Postoj
Postoj a jeho síla sebepotvrzování
- Pokdu si předem něco myslíme, máme tendeci selektivně si všímat jen toho, co nám naše doměnky potvrdí
- Stane se tak, že trpíme selektivní slepotou a selektivní pozorností
- A podle toho, na co se zaměřujeme nejvíce, se dá usoudit, jaký asi zaujímáme postoj
- Věci, které se nám ve vztahu s lidmi opakují a vystupují do popředí naší pozornosti, nám to můžou napovědět
- Máme tak tendeci se sami ve svém postoji více a více utvrzovat
- Málo kdo má takový nadhled, aby sám sebe uměl prokouknout tak moc, aby viděl, k čemu se pořád dokola uchyluje
Např.
Ordinace
- Přijde pacient a hned vám začne tvrdit, jak jste jeho jediná záchrana v jeho obtížích
- Ani vás nepustí ke slovu, neřeší hned to, s čím přišel, jenom vás zahltí nářkem nad tím, kteří všichni ostatní lékaři mu nepomohli a kde všude už byl a odkud ho vyhodili a kde všude kde je kdo kretén
- Po prvních 5-ti minutách si můžete být jisti tím, že i přes vlekou snahu tomu člověku pomoct, skončíte jen jako další debil, co mu nepomohl a o kterém bude vyprávět překroucené litanie nějakému vašemu dalšímu kolegovi
- Kromě toho, těch 15 minut, co na něho máte, vám ani nedovolí využít na to, co je potřeba a jenom si mele svou - takže pokud se snažíte pro něho něco udělat, je to na úkor všech slušných lidí, co chtějí své problémy řešit stručně a věcně
- S narůstajícími zkušenostmi se lékař v zájmu jeho vlastního přežití učí, jak se takovýhlech problematických lidí co nejrychleji zbavit
- A můžete si být jistí, že toto neplatí jenom v ordinaci, ale všude jinde
- Výsledek ?
- V ukřivděném zatrpklém nenávistném člověku dál roste jeho ukřivdění a nenávist vůči celému světu
- Nicméně je to jeho boj, vy jeho svět nezachráníte, jenom by vás to ještě víc semlelo
- V první řadě je potřeba chránit sám sebe, teprve potom je možné pomáhat ostatním
- A pouze těm, kteří o vaši pomoc stojí
- Jak by asi reagoval takový pacient, kdybych mu jako lékař dala otázku, zda si přeje těch 10 minut, co na něho mám, strávit stěžováním si na cleý svět a jiné pracoviště a nebo na řešení svého problému ?
Co to je vlastně postoj
- často slyšíme, že máme změnit svůj postoj, ale co se tím vlastně myslí ?
Uvíznutí v nevhodném postoji
- Po hledání článků na itnernetu jsem dospěla k závěru, že se tím asi rozumí spíše usazení se v nějakém emočním stavu, který pak z člověka dýchá na všechny strany
- V případě negativních emocí jsme našla, že se používá pojem "emocionální bažina"
- čím více s ní bojujeme, tím hlouběji nás stahuje ke dnu [32]
Např.
Deprese
- Někdo vedle vás má depresi a vy se mu snažíte pomoct
- Cokoliv co mu poradíte, je z nějakého důvodu špatně
- Tak dokonale vám vždy zdůvodní proč to a tono není možné ani správné, že po chvíli snažení z toho máte pocit bezmoci, selhání a málem deprese taky
- Depresivní člověk má své důvody, proč se cítí v bezvýchodné slepé uličce a tudíž depresi
- A pokud si nejste jistí sami sebou a nemáte zkušenost s tím, co všechno jste sami v sobě museli zlomit, abyste se z deprese sami dostali, snadno vás ten depresivní člověk zažene do stavu bezradnosti a bezmocnosti, že budete mít co dělat sami se sebou, abyste se necítili blbě, popřípadě v depresi
- Jeden psychiatr popisoval, že tomuhle nechal volný průběh
- Nechal se vtáhnout do příběhu svého pacienta s depresí a začal plakat
- Udělal to, co depresivní člověk neumí
- Vysvětlil mu jak to prožívá s ním, proč z toho pláče a pacient začal plakat s ním
- Co bylo léčivé ?
Postoje, které brání v prožívání lásky
- Vzdor
- Zahořklost z toho, že jsme jen marnili čas a naše naděje a očekávání se nesplnily
- Obviňování
- Lhostejnost
- Nejistota, podzřívavost
- Beznaděj
- žárlivost
- Závist [32]
- Důkaz toho, že ještě nejsme připraveni na nový vztah [32]
- Nesou jisté poselství o bolesti, kterou ignorujeme [32]
- Pokud je dokážeme vyslechnout, vymizí a dovolí nám uvolnit se a jít dál
- Pokud poselství nechápeme, posel nepřestane bušit na dveře [32]
- Čím více si ho nevšímáme, tím hlasitěji buší, dokud není bolest vyléčena
- Např. prožitím bolesti s pláčem [32]
