnostické testy

  • 90% symptomů typických pro inf. mononukleózu

Sérologická identifikace heterofilních protilátek

  • IgM protilátky proti EBV v krvi
    • Průkaz u 80-90% pac.
      • Tvorba klesá se snižujícím se věkem
      • Do 5 let často negativní [2]
      • Při negativitě nutný průkaz specifických EBV a CMV protilátek
        • I diagnostika pomocí PCR [2]
  • Hned na počátku onemocnění, ale jsou jen dočasné
  • Nejsou specifické pro infekční mononukleózu
  • Reagují se zvířecími erytrocyty
    • Dle druhu erytrocytů se rozlišuje aglutinace:
      • Beraních erytrocytů (Paul-Bunnelova reakce)
      • Hemolýza hovězích erytrocytů (OCH-Ericsonův test)
      • Aglutinace koňských erytrocytů [2]

Specifické protilátky proti EBV

  • VCA - kapsidový antigen
    • IgM pozitivní obvykle 4–8 týdnů
    • IgG VCA pozitivní celý život
  • EA - časný antigen
    • 3–4 týdny po začátku onemocnění
    • Perzistují 3–6 měsíců
  • EBNA - jaderný antigen
    • 3–4 týdny po začátku onemocnění
    • Přetrvávají celý život
  • Kombinace = stadium onemocnění
    • Akutní primoinfekci
      • Vzestup IgM a IgG proti VCA
      • Později i EA
      • Negativní Ig proti EBNA
    • Latentní perzistenci
      • Pozitivita na EBNA
    • Reaktivace EBV
      • IgG VCA, EBNA, EA, někdy i IgM VCA

PCR metodika

  • U velmi závažných průběhů
  • Lze zjistit i virovou nálož

Zbylých 10% symptomů v rámci dif. dg. nakonec tvoří:

  • Cytomegalovirus
    • Heterofilní protilátky vždy negativní [2]
    • Dg. jen průkazem specifických CMV IgM [2]
  • Virové hepatitidy
  • Virus zarděnek
  • Adenoviry
  • HIV
  • Toxoplazmóza [1]
  • HHV6 [2]

Diferenciální diagnostika mononucleosislike syndrom

  • Negativní heterofilní protilátky

CMV

  • Dominují vysoké horečky [4]
  • Hepatopatie [4]
  • Typická povlaková angína i lymfadenopatie je méně častá než u EBV [4]
  • CMV se vylučuje slinami a močí
  • Přenos je někdy nejasný
    • Možný líbáním, sexuální cestou, transfuzí, transplantací orgánů či kostní dřeně [2]

Toxoplasma gondii [4]

6. herpetický virus (HHV6) [4]

Herpes simplex virus [4]

Adenovirus [4]

HIV [4]

Infekční žloutenka typu B [1]

Streptokoková angína – velmi častá záměna!

Rubeola [1]

Leukémie


Terapie

Specifický lék

  • Zatím neexistuje
  • Vakcíny se vyvíjí

Nespecif. terapie

Klid

Jaterní dieta

Hepatoprotektiva

Terapie přidružených infekcí

  • Antibiotika jen k léčbě přidružených komplikací jako bakteriální zánět krku
    • Aminopenicilinová řada
      • V 90–100 % výsev výrazného svědivého červeného splývajícího makulopapulózního exantému někdy až hemoragického charakteru
      • Není alergií na aminopeniciliny [2]
    • ATB 1. volby = penicilin [4]
    • Náhradní ATB terapie u alergie na PNC:
      • Makrolidy
      • Cefalosporiny
      • Linkosamidy [3, 4]

Terapie horečky

  • Antipyretika
    • Asi bych nepodávala paralen (spotřeba SH zbytků pro jaterní buňky)

Ter. obstrukce dýchacích cest či těžší thrombocytopenie

  • Krátkodobé podávání kortikoidů ev. parenterální cestou

Ter. meningoencefalitidy

  • Antiedematózní léčba manitolem, případně kortikoidy [4]

Ruptura sleziny

  • Splenektomie [3]

Hospitalizace

  • U infekční mononukleózy není nařízena
  • Obvykle při protrahovaném průběhu onemocnění
  • Při výskytu komplikací, zejména obstrukce dýchacích cest [3]

Délka terapie

  • Cca 6 měs.
  • 1. měsíc doma
  • 3 měsíce
    • Dle jaterních testů dieta
    • Povolení vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži 3 měsíce od normalizace krevních a jaterních testů
  • Krevní a jaterní testy se většinou normalizují do 3 měsíců
  • Trvalé poškození jater se běžně u léčených osob nevyskytuje

Děti

  • 3 týdny (do normalizace jaterních testů) vynechat školní docházku
    • U dětí je toto mnohem rychlejší než u dospělých
  • 3 měsíce poté zákaz tělesné výchovy

Podpůrná terapie - proklik na dohledané věci zde

  • Již uplynulo pár let a zdá se, že na to již něco existuje
Literatura:

[1] Infekční mononukleóza: příznaky, léčba (mononukleóza) - Vitalion.cz [Internet]. [citován 20. březen 2013]. Získáno z: nemoci.vitalion.cz/infekcni-mononukleoza/
[2] MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D; I. infekční klinika UK 2. LF a FN Bulovka, Prah. INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA [Internet]. [citován 23. březen 2013]. Získáno z: solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=1867&magazine_id=4
[3] Prof. Lustig. Sugar: The Bitter Truth - YouTube [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: www.youtube.com/watch?v=dBnniua6-oM
[4] MUDr. Helena Ambrožová, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Na Bulovce, I. infekční klinika. Infekční mononukleóza - Infektologie - Pediatrie - ZDN [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/infekcni-mononukleoza-431507
[5] Ivana Rufferova. Infekční mononukleóza – nemoc z líbání? – Viviente [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: www.viviente.cz/infekcni-mononukleoza-nemoc-z-libani/
[6] Těhotenství od A do Z [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: www.tehotenstviaz.cz/index.php?strana=&kat=102&c=262
[7] Dieta při jaterním onemocnění – WikiSkripta [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: www.wikiskripta.eu/index.php/Jatern%C3%AD_dieta
[8] Dieta po infekční mononukleóze a infekční žloutence?[ ZDRAV.cz] Zdraví a zdravotnictví [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=3890
[9] DIETY.CDR - dieta.pdf [Internet]. [citován 24. březen 2013]. Získáno z: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/dieta.pdf












O úroveň výše

Poslední aktualizace: 18. 12. 2022 3:37:46
© Dana Maňasková, metabalance.cz
e-mail