Úzkost anihilační
Disociace
- Není náhodou, že někteří lidé neumí rozlišit stres a strach od hladu
- Obojí umí stimulovat sympatický nervový systém
- A když je nám někdo sympatický
- Umí nás to rozhodit stejně, obzvláště tedy pokud našemu srdci připomíná někoho důvěrně známeho z dětství, koho jsme milovali, ale zároveň od něho zažili hodně emoční nebod dokonce fyzické bolesti
- Všechno je to pak obsaženo v jednom momentu a my nerozumíme tomu, proč se chováme najednou tak nepochopitelně divně
- Když nás to přehltí, může se stát, že abychom to ustáli, ovládneme se vůlí a emoce se najednou "vypnou" - umrtví - disociujeme
- Působíme pak nepřirozeně roboticky, jako slon z porcelánu
- Ovládneme se vůlí, necítíme dál strach, jednáme logicky, nejsme moc vtipní, některé řeči ostatních lidí se nám zdají prázdné
- Nejsme schopni pohotově reagovat na emoční podněty, nepoznáme včas, kdy si z nás ně někdo dělá legraci, kdy nás někdo uráží, nejsme schopni se v tu chvíli správně rozhodnout, necítíme jasně, co chceme atd. prostě máme bloknuté emoce - jsme strnulí, vypnutí
- časem zjistíme, že nejsme schopni cítit napojení na ostatní, lásku ani ji projevovat, že jsme jako zmražení, nejsme schopni ani plakat, když na to přijde
- Když stresová situace pomine, postupně se roztajeme a zase jsme normální a vyčítáme si, jak jen je možné, že v přítomnosti našeho milovaného člověka jsme byli tak nemožní... například
