Apiaceae (Miříkovité - Okoličnaté): Heracleum mantegazzianum - Bolševník velkolepý

Bolševník velkolepý

Boľševník obrovský

Heracleum mantegazzianum

Taxonomické zařazení:

• Říše: rostliny (Plantae)
• Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
• Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
• Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
• Řád: dřínotvaré (Cornales)
• Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
• Rod: Bolševník (Heracleum )

Rostlina obsahuje

• Různé alkoholy
• Methanol
• Ethanol
• N-oktanol [3]
• Karboxylové kyseliny
• Kyselina kaprinová
• Kyselina laurinová
• Estery
• N-hexylbutyrát
• N-oktylacetát [3]
• Fototoxické furanokumariny
• Obsažené především v plodech
• Méně pak v listech
• Jen minimálně ve stonku
• Nejvíce jich rostlina obsahuje v červnu, nejméně v listopadu [3]
• K významným furanokumarinům bolševníku patří např.:
• Angelicin
• Pimpinellin
• Isopimpinellin
• Phellopterin
• Psoralen
• Bergapten
• Isobergapten [3]

Poranění

Pokožka

• Obsahuje fototoxické furanokumariny. [1]
• Při kontaktu s ní vznikají na slunci na kůži zarudlé plochy a puchýře, následně pak hnědavá pigmentace. [1]
• Těžké popáleniny od potřísnění jejím šťávami se lečí několik let, zůstávají jizvy. [1]
• Prvotní kontakt s rostlinou a jejími šťávami je bezbolestný, takže např. děti si s ní mohou hrát i několik hodin, aniž by si vůbec uvědomily, jakou škodu si tím způsobují.[1]
• Fototoxické reakce, které jsou příčinou následných problémů, se aktivují obvykle po 15 minutách osvětlení (závisí ovšem na intenzitě světla a jeho složení). [1]
• Zánětlivá zranění se objevují po cca 24 hodinách v rozsahu, který je závislý jednak na množství šťáv, kterými byl člověk potřísněn, délky jejich působení a obranyschopnosti poškozeného, jsou velmi bolestivá a velmi těžce se hojí. [1]
• Poškození svým působením připomínají reakci organismu na yperit. Zvlášť citlivé jsou vůči nim sliznice.
• Účinek rostlinných šťáv dále zvyšuje horko a vlhkost. Jejich pozůstatky, jako jsou pigmentace a jizvy, zůstávají patrné přinejmenším celé měsíce, někdy se objevují dlouhodobější následky v podobě vyšší citlivosti poraněných míst na UV záření (trvají až několik let). [1]

Terapie

• Šťávou potřísněná místa ošetřete silným proudem vody.
• Nechte zraněná místa pod vodovodním kohoutkem co možná nejdéle.
• Zabraňte, aby vám na zranění svítilo slunce a poraněná místa zakryjte oděvem.
• Na poleptaná místa neblaze působí i velké teplo a přílišně vlhký vzduch.
• Krátkodobě pak kortikoidní masti

Respirační systém

• Velmi nebezpečný je bolševník především pro alergiky a děti. [1]
• U obzvlášť citlivých jedinců mohou už samotné výpary z většího množství pokosených rostlin vyvolat pálení v krku, závratě, nevolnost a slzení. U těchto lidí se také může stát, že jim ke vzniku zánětů postačí dotek neporaněného listu. [1]

Prevence poranění

• Nezbytné používat při likvidaci bolševníku:
• Vhodný ochranný oděv, který nenasaje a nepropustí nebezpečné šťávy z rostliny
• Ochranné brýle / obličejový štít
• Případně i respirátor
• Varovat děti a dávat na ně pozor
• Duté lodyhy rostliny je mohou svádět ke hrám a výrobě různých napodobenin dalekohledů a foukaček
• Riziko dočasnému znetvoření obličeje
• Riziko vážného poškození zraku

Původ a rozšíření

• Do Evropy zavlečen z Kavkazu a přilehlých oblastí jako okrasná rostlina [2]
• Nejstarší záznam dokládající introdukci tohoto druhu do Evropy pochází z Anglie z roku 1817. [2]
• V Čechách první bolševníky nechal vysadit kníže Metternich [2]
• Park zámku Kynžvart (1815 až 1862) [2]
• V roce 1907 výskyt na severovýchodní Moravě. [2]
• V roce 1950 9 lokalit jeho výskytu ve volné přírodě. [2]
• V současné době cca 600 až 3x víc [2]
• Módní vlna pěstování začala opadat v polovině 20. století [2]
• Ještě v 80. letech 20. století, kdy už bylo zřejmé, o jak nebezpečnou rostlinu jde, byl uváděna v některých zahrádkářských publikacích jako nenáročná okrasná rostlina bez jakýchkoliv varování (např. Velká kniha o zahradě z roku 1992).[2]

Vzhled

• Dorůstá až 4 m až 5 m
• Dvou až víceletá rostlina
• V 1. roce
• Klíčí ze semene, často již na konci února.
• Z kořenů napěchovaných zásobními látkami vyrůstají mohutné listové růžice a rostlina shromažďuje zásoby v mohutném kořeni. [2]
• V 2. -5. roce
• Listovou růžici a vyžene mohutnou květní lodyhu s květenstvím.
• Lodyha je dutá, rýhovaná, narůžověle až fialově skvrnitá, u největších průměr až 10 cm
• Přízemní listy jsou až 2 m dlouhé, vykrajované, jejich řapík je oblý, bez zřetelného žlábku
• Okoličnaté květenství je bílé, někdy nažloutlé až narůžovělé (max. asi 70cm).
• Kvete od poloviny června do začátku září, dá semena a uhyne.
• 1 rostlina až 20 000 - 30 000 i více semen - udržují si klíčivost až 12 let.
• částečně se šíří i vegetativně (částmi rostliny) [2]
• Rostlina nemá přirozené nepřátele. [2]

Invaze

• Jeden z nejagresivnějších druhů invazních rostlin.
• Velkou listovou plochou zabraňuje růstu jiných druhů rostlin. [2]
• Semena vyklíčí velmi brzy na jaře, rychle přerostou většinu rostlin a vytvoří zákryv. [2]
• Časem obvykle vytvoří souvislý porost, který pohltí až 80 % veškerého slunečního záření. [2]
• Potlačuje druhovou diverzitu [2]
• Působí značné finanční škody ve vztahu k náročné likvidaci [2]
• Ovládne-li bolševník velkolepý nějaký prostor, nelze dost dobře předpokládat, že by se ho příroda v dohledné době sama zbavila a k jeho vytlačení je třeba lidského zásahu. [2]
• Bolševník velkolepý je hostitelem hmyzího škůdce:
• Pochmurnatky mrkvové (Psila rosae)
• Choroby Sclerotinia sclerotiorum
• Obě napadají množství rostlinných druhů v zahradnictvích a na orné půdě [4]
• Ve vegetační sezóně tato neobyčejně velká a stínící rostlina také vytlačuje různé druhy, které by jinak zpevňovaly břehy vodních toků během zimy. Když bolševník velkolepý ke konci roku uhyne, vystavuje říční břehy půdní erozi a zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. [4]

Boj proti bolševníku

• Podle českých zákonů je majitel pozemku povinen zabezpečit nešíření této rostliny, což není vždy dodržováno. [3]

• Mechanické odstranění:
• Pokud možno před vysemeněním rostliny = nejpozději v první půli května
• účinek je omezený pro vysokou regenerační schopnost a růst z kořenů
• Ven musí minimálně 10 cm hlavního kořene
• Rozsekat na kousky a ty zlikvidovat [2]

• Pokosení či podobná likvidace
• Pouze dočasně odstraní porost a zabrání dalšímu šíření [2]

• Pravidelný pokos
• K potlačení výskytu
• Nutné ovšem je, aby byl dlouhodobý a naprosto důkladný, aby nedošlo k vysemenění ani jediné rostliny [2]

• Spasení dobytkem
• Ovce a hovězí dobytek se časem naučí bolševník konzumovat
• Zpravidla jim nejdříve nechutná, pak většinou aktivně vyhledávají mladší čerstvé rostliny, které upřednostňují před většinou ostatních rostlin [2]

• Chemický postřik
• Není stoprocentně spolehlivý
• Nedostatečná selektivnost [2]

• Maximální prevence
• Pečlivá likvidace všech osamělých předsunutých jedinců
• Kontrola rizikových stanovišť [2]

Stav

• Kalamitního stavu dosáhlo:
• Chebsko
• Sokolovsko
• Tachovsko [2]

Literatura:

[2] Bolševník velkolepý - boľševník obrovský (Heracleum mantegazzianum). Sharkanův deníček [online]. 2007 leden, ?, [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: .

[3] Bolševník velkolepý. Wikipedia [online]. 27. 2. 2011 v 15:39, ?, [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: < cs.wikipedia.org/wiki/Bol%C5%A1evn%C3%ADk_velkolep%C3%BD >.

[4] ING. VONDRÁŠKOVÁ, Šárka . Nebezpečný bolševník velkolepý. Agronavigátor [online]. 28.11. 2003, 20409 , [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: < www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=1&val=20409 >.