Podchlazení

Vlastní zkušenost a informace ze základního smináře dle Wim Hofa

Vzpomínky na vlastní chybu s pokusem o otužování

• Kdysi jsem slyšela přednášku o otužování a o tom, jak si borci dají po treninku 2 minuty studenou sprchu a hubnou pak mnohem rychleji...
• Můj pokus po večerním sprchování netrval ani půl minuty a následujících 14 dní jsem stonala s angínou
• A dalšího půl roku jsem se bála studené vody a otužován jako čert kříže
• časem sem slušně zcholoulostivěla a po opakované terapii makrolidovými antibiotiky, jež poškozje mitochondrie jsem byla zimomřivá a málem sem nemusela ani moc dýchat

Poškození mitochondrií, úbytek

• Není o co stát
• Rizikový faktor pro kde jakou degeneraci, včetně Parkinsonovy choroby aj.
• Také jsem hodně tloustnula a svalová síla rychle mizela a pocit acidózy v těle - zrychlený úbytek kostní hmoty...křehnutí, měkknutí, bolesti nové a další, poruchy paměti aj.
• Vznikla rešerše na téma jak podpořit a namnožit mitochondrie
• Jeden ze způsobů - expozice chladu

Otužování jako nutnost

• Pochopila jsem, že je to nezbytná součást snahy zase se nějak nahodit do lepšího stavu a kondice a jak zpomalit degeneraci těla
• Začínala jsem opatrným ochlazováním vody po skončení sprchování a se zkoušením dostat se až k uplně té studené vodě alespoň třeba na 1 sekundu
• První den se mi to ani nepodařilo a už jsem měla pocit, že chlad do mě vstupuje nepříjemně hluboko a že to musím vypnout
• časem sem to po méně a méně skocích dokázala na sekundu vydržet v uplně studené vodě
• Další posun bylo, že jsem vydržela přímý přechod vypnout teplou, pustit studenou a pár sekund
• Dělala sem to každý den a po několika měsících jsem se dostala na cca 20-30 sekund ve studené sprše na konci
• Postupně zkouším zvykat a dávat do té vody i zátylek a hlavu, ale jen tak, aby to nebolelo
• Pak jsem jenom potkala našenou účasntici paní Báru z akce noření se do ledu a ihned bylo jasné, že je potřeba to posunout někam dál, protože to co dělám je asi ještě pořád málo
• Bylo fajn slyšet, že Martin na semináři nám doporučil denně dál pokračovat 30s studneou sprchou a že to je dobrý
• že ten šok té rychlé změny je dobrá výzva k přijímání diskomfortu
• Je nutné v tom pokračovat - bylo to super ujištění se na cestě

Příprava na seminář doma

• Pochopila jsem, že pro tu nejúčninnější termogenezi je důležité splaování energie v tukové tkáni
• To znamená max. podpora spalování tuku v mitochondriích
• Od toho lze tedy usuzovat na vhodné potravní doplňky:
• karnitin
• koenzym Q
• taurin (ten byl zrovna doma)
• Kyselina alfa lipoová
• Vit. řady B
• hořčík (ten taky)
• Vhodná snídaně
• Oleje se středně dlouhým řetězci mastných kyselin
• Kokosový (ten jsem si dala)
• Avokádový
• Dále se dá předpokládat, že dojde během semináře zcela cíleně k slušnému podchlazení
• Zchlazení udělá imunosupresi a dalo se předpokládat, že noření se do ledu bude dost za hranicí toho, na co sem zvyklá
• Pokud si na sliznicích něco nosím (to je jistota, když zbylá rodina už stoná) nebo jsem dokonce již tak trochu načatá, je tedy vyšší riziko, že se to rozvine
• Když sliznice prochladne, sníží se prokrvení, něco nás dále oslabí aj. a my neuděláme nic dalšího proti tomu a bude vymalováno - tak běžel tok mých myšlenek
• Ostatně už se mi to jednou stalo a stačilo málo
• Opět sem se začala krmit česnekem již pár dní předem a i ten den ráno (5-8-10 stroužků během dne, to mi dělá moc dobře)
• Večer i ráno jsem si ještě propláchnula nos slaným roztokem z povařeného neemového prášku se solí, který zdolá lecos
• Také není od věci se na to dobře vyspat jako na každý stres
• Nevyspalí lidé snáze onemocní kde čím a také hůře snáší chlad !!!

Na semináři - příprava během dne

• Bylo dostupné mlsání před výkonem - sladké datle a koláče - dala sem si, ale oříšky či olej by asi byly lepší volba
• Pochopila jsem ale, že je to podobné jako s atletickým výkonem
• Pokud jde o vytrvalost a silnou produkci energie v a z tukové tkáně
• Tak to vše je tak trochu blokováno vyšší hladinou inzulínu a tedy sladkostmi
• Zeptala jsem se instruktora Martina Tháma, zda pozoruje rozdíl ve své chladové odolnosti v souvislosti se stravou před tím
• řekl, že z jeho zkušenosti když si dá ovoce, vydrží v chladu mnohem kratší dobu
• Pak řekl, že hlavně tropické ovoce vnímá jako ochlazující
• Naopak skořici, oříšky i kávu hodnotil jako že po nich vydrží déle
• Pak mne odkázal na rozdělení potravin dle čínské medicíny
• Takže jde prostě o to, jak nejvíc rozdmíchat a podpořit spalování energie, ideálně tuku v mitochondiríích

