nemoci-sympt/PSYCHOLOGIE/zavislost-ve-vztahu/zz.neuspesna-terapie

Nefunkční motivace ke změně

• Dokud nás pohání naděje, že když na "sobě budeme pracovat" tak nás náš milvoanýbude mít raději a třeba se k nám zase bude chovat trochu lépe nebo nás ocení
• Pokdu jdeme na psychoterapii s něčím takovým, asi nám to moc nepomůže
• I kdybychom se na hlavu postavili, mínění druhého člověka je jen a jen na něm a pokud nás chce trestat a ubližovat nám, tak je uplně jedno, jak dobří se snažíme být, on to prostě udělá, když bude chtít
• Tudy cesta nevede

Neúspěch terapie - nejasné hranice

Holandská komunita pro drogově závislé Emiliehoeve r. 1972

• Nedirektivní přístup při léčbě závislostí není léčivý [52]
• Převážně principy analytické terapie
• Ze strany týmu nebyly uplatněny direktivní terapeutické intervence a konzistentní stanovení hranic
• Mělo za následek
• Stupňování rušivého a dysfunkčního chování klientů.
• Předčasné odchody z komunity
• Užívání návykových látek přímo v komunitě
• Pokusy o sebevraždu
• Dohodnutý denní plán ze setkání komunity se neplnil [52]
• Původní předpoklad, že klienti dokáží dělat „rozumná, realistická a smysluplná rozhodnutí,“ se nenaplnil [52]
• Neefektivní terapeutický přístup, který řešil konflikty intelektuální cestou a jehož cílem byla snaha o dosažení náhledu, než spíše vyvolání změny v chování. [52]

Nefunkční motivace ke změně při vztahové závislosti

• Dokud nás pohání naděje, že když na "sobě budeme pracovat" tak nás náš milvoaný bude mít raději a třeba se k nám zase bude chovat trochu lépe nebo nás ocení či nás snad jednou bude zase milovat, až si uvědomí, jak skvělí jsme a o co přišel
• Dokud se nás drží tohle, neposuneme se dál, závislost nás dál vláčí sem a tam i když nyní dobrým směrem, kde se můžeme něco zajímavého dozvědět
• Otázka však je, zda to pobereme, když se nám to bude líbit a nebudeme tomu chtít věřit
• Pravda se nám v určité fázi opravdu moc nelíbí a jsme ochotni věřit sebevětším nesmyslům, jen když nám tam ponechají nějakou malou naději pro získání naší lásky, která nám chybí
• Například minulé životy a že když umřeme, třeba se mu naše duše inkarnuje do jeho dítěte s jinou ženou a my mu budeme konečně nablízku v podobě, po které nevědomě toužíme
• Nebo se začneme modlit k pánu Bohu, aby nás ten člověk začal mít aspoň trochu rád a denně se mu snažíme odpustit, jak hnusnej na nás zase byl
• Všechno jsou to duchovní pasti bránící duševnímu rozvoji, které nás drží v našem strachu z reality, před kterou zavíráme oči a tím našim manipulátorům vlastně pomhají držet nás dál v šachu
• čekáme dál v nemožné situaci na nemožné změny od nemožných lidí...

Kde je bludný kořen

• Léčitelní jsme až teprve, až když chcípnou i ty nejduchovnější a nejnesmyslnější naděje v tomto i v budoucím životě po životě
• Slyšíte ? Víte, kdo to na nás vymyslel? V tomhle stavu jsou lidi opravdu manipulovatelní kde kým, kdo ví, jak to s nimi zahrát.
• Ano, kde jaký šarlatán je v tomhle chytřejší než kde jaký psychiatr nebo pscholog.
• Proberte se. Lidská mysl je prozkoumaná za ty tisíce let skrz naskrz a kde do ví, jak na vás líp než vy sami, dokud jim neprohlídnete karty.

• Pokud jdeme na psychoterapii s něčím takovým, asi nám to opravdu moc nepomůže
• četla jsem na internetu různé komentáře různých psychoterapeutů a vztahová závislost na nevhodném partnerovi je celkem prekérný stav
• Psychoterapie často selhává a ženy jsou neskutečně zaryté ve své psí lásce a doufání v lásku toho jednoho muže
• Její motivace k psychoterapii je často poháněna hlubokou touhou po lásce a patologicky hlubokou bolestí z odmítnutí, nelásky a děsem ze ztráty milované osoby a dofáním, že to půjde nějak napravit, když bude lepší a bude vědět jak na to
• Ve chvíli, kdy se jí terapeut pokusí konfrontovat s realitou, že ztráta milované osoby již dávno nastala a že její nezájem musí respektovat, nastává odmítnutí a ukončení terapie neb to je pro ženu příliš bolestivé - nesnesitelně bolestivé
• Raději ztratí důvěru v terapeuta než v poslední naději
• A pak i když ženu na pokraji zabití z jednoho patologického vztahu pomocí policie a všech ostatních se podaří vytáhnout, záhy spadne do jiného podobně destruktivního vztahu
• Pouhá záchrana nestačí - musí následovat velmi důkladná edukace o tom, co je normální a jak žijí zdraví lidé ve zdravých vztazích a podle čeho se pozná narcisticky ap. zaměřený muž, co zneužívá ženy
• Smutné je, že mnohdy o podobných věcech nemá tušení ani sám psycholog

• I kdybychom se na hlavu postavili, mínění druhého člověka je jen a jen na něm a pokud nás chce trestat a ubližovat nám, tak je uplně jedno, jak dobří se snažíme být, on to prostě udělá, když bude chtít
• Můžeme k tomu přistupovat jak chceme, ale jestli ubližuje a nepřestane i když vidí, že nás tím trápí nebo mu to řekneme, tak je to hajzl a dělá to pro to, že mu to dělá dobře a protože to chce a my i naše emoce jsme mu ukradení a to nemá s láskou, důvěrou, ochranou, intimitou a bezpečím vůbec nic společného
• Na takto jednoduchou logiku není potřeba žádná vysoká škola, jen notná dávka odvahy vidět takhle brutální pravdu takovou jaká je

Nesnesitelná bolest

• Drtí nás pocit, že nás náš milovaný vysněný idol nemá rád a neváží si nás...
• Pořád bychom se snažili to nějak něčím spravit, hledáme chybu v sobě...děsně nás to trýzní, v zoufalosti máme pocit, že bychom pro to udělali snad cokoliv
• Jsme ochotní odříkávat mantry, modlitby, řezat se do rukou, přijímat život ohržující výzvy, podávat nadlidské výkony,....hory přenášet a jít na světa kraj - dokonce i k psychologovi, když už jsme z toho uplně šílení, aby nás vylepšil zevnitř
• A najednou po nás někdo chce léčit a nutí nás, abychom viděli, že nás náš tolik milovaný nechce, ale že námi pohrdá, že si nás neváží, že to nidky nebude jiné a že to nikdy nebyla skutečná láska a že všechny naše touhy a dofání byly jen zoufalé iluze a obrazy toho všeho, co nám tak děsně chybí...a někde na pozadí toho všeho se rýsuje, že ve skutečnosti jsme nenáviděni a je nám záměrně ubližováno. Záměrně. Že to tomu hajzlovi dělá dobře!!!
• A my mu to dlouho tolerovali, protože nám to z velké míry připadalo normální - jako z domova - z děství !!! Od někoho, koho jsme vroucně dětsky milovali, jsme již podobné emoční zranění zažili !!! Už se nám to kdysi také stalo !
• To je tak děsně šokující bolest hluboko uvnitř, že pro mnohé lidi je to absolutně nepřijatelná představa a raději utečou a dál si v duši pěstují svojí oddanost jako tu nehlubší a nejcnostnější lásku na světě s pocitem, že takhle silnou lásku přeci musí ocenit i náš milovaný pedant, kdo jiný by ho mohl milovat až takhle přes to všechno co provedl...toho si přeci musí vážit...za to mi jednou musí být vděčný...
• Ano, je dost těžké si uvědomit, že on, náš milovaný, je někdo totálně jiný - jiný - jiný - jiný ! Nemá stejné hodnoty jako vy. Necítí věci stejně jako my!
• Žádnou vděčnost za vaši psí lásku necítí - pro něho je přeci samozřejmé, že ho lidé milují - a neváží si jich za to - a ti co ho milují příliš, jsou jen jeho figurky na šachovnici - a vy už pro něho nemáte hodnotu ve hře...

Úzká cesta do ráje

• Jediné, jak získat zpět svobodu, emoce, schopnost žít a jít dál, schopnost cítít štěstí, je sebrat odvahu a vidět všechno jak je a oplakat ho jako definitivní ztrátu - váš lidský omyl - jako iluzi ve které jste žili
• Něco jako oplakat všechny krásné představy o vašem vysněném životě s milovaným člověkem a smířit se s ukrutnou nudou a samotou sám se sebou
• Což vám v tu chvíli doslova připadá možná horší než doopravdy umřít
• A tak někteří spáchají raději i sebevraždu nebo alespoň na ni pomyšlí a pohrávají si s tou myšlenkou v různých odstínech
• Musíte nechat umřít všechny vaše dosavadní iluze o lásce, o vašem milovaném, o jeho vztahu k vám, o vašem budoucím životě s ním, o vás samotných....
• A to všechno šíleně bolí
• Nedá se to uplatit penězi ani přebít léky ani zahnat drahými šaty, auty nebo jakýmkliv bohatstvím na světě
• Jak jen to ten Ježíš tehdy zkoušel těm svým žákům říct ?
• Evidentně mu nerozuměli, když si mysleli, že to znamená, že po smrti ho bude někdo někoho soudit, jestli bude bydlet v někde v nebi nebo pekle a že to je to, co jim vykládá. Že do ráje jejich duše bude muset prolézt něčím jako okem jehly a velbloud s penězi se tam nevleze...
• Asi neměli tolik abstraktních slov jako dnes a k popisu duševních stavů používali více obrazových přirovnání. Květnatou řeč těch částí světa... Kdo se v tom pak měl vyznat a tolik překladů a překladů překladů.
• čím větší srab člověk je a čím méně je schopen snášet svoji emoční bolest z pravdy a ztráty iluzí, z neúspěchu, ze zklamání ze sebe, ostatních ap. a z jejich přijetí, tím dál je od emoční vyrovnanosti a schopnosti prožívat štěstí, vděčnost a lásku, spojení...čím méně je schopen si odpouštět a smiřovat se...a tedy od prožitku pocitu ráje tady na zemi

Všechno vidět - až do dna

• Rozklíčovat všechnu tu špínu co na nás navalil on a vaši rodiče
• To musíme taky oplakat jako všechny křivdy a nespravedlnosti a potom odhodit pryč
• A v tom všem bahně najít sebe jako čistou dětskou dušičku a začít se o ní dobře starat
• Přestat ji nálepkovat nějakým hodnocením a přestat odsuzovat....a přestat čekat, že to někdo udělá za vás
• Nikdo jiný už to neudělá - když ne vy, tak nikdo
• Dokud neprojdeme tou pekelnou bolestí z procitnutí, bude nás dál ovládat
• A vracet se do našeho života jako karma, drát se do vědomí a připomínat se jako rezonující ozvěna nebo vyskakující projekce starého zranění při každé příležitosti
• Můžeme to potlačovat lékama jako rušivé myšlenky, depresivní ruminace aj. ale číhat to tam bude dál na nějaké oslabení psychiky

Neznalý terapeut

Manželská poradna

• Ve snaze zachránit vztah přivedete svého narcistického přítele do maženské poradny, aby jste si promluvili o tom, co vás trápí pod vedením někoho, kdo bude moderovat rozhovor konstruktivním směrem
• Protože doma se nemůžete ničeho dobrat nebo na sebe jenom štěkáte a není možné se na ničem domluvit
• Pokdu se narcisitcká osobnost nechce na něčem domluvit, tak věřte, že se svámi na ničem nedomluví a ani vám k tomu nedá šanci
• Proč? Protože přeci kontroluje on vás a ne vy jeho.
• Chcete se bavit o něčem, co je pro něho nelíbivé, tak vám to znemožní všemi možnými špinavými technikami a manipulacemi, které jen zná
• A terapeut? Ten na něho má stačit a domluvit mu? NE !
• S velkou pravděpodobností, pokud tam ten váš již tedy přišel - pokud mu vůbec váš terapeut přišel dost dobrý - tak on ho tam přišel poučit - ne se poradit
• Popřípadě mu přišel vysvětlit, že blbku jako vy nemá poslouchat a že on je mnohem zábavnější, lepší než vy a hlavně uplně v pořádku, zatímco vy jste divná se vším všudy
• Pokud není terapeut dost dobře trénovám v rozpoznání těchto lidí, zbaští mu všechno i s navijákem a trpící žena z toho vyjde ještě mnohem hůř než s čím přišla a možná ještě schytá i nějaké diagnózy - na rozdíl od muže

Klient, který nechápe proces hojení

• I když máme šikovného terapeuta, který ví, co je potřeba, nemusí se během jednoho sezení vypustit všechna bolest
• Otevře se třeba velká část smutku a s pláčem klienta se valí na světlo další a další trauma - celé řetězce až do minulosti
• Může se tak otevřít proud asociací nepříjemných vzpomínke až do hlubokého dětství
• Může se tak stát, že klient začne cítit silnou bolest a potřebu pláče, které neustupují ani po dni nebo týdnu od terapeutického sezení
• Z mého pohledu je to dobře nastartovaný proces uvědomování si, smiřování se a truchlení a to může prostě trvat
• Při ztrátě rodinného příslušníka je normální truchlit třeba 2 roky a taková ztráta člověka na kterém jsme byli citově závislí, to je velká dušenví rána, mnohdy i horší než samotná smrt, pokud při rozchodu bylo vyjádřeno znechucení, pohrdnání nebo nenávist, zrada aj.
• Lidé často nezažili jedno trauma, ale celé řetězce křivd a různých traumat, které si nechali líbit a páčem jsou vyvolávany do vědomí
• Stává se tedy, že klient se své bolesti a pláče lekne a snaží se to ze strachu zarazit a v rámci svých pomatených představ o tom, jak vypadá skutečné štěstí a psychická rovnováha a práce s emocemi, neváhá obvinit psychoterapueta nebo použitou metodu z toho, že byl psychicky poškozen, když není "vyléčen a happy" a místo toho pláče se silnou bolestí
• A přitom přesně to je potřeba, aby z někoho konečně mohl vyjít hluboký žal
• Mnoho lidí v naší společnosti už vůbec nechápe význa některých emocí a to, co se s námi děje, když je prožíváme

Terapeut co se bojí pláče

• Terapeut by Vám měl pomoct si všechny informace poskládat tak moc logicky, že už se pravda nedá dál nevidět, ale pak by vás ještě měl donutit / vám s tím pomoct - se tím vším proplakat až na dno
• Málo který terapeut však umí empaticky snášet váš pláč a vaši bolest a čekat, až to z vás vyjde a poskytnout vám "bezpečný prostor" na pláč - tedy na hojivý proces smiřování se se ztrátou všech krásných iluzí a doufání
• Došla jsem k závěru, že
• Lidé, co neumí plakat, potřebují antidepresiva
• Lidé, kteří umějí truchlit a vyplakat se ze všeho, co se jim stalo pořádně od plic až do dna a smířit se tak s tím, co se jim stalo, ti většinou žádná antidepresiva nepotřebují

Útěk od bolesti

• Ok, tak ho ztrácím, strašlivě to bolí, honem si najdu někoho jiného místo něho
• Bylo to strašný, ale už na to nebudu myslet
• Psychiatr ať mi dá léky, ať fo vydržím a funguju normálně a ono to časem přejde
• Další selhání v terapii je neochota až neschopnost zabývat se s čistou hlavou nepřijemnými situacemi, které se staly
• Neschopnost je analyzovat a vzít si z nich adekvátní ponaučení
• Tedy pak se děje to, že své chyby člověk opakuje vesele dál
• Lidé, co mají nastavení, že za neúspěch si dělají velké výčitky svědomí a neumí si odpustit selhání či omyl
• Nejsou schopni se svému neúspěchu věnovat s čistou hlavou a analyzovat cokoliv pořádně a objektivně
• Buď o tom přemýšlí pořád dokola a jenom si dávají ůrzné nehezké nálepky a ubližují si svým vlastním odsuzujícím myšlením
• Cesta do deprese dlážděná jasnými patologickými polopravdivými omezujícími ubíjejícími výroky
• Tenhle způsob opět pramení z toho, jak sme se naučili myslet a mluvit sami k sobě dle rodičovského vzoru a výchovy
• často takhle myslí děti narcistických rodičů, kteří jim nikdy nic neprominuli jen tak s klidem, neusmířili se s nimi, jenom výčitky, zklamání...
• Nebo se o tom pro jistotu nesmí ani špitnout, jinak je hned oheň na střeše (agrese jako obrana před emoční bolestí se kterou si neví rady)
• Všichni, co o tom chtějí mluvit, se chtějí šťourat v negativních situacích, na které by měli raději zapomenout a pustit je z hlavy a jsou umlčováni !!
• Takhle nějak to dělají narcistické osobnosti stejně jako to bylo děláno s nimi, tak takhle zachází sami se sebou a s ostatními
• Ztrácí tak respekt ke svým emocím a k zahcázení s nimi
• A také není divu, že je zžírá pak pocit prázdnoty a že prožívání emocí je značně oploštělé pokud nějaké, a že celkově psobí značně povrchnim dojmem
• Nezajímá ho jak se jeho partnerka vedle něho cítí, ale to, jak on vypadá před ostatními, když je ona s ním = dokonalý obraz povrchnosti
• Distrakce - a později cesta do deprese dlážděné různými zástupnými příčinami, nejasnými emocemi, pocitem prázdnoty, úzkosti aj. těžko hmatatelnými věcmi.
• Neschopnost řešit emoční problémy - odsouvání nepříjemností, popírání, lhaní, projekce aj.
• Lítají z extrému do extrému a ani jedno není funkční přístup