Epidemiologie

Imunitní odpověď

• Po vazbě H. pylori na epiteliální buňky
• V.s. vlivem mikrobiálních proteinů
• Lokální zánětlivá odpověď:
• Reakce neutrofilů - typická
• Aktivace T a B lymfocytů
• Aktivace plazmatických buněk
• Aktivace makrofágů
• Aktivace žírných buněk
• Apoptóza [7]
• Nedochází k invazi H. pylori do žaludeční sliznice
• Žaludeční epitel infikovaných produkuje:
• IL-8
• Aktivuje chemotaxi neutrofilních leukocytů [7]
• Neutrofily aktivující protein (NAP) [7]
• Systémová produkce protilátek
• Nevede k eradikaci infekce
• Může přispívat k tkáňovému poškození [7]
• Kyslíkové nebo dusíkaté radikály
• Poškození sliznice [7]
• Autoimunitní ukazatele u části dětí
• Protilátky proti parietálním buňkám žaludeční sliznice [7]

Místa izolace

• Kolonizuje sliznici žaludečního typu
• Pouze v povrchových vrstvách hlenu v žaludečních jamkách [7]
• Pouze minimální kontakt s povrchem pomocí adhezinů (BabA) [7]
• Není schopen proniknout do hlubších vrstev sliznice [7]
• Neinvazivní mikrob [7]
• V dětském věku i ze žaludeční sliznice po resekci krvácejícího Meckelova divertiklu [7]
• Z jiných úseků GIT
• Játra
• Extra hepatální žlučové cesty
• Tračník [7]

Epidemiologie H. pylori a chronických zánětů žaludku

• Infekce s H. pylori jsou údajně zodpovědné za 90% všech chronických zánětů žaludeční sliznice - výrok mnoha autorů
• Avšak ani ne cca 20% pacientů s chronickým zánětem žaludku je při gastroskopickém bioptickém vyšetření diagnostikováno jako H. pylori pozitivní.
• Co si mám myslet o chornickém zánětu žaludku H. p. negativní bez jiné příčiny ?
• Vzhledem k historicky známé obtížnosti záchytu H.p. předpokládám, že H. p. zbiopsie snadno unikne. I z vlastní zkušenosti opakovaně vím, že přeléčení ATB může i v takovém případě pacientovi dost pomoct a zbavit ho obtíží.
• Kde se děje chyba ?

Celosvětově

• Výrazné geografické, ale i populační rozdíly v prevalenci [7]
• Socioekonomické podmínky v. s. hlavní role [7]
• Získání infekce typicky dětský věk
• V.s. již před 5. rokem
• Zjištěn již u novorozeneců a kojeneců

Rozvojové země

• 2. - 8. rok života ročně nárůst infekce asi 10 % [6]

Severní Amerika

• 2. - 8. rok života ročně nárůst infekce jen asi 1 % [6]

USA

• Obvyklejší u:
• Afroameričanů
• Hispánské populace [5]
• Cca 25 miliónů Američanů trpí žaludečními vředy
• Ročně přibývá 500.000 - 850.000 nových případů [5]
• Více než 1 milión vředů si vyžádá hospitalizaci
• Spojené státy stojí přímá léčba a nepřímé náklady cca 6 miliard dolarů ročně [5]

Severní Evropa

• Většina dospělých infekována již v dětství
• Dnešní děti nižší frekvence infekce
• Genetická dispozice hraje roli [5]

Německo a Švýcarsko

• Domácí žáci infikováni méně často než žáci cizinci [7]

Česká republika

• Promořenost infekcí vzrůstá s věkem
• Cca o 1–3 % každou dekádu života [8]
• Dle stanovení infekce dechovým testem či antigen ve stolici - vývoj prevalence v ČR:
• 2001 u 41,7 % vyšetřených [8]
• 2011 u 23,5 % vyšetřených [8]
• U dětí do 15 let u 4,8 % [8]
• S narůstajícím věkem stoupala až na 37–44 % u osob nad 55 let [8]
• Pokles výskytu peptických vředů a karcinomu žaludku pozitivních na H. pylori [8]

Vývoj v posledních 10-letích

• Pokles výskytu H. pylori
• Severní Amerika
• Evropa
• Japonsko [7]
• Pokles je nápadnější u dětí než u dospělých
• Odpovídá snížení výskytu závažných chorob vyvolaných H. pylori
• žaludeční rakovina
• Duodenální vředy [7]
• Důvodem v. s. zlepšení:
• Socioekonomických podmínek
• Hygienického standardu
• Prevence přenosu
• Eliminací organizmu z prostředí
• Prevencí průjmových onemocnění
• Pokles populačního růstu aj. [7]

Infekce

• U dospělých
• Chronická, celoživotní
• Roční incidence do 1 % [8]
• Nevymizí bez specifické terapie [7]
• Výskyt patologických změn u seniorů v. s. důsledkem infekce od dětství [7]
• Spontánní vymizení infekce H. pylori
• Velmi vzácné
• Pozorováno hlavně u kojenců a batolat [7]
• Žaludeční vředy jsou v dětském věku extrémně vzácné, častěji duodenální [7]
• U dětí
• Roční incidence 1,4–6,8 % za rok [8]
• Pravděpodobnost mírně zvýšena přítomností infekce u matky nebo sourozenců [8]

Údaje nacházené v literatuře

• Mechanizmus šíření nákazy a všechny rizikové faktory nejsou známy
• Z osoby na osobu probíhá v. s.:
• Fekálně-orální [7] (hygiena po toaletě !)
• Orálně-orální [7] (sliny, líbání !)
• Gastro-orální [7] (reflux - sliny !)
• Z matky
• Mezi sourozenci [7]

Chování a hygiena

• Po použití WC a před jídlem mýt ruce teplou čistou vodou a mýdlem
• Vzhledem k tomu, že infekce se šíří i slinami, vyhnout se sdílení nádobí s osobu, která má pálení žáhy či jiné podezřelé obtíže
• líbání s nemocnými nebo i jen s přenašeči
• sliny koček a psů (jedí syrové maso...drůbež, hovězí aj.)
• Kontaminovaná voda a potraviny
• nedovařené nebo nedopečené maso (dršková polévka !!!)
• jídlo od olizujícího kuchaře s nákazou