Dechová cvičení před samotným otužováním

• Rozdýchání se před expozici chladu zvyšuje výdrž v chladu
• Není divu, vždyť pro spalování tuku v mitochondriích je potřeba hodně kyslíku !!!
• Takže za mě - asi jako před potápěním se pod vodu ?
• Asi bych tedy poslední cyklus dechového cvičení zakončila kratší pauzou ve výdechu bez dýchání než ty předchozí
• Po prvních hlubších vdeších v místnosti na zemi sem začala pšíkat
• Není nic protivnějšího než si nechat zkazit zážitek z dechového cvičení či otužování zahleněním, nudlotokem či astmatickým sýpáním nebo chrapotem či zalehlým uchem
• Takže v rámci dobré přípravy doma je zároveň namístě v případě alergie / astmatu potřeba počítat i s tímto
• Nemluvě o chladovém astmatu a možné reakci dýchacích cest na suchý vzduch stažením se a produkcí hustého hlenu
• Není tedy od věci, aby s sebou člověk měl / se preventivně doma premedikoval v případě obtíží:
• Antialergika: Zodac, Hismanal, Zyrtec aj.
• Proti otoku sliznic či plic/ prosaku: 2 tbl. Detralexu ráno nebo jeho generik (Diosminol, Varinexin, Diovarix, Mobivenal aj.)
• V případě astmatu Ventolin či jiná bronchodilatancia
• Dekongescencia sliznic: Sanorin nosní kapky aj.
• Já už se znám, takže ráno jsem si dala 2 Detralexy proti otoku a prosaku dýchacích cest a 2x jsem si foukla ventolin a pro jistotu ho měla i s sebou
• Zážitek z dechového cvičení byl výborný
• Líbila se mi kombinace dýchání:
• Vydýchání CO2 až k lehkých křečím - hypokapnie
• Následně zadržení dechu co nejdéle - hyperkapnie / hypoxie
• Potom zatnout jádro a přetlak krve do hlavy opět co nejdéle
• Pak relaxace
• Krátce po tom bylo cítít, jak se z jádra rozlévá teplo a energie do různých částí těla
• Dokonalý cévní aerobic :-))) a zopakovat...
• Má smysl v tom pokračovat i bez otužování
• Lze předpokládat mnohostranné léčebné benefity pro tělo
• Stavy s vyšším množstvím kyslíku a vydýchaným CO
• Střídány s výdrží nedýchání až do hypoxie a hyperkapnie s vazodilatací
• Doplněno kontrakcí hrázové svaloviny, beder a břicha
• A na pár sekund zastaven venozní návrat z hlavy (aj. částí těla) a překrvení až do lehkého motání se hlavy či bolesti
• Když po chvíli člověk povolil, tak tento manévr byl následován všelijakými smyslovými prožitky - především
• Pocit vibrací a energie či tíhy v rukou, zrakové věmy, zvýšení citlivosti na hudbu
• Pocit tepla až horka v jádru těla jdoucí pak do rukou a nohou
• Představuju si tedy, že více ohřáté krve se lehce více ohřálo v jádru těla a postupně se rozlévalo opět do periferie,
• Která možná již pomalu z vazokonstrikce přecházela do vazodilatace

Závěr z tohoto zážitku

• Alespoň 1x denně chvíli je velmi důležité - prevence degenerace, podpora imunity, psychiky
• Vycházejí i hluboce potlačené emoce
• I bez případného otužování potom toto bude mít smysl

Příprava cvičením venku

• Bylo nám vysvětleno, že toto není jako když se jde do sauny na krátký šok v ne tak studené vodě
• že pokud chceme v chladu vydržet trochu déle, je potřeba nejprve přejít na chvilku do chladu, aby se stáhnuly povrchové cévy kůže
• A neztráceli jsme následně teplo celým tělem tak rychle !!!

• šli jsme tedy ven se rozcvičit - bylo mínus 2 a bez bundy a svetru a čepice už pár měsíců v tomto počasí nechodím
• Mno a najednou jsem tam byla jenom v plavkách a 2 lehkých fleeskách a netušila jsem, jak dlouho to tam vydržím, neb byla fakt zima
• Představa, že bude jště víc zima byl tak moc mimo, že sem si to radši ani nepředstavovala
• U mrazící vany venku mělo zůstat jen pár lidí a ostatní jít zatím dovnitř
• Byla mi už v tu chvíli tam tak silná zima, že jsem si řekla, že tam po druhé už nevlezi, že to chci mít už za sebou a že rvnou zůstanu už venku

• Měli jsme stát na místě, pumpovat v kolenou, hýbat se doprava a doleva a hýbat u toho rukama
• Cvičení mi silně připomínalo základní pohyb ve wing chung - jen se to trochu lišilo v tom, jak sme stáli a hýbali i zádama a nedbalo se na osu
• Pěsti a lokty stáhnout k bokům dolů
• Pak je posílat dopředu a ruce u toho otevřít a dát prsty nahoru - hýbat v zápěstí, v prstech
• Neřešili se další detaily - prostě šlo o rozpohybování rukou a prstů nějakým způsobem
• Tak jsem dělala, co jsem byla naučená z wing chung - navenek pohyby podobné, použité svaly asi stejné
• Neboť není nad opakování a opakování
• A nechtěla jsem do sebe vtisknout odlišný stereotyp tohoto pohybu, aby se mi to pak nepletlo
• A s překvapením jsem pozorovala, že je to velmi efektivní cvičení na generování tepla
• Když jsem to nedělala tak precizně, nefugnovalo to tak dobře - nestačilo mávat rukama jen tak ze strany na stranu nebo dopředu a dozadu
• S překvapením jsem zjistila, jak je důležitý onen pohyb a propnutí v zápěstí, když dám prsty kolmo nahoru a potom zase zpět zbalím ruku do pěsti a stáhnu k boku
• Fungovalo to jako pumpa krve do dlaní a když jsem to dělala dostatečně rychle spolu s dechem, dokázalo mi to zajistit pocit tepla až po dlaně
• Stejně tak pravidlo nedávat lokty od těla - citlivá místa pak nejsou chráněna před útokem ani před zimou...
• Další objev bylo, že když se mi podaří stát více rovně a nehrbit se a nadechovat se až do spodních částí boků /žeber
• Pak mám pocit tepla, které se šíří na zbytek těla a pokud u toho člověk trochu zadržel dech a zatlačil do jádra - o to víc se teplo šířilo
• Po chvíli cvičení jsem vypozorovala, že ona jedna fleesová bunda je sice příjemná, ale že mi díky tomu chladnou rychleji ruce a že když ji odložím, možná tu bude lepší
• Na hrudníku mi zima nebyla ten jsem dokázala zahřívat dechem a pohybem, když jsem začala cvičit víc
• Povrchové teplo v rukávech se šířilo na zchladlé ruce, které tím povrchovým teplem začínaly víc bolet
• Odložila sem bundu a rukám se trochu ulevilo
• To byl ten nejlepší moment, kdy sem si říkala, že teď sem připravená si tohle udržet a ponořit se do ledové vody

