Diagnostika
Polymerázová řetězová reakce
- Detekuje ve vyšetřovaném materiálu borreliovou DNA
- Nejvyšší záchyt bývá v synoviální tekutině
- Případně v bioptickém vzorku z kůže
- Vyšetření likvoru bývá často negativní
- Vyšetřování moče či krve je nevhodné
- Metoda je považována pouze za doplňkovou
- Není standardizována
- Dostupné komerční sety jsou určeny pouze pro výzkumné účely [1]
Elektronová mikroskopie
- K přímému průkazu původců LB v klinickém materiálu s identifikací spirochét v tkáňové biopsii či tělních tekutinách
- Jde o metodu vyhrazenou spíše k výzkumným účelům [1]
Sérologické vyšetření anti-borreliových protilátek metodou ELISA
- Vyhledávacím testem
- Vždy prováděn jako první
- Pozitivitu je třeba konfirmovat vyšetřením téhož vzorku krve metodou Western blot ve třídách IgM a IgG [1]
Seroprevalence
- Protilátky prokážeme v Česku u 5-10 % zdravých osob
- V některých oblastech je séroprevalence i vyšší [1]
Vznik protilátek
- Protilátky se tvoří za 3-6 týdnů po nákaze [1]
IgM protilátky
- Nejsou u řady nemocných s LB prokazatelné [1]
IgG
- Jsou u většiny klinicky manifestních infekcí přítomné, kromě:
- Erythema migrans
- Borreliový lymfocytom [1]
Výška titru či protilátkového indexu
- Neodpovídá vážnosti ani aktivitě onemocnění
- Vysoké titry se nacházejí i u asymptomatických osob
- Protilátky lze prokázat v séru řadu let po nákaze
- Přetrvávání neznamená selhání léčby ani pokračování infekce
- Není důvodem pro opakování léčby [1]
Zkřížená reaktivita
- S treponemami (syfilis)
- Leptospirami
- ústními borreliemi [1]
Falešná pozitivita IgM protilátek
- Při pozitivitě revmatoidního faktoru
- Při infekční mononukleóze
- Systémovém lupus erythematodes
- Sklerodermii
- Thyreoiditidě
- U polyvalentních alergiků [1]
Chybí standartizace
- Rozdíly ve výsledcích různých laboratoří [1]
Pozitivní výsledky sérologických testů - Interpretace
- Přítomnost protilátek bez klinického obrazu LB je bezvýznamná a není důvodem k léčbě [1]
- Podporují diagnózu
- Nejsou jednoznačně rozhodující pro její stanovení
- V klinicky jasných případech (zejména u erythema migrans a borreliového lymfocytomu) nejsou sérologická vyšetření k zahájení léčby potřebná
- I v případě průkazu anti-borreliových protilátek
- Je třeba vyloučit ostatní možné diagnózy
- Sérologické testy nemohou poskytnout informace o
- Délce trvání nákazy,
- Aktivitě a závažnosti infekce
- účinku léčby
- Ani o prognóze onemocnění.
- Jejich opakování po léčbě a při následné dispenzarizaci je většinou neúčelné
- Posuzování změny titrů protilátek v různých odběrech je bezcenné. [1]