Rodina narcistické osobnosti
Co platí ve zdravé rodině, ale narcisté ani jejich oběti toto neznají
- Dítě se učí mít samo sebe rádo, jestliže mu matka dokáže zprostředkovat pocit, že je milováno prostě jen proto, že je.
- V této atmosféře se u dítěte dostavuje blažený pocit
- Roste jeho jistota, že je na tomto světě chtěné a vítané.
- Tímto způsobem může matčina láska jasně zaujmout místo v osobnosti dítěte
- Dítě dokáže rozlišit odmítání a náklonnost ještě v matčině lůně
- Rodiče dokážou vytvořit takové prostředí, ve kterém si dítě jejich pozornost nemusí zasloužit
Rodinná konstalace budoucího narcisty
- Rodina, kde figuruje matka, která sama trpí škodlivým sebepojetím
- Matky, které samy nemohly ve svém dětství prožít bezpodmínečnou lásku
- Pozitivní zrcadlení dělá problém právě těm rodičům, kteří nedokážou mít rádi ani sami sebe.
- Jestliže se dítě chová v souladu s rodičovskými požadavky, jejich narcistické uspokojení tak ještě více přiživuje.
- Dítě je odměňováno za to, že není sám sebou
- Trestán za to, že je
Dětská adaptace na manipulativního rodiče
- V dětství sám zažil manipulaci
- Autoritou mohli být rodiče, učitelé, spolužáci, ale i společnost
- Děti se rychle učí intuitivně rozumět potřebám svých rodičů a vycházet jim vstříc
- Potlačují pocity, které jejich matky netolerují
- Rozvíjí to, co je žádoucí, aby si v rodině vydobyly právo na existenci
- Které si bohužel nedokážou dát samy
- Jsou doslova závislí na pozitivním zrcadlení od těch, kteří je přivedli na svět.
- Pokud děti pochopí, že jejich potřeby nemohou být naplněny, pokud jim svět začne nahánět strach
- Odvedou své zranitelné já do fantazijního světa, kde ho nedokáže nic ohrozit.
- Jestliže se s bezprávím setkává opakovaně, nebo bylo trauma příliš závažné, vzniká chorobné přesvědčení:
- „Nikoho nepotřebuji, jsem mnohem lepší než osoba, od které bych měl očekávat lásku, jsem sám svým ideálem.
- Nenávidím tě za to, že mi nedáváš to, co mi přísluší, ale neukážu ti, že něco potřebuji.“
Přechod do dospělosti
- Proč se sám uchyluje k manipulaci
- Prostý strach z toho, aby opakovaně nezažil to stejné - aby ho někdo neovládal a nedělal mu totéž
- Proto potřebuje mít vliv a moc nad druhými
- Od rodičů odkoukal ten samý vzorec chování a neumí jednat jinak !!
- Nezažil nic lepšího
- Protože mu to funguje v kontaktu s druhými lidmi, utvrzuje se opakovaně, že to je tak správné
Děti narcistického rodiče
- Obdobný proces se děje ve vztahu k dětem
- Jakmile odstávají svojí hlavu nebo jsou jejich potřeby mírně vyšší než matka očekávala...
- Vzhled a chování dítěte navnek a hlavně před ostatními je pro ni mnohem důležitější, než jak se dítě skutečně cítí
- Buďte někdy na dětském pískovišti a poslouchejte, co za strašný věci občas z těch matek padá
- Dokážete si představit, že by takhle někdo mluvil s vámi, nyní ???
- Asi by vás hned napadlo: "Co si to ke mě dovoluješ?"
- To malé dítě to ani nenapadne a neuděláto - proč ?
- To je přesně ten stav, do kterého vás krůček po krůčku dostává i manipulátor
- Jakmile ve vás probudí malé zraněné dítě tímhle rodičovským hnojem, tak to má hodně jednoduché - vy si to pak necháte líbit jako to malé děcko
Děti, které si dokáží rodiče získat
- Jsou natolik vytrvalé a cílevědomé, že dokáží v některých ohledech svého pedantického ambiciózního rodiče uspokojit
- Jejich typické životní přesvědčení pak je: "Všechno jde, když se chce."
- Naučí se postupně rodičovy další taktiky včetně jak ho zmanipulovat
- Stávají se z nich podobně narcističtí manipulátoři, jako jsou jejich rodiče a nejspíš ještě o něco hustější
Děti, které nejsou rodičovi nikdy dost dobří
- Ať se snaží, jak chtějí, svého rodiče si na svoji stranu moc nezískají
- Travle žijí s pocitem, že je stejně všechno marné
- Rodič je na ně milejší, když vidí, jak pilně paracují a snaží se, ale že stejně nejsou nikdy dost dobří
- žijí s pocitem, že: "Nikdy to nedokážu. Nejsem na to dost dobrej. Pokud něco dokážu, stejně to nic neznamená - ještě toho mám hodně před sebou."
- Z těchto dětí spíše vyrostou jedinci s tendencí k závislosti ve vztahu na těch druhých, co to zmáknuli.
- Mají podobně ambiciozní představy a hodnoty v hlavě od svých ambiciozních rodičů, ale chybí jim ta jistota a pocit slávy a důležitosti, přijetí aj.
Např.:
Poroučení, doucování a psychické vydírání
- Nepůjdeš ven, dokud to neuklidíš
- Vezmeš si tyhle hezké kalhoty a basta (je mi jedno, že tě řežou v rozkroku a nemůžeš si v nich dobře hrát na zemi)
- Dokud to nesníš, nepůjdeš od stolu
- Přestaň brečet/zlobit/..., nebo tě nebudu mít ráda / zavřu tě do chlívka, sklepa aj.
- Tak už ty odpadky konečně odnes, nebo z tebe onemocním
- Umej to nádobí, jinak ti Ježíšek nic nepřinese
- Jestli půjdeš v tomhle obleku, tak se za tebe propadnu hanbou
- ...