Binokulární diplopie

Kasuistika

• Utrpěl jsem úraz hlavy, jehož důsledkem cca po dvou hodinách bytí bylo rozdvojení obrazu vnímaného zrakem, tzv. binokulární diplopie.
• Neurologická symptomatologie po úrazu hlavy = nutná cesta na neurologii, kde mají možnost zobrazovaích metod ev. rychlého neurochirurgického výkonu pro riziko opožděného krvácení do mozku nebo subarachnoideálně.
• Pozdě odpoledne chirurgie, zašití hlavy, transport do FN Ostrava, CT, hospitalizace.

1.večer

• Na bílé stěně pokoje cca 3.5m vzdálené od mého lůžka byla přes celou cca 5m dlouhou stěnu police, která vytvářela při přímém pohledu linii, pohledově cca 1m pod stropem.
• Ležel jsem v levé polovině pokoje.
• Při přímém pohledu se vztyčenou hlavou jsem viděl police dvě.
• Jedna vodorovná, a druhá ze šikma, začínající vlevo cca 1m pod tou vodorovnou a vpravo cca 30cm opět pod tou vodorovnou.
• S náklonem hlavy se poloha polic v pohledu plynule měnila.
• Při úklonu vlevo, se dolní police vzdálila až na 2m na levé straně, při úklonu hlavy vpravo se police na levé straně přiblížila na méně než 0.5m. Na pravé straně nebyl důsledek náklonu hlavy tak dramatický.
• Přesto chůze na toaletu, a jednoduchá orientace v prostoru byla velmi obtížná a deprimující.
• Po zhasnutí světel v místnosti se situace zjednodušila, okny přes žaluzie pronikalo jen difůzní světlo z ulice, únava a bolest v očích se zmírnila.
• Během noci jsem zavíral a otevíral oči a pokoušel se ve stínech, a sotva znatelných liniích zachytit něco spojitým pohledem.
• Chvílemi jsem měl pocit, že to jde, ale stačil pokus vyjít na osvětlenou toaletu a křižující se obkládačky se dvěmi toaletami, každá pod jiným úhlem špatně viditelné ve změti čar, jejichž vzájemná poloha se navíc měnila v souvislosti s mým vlastním pohybem, a okamžitým náklonem mé hlavy.
• Pro život dost těžce přijatelná vada.

2.den

• Po téměř probdělé noci jsem k ránu usnul.
• Po probuzení jsem se na posteli pokoušel pohybem těla a hlavně extrémním náklonem hlavy na levou stranu obrazy dvou pozorovaných polic spojit.
• Pozdě odpoledne se mi při extrémním úklonu hlavy vlevo, a téměř vleže, podařilo na chvíli, vzájemně vzdálené police na levé straně, na okamžik spojit.
• Obrazy se zachytily a zůstaly spojené.
• Nepatrným zvednutím nalevo odkloněné hlavy se obrazy na zlomek času udržely při sobě, a pak se prudce rozdělily.
• Po ubezpečení sebe sama, že stav je o něco lepší, jsem pokračoval opakovanou snahou o vizuální spojení obou polic na levé straně stěny přede mnou.
• Bolest v očích a hlavně v krční páteři vyvolané extrémním náklonem hlavy jsem kompenzoval odpočinkem se zavřenýma očima a po té kroužením hlavy, pro uvolnění svalů na krku.
• Mentálně jsem se povzbuzoval myšlenkou, že možné je všechno, bude li to provázeno dosti silnou motivací, vůlí a snahou dosáhnout cíle.
• Měl jsem před očima film "The Art of Flight Bluray.mkv" , film podle skutečnosti, věnovaný kamarádům, kterým létáním na prkně skončila pozemská pouť, zejména scéna rozbitého lyžaře na lůžku, jehož mysl opět bloudila po strmých sněhových svazích s touhou znova, a co nejdříve se tam vrátit.
• Přijal jsem již dříve, rovněž teorii moderních poznatků kvantové fyziky, že výsledek každého experimentu je již ovlivněn přesvědčením o výsledku samotným experimentátorem.
• Zakázal jsem si proto jakékoliv negativní myšlenky a soustředil se na vlastní experiment, aby byl úspěšný, na snahu každým okamžikem vidět "normálně co nejdéle".

3.den

• Ráno probuzení, sestra mne vedla na oční oddělení.
• Dlouhé a časově náročné vyšetření.
• Diagnoza potvrdila doměnku neurologa o poškození očního nervu, který řídí natočení obrazu, při otřesu nárazem do hlavy.
• Ptal jsem se co se mnou bude dál.
• Lékař pokrčil rameny a sdělil mi, že nyní už záleží jenom na mne, že se to sice může časem upravit, za jeden až čtyři měsíce, ale v tom mi už jako medicína nemohou pomoci.
• V krajním případě mohou časem provést operaci na šilhavost, nebo mohu nosit na jednom oku těžké prizma.
• Po návratu na oddělení neurologie a po rozhovoru s ošetřujícím lékařem, jsem požádal o propuštění.
• Po vystavení a předání zprávy jsem během desíti minut opustil nemocnici.
• Odvážil jsem se ještě tentýž den po krátkém odpočinku odpoledne, přijet autobusem z Ostravy do Starých Těchanovic.
• Prolnutá změť přes sebe se pohybujících aut a lidí před sebou i pod sebou a ještě k tomu úhlopříčně se pohybujících detailů, mne po několika desítkách sekund cesty na autobus zbavovala stability a orientace v prostoru. Na prvním přechodu pro chodce jsem analyzoval jediného člověka, měl bílou hůl, držel jsem se za ním. /byla to náhoda?/Cestu jsem naštěstí přežil.

• Alternativní doporučení pro svépomoc:
• Maximální dávkování: Ortomol, Lecithin hodně, Ginkgo biloba (po odeznění rizika krvácení), Vitamin E (po odeznění rizika krvácení), Hořčík hodně, Vitamíny řady B hodně- Pangamin, droždí, vit. B6, B12, rybí tuk - omega 3MK hodně (po odeznění rizika krvácení)
• Kontakt na Dr. Jiřího Landu za účelem namíchání bylinného čaje pro zvýšení neuroregenerace (ani nebyl využit)
• Spánek ve tmě, cvičit a cvičit protože mozek dokáže divy
• Například umí se po pár dnech cvičení zadaptovat i na obraz kompletně vzhůru nohama.
• Takže cvičit a cvičit bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.

6.den

• Doma se již pohybuji normálně, dokáži psát na počítači, byl jsem dnes na krátké vycházce a zrak mi zůstal sjednocený.
• Děkuji za ten dar Velkému Vesmíru, za nesmírnou pomoc hlavně Vám paní doktorko a za povzbuzení a podporu všem, kteří mi drželi a drží palce, abych mohl opět na plno žít.

Ing. Milan Kičmer

Ještě pár postřehů a vlastních zkušeností

• Mám pocit, že každé oko se dívá vůči směru pohledu trochu jinam.
• Mozek komparuje oba obrazy a následně sjednocuje do obou očí tak, aby celkově sejmutý obraz vytvářel pro mozek, a následně pro naší mysl logický prvek, který již mozek na základě minulé zkušenosti, nebo sledu minulých zkušeností zpracovával, pozná je, nebo z něj dokáže něco logického vykonstruovat aby to mohl zařadit do vjemových důsledků nějaké již dřívější zkušenosti.
• Překvapilo mne, že po synchronizaci obrazů obou očí zůstanou obrazy spojeny do té doby, dokud nedojde k odchylce směru jednoho oka přes jakousi prahovou úroveň synchronizace, která způsobí okamžité rozdělení a okamžité zobrazení dvou vzájemně posunutých obrazů současně odpovídající úměrně velikosti odchýlení oka.
• Tak nějak zjednodušeně a podobně dnes pracuje optický stabilizátor, na digitální platformě ve fotografickém přístroji.
• Hraniční stav desynchronizace se projevoval zvýšenou bolestí v očích.
• Při provádění experimentu pozvolným úklonem hlavy, se sjednocený obraz najednou rozdělil a vzdálenost obou obrazů se postupně a plynule zvětšovala.
• V určitém okamžiku se vzdalující obraz najednou pozastavil, jako by měl tendenci se opět zasynchronizovat, a to se stalo někdy ještě jednou, jakoby při dvojnásobné úchylce, vůči té, kdy se obraz již jednou pozastavil.
• Něco podobného lze pozorovat při tzv. utržení se z rozsahu stabilizace u IS / image stabiliser/ některých objektivů Cannon, které se ovšem okamžitě synchronizují na novou scénu.
• Při pokusu o zasynchronizování, byla oblast, přiblížení se dvou rozdělených obrazů potřebná k vidění situace jako celek podmíněná mimo jiné také momentální kondicí organismu a množstvím viděné vizuální informace.
• Po opakovaném pokusu o synchronizaci došlo "k únavě" která synchronizaci téměř, nebo úplně znemožnila.
• Dostatečným odpočinkem v klidu a ve tmě se pak dalo dosáhnout snadněji synchronizace i delší doby udržení synchronizace obou obrazů do jednotného.
• Po opakovaných pokusech o zasynchronizování a vědomě, cíleným udržením obou obrazů v synchronismu, se postupně oblast udržení synchronu zvětšovala.
• Podmíněno mezitím uvolněním mysli, odpočinkem v dosti zatemněné místnosti.
• Musím se zmínit, že vjem rozsynchronizovaných obrazů byl natolik nepříjemný a delším působením únavný a bolestivý že moje snaha byla, udržet zrak i nepřirozeným držením těla v synchronizaci, byť na mezi možností, nebo mezitím odpočinkem se zavřenýma očima.
• Opětovný pohled na scénu, ve které jsem trénoval synchronizaci, dával pocit, že vše již funguje normálně.
• Na jinou scénu se zrak musel znova pracně učit.
• Nejobtížnější bylo provést synchronizaci v otevřeném prostoru, na plném světle, kde se vše pohybovalo.
• Velkoměstská ulice, která v den po úraze představovala pohled na prolnutou změť přes sebe se pohybujících aut a lidí před sebou i pod sebou a ještě k tomu úhlopříčně se pohybujících detailů, po několika desítkách sekund zbavovala stability a orientace v prostoru.
• Připadalo mi to, jako by byl příliš velký informační tok, na úrazem poškozenou informační soustavu, která vlastní inteligencí neustále řešila nějaký "obchvat" v důsledku poškozené informační linie, nebo poškozené databanky v mozku uložených informací, nebo náhlé změny momentálně potřebného množství zpracování nových informací?
• Podobně jako obraz visuálně členitého a rozmanitého prostoru přenášený formátem 4K je podstatně větší, než datový tok několika drobných detailů na jednolitém pozadí. Je informační tok dnešních digitálních záznamů mpeg2, mpeg4 a dalších s kompenzací polohy včetně natočení obrazu podobný?
• Nebo mi to tak připadá jen proto, že jsem sám podobné datové zpracování vymýšlel?
• Ať je to jakkoliv, věřím tomu, že postupný tréning sjednoceného vidění a postupného učení mozku při postupně se zvyšující "informační zátěží", střídání odpočinku očních svalů a mozku, dopřání potřebného času ke zpracování v mozku, může pomoci k opětovnému dosažení normálního, přirozeného vidění.