Citronová tráva

Zařazení

• Citronová trava (Cymbopogon citratus)
• čeledi lipnicovitých (Poaceae)

Hnojení

• Nepotřebuje pravidelně hnojit
• Snáší i zálivku pražskou chlórovanou vodou
• Nenáročná a odolná – je to „jenom“ tráva
• Stačí při jarním ladění přesadit při dělení rostliny do květináče do země s přidáním kompostu nebo jen kompostu
• Ona si pak čerpá v průběhu vegetace živiny sama dle své potřeby [1]

Hnojení kompostem

• Si příjem živin rostlina řídí sama
• V kompostu mohou být obsaženy ty stejné prvky v mnohonásobně větší koncentraci, vlastně ve stavu masivního přehnojení, avšak rostlině to nevadí [1]
• Kompost tato prvky váže a rostlina si je postupně dlouhodobě sama vytahuje
• Kompost je něco přirozeného, co vzniká přírodním rozkladem a živiny vytváří
• Viz seminář o permakultuře, ze skript pana Mgr. Kvapila („permafarma“ na Moravě):
• Rostlině stačí k jejímu vypěstování jen 17 prvků Mendělejevovy soustavy prvků
• Běžná půda jich obsahuje 90!!! [1]

Zelenina z hydroponického pěstování ve sklenících

• Přestože má z čeho růst, není přehnojená a má vše v „normě“
• Tak nevoní, nechutná a nemá ty potřebné přidané zdravotně nutriční hodnoty
• Některé stopové prvky v takové výživě pak chybí i nám, lidem [1]

Bez kompostu

• Je třeba pravidelně hnojit či přihnojovat hnojivy (specifickými chemickými prvky)
• Tyto pak specifikovat, dávkovat a aplikovat [1]
• Dávkování pečlivě měřit, aby nedošlo k nadlimitnímu obsahu hnojících prvků
• Např. roztokem tekutého Cereritu
• Reaguje zrychleným růstem, ale není to třeba při pěstování eko/bio/perma verzi [1]

Substráty a rašeliny

• Co je to substrát či rašelina a co je to kompost.
• Předně je třeba seznat, že sám substrát nemá žádnou výživnou hodnotu, stejně jako rašelina
• Je to jen „nějaká“ fyzická stavební hmota, stavební balast, ve kterém se fyzicky jen rostlina zachytí kořeny [1]
• Mám čím dál tím více pochybnosti o původu té hmoty, z čeho a za jakých podmínek vzniká
• Jaký je podíl v substrátu nerozložitelných látek či málo nebo dlouho rozložitelných
• Nejčastěji mleté dřevo a kůra [1]
• Substrát – balastní hmota je pak nadopována umělými hnojivy stejně tak, jako se hnojí průmyslově pole apod.
• I nějaké výtažky z ryb, takže tam máme o ty těžké kovy postaráno... [1]

Přezimování

• I přes metr výšky
• Mrazy by však nepřežila

• V chladné místnosti s omezením zálivky [2]
• Na zimu se přenese do bytu, kde přezimuje buď při teplotě okolo 10°C (méně zalévat) nebo při pokojové teplotě. [3]

• Jakmile začnou ranní mrazy nebo hrozí celodenní mráz někdy tak v říjnu/listopadu, je třeba ji chránit a přemístit optimálně někam alá zimní zahrada, kde nemrzne
• Nouzově na schodišti nebo v bytě, kde je ale stále dost světla [1]
• Nutno pak hodně redukovat zálivku [1]
• S přezimováním nemám dobré zkušenosti, resp. vychytáno, co je pro ni opravdu optimální, vždy jsem přezimovával principiálně ve stavu po „sklizni“, ale určitě se ukázalo, že je lepší, když sklizeň byla tak, aby nějaké nové listy znovu vyrazily na cca 30 cm, neboť právě na kondici a vzhledu těch listů lze pozorovat a usuzovat, jestli a jak se jí daří. [1]
• Když by se seřízla těsně před zazimováním, nové listy nevyraší a není na čem pozorovat a usuzovat, zda přezimování zdárně přežila a jestli pak v květnu a v červnu obrazí. [1]

Semínka

• Cca 10 -20 dní
• Interiérovou teplotu 20 - 22 °C
• Na povrch středně těžkého a propustného substrátu
• Lehce je zasypte nebo zatlačte do hlíny a s citem zalijte
• Překryjte průhledným mikrotenovým sáčkem nebo sklem
• Rosit

Účinky

• Domorodci v Asii, střední Africe a Karibiku
• Podpůrný prostředek při léčbě malárie, chřipky, nervových chorob a žaludku

Umístění:

• Snáší a potřebuje hodně slunečního svitu a tepla
• Alespoň 3 dne oslunění
• Snese i totální celodenní jižní sluneční žár na betonové terase [1]

Využití

• Velmi zajímavá bylina na čaj z listů čerstvých nebo sušených s významnými povzbuzujícími účinky (takový čajový „efedrák“, pozor na to),
• „koření“ v kuchyni ve vývarech či asijské kuchyni
• Estetický subjekt
• Při aktivním využívání ve všech těch oblastech je výhodné mít více rostlin, neb první dvě využití nejsou slučitelná s tím třetím. Tedy „užitková“ a estetická verze. [1]

• Stonky
• Seřezávají těsně nad povrchem půdy
• Až když je rostlina dostatečně silná
• Očistí, oloupají a nakrájejí nebo roztlučou

• Silice citral
• Lehce pikantní chuť, nikoliv kyselou
• Vyrovnává chuť ostrých chili papriček
• Zdůrazňuje chuť máty
• Dodává šmrnc polévkám z kokosového mléka ap.
• Dobře se kombinuje s česnekem, paprikou a koriandrem