Psychika

• Jenže co se nestalo, mrazák byl obsazen pořád někým
• Prošli 2,3 lidi a přišla obava, jak dlouho to ještě vydržím s pocitem, že sem připravená
• Ozvala jsem se, že bych šla, ale hned tam skočil někdo jiný a potom zase a zase
• Cejtila sem, že už to s tím generováním tepla stojí moc energie, znovu sem se ozvala, že už bych šla
• Paní co stála u mrazáku blíž mi hned řekla, že na to je ale fronta lidí a že čekají ještě uvnitř a že si domluvili pořadí
• ždánou frontu jsem neviděla
• Dostala sem se do uplného šoku, jak si lidi uvnitř můžou hřát zadek a pak si tam jen tak přilézt a nárokovat si místo před někým, kdo tam čeká od samého začátku venku
• Jak jen ta pani mohla vůbec něco takového vypustit jako hotovou věc a tvářit se, že je to ok a že snad mám jít zpět dovnitř nebo co a zařadit se na konec ???
• Docházela mi šťáva i odolnost a zase mě někdo předběhl
• Popadl mě silný vztek a měla sem chuť nadávat nahlas, ale styděla sem zkazit tam tu sluníčkářskou atmosferu, tak sem mlčela
• Uplně mi to ale v tu chvíli podlomilo sílu se dál zahřívat a šla na mě tak torchu beznaděj, že vlézt takhle prochlazená do vany už nezvládnu
• Pak jsem si řekla, že jsou ti lidé nejspíš s nervama v háji stejně jako já a že na ty hlupé řeči nebudu brát ohled stejně jako oni pořadí a že se ještě zahřeju a pak tam půjdu
• Vždyť ten instruktor tady vylez v tričku a kraťasech na vysokou zasněženou horu a já se tady hroutim z pár minut venku, v tom musí bejt přeci nějaká vychytávka...
• Zjevně mám nyní šanci to zkoušet najít
• Cvičila sem ještě usilovněji než prve, ale prsty a ruce už mě pořádně bolely zimou, prsty fakt hodně, chlad se do mě dával víc a víc
• Snažila sem se dýchat rychleji a hlouběji, ale už to nefungovalo tak efektivně, cejtila sem, jak sem ztracela teplo, ještě jsem zintenzivnila cvičení a dýchání
• Zkusila sem zadržení dechu a zatlačení do břicha a do hlavy
• Trochu to pomohlo, pomáhalo to zvýšit pocit tepla v břiše, nohou a trochu i v pažích a civčením jsem to trochu dostala i ro rukou
• Zuby nehty sem se snažila se uklidnit a zase mě někdo předběl
• Ale řekla sem si, že ještě nejsem připravená a že se ještě musím trochu rozhýbat a zahřát, jinak ten ponor do ledové vody opravdu nezvládnu
• Všimla sem si, že tam není už nikdo, kdo by tam byl tak dlouho jako já, že většina lidí co tam byla, jen přichází postupně zevnitř a mají energie ještě dost
• Došla k závěru, že teď už se nesmím ohleduplně rozhlížet, kdo mě pustí, ale prsotě nekoukat na pravo ani nalevo a vlezu tam
• že se prostě musím chovat asertivně jako oni a jít si tam to místo obsadit a basta
• Trochu s hrůzou sem si uvědomila, že kdyby šlo v nějaké takové kritické situaci o život, asi by mě s těmi psychyckými bloky ostatní lidi tak akorát ušlapali
• Snažila sem se soustředit jenom na cvičení a teplo, pak se to zase na chvilku zlepšilo a hlavou mi proběhlo tak teď a nebo už to pak nedám...
• Prostě sem se tam natlačila a byla sem u vany

Závěr z tohoto zážitku

• Byla sem venku zbytečně dlouho - prostě sem ztrácela teplo
• Nejsem otužilec a s časem sem ztrácela teplo a energii ho produkovat a při vší snaze sem cejtila, jak pomalu ale jistě chladnu
• Spolu s tím se snižovala i víra v to, že ponor do ledu fyzicky zvládnu
• Myslím, že onen odhad tělesných sil a toho, jak se blížím k svým limitům byl celkem zřetelný a realistický
• Ale o to zajímavější bylo zkoušet, zda jsou ty limity skutečné, ale myslím, že v tu chvíli byly tam, kde byly a že sem je cejtila dobře
• Hodně rychlým dýcháním
• Trošku sem si tím snižovala vnímání bolesti v prestech rukou
• Potom sem se dozvěděla, že to bylo špatně, že bylo štěstí, že se mi u toho nezamotala hlava
• Sama sem potom cítila, že na samotné zahřátí to nemělo uplně ten nejlepší efekt
• Ještě dále se se tím zbytečně ochladila i zevnitř studeným vzduchem !!!
• Lepší by tedy příště bylo dýchat pomaleji, občas zadržet dech a udělat přetlak v břiše
• To mi v jednu chvíli také pomáhalo, teplou krev z jádra těla sem tím vytlačovala do nouhou a paží a přinášlo to pocit tepla
• Ale teplo sem tím ztrácela postupně také
• Cviky win chung mne nadchnuly
• Opravdu se jedná o energetická cvičení, která rozproduí krev a teplo
• Sama sem si sáhnula na dno už jenom při tom cvičení venku
• Myslím, že to by mi jako bezpečné otužování spolu s cvičením a dýcháním uplně stačilo

• Vhodné oblečení na cvičení venku a otužování se studeným vzduchem
• Nohy a tělo nechat po pás v teple, vršek odlehčit a cvičit a dýchat
• Neprochladnout zbytečně moc
• Při nepříjemné bolesti prstů rukou přihodit jednu vrstvu oblečení na hrudník navíc ale ne zbytečně moc
• Chvíli dál cvičit, potom ještě udělat vrtuli - nahnat krev do rukou odstředivou silou - tedy zahřát je z jádra těla - ne z povrchu
• Potom teprve obléct zpět další vrstvy oblečení a ještě chvíli dělat vrtuli a nakonec si pak dát i rukavice nebo pak teprve jít někam do tepla
• Zajímavá je ta otázka rozložení tepla po těle
• Tenká vrstva oblečení, která nehřeje dost, ale při cvičení vede k tomu, že zabrnání efektivnímu stažení povrchových cév kůže nakonec paradoxně může způsobit vyšší plýtvání teplem
• Pokud je potřeba něco zahřívat, tak je to jádro těla, popřípadě krk a třísla kde se toho moc nestáhne
• Smysl mít tílko / bundičku bez rukávů
• Nejnepříjemnější byla bolest prstů rukou
• Tak když jim nedovolim prochladnout do hloubky, nebudu muset pak řešit bolest v prstech - rukavičky

Ve vodě

• Nebýt obleků na lavici a teplé místnosti s dalšími teplými věcmi hned vedle, tak tam opravdu nevlezu a jdu pryč
• Být to někde v přírodě s delší cestou do tepla, asi by mi šlo o život a kdo jiný za mě má mít zodpovědnost než já sama
• Lektor mě zklidňoval hlasem, naváděl mne, co mám dělat
• Zklidni se, vlez tam a rychle se ponoř až po krk
• Opravdu sem to udělala (skoro neuvěřitelné) a opravdu přišel šok
• Nebýt toho motivujícího lektora vedle mne, asi bych byla v pořádné panice
• Dost to štípalo po celé kůži, prsty rukou hodně bolely - ještě víc než před tím
• Lektor mě povzbuzoval, abych se uvolnila, povolila, abych dýchala a Bára vedle mrazáku s tou vodou taky
• To dýchání mi nešlo moc hluboce, byla sem stažená a nechtělo se mi moc hýbat dokonce ani dýcháním
• Možná v jedné chvilce to bylo mírně lepší ale ždáná divoká úleva to nebyla
• Když mi lektor řekl, že minuta je pryč, zdálo se mi to nějaké krátké, asi jsem jinak vnímala čas
• Když řekl, že 2. minuta je pryč a že si sama mám rozhodnout, kdy vylezu
• Chvíli sem tam seděla a říkala si, zda to ještě chvíli můžu vydržet a jestli se dostaví nějaký lepší pocit, o kterém mluvili
• Trochu se mi nechtělo se ani pohnout neb tak nějak každý pohyb přinesl ještě větší zimu a tušila sem, že po vylezení z vody bude ještě větší zima
• Měla sem zavřené oči, pak sem slyšela, ať je otevřu a podívám se do záběru
• Musela sem se přemoct a měla sem pocit, jak mi to rozptýlení dál ubírá teplo
• Zaznělo: "Uvolni se, usměj se,..." ale moc mi to nešlo, svaly na čelisti už byly skoro v křeči
• Pak jsem cítila, jak se mi začíná stahovat sval v čelisti, třást brada a pomalu i další svaly
• Nedostatek dýchání zjevně vedl k nedostatečné produkci tepla v tuku a musely to začít dohánět svaly
• To už jsem cítila, že je tak nějak na hraně a rychle jsem vylezla z vany, jen aby to už všechno bylo co nejdřív za mnou
• A to byl další šok z ještě větší zimy
• čelisti se mi třásly, že jsem nemohla souvisle mluvit, ruce s prsty sem měla ztuhlé jak 2 pařáty, že jsem s nimi nemohla skoro hýbat

Závěr z tohoto zážitku

• Lektor říkal, že není dobré užívat neoprenové rukavice
• Když už se z ruky stává pařátek v křeči, je na čase z vody vypadnout
• Ve chvíli, kdy se mi dostaly svaly obličeje do křeči a nastupoval svalový třes tak pro mě bylo asi fakt dobré to ukončit
• Bylo to tak, tak
• Dále vyprávěl, že když pak nastává chladová euforie a člověk se začíná chovat jako opilý a vtípkuje
• Mohl by plavat dál od břehu, usnout, ztrati vědomí, utopit se nebo zemřít na srdeční arytmie
• Ve fázi šoku z ledové vody se neplave ani při závodech
• čeká se, jak se s tím vypořádá tělo
• Plavci čekají v klidu u břehu ve vodě, než je to přejde - pak teprve plavou
• Můj závěr
• Byla sem venku před nořením se do té ledové vody zbytečně dlouho a tak sem to celé snášela hůř
• Nejsem žádný otužilec a ještě do nedávna jsem bojovala se zimomřivostí, nedýcháním, častými infekty...
• Vlézt do nějakého bazénku všichni najednou by nebylo tak vyčerpávající - psychicky i fyzicky
• Ale stejně bych tam asi nevydržela moc déle - max. půl minuty ?

Venku z vody

• Povel byl cvičit a nechodit zbytečně brzy dovnitř
• Chvíli jsem se snažila cvičit a dýchat co nejvíc co to šlo, abych se aspoň trochu zahřála
• Teplo v hrudníku bylo jen malé, na zbytku těla to byla trvající bolestivá zima - hlavně ruce a nohy
• Po chvilce sem pochopila, že mi to už nepomáhá, tak jsem se zeptala, jak dlouho mám tady venku takhle ještě cvičit
• Další povel byl sundej si mokré plavky, obleč si župan a přijď sem opět cvičit

Oblečení

• V hlavě sem měla totální chaos, nevěděla sem, kde všude se válí moje obleky a kde jsou které díly
• Chvíli sem váhala, kam mám jít a co si vzít
• Najednou sem zjistila, že jsem si nikde nic cíleně nepřipravila
• I děti, když se jdou mýt, mají u sprchy připravené pyžamo na potom - a já nic !!!
• Jak to, že sem si to nepromyslela nijak předem ??
• Ach ano, doma mi už zima díky studenému sprchování na konci není, tak si nic extra nepřipravuju
• Poletování jen tak potom nijak nevnímám jako kritické
• žádná červená kontrolka, která by mi nyní řekla: "Připrav se dobře !!"
• Během kurzu nepadly žádné instrukce stran toho, jak se připravit na "fázi potom" kromě toho, že máme pak cvičit venku a dovnitř nemáme chodit moc brzy
• Můj mozek byl plně zahlcen dojmy z dýchání a z toho, jak se máme jít rovnou rozcivčovat a dál rozdýchávat venku
• Posbírala sem prve odložené oblečení z lavičky, vběhla dovnitř, hledala kdesi v batohu schované spodní prádlo a snažila se převléknout
• Ruce sem však měla jako málo pohyblivé bolestivé pařáty - tak moc - to jsem ještě nikdy nežažila
• Svléknout plavky a obléknout župan nebylo uplně snadné
• Ruce a prsty začínaly bolet ještě silněji a silněji - "uplně až do kostí"
• Konečně sem oblékla župan, ale zjistila, že nemám pásek, pořád nevím kde mám kalhotky a ponožky a poruce byly jen elasťáky
• Jak hloupé bylo vzít si elasťáky jako oblečení !!
• Hloupější mohly být už snad jenom silonky !!!
• Tomu se člověk mohl už jenom smát jako černému humoru
• Oblékání ztuhlých vlhkých nohou ztuhlými bolestí paralyzovanými prsty rukou bylo fakt příšerné

Bolest prstů rukou

• Prsty bolely mezi tím ještě víc a víc až uplně nesnesitelně - řekla bych, že bolely i kosti
• Prsty byly překrvené s tmavo fialovým nádechem a viděla sem, že i otékají
• Najednou mi svitlo v hlavě, že to teplo zevně na ruce v místnosti a županu je příliš rychlé a že je to hodně špatně, že si ubližuju
• Bolest už byla skoro nesnesitelná
• Jen sem na sebe nasoukala elasťáky tak tak abych mohla aspoň chodit a neroztrhly se (asi tak do půli zadku), vyběhla sem znovu ven
• Pod župan nebylo naštěstí vidět
• Došlo konečně v tu chvíli, že:
• Ze zimy mám stažené i hluboké cévy rukou a prstech - viz silná bolest tam v zimě
• A že ještě větší bolest vzniká potom v teple
• Povrchové tkáně se ohřejí, buňky začnou rychleji metabolizovat
• Ale chybí jim kyslík, protože přívodné hlubší cévy jsou ještě stažené chladem, který proniknoul hluboko
• Hned sem si vzpomněla na hodinu první pomoci, kde nám kdysi říkali, že takto lze způsobit i nekrózu
• Tato bolest byla ischemická (obdobně jako když je bolest srdce při infarktu)
• Zima - nezima rychle sem přiběhla k mrazáku s ledem a vrazila do té ledové vody ruce
• I když to zase studilo a štípalo na povrchu, přineslo to jakous takous úlevu od té nejhorší bolesti v hloubi prstů
• Nároky na dodáv ku kyslíku v prstech trochu poklesly a prsty se dusily méně a méně to bolelo
• Zato se do mě zase dala zase silná zima z toho, jak tam jenom tak stojim a defacto ani moc hluboko nedýchám a jenom se třesu
• Zase sem ruce vytáhla a snažila se cvičit
• že nesmím zpět dovnitř jen tak, už sem věděla
• Jak sem tak usilovně cvičila, zase lehce sílila bolest v prstech rukou
• Pak sem to pochopila zase
• Mám na sobě huňatý fleesový župan, který nemá opasek a jediná část těla, která je při cvičení jakš takš víc v teple, je hrb a povrch paží
• Ohříval mi ruce z povrchu podobně jako když sem byla uvnitř v té místnosti, kde bylo cca 22°C - jen ne tak rychle
• Chtěla sem ho strhnout dolu, ale zároveň mi byla taková zima a já pod ním měla jen špatně natažené elasťáky a jinak nic
• Tak sem zase zoufale vběhla dovnitř a tentokrát na WC a zkoušela si strčit ruce do studené vody
• Ta mi však připadala skoro až moc teplá a byl slabý proud
• K úlevě od bolesti to vůbec nepomáhalo
• A mezi tím, tam bylo teplo a jak jsem na sobě pořád ještě měla ten huňatý župan, zahřívalo to ruce od povrchu a bolest rukou byla zase rychle silnější a silnější
• S tím teplým županem to bylo fakt blbý
• Tak jsem shodila župan, donarvala na sebe ty elasťáky a utíkala si dat jen sve 2 lehke relativně tenké fleesky a zase ven a cvičit
• Ve zmatku mi chvíli trvalo, než mi došlo, kde jsou vlastně odložené, ta bolest byla opravdu docela naléhavá a stresující
• Venku jsem zase cvičila ony cviky, ale už mne moc nezahřívaly a ruce byly pořád promrzlé
• Po chvilce zofalosti mi docvaklo, že prostě potřebuju nahnat do rukou teplou krev vnitřkem těla
• Začala sem dělat vrtule a nahánět tak krev do rukou odstředivou silou a to mi konečně začalo přinášet další úlevu
• Přes mírný pocit tepla jdoucí do paží zevnitř sem cejtila, že se mi ztrácí další teplo z těla a že celkově je mi postupně zase víc a víc zima i v těle a zase na mě šel třes
• Tak sem zase šla dovnitř, abych si na sebe dala další bundu a mohla jít zase ven
• To už mne zábly i nohy hodně a celkově mi byla taková zima, že jsem nakonec už ven ani nešla a jenom jsem dělala vrtuli rukama ve snaze nahnat tam dakší krev vnitřkem
• Bolest se nejprve chvilku zhoršovala, pak asi konečně nějaké ty cévky uvnitř povolily tkay a bolest postupně pominula
• Zůstalo mi v prstech jakési lehké mravenčení v konečkách prstů a posléze mírná necitlivost
• Na špičkách prstů byly vidět bělavá místa na kůži proti zbytku, který už se prokrvoval zase lehce víc
• Na závěr kurzu jsme se bavili o bolesti prstů a necitlivosti a lektor kurzu řekl, že je to normální a že cca do měsíce by to mělo odeznít
• Zase mi to docvaklo v lékařských souvislostech
• Způsobila sem si ischemické poškození tenkých nervů v konečcích prstů rukou - neuropatii chladem
• Ale případné myelinové pochvy i cévy v místě pro dodání živin zůstaly nepoškozené a funkční (asi krom pár kapilárek v těch bělavých necitlivých okrscích, a některé dočasně více prosakující - viz pocit otoku prstů)
• A tedy nervy svým pomalým tempem v dané době zregenerují / dorostou, kam mají
• Takže žádný důvod k panice, když člověk není chirurg či hudební virtuoz a nemusí druhý den do práce či na konzert...
• Nohy mě zdaleka netrápily tolik, do nich krev teče lépe, ty byly jen takové necitlivé, lehce nešikovné
• A jejich ničím nezakrývaný povrch se u země zjevně neohříval tak rychle, takže bolesti, které jsem měla v hloubce prstů rukou se v nohou nekonaly
• Některé paní hlásily, že měly potíže i s nohami a bolesti v prstech rukou měly snad ještě i při povídání v místnosti nějakou dobu po tom všem
• Asi je ani nenapadlo, co dělat, aby si ulevily - asi sem tam byla jediná, co si šla namočit ruce do vany...

Závěr z tohoto poznatku

• Až při závěrečném povídání na konci kurzu sem se ještě dozvěděla, že chytřejší je:
• Obléknout si nejprve ponožky a pak že se lépe leze do tepláků či kalhot
• Kdybych já je jenom neuklidila kamsi na dno batohu...
• Pak cvičit s holým hrudníkem a pomalu si dávat vrstvy oblečení na vršek těla
• Pak teprve jít dovnitř...
• Neleze než podotknout, že jsem i pod vedením zkušeného lektora udělala dost chyb a tak jsem si zažila pořádnou bolest v prstech rukou
• A to je jedna z motivací si to sem vše sepsat ať pro sebe nebo pro kohokoliv jiného
• Měla jsem uplně blbé oblečení
• úzké elasťáky místo volných tepláků
• Huňatý župan bez pásku
• Lepší by byla kombinace tepláky a vícero tenkých volných vrstev - mikin / fleesek
• Oblečení jsem měla uplně blbě odložené, nerozmyšlené a nepřipravené
• Asi by bylo lepší rozcvičovat se v plavkách (nebo nahatý) v teplákách + tílko, tričko s krátkým rukávem / vesta + 1 středně silná fleeska
• Mít tam připravený ručník
• Před vlezem do vody vše sundat tak, aby to na sebe člověk mohl po krátkém rozcivčení se a otření zase snadno nahodit
• Dobré bylo mít tam pantofle
• Jako první mít tam přichystaný ručník a pantofle
• Pak cvičení
• Pak hned ponožky a kalhoty a zase cvičení
• Pak tílko s tričkem, ev. fleeskou
• Pak ev. potom další fleeskou ale s výhodou především pro zahřátí hrudníku (krku, podpaždí), břicha (třísel, boků)
• Aby teplo do rukou šlo především z jádra těla ohřátou krví nikoliv via kůže

Dechové cvičení, afterdrop

• Všichni už to měli za sebou a seděli sme v teplé místnosti a já ve spacáku ve 3 bundách a trval pocit nedozahřátí se, ale už mi bylo příjemně
• Malá necitlivost v konečkách prstů a nešikovnost rukou- prstů trvala
• Měli jsme dýchat do plna a po chvíli pak zadržet dech a zatlačit do břicha a krev do hlavy (bylo vidět, jak lektorovi při tomhle manévru naběhnou obě krční žíly)
• Zadržením dechu sem cítila, jak se mi do rukou vlévá teplá krev
• Co bylo překvapivým žážitkem, také jsem hned pocítila, jak z nich teče potom studneá krev do těla
• Po prvních nádeších tohoto typu mě studila obě předloktí
• Po dalším dýchání a zadržení dechu s tlakem do břicha jsem cítila, jak mě studí až v žaludku
• Mohla bych to přirovnat asi k tomu, jako kdybych vypila čtvrt litru studené vody
• Po další chvíli to trochu zesílilo
• Když jsem řekla, co cítím, akorát to bylo na konci povídání a lektor řekl, že je načase dát si teplou polévku
• Ta mi udělala neskutečně dobře
• Pomohla mi prohřát tu studenou krev z rukou, která dotekla trochu rychleji ve větším množství do jádra těla

Afterdrop

• Během povídání padla zajímavá souvislost s tímhle zážitkem
• Když se člověk prý více podchladí až jako že se z toho ve vodě či venku dostane do stavu euforie až jako opilosti (= potencionálně nebezepečný pokles teploty tělního jádra)
• Je pak potřeba ho ohlídat jetšě po příchodu do tepla, kdy může umřít na takzvaný "afterdrop"
• Díky svému zážitku s chladem, který mi pak ještě dodatečně dotekl do žaludku to chápu
• Krev, která proudí z jádra do periferie těla, aby ji prohřála zevnitř - od cév, jak to má být
• To však při trochu rychlejším proudění nutně vytlačí tu studenou krev z periferie zase v trochu větším množství zpět do jádra těla - to byl ten chlad v žaludku
• Je dost možné, že kdybychom nedělali ono dechové cvičení, že bych to stuzení ani nepocítila - že bych se časem kousek po kousku sama zahřála
• Tělo má sice obranu i proti tomuhle - tepny a žíly vedou často vedle sebe, aby tepna předala teplo krvi v žíle a nedošlo k poklesu teploty jádra
• Nicméně pokud teplota jádra je trochu nižší a periferie je hodně prochlazená (představte si, jak dlouho se rozmrazuje maso z mrazáku)
• Tak jakékoliv předčasné zvýšení produění krve do periferie jí sice trochu prohřeje, ale zároveň zchladí jádro těla
• A pokud teplota jádra těla klesne (pamatuji si 28°C ze školy), nastávají srdeční arytmie a úmrtí
• Dávalo by mi tedy smysl
• Dát si něco teplého dovnitř
• Dál zahřívat jádro těla
• Minimalizovat ztráty tepla v místech velkých cév pod kůží - ohřívat tato mista
• A hlavně mi z toho vychází - zbytečně se moc nehýbat a zbytečně nějakými dýchacími technikami nerozdmýchávat tok krve
• Dokud není dosaženého nějakého bezpečného poměru teplot jádro verus periferie, při jejichž míchání nedojde ke kritickému ochlazení jádra

První pomoc při podchlazení

• Debatovalo se pak o tom, jak vypadá první pomoc při takových stavech podchlazení
• Okamžitě se mi už vybavily lekce o první pomoci při omrzlinách / promzlých končetinách
• Končetiny lehce chladit zevně (rozhodně neohřívat) a čekat až se ohřejí zevnitř - z jádra těla
• Zabalit je do termofolie / nebo dát do studené či později vlažné vody
• Zahřívat mezi tím jádro těla
• Nositelem tepla v těle je krev - jsme takový vak ohřáté vody
• Tato tekutina a cévy jsou nejovlivnitelnější v místech, kde jsou široké cévy (ty co se moc nestáhnou) nejblíže povrchu těla
• Tedy nejméně schovány pod vrstvou špeku
• Zcela bez náhody tedy místa, kam lékaři píchají nejrůznější jehly a kanyly nebo dávají chladící vaky a mokré hadry při horečce
• Tedy předloktí a krk (i zátylek), třísla a podkolení, ale i podpaždí jsou cíl pro ovlivňování tělesné teploty

• Když někdo pak blouzní nebo upadá do spánku zimou, je prý potřeba lít mu 40°C teplou vodu na břicho ( běžné maximum vody z kohoutku)
• Když to prý nezabere, je nutné volat sanitku, aby ho zkusili zachránit lékaři

• Moje první reakce byla: "CO ŽE??" Už sem se viděla, jak někde v závěji nemám sílu jít dál a čekám na první pomoc...
• Kde asi tak někde u jezerea najde borec 40°C tekoucí vodu ???
• A pak ji vpylýtvá na to, že mi ji bude lít na břicho, kde mám nejvíce špeku z celého těla ?

• Dnes je druhý den a říkám si, že nám to asi vyprávěl v hodně zkrácené verzi
• Když se někdo podchladí venku, je přeci uplně jasné, že toho člověka musí dokopat do chaty i kdyby ho měl donést v zubech neb je to otázka života a smrti
• A pokud to nejde, musí zavolat záchranku, jinak umře (obzvláště pokud pil alkohol a ztrácí teplo mnohem rychleji)
• Takhle umí opilý člověk "umrznout" i za letní noci, když usne venku na zemi a ztratí teplo z jádra těla...
• Nikdo takový nesmí zůstat poslední !!!

• A že si ho pak musí pohlídat ještě i v teple, protože onen afterdrop
• To jsem donyní nevěděla- o to to považuji za důležitější všem vysvětlit
• Opravdu pak nestačí pustit toho člověka pak v chatě někam jen tak do křesla v jeho uforii nebo dát na jeho přesvědčivá slova, že je unaven a jde spát
• Výše popsaným mechanismem právě může dojít ke kritickému ochlazení jádra těla
• Na druhou stranu, když o tom přemýšlím, to tělo není uplnej blbec a spánek je asi nejlepší strategie na přežití, pokud není vůbec nic jiného dostupné
• Zabalit jádro těla do tepla a usnout
• = mít dost kyslíku na spalování tuku
• = zbytečně se nehýbat a nedostat do sebe dávku studené krve z preiferie moc rychle
• = ležet = neí kam upadnout při oblenění srdeční funkce, alespoň nějaký tok kreve do mozku s minimem metabolických nároků
• Nicméně asi bych byla dost nervózní, kdybych nemohla nijak kontrolovat, jestli ještě nemá arytmie a nechat to na náhodě bez možnosti do toho zasáhnout
• Kromě arytmií by taky mohla hrozit tromboza...

• Co všechny bych tedy mohla dělat s takovým člověkem na chatě
• Zmíněná horká voda na břicho by nakonec nebyl špatný nápad za předpokladu, že
• Někde na horské chajdě teče zrovna teplá voda dostatečným proudem dostatečně dlouho
• Příliš malý a slabý proud vody a nahé tělo ve sprše, která možná není vyhřátá....no brr....aby nedošlo k dalšímu ochlazení...
• Si tam ten člověk bude moct lehnout dřív než zkolabuje a upadne (ve stoje horkou sprchou od hlavy dolu bych mu udělala silné bolesti rukou a nohou...)
• Kdyby onen prochladlík nebyl špekoun jako já, ale štíhlý člověk jako tenhle náš lektor
• Asi by voda na břicho byla nakonec asi nejúčnněšjí - a na krk, boky a do třísel by stékala taky

• Možnost bez sprchy
• Uložit ho na něčem teplém
• Přikrýt mu trup
• K pití horkou vodu (kdyby na tom byl hůř, pro jistotu jenom vodu ?)
• Tedy teplo do žaludku - přímo do jádra - já ten chlad u sebe cejtila nejprve především v žaludku !!!
• Ale nevím, kolik a jak moc citlivé receptory na chlad či teplo mám v jiných orgánech těla
• Lze předpokládat, že tam ta studená krev dotekla taky ?
• Nebo že by tělo mělo další kouzelnou vychytávku, že studenou krev směřuje nejprve do žalduku, kde je nejvyšší šance ohřátí tekutinou ?
• Najednou dává smysl i to, proč je kolem srdce vždy tuk a to i hubených nebo dokonce kachektických lidí
• Umí tento tuk produkovat teplo? Zásobuje srdeční sval ketolátkami nebo jenom izoluje ?
• Umí izolovat srdce od chladného žaludku? Zvyšovalo to šanci na přežití ?? ...
• Ohřívat krk, třísla, podpaždí, hrudník ze všech stran čím se dá
• Přinést horkou vodu v petflaškách
• V další várce pak ohřev předloktí, podkolenní, lýtka
• Aby si pak člověk nemyslel, že nějakého pupkáče zahřeje přiložením horké lahve na břicho
• Dýchat teplý vzduch - aby dýchal i horkou páru z vody na pití (?)

Lékař v záchrance ? Co by ten mohl dělat víc ?

• Už jenom ten přesun ze sprchy do sanitky, brr...
• Osušit, zabalit, minimalizovat ztráty tepla termofolií,
• Teplo produkující sáčky na ona místa cév u povrchu nebo aspoň opět flašky s horkou vodou pod oblečení
• Záchranci by o tom měli být informování již po telefonu předem
• Do žíly pustit ohřátou infúzi
• Zkoušet napíchnout žílu někomu podchlazenému asi nemusí být žádná legrace...
• Pak být asi připraven na poruchy rytmu srdce a k případné resuscitaci, která může být úspěšná i po delší době díky podchlazení
• Mít žaludek horké vody by nemuselo být v takovém případě uplně super - riziko vdechnutí
• Ale čistá voda bez ničeho by pořád mohla být relativně bezpečná - šance, že žaludkem rychle proteče do střev
• V lepším případě někde vytáhne nějakou termofolii, do které člověka zabalí ?
• Tuším, že toto je asi tak holý standard nebo je situace lepší ?

Další nápady a fantazie ?

• Zazipovat trup člověka do vaku z termofolie (snadno nandatelné a rozebratelné)
• Od krku po stehna a rychle by se to uzavřelo utěsnilo
• Pytel pak připojit na hadici, ze které by běžel horký vzduch - směl by unikat kolem krku člověka ven
• Zároveň by to ohřívalo krk, zároveň by dýchal teplý vzduch
• Na nohy a ruce by se pak jenom natáhly další pytle z termofolie jenom aby se neztrácelo získané teplo z těla jen tak
• To by se nemuselo nijak utemovávat, případné infuzi či oxymetrům aj. by to nebránilo
• Jestlipak už něco podobného existuje ?

• I jenom možnost dýchat teplý vzduch, by mohl být výzanmný bonus !
• A zase by to bylo teplo přímo jádra těla o velké ploše !!!
• Snížilo by to možná bolesti rukou a nohou a riziko rozvoje nekroz koncových částí končetin a urychlilo ohřátí zevnitř

• Podchlazenej člověk je vlastně zároveň i energeticky vyčerpaný, co nemá dost síly spalovat dost tuku, aby se dál sám zahřál
• Tedy mohou chybět i ketolátky a může váznout i spalování tuku a to může dál oslabovat funkci srdce
• Mohl by tedy dostat tu ohřátou infuz třeba s
• Trochou glukozy, karnitinem, koenzymem Q, ketolátkama, ATP a třeba noradrenalinem na podporu srdečních stahů a produkce tepla v tukové tkáni a rychlejšímu se zhařátí ?
• Cítila jsem, že zdroje energie hrají velkou roli
• A něco, co uvolní kyslík ve tkáních, aby to vůbec šlo
• A něco, co zvýší odolnost nervové soustavy vůči případné hypoxii ??

• A co třeba dát tomu člověku chvíli dýchat ohřátý kyslík ??? nebo alespoň vzduch s vyšším podílem kyslíku ???
• Najednou by měl více energie pro tvrobu tepla !!!
• Možná by v tu chvíli nebyly od věcni ani bronchodilatancia, když si vybavím svoji plicní reakci na chlad
• Dostatek kyslíku zvyšuje odolnost vůči chladu !!
• Měl by však jenom pomalu zhluboka dýchat, nikoliv rychle a nikoliv s přetlakem...riziko zvýšeného toku krve a ochlazení jádra
• Stejně tak bych mu nezvedala nohy nahoru, kdyby začal blouznit...

• Tak nápadů už je hodně
• Teď nezbývá než se jít podívat, co o tom píše lékařská literatura a jak se to dnes dle guidelines má dělat a jaká je praxe
• Co kdybych někomu podobnou pomoc musela jako lékař podávat sama ?

Tělo hodiny po

• Teplou polévku jsem si vychutnala jako dosud nikdy
• Teplo přímo tam, kde bylo potřeba, uvolnění
• žaludek plný tepla, postupné uvolnění zbytku těla, únava, touha jít spát
• Asi jako po velkém tréninku
• Milý bonus - klouby nebolí - zjevně to prve bylo vlivem zánětu - nyní je fáze imunosuprese
• Večer si ještě raději doma dávám další dávku česneku
• Touha lehnout a spát, fyzciká únava

Druhý den

• Spím déle a pořádně
• Namožené svaly zad z toho usilovného cvičení, ale páteř je mnohem uvolněnější než byla před tím
• no super, konečně namožené ty správné svaly, co zlepšují držení těla
• Bolesti kloubů stále skoro žádné - super dojem - imunosuprese asi ještě trvá
• Doma jsou nemocní skoro všichni
• Pro jistotu den zahajuji proplachem nosu slanou vlažnou vodou, k snídani celá velká cibule, večer česnek
• Smrdím česnekem a cibulí, ale cítím se víc fit než den před ledem, kdy sem si sáhla asi docela na dno
• A ždáný obávaný zápal plic ani angína či jenom rýma se nekonají
• To dechové cvičení předtím asi taky bylo důležité
• Tak i když to pro mě byl vrchol diskomfortu, tak tohle je fakt zbourání mých jakých si časem vypěstovaných představ a zkušeností o mojí náchylnosti k nemocem a nemocnosti
• Možná opravdu potřebuju jen trochu nakopnout a nic víc ???
• Tohle je cenná zkušenost na kterou bych vlivem vlastní lenosti nerada zapomněla !!!

Třetí den

• Stále nejsou bolesti kloubů, které byly ještě ten den před vanou úporné
• Cítím se více přítomna, více energie a pozornosti
• že by ten taurin nebo ještě ty stresové hormony ?
• Zmizel pocit křehkosti kostí - jistější chůze
• Hodnotím jako uplně super citelná změna
• Asi došlo ke stimulaci správných receptorů v kostech
• Zajímalo by mne, zda otužování má vliv na odvápňování kostí via beta 3 adrenergní receptory či jiné
• Pocit lepší kondice
• Po delši době si jdu zase i zaběhat !!!
• V půlhodinové pauze v parku dýchám, cvičím a po vrstvách odkládám mikiny až do trička zatímco venku mrzne
• Vše si rovnám do řady vedle sebe, aby v to nebyl hokej, kdybych se potřebovala rychle obléknout
• Po půlhodině cvičení ukončuju kvůli chladu co jde trochu víc dovnitř do těla než by mi pocitově připadalo ok
• Opět pomalu kus po kusu natahuji vrstvy obleků a bolest v prstech
• Pro jistotu nadále baštím česnek
• Doma mají děti kašel, který nechci chytit

4. den po akci

• Ošklivý kašel a hnisavou rýmu už má celá rodina
• Já mám zatím jenom rýmu a naběhlé uzliny na krku, opět bolí klouby
• Nos proplachuji odvarem z neemového prášku a dávám si česnek (třeba až 10 stroužků i více denně -a náležitě tomu také asi i smrdím), ale ostatní doma si dají říct

Jak hodnotím celou akci

• Jako jednoznačně výborný zážitek a cennou zkušenost s vlastním tělem i myslí
• Jde to zvládnout - i v případě, že nejsem moc otužilá a jsem často nemocná

Další týden

• Bára mě zařazuje do skupiny účastnic, které spolu hojně komunikují na Whatsupu. Neuplyne ani pár dní a už se tam množí fotky různých žen, jak jsou někde po krk ve vodě s ledem a sněhem a další zprávy !!!
• Nakonec jsem nedýchala ani jednou, při jednom pokusu jsem usnula. Další dny se mi nechtělo pro pocit těžkosti a zahlenění plic. Lehký kašel.

3.2.2019 napadlo dost sněhu

• Přešlapuju doma, zda sebrat běžky a vyběhnout do Šárky, ale pořád se mi to nějak nezdá
• Dechové cvíčení se mi nadále nedaří, tíha a zahlenění
• Už ani nevím pomalu, kde je mám
• Nakonec vyhrála varianta otužování - nemusím se přeci nořit do vody, chci si jen užít trochu toho sněhu a neztratit tím cleý den
• Když už vím, co jsem zvládla, tak tohle bude snadné
• Sama si to zreguluju, abych neprochladla a bude to ok a tak se tak postupně hecuju a touha po další dávce stresových hormonů už mě nenechá doma v klidu
• Jednozančně cítím, že je to návykové a že správný poměr těch hormonů tu a tam moje tělo potřebuje, aby si udrželo vitalitu
• Vyběla jsem v letních vodovzdorných sandálech naboso, v čepici, s rukavicemi v kraťasech a tílku
• Uběhla jsem cca 3-4 km po okolí
• Ty vyděšené pohledy lidí zabalených v bundách a kožiších, to bylo něco

• Když mi sníh padal do bot, trochu sem ztrácela citlivost v prstech a ploskách nohou
• Chvilkama jsem cítila, že můj došlap není dost citlivý a že můžu šlápnout blbě, zvolnila sem běh
• Ano, souhlasím s Martinem, když říkal, že běh na ztuhlé nohy není uplně to nej
• Lidé s poruchou propriocepce a nebo čití kloubní bolesti mají vyšší riziko osteoartrozy ať už to mají vrozeně nebo vlivem diabetu či syfilis ap.
• Příště by tedy bylo lepší mít pořádné boty ale i ve vztahu ke kolenům, která mi také prochladly je asi lepší vyběhnout v kalhotách
• Když už to mám dělat opakovaně, tak aby sem si neškodila

• Stran rukou a hrudníku to bylo pocitově skoro jako když mám nějakou lehkou bundu na sobě
• Povrchové cévky se fakt stáhnuly a zima mi nebyla
• Snaha klusat pro mě byla dostatečný zdroj tepla, ke konci jsem cítila dokonce i zpocené i podpaždí

• Paradoxně domů mě nakonec vůbec nezahnala zima, ale zahlenění plic hustým hlenem v reakci na studený vzduch
• Inu, dnes nebyla ždáná příprava proti zahlenění ani ventolin proti stažení plic v reakci na chladný vzduch
• Jenom proplach nosu ke snížení bakteriální nálože na sliznicích a včera jsem pila mléko...
• Nebýt toho, mohla jsem běhat ještě dál
• Po přiběhnutí domů se do mě dal i kašel jak mě dráždily husté hleny
• Dala jsem si pořádnou dávku česneku a acetylcystein
• Do pár minut se mi ulevilo i od toho zahlenění v plicích a zmizel i kašel až mě napadlo, že je to skoro jako kdybych si dala ventolin
• Nakonec nebyl potřeba !!!
• Cítila jsem, jak krásně mě ten česnek pálí a jak se mi prokrvuje jícen, žaludek a následně i sliznice plic a jak hlen řídne
• Stejně jako kuřáci vám řeknou, že milují, když je ten první šluk horkého dýmu z cigarety zapálí v dýchací trubici, já už to mám takhle s tím česnekem...
• I to je návykové

• Pak sem se šla umýt
• Prohřátí teplou sprchou, následně studená - tentokrát opět zase příjemnější než dřív - už sprchuju i hlav a dá se to
• Zbytek dne
• Ohromný pocit pohody a spokojenosti
• Pocit lepší kondice
• Lepší volnější dýchání