Kognitivní vývoj batolete

BalanceOil se změřením omega 3 indexu

• Testimonials s BalanceOilem Zinzino
• Více o indexu omega 3 a BalanceOilu

1-2 roky věku

• Dítě baví hra na schovávanou, rádo hledá schované předměty nejprve na stejném místě, kde je vidělo na posledy, později prozkoumává více míst. [1]
• Podle neurologického vývoje v tomto období dochází k překročení tzv. středové čáry [1]
• Drží-li dítě jednu hračku a někdo mu nabídne druhou, přendá si známou hračku do prázdné ruky, aby si mohlo vzít novou [1]
• Když má hračkou v obou rukou a dostává nový předmět, známou věc odloží stranou a vezme si nabízený předmět.[1]
• Takto si dokáže poradit až se 4 předměty najednou [1]
• Rozumí funkčním vztahům mezi předměty
• Např. dává lžíci do misky a předvádí, že jí
• Hrnek postaví na podšálek a pije [1]
• Chápe tvarové a prostorové rozdíly
• Je patrné při manipulaci s hrami na zastrkávání tvarů
• Geometrické tvary dává do správných otvorů v desce
• Předměty vkládá a vysypává z nádob [1]
• Rádo nabízí hračky a předměty ostatním k prohlédnutí
• Také si rádo prohlíží obrázkové knihy.
• Dokáže pojmenovat mnoho předmětů denní potřeby.
• Často se ptá na pojmové označení věcí otázkou: „Co je to?“ [1]

• Postupně mizí separační úzkost
• K cizím osobám se chová více přátelsky [1]
• Začíná se osamostatňovat
• Vágnerová uvádí, že si dítě v průběhu emancipace, může vytvářet vztah k jiným objektům, jako kompenzaci vazby na matku
• Bývají to obvykle plyšové hračky, kterých se dítě nechce vzdát především když je unavené nebo frustrované
• Při zdravém vývoji by tato potřeba tzv. bezpečných objektů měla vymizet v předškolním věku. [1]

2-3 roky věku

Myšlení

• Motorické pohyby a pohyby očí jsou koordinovanější
• Většinu informací, které získává pocházejí ze zrakového vnímání.
• Umí předměty spojovat a zase rozpojovat.
• Předměty a hračky využívá k jiným účelům než k jakým byly určeny
• Např. jezdí kostkou po koberci
• Dokáže třídit předměty podle jednoho kritéria.
• Dlouhodobou pozornost vykazuje u činnosti, kterou si samo vybralo.
• Někdy je také dlouho fascinováno jednou činností, která ho úplně pohltí a nedokáže věnovat pozornost ničemu jinému
• Např. hledá, kam se zakutálel míček [1]
• Podle Piageta je batole ve fázi symbolického či předpojmového myšlení.
• Nepotřebuje už manipulovat s reálnými předměty, ale dokáže si je představit.
• Při učení nemusí využívat techniku pokusu a omylu, ale jednotlivá řešení ho napadnou ve vědomí na úrovni představ.
• Dokáže manipulovat se symbolem, který má pro něho zástupný význam např. kamínek představuje bonbon.
• Pojmenovává předměty na obrázcích a v knížkách, někdy ukazuje k čemu slouží.
• Dítě sice umí pojmenovat hodně předmětů, ale chybí mu vzájemné propojení mezi nimi.
• Slovní znak chápe jako označení pro jednu konkrétní věc, např. auto, je auto co mají doma a žádné jiné. [1]
• Orientaci v prostoru dokazuje rozlišováním slov nahoře, dole.
• Dovede zčásti odhadnout velikost
• Např. nedává velkou kostku do malého otvoru.
• Odhad vzdálenosti a orientace v množství je však pro batole nadále složitá.[1]
• Stejně jako orientace v čase, dítě žije pouze přítomnosti a krátkým časovým úsekem.

Formování osobnosti

• Období batolete je zásadním obdobím pro utváření osobnosti.
• Podle Eriksona hledá batole rovnováhu mezi potřebou emancipace a pocitem pochybnosti a studu.
• Dítě si uvědomuje samo sebe, což se projevuje i v řeči.
• Doposud o sobě mluvilo ve třetí osobě, nyní používá slovo „já“.
• Překonalo separační úzkost a rozvíjí potřeby sebeprosazení.
• Dítě usiluje o vlastní samostatnost a nezávislost na okolí.
• Činnosti chce dělat samo a bez pomoci.
• Toto období se také nazývá obdobím prvního vzdoru, obdobím negativizmu.
• Negativizmus je přirozeným vývojově daným projevem dítěte.
• Podle Vágnerové ho můžeme označit jako projev nezralé dětské vůle a experimentaci s vůlí.
• Dítě si uvědomuje vlastní já jako aktivního činitele, ale chybí mu schopnost autoregulace.
• Vytyčuje si vlastní cíle a chce jich dosáhnout, i když ještě neodhadne svoje možnosti.
• Potřebuje prosadit svoji variantu, třebaže se mu návrh dospělého zamlouvá. [1]

Sociální vývoj

• se postupně odpoutává od matky nebo ošetřující osoby
• Osamostatňování je spojeno s rozvojem komunikace
• Zjišťuje, že verbální komunikace je univerzálnějším prostředkem pro větší skupinu dospělých a umožňuje mu dosažení jeho přání
• Plně využívá také schopnosti přijímat informace
• Při doplňování zkušeností není závislé pouze na pozorování, ale na neznáme věci se ptá.
• Označení předmětů už obvykle zná a nyní hledá souvislosti a ptá se „proč?“.[1]
• Dítě si postupně osvojuje určitá pravidla (normy) chování.
• Chování podle daného řádu usnadňuje dítěti orientaci ve světě.
• Přináší mu jistotu, umožňuje předvídat následující slet činností. [1]
• Někdy dítě stereotypně vyžaduje opakování situace např. při vyprávění stejné pohádky vyžaduje přesné opakování a nevynechávání žádných částí.
• Z druhů sociálního učení využívá učení pomocí nápodoby nebo identifikace.
• Identifikaci Freud označuje jako, nevědomý nejranější vztah dítěte, který je provázen introjekcí, přijetím objektu do vlastního já.[1]

Literatura: