Diagnostika

Polymerázová řetězová reakce

• Detekuje ve vyšetřovaném materiálu borreliovou DNA
• Nejvyšší záchyt bývá v synoviální tekutině
• Případně v bioptickém vzorku z kůže
• Vyšetření likvoru bývá často negativní
• Vyšetřování moče či krve je nevhodné
• Metoda je považována pouze za doplňkovou
• Není standardizována
• Dostupné komerční sety jsou určeny pouze pro výzkumné účely [1]

Elektronová mikroskopie

• K přímému průkazu původců LB v klinickém materiálu s identifikací spirochét v tkáňové biopsii či tělních tekutinách
• Jde o metodu vyhrazenou spíše k výzkumným účelům [1]

Sérologické vyšetření anti-borreliových protilátek metodou ELISA

• Vyhledávacím testem
• Vždy prováděn jako první
• Pozitivitu je třeba konfirmovat vyšetřením téhož vzorku krve metodou Western blot ve třídách IgM a IgG [1]

Seroprevalence

• Protilátky prokážeme v Česku u 5-10 % zdravých osob
• V některých oblastech je séroprevalence i vyšší [1]

Vznik protilátek

• Protilátky se tvoří za 3-6 týdnů po nákaze [1]

IgM protilátky

• Nejsou u řady nemocných s LB prokazatelné [1]

IgG

• Jsou u většiny klinicky manifestních infekcí přítomné, kromě:
• Erythema migrans
• Borreliový lymfocytom [1]

Výška titru či protilátkového indexu

• Neodpovídá vážnosti ani aktivitě onemocnění
• Vysoké titry se nacházejí i u asymptomatických osob
• Protilátky lze prokázat v séru řadu let po nákaze
• Přetrvávání neznamená selhání léčby ani pokračování infekce
• Není důvodem pro opakování léčby [1]

Zkřížená reaktivita

• S treponemami (syfilis)
• Leptospirami
• ústními borreliemi [1]

Falešná pozitivita IgM protilátek

• Při pozitivitě revmatoidního faktoru
• Při infekční mononukleóze
• Systémovém lupus erythematodes
• Sklerodermii
• Thyreoiditidě
• U polyvalentních alergiků [1]

Chybí standartizace

• Rozdíly ve výsledcích různých laboratoří [1]

Pozitivní výsledky sérologických testů - Interpretace

• Přítomnost protilátek bez klinického obrazu LB je bezvýznamná a není důvodem k léčbě [1]
• Podporují diagnózu
• Nejsou jednoznačně rozhodující pro její stanovení
• V klinicky jasných případech (zejména u erythema migrans a borreliového lymfocytomu) nejsou sérologická vyšetření k zahájení léčby potřebná
• I v případě průkazu anti-borreliových protilátek
• Je třeba vyloučit ostatní možné diagnózy
• Sérologické testy nemohou poskytnout informace o
• Délce trvání nákazy,
• Aktivitě a závažnosti infekce
• účinku léčby
• Ani o prognóze onemocnění.
• Jejich opakování po léčbě a při následné dispenzarizaci je většinou neúčelné
• Posuzování změny titrů protilátek v různých odběrech je bezcenné. [1]

Veroval