Nemocenské pojištění
-Nemocenské pojištění
Dobrovolnost OSVČ
- Finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.
- Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.
- Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.
- Nemocenského pojištění mohou být účastny jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky.
- Zaměstnanci, kteří jsou činní pro zaměstnavatele, kteří nemají na území ČR sídlo, jsou v ČR pojištěni, pokud má zaměstnavatel sídlo na území státu EU (více zde) nebo na území státu, s nímž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení
Účast na pojištění 2018
Osobní rozsah nemocenského pojištění
- Stanoví, které osoby mohou být účastny nemocenského pojištění.
- Podle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“) jsou pojištěni pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění:
Účast na nemocenském pojištění ze zákona
Zaměstnanci, jimiž se rozumí:
- 1. zaměstnanci v pracovním poměru,
- 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání, a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby
- 3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
- 4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
- 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce
- 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
- 7. soudci,
- 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkce, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
- 9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České Republiky,
- 10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
- 11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou vedeny v bodech 7 až 10 a 18,
- 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
- 13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně- právní ochraně dětí,
- 14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
- 15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
- 16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
- 17. prokuristé,
- 18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1-10,20 a 21,
- 19. likvidátoři,
- 20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c ZNP, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.
- 21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
- 22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy z volených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni
- Výše uvedené osoby jsou účastny pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.
Dobrovolná účast na nemocenském pojištění
- Mohou osoby samostatně výdělečně činné a tzv. zahraniční zaměstnanci
- (tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele).
- Kdo vykonává několik činností zakládajících účast na nemocenském pojištění podle ZNP (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), je pojištěn z každé činnosti samostatně.
- Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou.
- Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou;
- To platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.
ČSSZ Aktualizováno v prosinci 2018
Podmínky účasti na nemocenském pojištění
Výkon činnosti na území České republiky
- Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území České republiky, nemá to vliv na jeho pojištění.
- Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky,
- Pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a
- Nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání,
- A mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu EU.
- Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení EP a Rady (ES) 883/2004 či nařízení EHS 1408/71(dále jen "mezinárodní smlouva") nestanoví jinak.
Zaměstnání malého rozsahu
- Zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tj. 3 000 Kč
- Příjem nebyl sjednán vůbec
- Je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 000 Kč
Minimální výše sjednaného příjmu - rozhodný příjem
- Hranice je stanovena na 3 000 Kč
- Počítá se s jejím zvyšováním podle vývoje průměrné mzdy
Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud
- Zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce - DPP
- Jsou účastni pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč
- Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.
Smluvní zaměstnanci
- Povinně účastni nemocenského pojištění jsou též smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek).
- Zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, tedy ve státu mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v České republice u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky (tzv. smluvní zaměstnavatel).
- U smluvního zaměstnance vzniká pojištění dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení výkonu práce pro tohoto zaměstnavatele.
Zahraniční zaměstnanci
- Zaměstnanec činný na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo který neaplikuje koordinační nařízení EU.
- Zahraniční zaměstnanec může být v ČR pojištěn pouze na základě projevu jeho vůle, tzn. dobrovolně.
Účast na dobrovolném nemocenském pojištění (NP) dle § 10 odst. 8 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění
- Je možná, pokud je zahraniční zaměstnanec v souladu s § 6 odst. 3 citovaného zákona zároveň dobrovolně účasten důchodového pojištění dle § 6 odst. 1 písm. e) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění.
- Účast na NP vzniká podáním přihlášky
- Ne však dříve, než dnem, ve kterém byla přihláška podána
- S přihláškou je třeba předložit příslušný dokument prokazující existenci a dobu trvání pracovněprávního nebo obdobného vztahu u zahraničního zaměstnavatele (typicky pracovní smlouva)
- Podáním přihlášky vznikají zahraničnímu zaměstnanci další povinnosti.
Vynětí z účasti na nemocenském pojištění
- Zaměstnanci vykonávající zaměstnání v ČR pro zaměstnavatele
- Který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě,
- Zaměstnanci vykonávající zaměstnání v ČR pro mezinárodní organizaci
- Pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace
- A písemně prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice;
- Toto prohlášení podávají zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání,
- Osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky)
Dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců
- Nemocenské,
- Ošetřovné,
- Dlouhodobé ošetřovné,
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
- Peněžitá pomoc v mateřství a otcovská
- Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na
- Nemocenské,
- Dlouhodobé ošetřovné,
- Peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou.
- Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně.
- Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka,
- Která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).
- Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení.
Nemocenské
- Náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny.
Zaměstnanci
- Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny
- Ne za první 3 takovéto dny
- Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění.
- Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak.
Důchodci
- Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
- se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Výše nemocenského
- Za kalendářní den činí
- Do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
- Od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu
- Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu
- Denní vyměřovací základ
- Započitatelný příjem
- (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce)
- Zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období
- (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost)
- se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
- Denní vyměřovací základ podléhá redukci
- Do částky první redukční hranice 1 090 Kč (od 1.1.2019)
- se počítá 90 % z částky
- Nad první redukční hranici 1 090 Kč do druhé redukční hranice 1 635 Kč (od 1.1.2019)
- se počítá 60 % z částky
- Nad druhou redukční hranici 1 635 Kč do třetí redukční hranice 3 270 Kč (od 1.1.2019)
- se počítá 30 %
- K částce nad třetí redukční hranici 3 270 Kč se nepřihlíží (od 1.1.2019)
Ochranná lhůta
- Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění,
- Pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě.
- Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu.
- Pokud však pojištění trvalo kratší dobu,
- činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
Ochranná lhůta neplyne
- Z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
- či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání.
- Ze zaměstnání malého rozsahu
- Ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin
- V případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody
- Ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce
Snížené nemocenské dávky za kalendářní den v poloviční výši
- Bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky, pokud si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:
- Zaviněnou účastí ve rvačce (i pasivní nebo jen aktivní ??? )
- Svojí opilostí
- Zneužitím omamných prostředků nebo psychotropních látek
- Při spáchání úmyslného trestného činu
- Spáchání úmyslně zaviněného přestupku
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který
- Si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně
- Vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody
