Chyba, pochybení, omyl a nedokonalost

Překonání neúspěchu - chyby

• Hlavně díky soucitu sama se sebou
• Místo toho, aby se člověk tvrdě kritizoval a zaměřoval se na své chyby, měli bychom se ukonejšit stejným způsobem, jako kdybychom chlácholili přítele.
• To nám pomůže vybudovat si citovou odolnost a dokonce se z chyby poučit.
• Fyzické zranění bychom si také záměrně nezhoršovali… ale u duševních ran to děláme neustále.

Když udělám chybu

• Omluvím se
• Pokusím se napravit škodu
• Zajistím, aby se příště neopakovala - nebo se o to aspoň pokusím podle toho, o se jedná
• Tedy musím z toho vyextrahovat nějaké ponaučení
• Aby to bylo možné, musím zanalyzoat celou situaci krok za krokem skrz na skrz, abych pochopila, kde a jak a proč k chybě došlo
• Tohle není pitvání se v ráně, tohle je i nezbytné pro následující klid v duši, že pro příště budeme v bezpečí

Co už k tomu nepatří

• Pocity viny
• Výčitky svědomí, nálepky, říkání si jak jsme špatní ap. (nikdy už to nebude jiné, nenapravitelné ap.)
• Mizerné pocity
• Jsou dobrým donucovacím motorem k přemýšlení nad způsoby zlepšení se
• Ale pokud nevedou k vymýšlení kontruktivního řešení pro příště a k náhradě škody, jen k dalším špatným pocitům, které jsou pak třeba ještě navíc nevhodně zaháněny či ventilovány na někoho slabšího, pak to není kontruktivní zacházení s emocemi ani jejich využití
• Nechávat se vydírat
• Přijmout do sebe, toxické kecy ostatních lidí o tom, že jsme taková a maková (neměnná nevratná vada)

Narcistická osobnost

• Chyby nedělá
• Pokud ano, musí je popřít nebo to na někoho hned svést a ze všeho ho obvinit
• Není dost mentálně zralá na to, aby dokázala ustát ten pocit, že něco udělali špatně
• Bylo by jim tak moc šíleně, že by to nevydrželi - nejsou schopni tyto pocity snášet
• Sebemenší konfrontace v nich umí vybudit hned agresi na obranu před těmito pocity - před nejmenším náznakem těchto pocitů
• Ohromné množství energie dají na to, aby v ničem neudělali chybu, aby byli ve všem perfektní, včetně vzhledu
• Ukazuje to na to, že sami se sebou nemají shcopnost empatie a že pocit neuspěchu by pro ně byl v jejich hlavě příliš zdrcující moment
• Asi s nimi tak v dětství nakládal nějaký z rodičů a příliš moc kladl velký důraz na vzhled a výkon a nesoucitně trestal nezdary

• Psychycky zdravý člověk se omlouvá jako projev zájmu o vztah a jako ujištění, že nebude dál pokračovat v něčem, co je špatně
• Narcistická osobnost se také nikdy neomlouvá a pokud ano, tak jen tak na oko, ale žádný úmysl ke změně svého zraňujícícho chování většinou nemá
• To by přeci znamenalo přijmutí chyby - nějaké nesmazatelné viny, kterou by je někdo mohl vydírat (podle sebe soudí tebe)
• V podobným situacích vždy vyleze na povrch, jak to všechno vnímají jinak
• Jako politiku, hrou o síle, vlivu, ovládání, rozhodování, donucování, přinucování, kontrole, ev. penězích....
• Princioy ve vztahu jako láska, vzájemná pomoc, harmonie, radost z toho, že něco klape jak má, atd.....to pro ně není žádná priorita

Schéma emoční hry nemožnost napravit chybu

• Nedám ti možnost napravit "tvojí chybu" nebo "zanedbanou povinnost"
• Nedám ti možnost mi pomoct a pak to na tebe hodim, aby ses cejtila pořádně blbě

Neschopná kráva od 7 let do 25

• Kolikrát ti mám říkat, že si nemáš nechávat ležet ty boty před dveřma do sveojeho pokoje
• Tady máme od toho botník
• A taky seš pěkný prase, zase máš ty boty neumytý
• Já chudák mám tady tolik práce a abych to ještě po tobě uklízela a myla, já si kvůli vám nemůžu ani chvíli odpočinout a to sem tak moc nemocná
• A ty seš takový líný, nemožný prase a já vidim, jak jednou chcípneš v haldě špíny a plísně a ani se o sebe nepostaráš
• Opravdu sem se cejtila špatně
• "Mami, klid, jdi si odpočinout, já si ty boty umeju a uklidim. Ale až za chvíli."
• "Tvoje zachvíli zanemá nikdy, už sou dávno umytý a uklizený. Protože vim, že seš kráva líná. Nikdy z tebe nic pořádnýho nebude. Ty si nezvládneš umejt ani uklidit blbý boty... Kdyby sem někdo přišel, abych se propadla hanbou...
• Vždycky mi pak běželo hlavou: "Tak ona mi ani nedá šanci si je uklidit. Vždyť si ani nepamatuju že by byly špinavý. Ona to dělá schválně. Co jí je do mejch bot, když jí to obtěžuje, tak ať na ně nesahá a nechá je tam. Celá rodina by si odpočinula, kdyby si ona šla konečně odpočinout a neřvala tady na nás v jednom kuse. Než aby mi řekla, že si je mám uklidit, tak to raději potichu udělá sama, aby mi pak mohla takhle nadávat....
• Výsledek byl neskutečný pocit křivdy, naštvání a práskání dveřmi.
• "Tak se na ty moje boty už konečně vyser a odpočívej. "
• ...prásk dveřma...
• "Co si to dovoluješ ty krávo jedna nevděčná, takhle si na mě eště otvírat dršku..."
• ...prásk dveřma...
• Byla sem zavřená v pokojíčku a brečela sem a brečela, protože mi to bylo líto
• Ona chodila po domě a všem říkala, jak sem hrozná, a jak sem byla nemožná a drzá a jak mě má plný zuby...
• Pořád se to opakovalo, boty byly nejčastější
• Zpočátku sem snad i párkrát boty častěji myla a dávala do botníku, ale když nebyly boty, našlo se hned něco jiného nebo sem nebyla tu a tam dost rychlá a stejně to bylo k ničemu. Stejně byl pořád kvůli něčemu řev. Nikdy sem nebyla dost dobrá. S vědomím toho, že se jedná jen o buzeraci, která mi nedává smysl a že je to stejně marný, budila ve mne jakákliv energie vynaložená v tomto směru navíc, silný odpor, nechuť a pocit marnosti a ztráty času. Prostě mi to nedávalo smysl a bylo to krajně nepraktické, nepohodlné a uplně na okraji mého zájmu.

Neschopná lékařka v dospělosti nechá matku umřít doma bez zájmu a bez pomoci

• Telefonát o vánočních svátcích
• Hlavní sdělení tenkým třesoucím se hláskem
• "Poslední týden mi bylo tak zle, že sem myslela, že už umřu."
• "Zvracela sem a motala se mi hlava, to sem musela asi dostat malou mozkovou mrtvici. Ležela sem jak mrtvola a pak sem zvracela i v posteli."
• "Proč sis nezavolala záchranku, když sis myslela, že je to mozková mrtvice ?"
• "Dyť jsou přeci vánoce."
• "Taky mám takový flek v oku, který mi vadí ve výhledu a občas kvli tomu zakopnu a vidím takové blesky."
• "Tak, to je na akutní stav vyžadující urgentní vyšetření na očním. To něco ve sklivci Ti možná odchlipuje sítnici a možná potřebuje akutní ošetření laserem."
• "Já už to mám ale dýl jak měsíc. Já se na to místní oční nemůžu dovolat."
• "Tak potřebuješ na oční oddělení někam do nemocnice. Stejně by Tě tam ten lokální oční poslal, kdyby měl podezření na něco vážného."
• Jakmile se sítnice jednou odtáhne a oko oslepne, už to většinou nejde vrátit zpět.
• Zase dělá hloupou, jako kdyby nic podobného nikdy od nikoho neslyšela i když je již po zákroku tohoto typu a má chodit na kontroly.
• "Tak dkyž to nevíš, tak proč mi neřekneš, že se ti něco děje ?"
• Rázným hlasem:
• "Tak mi to tedy všechno dohledej, kam mám jít a já tam půjdu až po novém roce."
• Asi čekala, že vyvolá strach, úzkost a lítost jestli mi maminka chudinka neumře či neoslepne
• Ale dočkala se jen naštvaného a lehce vyhořelého tónu, zato, že se chová jako dement
• Zase jí to nevyšlo, tak s pohrdáním nad možnou pomocí odhodí celé téma:
• "Tak mi to tedy dohledej a já si tam kdyžtak po Novém roce, až budu mít někdy čas dojdu. Zítra budeme dělat..."
• "Akutně znamená hned, ne až za měsíc."
• "Ale mě už je dneska lépe a dneska už tady pracuju..."
• Buď jí ve skutečnosti nic moc není a je to jenom trapná hra nebo je už opravdu dementní
• Může být touha po manipulaci tak hluboká, že než aby vyhledala akutní pomoc, tak tím raději zkouší děsit rodinu...
• Já už tuhle ohavnou hru po letech odmítám dál hrát
• Už nebouchám dveřma a nepláču v pokojíčku
• Komu není rady, tomu není pmoci, obzvláště pokud je plnoletý nebo dokonce starší než já
• Není to moje zodpovědnost ani vina, že ona pořád trpí a trpí...
• S chladnokrevným klidem si kladu otázky, zda mám vynakládat nějakou energii tím směrem či nikoliv neb situace asi nebude ve skutečnosti tak divoká

• Díky metodě RUŠ mám odpřijímáno, že mne už od malička nenávidí, že mnou pohrdá, že jsem neschopná, že sme ji zklamala, že ona mne zklamala, že sem sama, že ona už umřela, že mne nemiluje, že mne obviňuje....všechno tohle už mám odplakáno.....a už to se mnou nic nedělá... má svobodu a já taky