Živiny

Nároky různých rostlin na živiny

Rostliny obecně náročné na živiny (1. tratě - 1. po sezoně hnojení)

• Rajčata
• Papriky
• Okurky
• Cukety
• Dýně - tykve
• Lilek
• Brukvovité
• Jahody
• Zelí
• Celer
• řepa

Rostliny, které hůře rostou dvě sezony na jednom místě

• Rajčata
• Brambory

Příčiny

• Odčerpávají z půdy určité látky
• Metabolity v půdě
• Spojení s určitými druhy půdních organismů

Zelené hnojení na přerušení osevního sledu zeleninou

• Ozdravění půdy
• Především rostliny, které nejsou příbuzné s tím, co chcete pěstovat
• Prevence možné nežádoucí konkurenci dvou rostlin se stejnými či velmi podobnými nároky na živiny
• Vhodné kombinace:
• Luštěniny s:
• Víkví
• Hořčicí
• řepkou
• Zelenina s:
• Svazenka
• Pohanka
• Obilniny apod. [2]
• Kvetoucí rostliny oblíbené hmyzem
• Slunečnice
• Svazenka
• Krásné modro-fialové květy, které dlouho vydrží ve váze [5]
• Pohanka
• Měsíček apod. [2]
• Obohacení o dusík
• Vikvovité rostliny
• Hrách, fazole - bakterie na jejich koříncích umí poutat vzdušný dusík
• Toto také: jetel, hlošiny, čimišník, rakytník, olše [7]
• Dusík potřebují hlavně mladé rostliny ve vývinu a plném růstu [7]
• Ozimné zelené hnojení
• Vysévat na podzim
• žito samotné /s ozimou vikví
• Půdní pokryv na zimu před erozí
• Půdu prokoření
• Na jaře mělce zapracujeme / ke krmení
• Jarní zelené hnojení
• Záhony, které budou osázeny až později například rajčaty, paprikou apod.
• Oves, hrách (ev. peluška), bob, jarní vikev [2]
• Letní zelené hnojení
• Po sklizni raných zelenin a brambor vyséváme
• Slunečnici (která potřebuje alespoň 9 týdnů), svazenku, pohanku, hořčici, řepku, řepici, měsíček atd. [2]
• Salát, špenát, fazole, košťáloviny atd. [2]

Hnojení jíchou

• Cca 1x měsíčně
• Při kvetení a tvorbě plodů
• Při dozrávání již ne

Ovocné keře

• Stačí zalít jíchou 1x za sezonu
• Nejdéle koncem července
• Aby pletiva do zimy zdřevnatěla a keře nenamrzaly

Typy biohnojiv

Odvar, nálev

• Z rostlin zalitím horkou vodou, nebo povařením
• Doba louhování a teplota vody jsou důležité při přípravě léčebných roztoků
• Doba výroby cca minuty

Macerát – výluh

• Z rostlin zalitím vlažnou nebo studenou vodou
• Několik hodin až 1-2 dny

Použití výluhu

• V polovině června, začátkem července
• Zalévat do vlhké půdy
• U častěji hnojených mladých sazenic výluh 1:2
• Týdenní přihnojování výluh 1:50
• Ne do přímého kontaktu s listy, ale do blízkého okolí rostlin
• Velmi naředěné výluhy kostivalu lze rozprašovat i přímo na listy

Výluh z kostivalu

• Vhodný predevsim pro lilkovitou zeleninu
• Dostatek draslíku
• účinný i mírný zároveň
• Příliš nezapáchá

Výluh ze zbytků zeleniny

• Pro zeleninu
• Např. odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat

Zákvas - jícha

• Kvašení rostlin
• Až týdny

Příprava jíchy / macerátu

• Zelené části rostlin, nasekáme nebo nastříháme
• Do nádoby (ne kovové)
• Zalít vodou - vše ponořit
• Výluh cca do 1-2 dnů
• Tmavě zelenohnědá barva vody
• Nezapáchá
• Pak zacne kvasit = jícha
• Bublinky a zápach
• Lze urychlit promícháváním
• Dokončeno
• Bublinky se již neuvolňují
• Tekutina je tmavá
• Silně zapáchající
• Lze zmírnit posypáním povrchu nehašeným vápnem

Použití jíchy

• Jsou poměrně silné
• Ředit v poměru 1:10
• 1 zavařovací sklenice jíchy se nalije do 10l konve a doplní se vodou
• Jdnou za mesíc

Jícha z kostivalu

• Vyrýpnout i s kořenem a nastříhat do nádoby
• Výborný na podzimní hnojení
• Draslík
• Zpevňuje pletiva rostlin [1]
• vápník
• Veliký, dlouhý kořen - živiny hluboko z půdy - jedinečnost [1]
• Především na vhlčích půdách [1]
• 1 kg listů na týdenní maceraci v 10 l vody
• V zředění 1/20 jako postřik na listy [6]
• Zálivka k rostlinám v poměru 1/4 [6]
• Zetlet na hromadu - za pár dní kompost bohatý jako hnuj [6]
• Podporuje růst a kvetení rostlin [6]
• Kostival roste tam, kde je vlhko – v lužních lesích, na loukách, podél cest, na rumištích, v křovinách [7]
• Obsahuje hlavně slizové látky, třísloviny, silice či alkaloidy, v listech draslík, fosfor, vápník, vitaminy A, C, B12, allantoin a cholin [7]

Jícha z kopřiv

• Dlouhý kořen kopřiv - živiny z hloubky [1]
• Mají ji rády snad všechny rostliny kromě:
• Cibule
• česneku
• Hrachu
• Fazolí [5]
• Zalívat jí můžete i:
• Ovocné stromy
• Ovocné keře
• Letničky a trvalky [5]
• Výborná je na:
• Jahody
• Cukety
• Rajčata
• Celer
• Mrkev [5]
• Brambory
• Ředění:
• 5%: postřik na listy [6]
• 10-20%: zalévání kolem rostlin jako hnojivo [6]
• Bohaté na dusík, organické a minerální látky a stopové prvky
• Prevence proti plísním, rzi, padlí [6]
• Odpuzuje roztoče a mšice [6]
• Listy kopřivy obsahují
• železo, vápník,vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou aj. [8]
• hořčík, vitamín C, kyseliny mravenčí, křemičitou, citronovou [9]

Kompost

• Uvolňuje živiny postupně
• Při dešti se živiny udrží a nevypláchnou
• Tekutá zálivka nijak nevylepšuje strukturu půdy a nepodporuje půdní život
• Kompost vylepšuje strukturu půdy, bez ohledu na její kvalitu (jílovitá, písčitá)
• Reguluje množství zadržené vody

Vermikompost

Hnůj

Čerstvý hnůj

• Na povrch půdy záhonu napodzim po sklizni a zamulčuje se (třeba slámou), abychom nemuseli rýt
• Rýt se vyplácí jen poprvé, když záhony zakládáme na udusané půdě nebo v trávníku [7]

Zákvas ze slepičinců

Vlastní moč

• V ředění 1:8

Živiny a hnojení

Kdy ne obecně

• Vyhněte se hnojení v zimě, v předjaří, a pokud je stále chladno, tak i brzy na jaře a pozdě na podzim [7]
• Jakmile začnou klesat teploty
• Zpomaluje se růst rostlin a hnojiva mohou způsobit nedostatečné zpevnění pletiv
• Riziko namrzání během zimy [7]

Kdy ano obecně

• Trvalkám, vřesovištním rostlinám a okrasným keřům dopřejte hnojení hlavně na jaře [7]
• Při zakládání zeleninových záhonů na jaře zapracujte do půdy zetlený hnůj, kompost či slámu
• čerstvý hnůj, zakomponujte ho do půdy trochu s předstihem, aby se stihl dostatečně rozložit [7]

Podpora růstu

Hlavní prvky

Dusík (N)

Fosfor (P)

Draslík (K)

Hlavní dodavatelé základních živin

• Kopřiva
• Smetanka (pampeliška)
• Kostival

Zvýšení odolnosti a růstu

• Měsíček
• Máta
• žebříček
• Levandule
• Yzop
• Tymián
• Meduňka

Ostatní prvky

Vhodní dodavatelé ostatních prvků

• Přeslička rolní
• Jitrocel
• Heřmánek
• Kostival
• řebříček

Plevel

• Nesmí obsahovat již zralá semena

Jícha ze smetánky lékařské

• Prospívá nejvíce ovocným dřevinám
• Podporuje kvalitní úrodu
• 1,5 - 2 kg celých rostlin i s kořeny v 10 litrech vody
• Zalévejte půdu na jaře a na podzim v ředění 1/5
• Stimuluje růst a zlepšuje kvalitu zeleniny [6]

Jícha z kozlíku

• Tonizující pro pro rostliny
• Povzbuzuje kvetení rostlin a růží
• Nepoužívat na salát, cibuli a mrkev !!! [6]

Vitalita obranyschopnost rostlin

• Ze stejných bylin, které pomáhají i našemu zdraví

Plísňová onemocnění

Heřmánkové květy

• Cca 100 gramů do litru dešťové vody
• Min. týden
• ředění 1:5
• Chrání klíčící rostliny před houbovými chorobami a plísněmi
• Podporuje jejich další zdravý vývin
• 1:1 i do kompostu - urychlí a ozdraví rozkladné procesy

Odvar z přesličky

• Bohatá na oxid křemičitý
• 1 kg jemně nakrájené přesličky v 10ti litrech vody
• 30 minut se vaří
• Vychladnout min 12 h
• Postřik 20%
• Proti houbovým chorobám, zejména rzi, černé skvrny na růžích, monoliose, kadeřavosti broskvoní a plísním [6]
• Posílení rostlinných pletiv

Infuze česneku a cibule

• 50g česneku a cibule 650 g se slupkou nakrájené na kousky
• Zalijte 10 l vařící vody
• 12 hodin louhovat
• Neředěný postřik
• Proti houbovým chorobám

Virová onemocnění

Jícha z břízy

• 1 kg čerstvých listů v 10 litrech vody
• Postřik ředěný 1/5 za vlhkého počasí
• Zabraňuje strupovitosti ovoce [6]

Proti hmyzím škůdcům

Odvar z vratiče

• 24 h 300-400 g čerstvých rostlin v 10 l vody
• Vařit 15 min
• Proti mšicím, housenkam, mandelinkam, mouchy zeleniny, molice... [6]

Jícha z kapradiny

• 850 listů v 10 litrech dešťové vody 1 týden
• Postřik ředěný 10% nebo neředěný
• Proti slimákům, mšicím a hlemýžďům [6]

Infuze-louh z rebarbory

• 1.5 kg ??listu rebarbory do 10 l vroucí vody
• K varu a vypnout
• Louhovat min. 24 h
• Neředěný postřik [6]
• Proti molíku česnekovému a mšici makové [6]

Jícha z routy vonné

• 800 - 900 g stonků a listů v 10 l vody na 10 dnů
• 20% postřik
• Proti mšicím [6]

Jícha z černého bezu

• Min. 2 dny 1 kg jemně nasekaných listů, stonků, květů, plodů do 10 l dešťové vody
• Neředěný jako postřik
• Proti molíku česnekovému, mšicím, běláskovi zelnému, černopásce bavlníkové a třásněnce [6]
• Zamezuje napadení kořenů rostlin a stromů hlodavci [6]

Jícha z rajčat

• 1 kg nakrájených listů a stonků rajčat do 10 litrů dešťové vody na 12 h - 3 dny
• Neředěný postřik á 4-5 dní-prevence proti molíku česnekovému, běláskovi zelnému [6]
• Proti mšicím [6]

Odvar z pelyňku

• 10 kg sušené rostliny v 10 litrech vody
• Vaří po dobu 30 minut
• Odstát celý den
• á 10 - 15 dnů preventivně / léčebně proti mšicím [6]
• Riziko otrav - nepoužívat bez hlubší znalosti použití

Louh z heřmánku

• Proti mšicím
• Ke zvýšení odolnosti rostlin [6]

Jícha z ořechových listů

• Proti mšicím a housenkám [6]

Jícha z levandule

• Prevence proti mšicím a mravencům [6]

Literatura