• Čerstvá tráva
• Do zeleninových salátů
• Sušená
• Do čajových směsí
• Především se zeleným čajem

Kuchyňské využití rostliny

• Jen ta spodní či nejspodnější část rostliny oddělená nebo vyloupnutá úplně dole od kořenů
• Ta úplně netlustší část dole se nejvíce cení [1]

Estetické využití

• Listy se nakrájí i na stejně dlouhé kusy v délce jako špagety a vloží se do skleněných dóz na špagety (místo špaget)
• Lze do štíhlé vázy ponechat i v celé délce a vytváří v kuchyni pak příjemnou atmosféru a dojem
• Pak se nehodí pro čaj
• Pokud nejsou dostatečně hermeticky uzavřené, tak vyčichnou a jsou zaprášené… [1]

Zalévání

• Nemá ráda trvale „nohy“ ve vodě, tj. vodu v misce, je zde riziko hnití
• Ale pokud je dostatečně na Slunci a jsou horka 25+, zejména až 30+, pak naopak potřebuje hodně vody, aby nezaschla.
• Konkrétně je schopna vypít za dva dny plnou misku průměr 40 cm, výška okraje 5 cm
• Dávám na léto právě z důvodu vyšší letní potřeby vody, abych nemusel zalévat denně... [1]
• Lze zalévat i shora lépe kombinovat, aby shora hlína nebyla suchá, neboť tak vysoko voda zase z misky nedovzliná.
• Preventivně je lepší zalévat shora jen na zeminu, aby se voda často zbytečně nedostávala do srdíček.
• S poklesem teplot je třeba množství vody redukovat, zejména v zimě.
• Jestli je rostlina z hlediska vláhy v pohodě, se dá i krajně poznat podle toho, zda má listy doširoka/do plocha roztažené, nebo zda při nedostatku vody reguluje/snižuje odpařovací plochu listů jejich zavíráním do tvaru písmenu V. [1]

Přesazení do květináče

• Pravidelně a vydatně je zalévejte
• Neutopte
• Květináč by nikdy neměl stát ve vodě
• Před další zálivkou nechte zeminu proschnout
• Na léto umístit na terasu či na zahradu
• Trávu druhým rokem vysadit přímo do půdy na chráněné místo
• Pěstuje od jara do podzimu na zahradě (slunečné stanoviště) v květináči

Zpracování

• Z pohledu čaje je optimální čas na seříznutí a sušení čaje z listů koncem sprna
• Když se seříznutím na čaj budete otálet, budou listy s blížícím se podzimem více zrát a tmavnout, zatímco nyní jsou ještě pěkně našťavelené, zelené. [1]
• Zrání listů z pohledu čaje se pozná tak, že špičky listů se začnou postupně zabarvovat do bordó barvy a pak zasychat a tento proces bude postupovat směrem dolů do listu. [1]
• Nepídil jsem se po tom, ve které fázi mají listy nejvíce účinných látek, z pohledu vůně se mi to zdá stejně příjemné.
• Sklízím na čaj seříznutím cca 8 cm nad zeminou. [1]
• Je třeba reflektovat, že listy této trávy rostou stejně jak pórek, tzn. že ve spodní třetině rostliny jsou listy svinuty v několika vrstvách na sobě a pak se ve zbývající části uvolňují již na samostatné listy. To je důležité zohlednit z pohledu sušení čaje a s těmito částmi je třeba pracovat odděleně. [1]
• Tedy oddělit samostatné ploché listy a tyto nakrájet na libovolné kusy. [1]
• Profi čajové prodejny prodávají tento čaj nařezaný na délku 2 – 3 cm, ale lze si s tím doma pohrát podle vlastní kreativity, jak se to komu líbí. [1]

Listy - horní části - čaj

• Tyto ploché listy čaje se poměrně rychle usuší a pak je nutné je hermeticky uzavřít.
• Nejlépe sušit na sítu nebo nouzově na pekáči na pečícím papíru, rozhodně ne na slunci.. Z fyzikálního pohledu odnímání vlhkosti je účinnější rychlost proudění vzduchu kolem než zvyšování teploty. [1]
• Obecně, vyšší teploty sušení poživatinám nesvědčí. [1]
• Ukončení sušení se laicky pozná tak, že suchý list čaje při ohybu praskne/zlomí se a neohne se = nepruží [1]

Spodní části listů - čaj a koření

• Pokud jde o spodní zavinutou část listu, tak je možné ji rovněž sušit na čaj, mám to vyzkoušené a nepozoroval jsem chuťové rozdíly.
• Jak je to s rozložením účinných látek v délce listu jsem blíže nezkoumal, resp. tento případný rozdíl zanedbal, lze to i eliminovat pozdějším smícháním čajů z obou částí rostlin [1]
• Výroba čaje z této spodní části zavinutého listu je podstatně náročnější, je to piplačka, neb je třeba tu kulatou část rostliny rozříznout velmi ostrým nožem nejprve po délce, případně ve spodní části rostliny, která má již silnější stěnu listu = dužinu, vícekrát, což umožní tu část rostliny rozebrat na jednotlivé listy a tyto pak nakrájet na potřebné délky na sušení a sušit je zvlášť. [1]
• Odděleně proto, že tato část rostliny obsahuje vyšší podíl špatně přístupné vody chráněné z vnějšku dalšími listy, takže schne déle… [1]
• Bez podélného rozkrojení není možné tu část rostliny prakticky vůbec usušit, neb i po delší době se vlhkost uvnitř stále drží a v praxi by to zřejmě vedlo v nádobě s čajem pod uzavřením ke vzniku plísní! [1]

Zamražení

• Spodní částí rostliny lze vložit do mrazáku na pozdější kuchyňské využití [1]

Literatura: