Další souvislosti
"Nevíš-li co dáti, dej kalium iodati" a možný terapeutický potenciál při COVID-19 a další optimistické nálezy
- Kalii iodidum – jodid draselný - nejúčinnější látka ze známých antitusik
COVID-19 a souvislosti získané z rešerší na účinné látky na COVID-19
- Mezi klíčové proteiny 2019-nCoV patří cysteinová (neboli thiolová) proteáza (v aktivním centru je klíčová thiolová skupina) a RNA replikáza obsahují ve svých molekulách mnoho -SH zbytků (1) a jejich oxidací a dalšími reakcemi dojde k zablokování viru v replikaci.
- Totéž pilně dohledal i pan Milan Calábek 27.3.2020: "Oxidace thiolových skupin nového koronaviru vyřazuje z činnosti kromě jeho S proteinu především Papainu podobnou proteázu PLpro, Hlavní proteázu 3CLpro, nsp.10, RNA replikázu RdRp a RNA helikázu." (2)
- Dalším hojně zastoupenou aminokyselinou citlivou k oxidaci je o Sars-Cov2 v S-proteinu tryptofan. (10)
- Dále jsem našla, že i mnoho jiných virů potřebuje redukované -SH zbytky ve svých povrchových proteinech pro vstup do buněk. (10)
- Mnohé právě potencionálně účinné látky působí proti Sars-COV2 mechanismem mírného oxidačního stresu, který pozničí obal viru, klíčové proteiny viru, zatímco epitel dýchacích cest tomu ještě umí odolávat díky nitrobuněčným antioxidačním enzymům.
- Z této skupiny mohu tedy jmenovat vlastně nespecifické oxidační činitele vázající se na -SH zbytky:
- ozon,
- peroxid vodíků,
- Hydroxychloroquin (dělá i depleci vitamínu E stimulací jeho degradace v játrech),
- Disulfiram (1),
- zinek ve vyšší koncentraci
- měď (9)
- Ultrafialové záření
- Jistě by sem patřila i rtuť, kdyby nebyla extrémně toxická pro náš organismus a jiné toxiny
- Všechny tyto látky jsou zkoumány jako potencionálně využitelné v terapii COVID-19, ale kromě zinku a mědi mají jednu velkou nevýhodu a tou je relativně úzké terapeutické okénko v dávkování a potencionálně fatální nežádoucí účinky v případě snadno vzniklého předávkování a dále špatný odhad kolik toho kdo snese - tedy jakou má kdo ještě antioxidační kapacitu pro další terapii.
- Jedinci, kteří mají třeba geneticky defektní glutathion syntetázu, superoxid dismutázu nebo jiné důležité antioxidační enzymy, mohou při takové terapii málem doslova pohořet, podobně jako ti ve špatném stavu s vyčerpáním -SH zbytků a dalších antioxidantů vlivem protrahovaného zánětu ev. vlivem chronického stavu nebo jiné prooxidační terapie.
- Nijak mne z tohoto pohledu nepřekvapuje selhání nadějné kombinace hydroxychloroquin s azitromycinem u COVID-19, neboť azitromycin je známý mitochondriální jed, který je sám o sobě zvýšeným rizikem pro srdeční selhání i dlouho po dokončení jednorázové terapie (energetický metabolismu kardiomyocytů velmi závisí na funkci mitochondrií) a hydroxychloroquin jakožto nitrobuněčné prooxidační činidlo tomu dá ještě nafrak a pak kardiomyocyty velmi často přímo poškozené samotným koronavirem s deplecí antioxidantů a ještě poškozené cytoxickou antivirovou imunitou nemají selhávat. Není tedy těžké představit si, proč se ve studích objevila zvýšená mortalita na srdeční selhání a proč bylo správné studijní větve s toutou kombinací ihned zastavit.
- Dále je známo, že bílkoviny s -SH zbytky jsou silně anitoxidační a v případě oxidace bývají oxidovány, stejně tak se na ně rádi vážou nejrůznější kovy, jako například rtuť a také je známo, že se rtutí v tomto ohledu soutěží selen a proto ho lze použít defacto jako antidotum.
- Při rešerších sem se dočetla, že i zinek se rád váže na -SH zbytky a stejně tak i jód a celá řada dalších kovů a chemických látek.
- Také jsem se pak dočetla, že i chelatátor EDTA funguje na principu vychytávání kde čeho díky množství - SH zbytků.
Dýchací cesty
- Naše tělo samozřejmě využívá i tyto mechanismy samo a samo si je velmi citlivě reguluje. Podobně jako ve vagíně si náš správný laktobacillus umí kromě kyseliny mléčné produkovat ještě peroxid vodíků, vůči kterému je sám odolný a díky kterému si tam umí udržet pořádek, tak i v plicích za určitých okolností vzniká peroxid vodíků a další agresivní látky v přísně regulovaných lokalitách a koncentracích (superoxide, NO, kyselina chlorná - HCLO - vlivem myeloperoxidázy v neutrofilech aj.)
- Jedná se o zcela nejprvnější nejnespecifičtější formu imunity na chemické úrovni v podobě agresivního prostředí slizničních sekretů, potažmo intracelulárně bez potřeby tvorby jakýchkoliv protilátek nebo stimulace jakýchkoliv imunitních buněk, která dokáže zlikvidovat v prvním kontaktu cizorodé mikroby ještě dříve, než se nějaké buňky tvořící protilátky stihnou vyselektovat a naklonovat.
- Je to i vysvětlením, proč zdraví lidé zahubí koronavirus a protilátky nemají, zatímco ty se spíše nachází u starších nebo oslabenějších jedinců s protrahovaným nebo těžším průběhem infekce.
- 14 dní je příliš času pro virus a jeho množení v těle. Abychom zůstali zdraví, potřebujeme podpořit především tyto nespecifické účinné mechanismy, které si naše tělo umí dobře regulovat a nehrozí taková toxicita jako při podání některých látek, které nejsou tělu vlastní.
Chemická prooxidační imunita plicních sekretů
- Epiteliální proteiny dobře diferencovaného plicního epitelu mají DUOX 1 a 2 apikálně generují do plicního sekretu H2O2 (4). DUOX enzymy jsou stimulovány přidáním ATP.
- Dalším zdrojem peroxidu je činnost enzymu glukózové oxidázy (GO) (tento enyzm je využíván i v potravinářství jako zdroj H2O2), který z glukózy a kyslíku vytváří peroxid vodíků a kyselinu glukonovou (gluconic acid).
- Enzym laktoperoxidáza katalyzuje peroxid vodíků dependentní oxidaci thiokyanátu (SCN-) na hypothiokyanát (OSCN-). V literatuře se mluví o "systému LPO" nebo laktoperoxidázové metabolické cestě nebo o "Dual oxidase/lactoperoxidase/thiocyanate extracellular oxidative system" a mnohá jiná synonyma.
- Klíčové jsou aktivní sloučeniny, které vznikají činností enzymu laktoperoxidázy (LPO).
- Jsou to reaktivní meziprodukty s krátkou životností a působí silně baktericidně a antiviroticky. Jedná se především o Hypothiokyanát - (OSCN-)
- Hypothiokyanát inaktivuje např. i viry H1N2 před tím, než infikují epitel. (7), adenoviry, RS viry a nevykazoval toxicitu vůči plicnímu epitelu v antiviroticky účinných koncentracích (4).
- Sekrece SCN- v plicním epitelu probíhá cestou:
- Sodíkovým–iodidovým symportem (NIS) na bazolaterální membráně
- Cystic fibrosis transmembrane conductance regulator (CFTR) - proteinem CFTR (mutavaným u cystické fibrózy - příčina častých závažných plicních infekcí !)
- Pendrinem v apikální plasmatické membráně (4)
- Transportéry SCN- jsou schopny také přenášet do plicních sekretů iodidové ionty. Při nízkých sérových koncetracích iodidových iontů (10–100 nM) není iodidový iont detekovatelný v plicních sekretech. (4)
Další reakce SCN- /OSCN-
- Se selenem
- SeCN/HOSeCN systém se selenokyanátem byl hodnocen jako mnohem účinnější v zabíjení např. MRSA než samotné OSCN-
- S chloridy
- S fluoridy a bromidy (ty však nepatří do našeho těla)
- S iodem
- Kyselina jodná - (HOI - Hypoiodous Acid) (4)
- Roku 2011 p.J. Fischer a spol. publikovali práci, kterou považuji zatím za svůj četnářsky zcela zásadní objev: "Enhancement of Respiratory Mucosal Antiviral Defenses by the Oxidation of Iodide" Tato studie je pro mne dokonalým vysvětlením toho, jak funguje ono naše staré: "Když nevíš co dáti, dej kalium iodati."
- Tento článek píši právě pro to, abych vysvětlila, že roztok kalium iodati není pouhé symptomatické antitusikum, ale velmi potentní kauzální antimikrobní terapie - defacto jej lze považovat za antibiotikum nového typu s ohromným léčebným potenciálem - pravděpodobně i proti Sars-COV2. Ale vlastně je to zase jako objev Ameriky, protože antimikrobní vlastnosti iodu jsou historicky známé a není náhoda, že se používá v různých formách jako součást nejrůznějších desinfekcí od kloktadel až po desinfekce ran.
- V pokusech in vitro na diferencovaném lidském plicním epitelu Fischer a spol. prokázali, že samotná produkovaná OSCN- cestou LPO nestačí k tomu, aby došlo k inaktivovaci adenoviru nebo respiračního syncytiálního viru (RSV). (4)
- Avšak když mezi reagencie v pokusu in vitro přidali další substrát pro LPO - jodid draselný, došlo k výrazné redukci adenovirů i RS virů ve vzorcích.
- Dobře diferencovaný primární lidský respirační epitel ve studii generoval dostatečné množství H2O2 k inaktivaci adenoviru nebo RS viru, když byl k laktoperoxidáze přidán jako substrát jodid draselný (4)
- Při současné tvorbě HOI a OSCN- jižd docházelo k inaktivaci adenoviru a RS viru v plicním epitelu (4). Výsledkem byla kompletní inaktivace adenoviru v závislosti na pH.
- PH sekretů na povrchu respiračního traktu je fyziologicky lehce kyselé s pH v rozmezí 6.57–7.18
- Při pH mezi 6 - 6.5 byla efektivita LPO, I-, a H2O2 signifikantně více efektivní a docházelo k cca 10-krát vyšší redukci RS viru než při pH 7
- A naopak při pH 7,4 vedlo docházelo k suboptimální redukci RS viru (4)
- Vysoké koncentrace LPO v sekretech dýchacích cest jsou udržovány sekrecí LPO submukózními žlázkami (4).
- Množství HOI produkovaného plicním epitelem bylo závislé na konecntraci iodových iontů v séru a následně v plicních sekretech (4)
- Byla detekována apikální sekrece: H2O2, LPO, and I- (4)
- Míra a rychlost inaktivace virů v pokusech byla úměrná množství iodu. (4)
- Produkce HOI byla závislá na plicním epitelu a také nevykazovala známky toxicity vůči epiteliálním buňkám. (4)
- Oxidované formy I-, ale ne SCN-, byly v pokusu in vitro virucidní vůči RS viru (obalený virus se schopností tvořit syncita a unikat tak imunitnímu systému šířením se přímo z buňky do buňky a jejich splýváním) (4) - obdobně jako jsem četla popis u Sars-COV2. Pokud něco umí deaktivovat RS virus, považuji to za velmi význmané neboť se jedná o velmi urputný virus, který právě díky svým schopnostem působí obtížné táhlé dráždivé kašle.
- Samotné SCN- nebo samotný I- nebo samotná LPO nebo LPO jenom s I- nebo jenom se SCN- nebyly dostatečně virucidní
- Oxidace SCN- na OSCN- neměla vliv na množství RS virů ve vzorcích in vitro, ale v případě celé reakční směsi s LPO, I-, a H2O2, která dávala vznik HOI, RS virové titry rapidně poklesly na nedetekovatelnou úroveň. Tvroba HOI byla spojena se signifikantně virucidními účinky vůči RSV. (4)
- Koncentrace přidaného I- 5 mikromolů vedla již k poklesu ložisek infekce epitelu, ale nedosáhnula statistické významnosti, zatímco koncentrace I- 500 mikromolů vedla již k signifikantnímu poklesu infekce. (4)
- Autoři studie kosntatují, že lidský epitel dýchacích cest generuje dostatečné množství H2O2 k inaktivaci RS virů, pokud se suplementuje farmakologickými dávkami I- a v plicních sekretech je dostatek enzymu LPO. (4)
- Toxicita HOCl, HOBr, HOSCN může být efektivně snížena lidským enzymem thioredoxin reduktázou. (15)
Pokus na dobrovolnících
- Dalším pokračováním studie bylo perorální podání 130 mg kalium iodati (Iosat; Anbex Inc., Williamsburg, VA) 9-ti dobrovolníkům, po předchozím screeningu normální funkce štítné žlázy (TSH, fT4). (4)
- Dávka 130 mg odpovídá obsahu 2 tablet kalium iodati, které jsou podávány v případě radiační katastrofy a mluví se o nich jako o vysyscovací dávce KI pro dospělé osoby, která zamezí dalšímu vychytávání iodu z okolí v případě zamoření radioaktivními prvky iodu. Pokud zamoření trvá, další den se podá stejná dávka a ev. se ještě pokračuje. Protekce štítné žlázy je však vykoupena vyšší celkovou prooxidační zátěží pro celé tělo v případě radiace v prostředí, takže starším lidem, kdy je již následné zvýšené riziko vzniku karcinomu štítné žlázy jen malé, se podání nedoporučuje. Pro srovnání ednokrinologická dávka kalium iodati v případě strumy a suspekce na deficit iodu je také kolem 130 avšak nikliv miligramů, ale mikrogramů - tedy 1000 x nižší.
- Podání 130 mg kalium iodati vedlo u dobrovolníků k vzestupu sérových koncentrací jódu a k sekreci iodidových iontů I- do sekretů horních dýchacích cest. (4)
- 24h před požitím, 2, 6, a 24 h po požití byly dobrovolníkům odebírány mikrovzorky nosního sekretu a žilní krev na chromatografickou analýzu anorganických iontů
- Před požitím KI byla koncentrace I- v nosním sekretu pod limitem detekce - tedy pod 0.25 micromol v 50-x ředěném nosním sekretu (4)
- 2 h po podání KI docházelo k akumulaci I- v sekretech dýchacích cest cca v koncentraci kolem 500 mikromolů (4)
- Koncentrace několik stovek mikromolů I- zůstávala v nosních sekretech mnoho hodin. (4)
- Koncentrace sérového I- zůstávaly zvášené více než 50-x ještě při měření po 6 h od podání. (4)
- Koncentrace SCN- v nosních sekretech po podání KI klesla (4), zatímco sérové koncentrace SCN- zůstala stabilní. (4)
- Ionty I- a SCN- soutěží o transport při transepiteliální sekreci do plicních sekretů. (4)
- Jednorázové perorální podání 130 mg KI vedlo k akumulaci I- v sekretu dýchacích cest v koncentraci, která byla v in vitro pokusech s plicním epitelem prokázána jako dostačující k antivirové aktivitě. (4)
- LPO/I-/H2O2 systém je robustní oxidativní antimikrobní ochrama dýchacích cest, účinná i na většinu virových respiračních onemocnění - například v této studii byl prokázán účinek proti adenovirům a RS virům. (4) Jiní autoři popisují účinnost proti polio a vaccinia virům obzvláště při nižším pH. (8)
- HOI prokázala virucidní aktivitu proti virům v kapsidě i v lipidovém obalu (4) a autoři studie se domnívají, že podání KI lokálně nebo systémově může být dostatečné k inaktivaci mnohých dalších virů. (4)
- S lokálním podáním kalium iodati v kapkách mohou mít zkušenosti oční lékaři. Čtení si o indikacích a regeneračním a prokrvujícím účinku v SPC těchto kapek při chronických degenerativních změnách v oku s tuhnutím vaziva bylo velmi zajímavé.
- Fischer a spol. dále popisují přítomnost LPO/halid/H2O2 antimikrobiálního systému ve slinách, slzách a mateřském mléku. (4) Dále je kyselina hypothiokyanová produkována ještě ve štítné žláze.
Další souvislosti s laktoperoxidázovým systémem
- Exprese DUOX v epithelupoužívá cytoplasmatické NADPH jako donor elektronu k transportu 2 elektronů na molekulu kyslíku, za vzniku H2O2, který je pak uvolněn na apikální straně epitelu do sekretu (4)
- Enzymy DUOX1 a DUOX2 jsou závislé na ko-expresi regulačních proteinů DUOXa1 a DUOXa2 (4)
- DUOX2 je indukován vlivem:
- IFN-gamma, infekcí rhinoviry, Polyinosinovou:polycytidylovou kyselinou (poly[I:C]) (4)
- DUOX1 je indukován vlivem:
- IL-4, IL-13, bakteriálními metabolity jako např. endotoxin bakterie Pseudomonas aeruginosa, Flagellum, Type III secretion system products (4)
- Další studie zdokumentovaly účinnost LPO/halid/H2O2 systému proti MRSA a Pseudomoas aeruginosa
- Pacienti s cystickou fibrózou mají mutaci v CFTR genu, který jak se reatlivně nedávno ukázalo není důležitý jenom pro trasnport sodíku a chloridu do plicních sekretů, ale i iodidových iontů a SCN-. Pacienti s cystickou fibrózou vykazují i defekty v CFTR-dependentním transportu SCN- do plicních sekretů a následně neschopnost zabíjet vniknuvší bakterie a viry. (4)
- LPO má vysokou afinitu pro SCN- i I-
- SCN- je přítomno v sekretech dýchacích cest v koncentaci cca 450 mikromolů. (4)
- SCN- je považován za fyziologický substrát LPO v respiračním traktu.
- živočišné buňky neumí syntetizovat SCN- ani I- a proto jsou jejich koncentrace podmíněné přítomností v dietě !
- Průměrná koncentrace SCN- v séru je asi 20 mikromolů (4)
- Průměrná koncentrace I- v séru je jen 10–100 nanomolů. Takže při této asi 200 až 2000 násobně vyšší koncentraci SCN- v séru naprosto převlýdá transport SCN- do sekretu dýchacích cest nad transportem I- (4)
- Buňky plicního epitelu vytváří koncentrační gradient s asi 20 násobě vyšší koncentrací SCN- v plicních sekretech proti séru.
- Na bazolaterální straně epitelie dýchacích cest importují SCN- via NIS a exportují na apikální straně do sekretu via CFTR a pravděpodobně ještě via aniotnový transportér pendrin (SLC26A4).
- NIS upřednostňuje v transportu I- asi 3x silněji než SCN- takže když koncentrace iodidových iontů v séru dosáhne mikromolárních koncentrací, mohou být iodidové ionty také secernovány do sekretů dýchacího traktu.
- Chronické podávání iodidových iontů může být toxické, ale krátkodobé podání je bezpečné. Lokální podání může dále redukovat systémovou toxicitu. (4)
- OSCN- oxiduje SH zbytky povrchových proteinů a působí tak konformační změny (4)
- HOI - působí pravděpodobně velmi podobným mechanismem. Spekuluje se o modifikaci virových povrchových proteinů a následné neschopnosti navázat se na buňku a infikovat ji, pravděpodobně dochází i k inhibici syntézy a sestavování virových nukleových kyselin a proteinů nebo znemožnění uvolnění viru z buněk. (4)
Složky laktoperoxidázového systému a možnosti jejich podpory
Stimulace LPO
Substráty pro LPO
- Thiokyanáty - SCN (výsledek detoxikace kyanidů pomocí -SH zbytků)
- Např. v kravském mléku přirozeně obsažen obzvlště po pastvě bohaté na jetel
- peroxid vodíků vzniklý působením dual oxidase 2 (Duox2)
- Glucose + oxygen + enzyme glukózo oxidáza
Tvorba thiokyanátu
- Kyanidotvorné látky:
- kyanokobalamin (vit. B12)
- Chytá síru a mění se tak z hydroxocobalaminu na cyanocobalamin
- Dodává pak sirné zbytky aminokyselinám, které jsou součástí detoxikačních reakcí kyanidů jako např. hydrocyanové kyseliny (HCN)
- Také připsívá ke zvýšení koncentrací SCN- uvolňováním cyanidů v rámci jejich metabolismu (15)
- Amygdalin (vitamín B17) - hořké mandle, mandle meruněk, semínka jablek
- Jetel, kasava, jamy, kukuřice, cukrová třitna, čirok, lněná semínka, chřest, batáty, jamy, česnek, cibule, brokolice, zelí, kapusta a další brukvovitá zelenina, Limskí fazole, fazol obecná, bambusové výhonky, sladké brambory aj.
- Nitroprusid
- Kouření - tabákový kouř
- Hydrolýza glucosinolátů za vzniku SCN-, isothiocyanátu a nitrilů
- Thioglucosidázy (myrosinázy)
- Některé střevní bakterie produkují kyanidy z glycinu
- Umí to například i Pseudomonas aeruginosa
- Zdroje síry - SH zbytků
- metylsulfonyl methan
- černá sůl - sopečná sůl - kala namak
- Cibule, česnek, Brokolice (sulforafane), Kapusta, Zelí (thioglucosidy) a v dalších druzch zeleniny
- Síru obsahující aminokyseliny - cystin, cystein, methionin
- Tyto esenciální aminokyseliny zajišťují sirné zbytky pro detoxikaci kyanidů uvolňovaných z rostlinných kyanogenních látek
- Zde se také uplatňuje vitamín B12, který zachycuje síru a mění se tak z hydroxokobalaminu na kyanocobalamin
- Kyanidy detoxikující enzymy -sulfurtransferázy
- Rhodanázy - jaterní mitochondriální enzymy
- Merkaptopyruvát sulfurtransferázy - cytosolické
- Podání hypothiokyanové kyseliny perorálně
- Ve světě jsou vyvíjena na této bázi první antibiotika nového typu - například KIB500 (Velká Británie)
- Stimulace CFTR transportéru v transportu SCN- do plicních sekretů
- Forskolin
- Ivacaftor (KALYDECO)
- Genistein
- CAMP
- Stimulace transportér pendrinu
- IL-4, IL-13, IFN-gamma, IL-4 (4)
- Stimulace sodium-iodide symporter (NIS)
- Tvorba hypothiocyanové kyseliny - HOSCN
- Eozinofilní peroxidáza (EPO)
- Gastrická peroxidáza (GPO)
- Lymfocytární myeloperoxidáza - katalyzuje oxidaci Cl-, Br-, SCN- a I- iontů.
- Laktoperoxidáza - katalyzuje oxidaci Br-, SCN- a I- iontů.
- Horseradish peroxidase - katalyzes oxidation jenom I- iontů.
- Salivary peroxidase (SPO)
- Synergie působení
- Laktoferin + HOSCN (ALX-109)
Jód
- Kalium iodati
- Cibule -zdaleka se nevyrovná dosažitelným dávkám v tabletách či rozotku iodu, ale ve všech aspektech má velmi komplexní složení a zřejmě není vůbec náhoda, že její zvýšená konzumace souvisí s vyšší odolností vůči chronickým zánětům i infekcím
Selen
Antioxidační ochrana nejen plicního epitelu
- Glutathion
- N-acetylcystein
- Prekurzor glutathionu, rozpouští disulfidické vazby - tedy i bakteriální filmy a některé bakteriální membrány, známý hlavně jako mukolytikum
- Taurin - Hypotaurine -2-Aminoethanesulfinic acid
- Popsiován jako výborný scanvenger peroxidových volných radikálů a HOCl aj.
- Donory -SH zbytků
- Methylsulfonylmethan (MSM) - hořký prášek jako zdroj -SH zbytků s nejvyšší biodostupností
- vitamín C v nižších koncentracích
- SCN - poskytuje ochranu při oxidačním stresu, pomáhá zvýšit koncentrace redukovaného (ještě nezoxidovaného) glutathionu, zároveň zvyšuje antimikrobní odolnost organismu (5) a zároveň v místech, kde je potřeba se vlivem LPO z něho může tvořit hypothiokyanát a z něho dále kyselina iodná, pokud jsou přítomny i ionty iodu. SCN přímo redukuje HOCl na HOSCN a tím snižuje toxicitu HOCl.
Při nitrobuněčných infekcích vč. virových je dále důležitá stimulace IFN gamma, TH1 a NK imunitmích buněk, a syntézy NO k finálnímu zničení patogenu
- Stimulátory IFN gamma
- Betaglukany
- Echinacea
- Pelargonium sidoides extrakty z kořene
- vitamín C ve vyšší koncentraci (snyergicky s IFN gamma stimuluje iNOS a tím oxidační vzplanutí (3))
- arginin - donor NO do reakcí
Štítná žláza a kalium iodati
- štítná žláza reguluje hladiny iodu v krvi a vychytává ho, 130 mg je tzv. vysycovací denní dávka. Matně si pamatuji, že nám před více než 20-ti lety někdo z pedagogů na onkologii říkal, že jedna taková terapie kalium iodati znemožní případnou terapii nádoru štítné žlázy cca na rok i déle, protože ta pak nevychytává radiojód dostatečně k tomu, aby to zničilo nádor. Tedy z toho vyplývá jedna jasná kontraindikace - nejasné nálezy na štítnici.
- Další kontraindikací by byli pacienti užívající Amiodaron, který tělo zatěžuje sloučeninami iodu velice.
- Z literatury o nežádoucích účincích Amiodaronu mě zaujala informace o tom, že někteří pacienti během terapie mohou rozvinout dušnost jako důsledek plicní fibrózy v důsledku užívání Amiodaronu a zmínce o tom, že by se mohlo jednat o geneticky disponované jedince. Hned mi naskočila otázka v hlavě, zda to nemohou být právě ti lidé, kteří mají dysfunkční antioxidační enzymy např. glutathion syntetázu. Zřejmě to nebude zcela vzácný jev, neb jednoho takového nositele této mutace v homozygotní podobě znám hned osobně. Možná by se tedy mohlo jednat o další kontraindikaci dlouhodobého nebo opakovaného podání vyšších dávek KI roztoku a nebo Amiodaronu. Omlouvám se, že sem neměla dost energie dát se do další rešerše na toto téma.
- A protože iod se ve štítnici kumuluje a působí obecně prooxidačně, není pak překvapením zjištění, že vyšší iodizace potravin souvisí s vyšším výskytem autoimunitních zánětů štítné žlázy a že to může být dalším důvodem, proč se KI jako antitusikum přestalo hojně používat. Další kontraindikací podání KI by tedy byl autoimunitní zánět štítnice.
- Překvapením pro mne bylo zjištění, že při deficitu či hraničním deficitu iodu štítná žláza o to více vychytává z našeho okolí kontaminující bromidy, které se hojně užívají jako zpomalovačeho hoření a ty pak mohou ve štítnici působit prooxidačně a prozántlivě ještě mnohem více než samotný iod. Podobně jako slinivce nebo mozku, může i štítné žláze vadit nadbytek fluoridů. Vyhýbání se iodu jako jedinému známému viníku v prevenci či terapii autoimunity štítné žlázy možná není spolehlivá nebo jediná cesta.
- Z přednášky o selenu jsem si zapamatovala, že ve např. Skandinávii začali obohacovat půdu o selen a cíleně tak dosáhnuli lepší antioxidační ochrany štítné žlázy a poklesu autoimunit štítné žlázy v jejich polulaci. Citovali tam hodně studií na toto téma.
- Došla jsem tedy k závěru, že v rámci přípravy na onemocnění Sars-Cov2, které mne jako zdravotníka asi nemine, má smysl nějak antioxidačně připravit svoji zdravou štítnici a zbytek celého tělana na případné použití kalium iodati. Udělala jsem si z toho závěr, že má smysl tu a tam si dát selen, denně metylsulfonylmethan jako všeobecný donor antioxidačně působících -SH zbytků, vitamín C a vit. D s vitamínem K2 (prevence vypadávání vstřebaných vápníkových iontů jinde než v osteoidu kostí).
- Zajímavým nálezem je fakt, že samotná thyroideální peroxidáza (TPO), která je často cílem autorpotilátek, se také podílí na produkci kyseliny hypothiocyanov - HOSCN (14)
Jaké receptury na roztok kalium iodati jsem našla
2 % roztok KI s celkovou dávkou až 6g během 5-ti dnů
- Rp. Kalii iodidi 6,0
- Plantaginis sirupi 60,0
- Aquae purificatae ad 300,0
- M. f. sol. D. ad vitr. fusc.
- D. S. 4x denně 1 polévkovou lžíci [10]
- 6:300 = 0,02 - to by tedy byl 2% roztok
- 1 lžíce = cca 15 ml (zaokrouhlím na 15g) by pak obsahovala 15 x 0,02 = 0,3 g kalii iodati (tedy 300 mg)
- Denní dávka by byla 0,3 g x 4 = 1,2 g (tedy 1200 mg) kalium iodati !!
- Za 4 dny 4800 mg kalium iodati
- Za 5 dní 6000 mg kalium iodati !!! (zajímavé vidět, kolik toho člověk snese)
3% roztok KI s clekovou dávkou až 6g během 5-ti dnů
- Rp. Sol. kalii iodati 3 % ......200,0
- M.f.sol., Ad vitr. nigr.
- D. S. 3 denně x 1 lžíci (11)
- 0,03g v 1g roztoku x 15 ml na lžíci = 0,45 g tedy 450 mg kalii iodati na 1 lžíci
- 3x denně = 0,45 x 3 = 1,35 g kalii iodati za den = tedy 1350 mg KI
- Při využívání lahvičky = 6g KI za 4,4 dny
Pediatr mi dohledal, že dříve se opravdu dávalo:
- Roztok KI 2,5% na lžíci 3x denně pro dospělé
- Opět se zanedbáním rozdílních hmotností zaokrouhlím na 0,025 x 15 = 0,375 g KI / 1 lžíci
- Dávka za 1 den = 1,125 g KI
- Za 4 dny 4,5 g KI
- Za 5 dní 5,625 g KI
První domácí pokus s kalium iodati
- V březnu 2020 jsem prodělávala virózu s dušností, tlakem na hrudi, bolestí hlavy a suchým pokašláváním
- Testy nebyly provedené z důvodu přetlaku v testovacích místech
- Tehdy jsem po prostudování citované studie Fischera a kol. po cca 14 denní suplementaci selenem a MSM pozřela 2 tablety kalium iodati
- Během pár hodin kašel ustal a bylo mi výborně, zatímco ostantí členové rodiny trvale lehce pokašlávali
- Efekt mi vydržel celých cca 10 dní, pak se mi kašel začal vracet
- účinku 130 mg KI jsem byla nadšená
- Dávky KI, které se používají jako antitusikum jsou však mnohem vyšší - až mne to překvapilo
- Takže na základě citované studie Fischera a kol. a vlastního prvního zážitku jsem si přestavovala, že třeba k prevenci virového onemocnění by mohlo stačit třeba požití 130 mg KI jednorázově 1 x za 10 - 14 dní a ona kumulativní dávka cca 5-6g KI by se tak dala roztáhnout v čase na déle než rok
- 6 000 mg: 130 mg = 46,15 dávek - po 14 dnech by to pokrylo 646 dní - tedy skoro 2 roky a to by k překonání koronavirové epidemie mohlo stačit
- To by mohla být úžasná pomoc pro zdravotníky - i v případě nákazy by se jednalo o výrazně sníženou virovou nálož díky takto agresivním plicním sekretům
- V mezičase by však bylo potřeba dávat si N-acetylcystein a nebo metylsulfonylmethan - ideálně asi zároveň, aby prooxidační prostředí v sekretech bylo vyváženo dostatečnou antioxidací nitrobuněčně - zkrátka aby taková prevence z dlouhodobého hlediska nebyla příliš škodlivá.
Další domácí pokusy
- V nadšení ze svého promtního vyléčení, které bylo tak silné a rychlé, že se nedalo přirovnat k žádnému do té doby mnou užívaného otravního doplňku či léku, kromě antibiotik, jsem sepsala vlasntí recept na KI pro zbytek pokašlávající rodiny
- Chtěla sem do malé lahvičky 100 ml roztoku, aby se dal rozdělit po 5 ml na 20 dávek po 130 mg KI v každé dávce
- Takže to dělalo ve 100 ml dávku 2,6 g KI (tedy 2,6% roztok) a trefila sem se do rozsahu běžně používaných koncentrací
- Následně dospělí členové rodiny dostali po 5 ml KI a děti 2,5 ml, jen výsledek nebyl tak úžasný jako u mne. Pokašlávání neodeznělo zcela. Muž i babička mají výrazně vyšší hmotnost než-li já, tak jsem usoudila, že dávka pro ně byla nedostačující a stejně tak u dětí byla poloviční dávka asi příliš zredukovaná. Druhý den tedy dostali dávku další. U dětí pak postupně kašel mizel a u dospělých se dále trochu zmírnila frekvence pokašlávání. Skoro všichni si a stěžovali si na hustější hlen a zhoršené odkašlávání. Když sem si dávala po těch 10 dnech svojí další dávku na vracející se kašel, byl už účinek také nižší. Bylo mi záhadou, co je za tím, zda je rozdíl mezi KI z tablety nebo KI z roztoku nebo zda mám nyní v sobě nějaké vůči oxidaci odolnější mikroby jako zbytek rodiny. Zhoustnutí hlenu jsem pociťovala již také. Ihned mne napadlo, že například ten CFTR protein, když přenáší do plicního sekretu nyní přensotně iod, tak o to méně tam přenese sodíku a tím pádem je asi logické, že máme hlen hustějěší. Pak mi hned svitlo, že asi není náhodou, že již kdysi moudří lékaři míchali KI roztok se sirupem z jitrocele jakožto sekretolytika na usnandnění odkašlávání. Nejsilnější sekretolytikum, které jsem na vlastní plíce zažila byl Erdomed. Nicméně pokud lidé s COVID-19 popisují pocit topení se zevnitř a kyselina hyaluronová jim bobtná v plicních sklípích vodou, nemusela by kombinace s Erdomedem být ta nejšťastnější, ale mne by to tehdy na ten obtížně vykašlatelný hustý hlen možná udělalo dobře.
- Postupně jsme se kašle krásně zbavili, ale lahvičku s 20-ti dávkami jsme nakonec využívali příliš rychle proti původímu plánu 1 dávka po 14 dnech.
- Protože se nám to velmi osvědčilo, předepsala jsem další, ale tentokrát dvojnásobné množství a s jitrocelovým sirupem.
- Rp.: Kalii iodati...........5,2
- Plantaginis sirupi........60,0
- Aqua purificata ad.......200,0
- Změnila sem strategii - v době, kdy jsme neměli kašel, jsme si již žádný sirup nedávala a když se kašel nebo bolesti krku začaly objevily, podala jsem dávku 5 ml KI okamžitě a tu jsem pak opakovala další den, pokud trvaly symptomy
- Časem jsem zjistila, že je lepší a účinnější, když už někoho odchytím s kašlem a teplotou nebo bolestí krku, podat mu co nejdříve rovnou polévkovou lžíci (tedy 3 x 130 mg) najednou a pak dle symptomů druhý den ev. dávku zopakovat. Pokud se stav zlepší, možná ještě jednou a dost a zbytek terapie podpořit betaglukany, monolaurinem, vit. C, Detralexem ap. a spánkem - popřípadě melatoninem v tabletě, když to pro zánět v těle nejde usnout.
- Dlouho jsem váhala, zda s publikací těchto poznatků počkat, až někoho z rodiny otestují na COVID-19, abych již mohla psát o tom, že tento postup opravdu pomáhl i v případě této infekce
- Před krátkou dobou si dcerka opět přinesla ze školy velmi podezřelou virózu, kvůli které jsme zůstávali dobrovolně doma a léčili se, ale stěr, který ji byl proveden vyšel negativní a způsob, jakým byl vzorek odebrán jsem vyhodnotila jako špatně provedený. Jedná se však o natolik drahou záležitost, že tím naše domící testování asi na další dlouhou dobu končí.
- Naskytla se však možnost podat roztok KI v rámci sousedské výpomoci starší paní COVID-19+ ve věku 60+, která měla silné bolesti hlavy se zvracením. Podán byl Indometacinový čípek, tableta Torecanu, rakytníkový sirup, vit. D a dle sdělení několik dávek 2,6% roztoku KI s jitrocelovým sirupem. Do 2 dnů od podání obtíže ustopily, došlo k jendorázovému rozsáhlejšímu výsevu herpesu, ale poté pak k plné úzdravě bez nástupu dušnosti či kašle nebo jiných obtíží a po cca 9 dnech od prvních symptomů proběhl kontrolní PCR test na COVID-19 a byl negativní.
- Ale vzhledem k tomu, že z této infekce se spontánně uzdravují tisíce lidí jen tak a úplně bez ničeho, nelze tuto ojedinělou kazuistiku brát jako pozoruhodný úspěch. Přesto v tom vidím ohromný potenciál, který by se dal snadno plošně otestovat a který by mohl být ohromným přínosem pro zmírnění dopadů epidemie na naší populaci a snižit počty hospitalizovaných jedinců. Jedná se o desítky let známou a používanou látku, levnou a dostupnou a velmi bezpečnou.
- Namíchání 100 ml roztoku KI v lékárně vč. ingrediencí mě stálo 200 kč.
Jak bych dál rozvíjela složení roztoku KI
- Vzhledem k tomu, že probíhají i přímo různí klinické studie s použítím amonii chloridi i s glycirhizinem z lékořice, bylo by zajímavé zjistit, zda lze roztok kalium iodati kombinovat například s velmi účinným expektoračním roztokem „Mixtura solvens“
- Mixtura solvens obsahuje:
- Rp. Ammonii chloridi 12,0
- Liquiritiae extracti sicci ad saporandum 18,0
- Aquae purificatae ad 300,0
- M. f. sol. D. ad vitr. fusc. S. 3 – 4 x denně 1 polévkovou lžíci v teplém čaji nebo mléce.
- Jen nevím, zda expektorační účinke na bázi dráždění žaludeční sliznice v podobě ammonii chloridi je žádoucí při nevolnostech a zrvacení, které mohou doprovázet infekci COVID-19 a nebo zda Ammonii chloridi nebude reagovat s IK a vytvářet nežádoucí sloučeniny. Minimálně by se dalo zkusit přidat do roztoku KI s jitrocelem ještě něco z té lékořice. Šikovný lékárník by jistě vymyslel řadu dalších vhodných kombinací.
Výzva schopnějším kolegům
- Bylo by možné provést někde nějaké klinické hodnocení přínosu podávání roztoku KI u COVID-19+ pacientů v prevenci přechodu do těžšího průběhu ?
- Ideální by samozřejmě bylo užívání v nějaké kombinaci se selenm, MSM, vitamínem C, B12, B17, vitamínem D3 a Detralexem...
- Kdyby se něco takového podařilo rozpoutat, ráda bych s tím i pomohla, neb by mi to dávalo hluboký smysl
- Věřím, že takovým nějakým cíleným ne příliš drahým krokem by šlo předejít zhoršení stavu nakažených a tím pádem i řadě hospitalizací a ulevit tak zdravotnickému systému
Deriváty rutinu
- Dalším velmi výrzaným pomocníkem v boji s kašlem se nám do kombinace osvědčil hesperidin, diosminol, aescin, rutin, taxifolin - dihydroquercetin aj. (Detralex, Venoruton, Aescin aj. a třeba i v kombinaci a během akutních obtíží klidně v maximálních dávkách a v kombinaci) a to je další bod, na který bych chtěla upozornit.
- Krátkodobě lze podat:
- Detralex 2-2-2, Venoruton 1-1-1, Aescin 2-2-2 (můj žaludek to snesl již opakovaně velmi dobře - osobní zkušenost při dušnosti, zánětu žil a silné bolesti hlavy)
- Jsou to farmaka indikovaná při zánětech žil, křečových žilách s varikozitami a otoky nohou. Je však dobré si uvědomit, že žíly máme uplně všude a že zahlenění a dušnost a prosak plic má velmi co dočinění i s prozánětlivým prosakem cév. Kromě toho tyto látky mají své antimikrobní a antivirotické účinky a v Asii jsou tyto přírodní látky běžně indikovány třeba i při terapii astmatu a respiračních infekcí. Což mám na sobě a pacientech opakovaně již roky ozkoušené.
- V rámci rešerší na téma potencionálně účinné látky na Sars-Cov2 hned v několika rozsáhlých softwarových virtuálních dokingových 3D analýzách možných blokátorů klíčových enzymů Sars-Cov2 vyšly tyto přírodní látky jako jedny z nejperspektivnějších. Jsou součástí již dobře ozkoušených netoxických léků, které lze s mnoha benefity užívat i preventivně, pokud si odmyslíme, že jsou poněkud dražší.
- Z mého pohledu mají místo v terapii při jakémkoliv respiračním v souvislosti se zánětem a zvýšeným cévním prosakem, obzvláště s nadprodukcí hlenu nebo otokem sliznice dýchacích cest a pravděpodobně se ukáže, že i při COVID-19.