Kognitivní vývoj předškolního dítěte

BalanceOil se změřením omega 3 indexu

• Testimonials s BalanceOilem Zinzino
• Více o indexu omega 3 a BalanceOilu

Vnímání

• V oblasti vnímání se stále více zapojují dálkové smysly (zrak a sluch), u kterých výrazně vzrůstá citlivost, ale význam mají i dotykové smysly (hmat a chuť).
• Okolní svět vnímá globálně, unikají mu detaily. [1]
• Pozornost dítěte se vyznačuje výběrovostí na určité jevy nebo předměty v okolí dítěte, záleží na citech které chová k té dané věci či situaci.
• Postupně se rozvíjí myšlenkové operace (analýza, syntéze), kterou jsou důležité pro čtení. [1]
• Schopnost vnímat podobnosti a odlišnosti tvaru předmětu, není vrozené, ale záležitostí učení, souvisí s vývojem inteligence, protože vnímání je součástí kognitivních procesů, dítě musí procházet zkušeností, ve které se mu daří diskriminovat, tj. vydělovat tvary. Schopnost diskriminace se dá zlepšit pomocí řeči. Starší děti jsou schopny soustředit se na detaily, malé děti se soustřeďují na celek a detaily nezkoumají. Skenovací aparát se postupně zaměřuje na významnější detaily. Schopnost interpretace roste s věkem, asociace tvarů. To, co děti vnímají, je třeba pojmenovávat. [1]

Myšlení

• Myšlení je konkrétní a názorné.
• Vágnerová popisuje typické znaky myšlení:
• Egocentrismus
• Fenomenismus
• Magičnost
• Absolutismus [1]
• Abstraktní myšlení není ještě plně rozvinuto
• To se projevuje v neúplné orientaci v čase
• Dokáže rozlišit den a noc, ale nerozumím pojmům století, rok atd. [1]
• Také odhad vzdálenosti je stále nedokonalý.
• Stále si dotváří pojmovou zásobu a hledá souvislosti, často se ptá na nejrůznější věci.
• Zvětšuje se kapacita paměti
• Převažuje paměť krátkodobá a spíše mechanická, která souvisí s učením.
• Dlouhodobá paměť je spojena s citovým prožitkem. [1]
• Fantazie má v tomto období pro dítě velký význam.
• Slouží jako kompenzace nad nedostatkem ještě částečných myšlenkových nedostatků.
• Úniky do fantazie dítěti přináší uvolnění a emocionální prožitek.
• Fantazie se projevuje
• Antropomorfismem
• Dítě přikládá neživým předmětům, vlastnosti živých
• Artefilismem
• Za vším děním stojí člověk nebo nějaká bytost
• Např. hory vznikly tak, že někdo nasázel kameny a ty mu vyrostly [1]

Sociální chování

• Piaget označuje morální vývoj v tomto období jako heteronomní fázi
• Dítě ještě není schopno vlastního názoru
• Pravidla chování přijímá od autorit
• Největšími autoritami by samozřejmě měli být rodiče
• S nástupem dítěte do mateřské školy se výraznější autoritou může stát učitelka
• Dítě dokáže akceptovat určité normy chování, ale stále přetrvává egocentrický způsob myšlení
• Hodnotí, jaké chování mu přinese úspěch a jaké mu škodí
• Morální vývoj je posilován systémem odměn a trestů
• Pomáhá dítěti rozlišovat mezi dobrem a zlem. [1]
• Předškolní období je věkem iniciativy dítěte
• Navazuje nové sociální vztahy (učitelka, kamarádi)
• Ujímá se své nové sociální role – žáka mateřské školy [1]
• Dítě se v této době začíná utvářet vztahy s vrstevníky
• V předešlých obdobích si děti hráli pouze vedle sebe, nedocházelo ke vzájemné interakci.
• Nyní si dítě vybírá první kamarády pro hru.
• Vágnerová popisuje čtyři faktory, které rozhodují při výběru kamaráda.
• Rozhodující pro výběr je pohlaví,
• Zevnějšek
• Vlastnictví zajímavého předmětu
• „přátelské“ chování dítěte [1]
• Děti ve vzájemné interakci spolu spolupracují nebo soupeří
• Spolupráce vyžaduje od dítěte více schopnosti sebeovládat se a přizpůsobit se
• Upevnění vlastního Já (kolem 4 let) – dítě se oddělí od vnějšího světa, vytváří si vlastní niterný svět (svět fantazie), dětský egocentrismus – vlastní aktivitou centrováno do vlastního Já, důležitý dostatek námětů pro fantazii, problematické chování v dospělosti mají často kořeny v tomto období (pokud nemá dítě dostatek prostoru pro svůj rozvoj).[1]

Literatura: