Oddělení léčebné výživy FN Motol - stáž

• Dnes doprovod nutriční terapeutce na konzílium strna nutrice na oddělení onkologie a diabetologie
• Dojem - totální pocit bezmoci a malé efektivity dané práce
• Spíše šlo o vyplňování papírů, které jsem byla zvyklá, že rutinně vyplňovaly zdravotní sestry po dohodě s lékařem o tom, jak na tom pacient je s jídlem
• Posléze jsem zjistila, že jsou to ještě nové papíry, které jsem ještě neviděla
• Nutriční trrapeutka denně dochází na oddělení, kde dá score každému pacientovi a pkud součet je nad 3 body, chodí ho kontrolovat, nechá ho 3 dny zaznamenávat, jakou porci kterého jídla snědl nebo její část a potom po 3 dnech dle jídleníčků, které si dle data a uvedené diety dohledá a zaznačených dílů porcí - spočítá, kolik měl pacient scharidů, tuků a bílkovin a zhodnotí, zda to bylo dost či zda je potřeba dietu něčím podpořit.
• Obzvláště u diabetiků se jí však stává, že když na oddělení přináší své výpočty, je tou dobou pacient již propuštěn, tak je jen zakládá do desek k dokumentaci.
• Přes všechnu monitoraci jídelníčku, v záznamench u diabetiků není podchycen záznam, kolik kdy čeho přesně jí a není tedy z celého formuláře nijak patrné, kolik sacharidů v jaké podobě člověk jí a zda si má tedy píchnout inzulínu víc nebo míň aj. takže z mého pohledu lékaře, který by se tedy již nutricí chtěl zabývat ve vztahu k léčbě je celý ten kolotoč tak trochu na kočku
• Nutriční terapeutka s diabetiky vůbec nerozebírala, zda mají dobrou kompenzaci diabetu či nikoliv a v jakém jsou stavu a další podrobnosti - inu někdy to ani nešlo, když nebyli při moc při sobě - vyptálvala se jich hlavně na to, zda porci jedí celou nebo část, za jim chutná, hubnou či ne a jestli dobře polykají..... ke zvážení zda stačí tuhá strava nebo bude potřeba tekutá či ne
• V případě obtíží bylo výsledkem doporučení sippingu - tedy Nutridrink
• Pamatuji si, že toto bylo součástí mojí práce na interním oddělení jako lékaře a že jsme řešili, že sestry nemají dost času pomoct někomu s jídlem v době oběda, ale nakonec se to nějak vykomunikovalo
• Systém, kdy kuchař má jen xy standardních diet, ze kterých vybírá a lékař jen těch x možností a dohlíží jak mu s tím sestry pomáhají.....budiž asi dobrý kompromis
• Ale zde mne zaskočil tak dlouhý řetězec lidí mezi lékařem a příjmem potravy pacientem, že mám z toho pocit, že ve výsledku nemá pod kontrolou asi nikdo nic
• Kuchař udělá, jiní lidé jídlo kontrolují, přináší a odnáší, sanitáři mohou pomáhat se samotným jídlem ap., zdravotní sestra do toho může také zasáhnout, ale nemusí a pak se tam zjeví nutriční terapeut a zpřesní rizika pacienta nějakými čisly, doporučí nějaký výběr diety, ale stejně to všechno nakonec záleží na tom, co určí lékař a ten zase může určit jenom to, z čeho je v neocnici standardně výběr a někde tam pobíhá mezi všemi a asi se spoléhá na hlášení od sester stran výživy a na to, na co jsou na oddělení zvyklí.
• Na jednu stranu je to robustní systém, a je s obdivem, jak to přes to všechno papírování jako mraveniště dokonale funguje
• Na druhou stranu je to děsivě rigidní systém, kde cokoliv zkoušet změnit musí být asi málem nereálné peklo, kde se i nutriční terapeut bojí říct, že by pacient mohl nebo měl dostat něco jinak, i když sám vidí, že to, co dostává není uplně přesně to, co by mu třeba pomohlo
• Nutriční terapeut mohl 3 roky studovat výživu na Bc, pak další 3 roky na Mgr a potom se vším vědomím, že lékař se ve výživě moc nevyzná, vyplní diagramy o příjmu bílkovin, tuků a sacharidů, možná uctivě do nějakého papíru xy zapíše, že by byla lepší dieta 7 nebo 9 a jde pryč a doufá, že zdravotní sestra či lékař na to zareaguje...a že pacient to, co dostane snad příště třeba sní - pokud mu to však bude dost vonět nebo chutnat...
• Kdyby náhodou zjistil, že pacient by se uzdravi lépe a dříve, kdyby měl ve stravě vyšší podíl cibule v základu, má smůlu neb se to vymyká zavedenému systému.
• Vlastně jenom dohlíží na to, aby u někoho nevznikla podvýživa a nic moc dalšího se od něho v daném místě a čase asi nečeká
• Přišlo mi to, že je to taková další pomocná síla na vyplňování dalšího množství formulářů, které již nestíhají vyplňovat běžné zdravotní sestry
• U hospitalizované diabetičky s komplikacemi se ladil jídelníček na 220 sacharidů na den - i mne samotné a bez diabetu by stačilo 150g/den a na můj dotaz, zda to není moc, nezbylo než pokrčit rameny - také by jí dala méně, ale lékař tam napsal 220g, tak se vše počítá na 220g. Nebylo nic čeho by se člověk mohl chytit, aby se dalo posoudit, zda je to pro danou paní adekvátní dávka sacharidů či zbytečně moc, zda je dobře kompenzována či ne a co je pro ní zrovna výhodné.
• Velmi rychle sem došla k závěru, že tento typ zaměstnání by u mne vedl k totálnímu syndromu vyhoření již první den v zaměstnání a to ještě rychleji než předepisování statinů na zvýšený cholesterol.
• Existuje někde systém, do kterého bych mohla pasovat ? Bojím se, že ne. Možná si budu muset jednou vymyslet nějaký vlastní.
• Jak by asi vypadala moje ideální nemocnice z futuristického snu - se skutečnou nutriční teapií ?
• Ti Italové ze spolku A.R.T.O.I. už něco takového dělají.....a mají výsledky.
• Co všechno by člověk musel zvládnout a zajistit, aby mohl dělat totéž co oni ?