Lymfo 2010, Praha

Kredity:

21 kreditů

15. - 16. října 2010

POŘADATEL

Česká lymfologická společnost ČLS JEP
Pod záštitou předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Prof. MUDr. Jaroslava Blahoše, DrSc.

PREZIDENT KONGRESU

MUDr. Martin Wald, Ph.D., vědecký sekretář a jednatel České lymfologické společnosti ČLS JEP

ORGANIZAČNÍ A PROGRAMOVÝ VÝBOR

Prof. MUDr. Karel Benda, DrSc.
Prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc.
MUDr. Hana Houdová
MUDr. Zuzana Navrátilová, Ph.D.
MUDr. Věra Pavlasová
MUDr. René Vlasák

HLAVNÍ TÉMATA

1. Anatomie a fyziologie lymfatického systému
2. Zobrazovací metody (lymfoscintigrafie, lymfografie, sonografie, CT, MRI)
3. Primární lymfedém a angiodysplázie
4. Sekundární lymfedém a jeho nejčastější příčiny
5. Flebolymfedém, lipolymfedém, lymforea
6. Chronické rány a význam lymfatického systému
5. Komplexní dekongestivní terapie

Péče o kůži a samoléčba
Manuální a přístrojová lymfodrenáž
Bandáže
Kompresivní návleky a prádlo
Taping

6. Farmakoterapie lymfedému
7. Chirurgická léčba lymfedému
8. Postmastektomický bolestivý syndrom
9. Právní aspekty
10. Evidence odborných lymfocenter v ČR

Program kongresu zde

Akce má charakter postgraduálního vzdělávání a je garantována ČLS JEP ve spolupráci s ČLK, ČAS a UNIFY (ohodnocena kredity) jako akce kontinuálního vzdělávání. Účastníci obdrží certifikát o účasti.

AKTIVNÍ ÚČAST

Zájemce o aktivní účast prosíme o zaslání abstrakt přednášek a posterů pomocí

1) On-line formuláře
2) Formulář na: a m c a @ a m c a . c z
Termín pro zaslání: do 10. 9. 2010
Registrační poplatky prvních autorů přijatých sdělení:

Lékař: 1000 Kč
Sestra/fyzioterapeut: 800 Kč

Abstrakt

Možná genetická vyšetření v lymfologii

Maňasková Dana1

1, Centrum preventivní medicíny, Praha, Česká republika

Naše pracoviště spolupracuje s genetickou laboratoří při ústavu biochemie na Masarykově univerzitě v Brně již 3 roky. Laboratoř toho času nabízí sadu genetických testů i z oblasti preventivní medicíny. Např. testy na trombofilní mutace, testy na dispozici k celiakii, makulární degeneraci a test na intoleranci laktázy s plánem dále rozšiřovat spektrum vyšetření.

Dlouhodobě zvažujeme i možnost genetických vyšetření pacientů s primárním lymfedémém. Ve světě v této souvislosti vyšetřují nejčastější známé mutace jako např.: VEGFR-3, FOXC2 a SOX18. Význam vyšetření pro terapii a prognózu pacientů však není zcela jednoznačný a vyšetření si pacienti musí hradit většinou sami.

Studium lymfedémů a tedy i možnost predikce rizika vzniku lymfedému je komplikována nejen neúplnou penetrancí, ale i velkým rozptylem věku (i 20 a více let), ve kterém může lymfedém u nositele mutace vzniknout. Vzhledem k tomu, že familiární lymfedem je relativně sporadické onemocnění, které bývá i dlouho nediagnostikováno a studovaní pacienti jsou spíše nepočetné skupiny různě příbuzných jedinců, je i jen stanovení skutečné frekvence mutací v jednotlivých genech obtížné.

Mutace, které mohou ve výše jmenovaných genech nastat jsou velmi pestré a často specifické pro danou rodinu. Stanovení jednotlivých mutací v genetické laboratoři není tedy zcela snadné a automaticky proveditelné, neboť ač jde o známý gen, často jde o hledání dosud neznámé mutace. Mnohé mutace vyvolávající primární lymyfededém jsou asociovány s dalšími dispozicemi, jako například žilní insuficience aj. Díky těmto skutečnostem tedy otázka ev. zavedení a financování testování genetických dispozic k primárnímu lmyfedému není zcela snadná.

MUDr. Dana Maňasková